|
|
The effect of opioids on the immune system
Miniariková, Nina ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Cimermanová, Veronika (oponent)
Používanie opioidov v medicíne je nevyhnutné, nakoľko slúžia na potlačenie bolesti ako súčasť anestézie najmä počas chirurgických zákrokov. Následne pomáhajú tlmiť bolesť počas pooperačnej starostlivosti a predpisujú sa tiež pacientom s chronickou bolesťou, napríklad pri konečných štádiách rakoviny. Opioidy však patria medzi celosvetovo najčastejšie zneužívané látky. Spojené Štáty Americké čelia opioidovej epidémii, tiež nazývanej opioidová kríza, ktorá začala najmä nadmernými predpismi opioidov a ich následným zneužitím. Je zrejmé, že opioidy vplývajú na imunitný systém a táto téma je predmetom štúdií, hlavne v posledných rokoch. Rôzne opioidy majú variabilné účinky na imunitný systém. Pochopenie ich vplyvu na imunitný systém by mohlo predstavovať zlepšenie zdravotnej starostlivosti a zároveň slúžiť ako podklad pre návrhy nových metód liečby niektorých ochorení. Táto bakalárska práca sumarizuje dostupné štúdie, ktoré sa zaoberajú vplyvom a účinkami rôznych opioidov na bunky imunitného systému s cieľom lepšieho pochopenia ich významu a využitia v praxi. Kľúčové slová: opioidy, imunitný systém, inhibícia, imunomodulácia, fagocyty, lymfocyty
|
|
|
Immunomodulatory properties of microbial components
Pavličová, Anna ; Kverka, Miloslav (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
Lidské tělo je osídleno komplexní sestavou mikroorganismů. Zvláště významnou roli hraje střevní mikrobiota, která má zásadní vliv na vývoj a funkci imunitního systému. Obrana proti patogenům je zajištěna dvěma vzájemně propojenými složkami - střevní bariérou a imunitním systémem. Střevní bariéra se skládá z několika vrstev (střevní mikrobioty, hlenu, epiteliálních a imunitních buněk) spojených do jednoho funkčního celku. Prostřednictvím rozmanité škály strukturních komponent a metabolitů střevní mikrobiota interaguje s epitelem a slizničním imunitním systémem, přispívá k jeho indukci a moduluje imunitní odpovědi. Narušení těchto mechanismů může přispívat k patogenezi řady onemocnění.
|
|
|
Comparison of immunomodulatory properties of mesenchymal stem cells and Sertoli cells
Porubská, Bianka ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Komrsková, Kateřina (oponent) ; Filipp, Dominik (oponent)
Slovak Abstract Bunkové terapie sa v súčastnosti zohľadňujú viac a viac v klinických štúdiách a budúcnosti medincíny. Najviac študovaným typom buniek v tomto kontexte sú mezenchymálne kmeňové bunky vďaka svojim imunomodulačným vlastnostiam (Mesenchymal Stem cells - MSC). Efektivita bunkovej terapie záleží na viacerých aspektoch, napríklad viabilite MSC, ich zdroji a čistote bunkovej suspenzie. Je potreba prispôsobiť terapiu a vybrať bunkový typ lepšie vyhovujúci špecifickej patológii. Sertoliho bunky (Sertoli cells - SC) sú niektorými autormi považované za druh MSC, najmä pre ich podobné imunomodulačné vlastnosti. Nachádzajú sa priamo v semenotvorných tubuloch semenníkov, vďaka čomu sú vhodným kandidátom pre terapiu zápalových patológií semenníkov, ako je napríklad neplodnosť vyvolaná bakteriálnou infekciou. Schopnosť SC diferencovať do bunkových typov mezenchymálnej línie, osteocytov, chondrocytov a adipocytov in vitro je porovnateľná s MSC, čo poskytuje dôkaz o ich mezenchymálnom pôvode. Účinok MSC alebo SC na aktivované bunky imunitného systému ukázal potlačenie pro-zápalovej reakcie v odlišnej podobe. MSC potlačujú aktiváciu Th17 buniek, čo je ukázané potlačením produkcie IL-17 CD4+ T bunkami. SC potlačili produkciu TNFα a IL-2, čo skôr poukazuje na potlačenie indukcie zápalu v začiatkoch. SC, v...
|
|
|
Protinádorový a imunomodulační efekt polymerních konjugátů na bázi HPMA nesoucích gemcitabin
Klusová, Natálie ; Beránek, Martin (vedoucí práce) ; Macháček, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Natálie Klusová Školitel: prof. PharmDr. Martin Beránek, Ph.D. Konzultant: RNDr. Milada Šírová, Ph.D. (MBÚ AV ČR, v.v.i.) Název diplomové práce: Protinádorový a imunomodulační efekt polymerních konjugátů na bázi HPMA nesoucích gemcitabin Diplomová práce se zaměřila na zkoumání protinádorového a imunomodulačního účinku polymerních konjugátů na bázi HPMA s navázaným gemcitabinem (Gem). Zkoumány byly čtyři polymerní konjugáty (P-Gem1-P-Gem4), jejichž molární hmotnost a obsah léčiva byly podobné a lišily se použitými spojkami pro vazbu Gem na nosič. Využity byly spojky: β- Alanin (P-Gem1); glycyl-fenylalanyl-leucyl-glycyl (P-Gem2); kyselina aminokapronová (P- Gem3); kyselina valerová (P-Gem4). Na základě stanovených hodnot IC50 na nádorových liniích 4T1, LL2, Panc02, MiaPaca2 a Panc1 byly vzorky rozděleny do dvou skupin: a) vzorky s rychlým uvolňováním léčiva (P-Gem1, P-Gem2); b) vzorky s pomalým uvolňováním léčiva (P-Gem3, P-Gem4). Stabilita konjugátu in vivo ovlivňuje systémovou toxicitu a protinádorovou aktivitu, což prokázal experiment na BALB/c myších s modelem myšího mammárního karcinomu (4T1), kdy byla již po jedné intravenózní aplikaci pozorována významná protinádorová aktivita vzorků P-Gem3 a...
|
|
|
Funkční charakterizace vybraných Kunitz proteinů Eudiplozoon nipponicum
Tymich, Alexandr ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kašný, Martin (oponent)
Proteiny obsahující Kunitz doménu jsou většinou 6-10 kDa inhibitory serinových proteáz, ale ve výjimečných případech mohou inhibovat i cysteinové a aspartické proteázy. Hlavní charakteristikou je přítomnost šesti cysteinových zbytků tvořících tři disulfidické můstky formující typickou aktivní smyčku, která je komplementární k aktivnímu místu různých proteáz. Specifita této vazby je do velké míry určena aminokyselinou v P1 poloze. Mezi jejich funkce patří regulace řady fyziologických dějů založených na proteolýze, např. koagulační kaskády krve nebo imunitních reakcí. Vzhledem ke své povaze se však také staly mocným nástrojem parazitických organismů k interakcím s jejich hostitelem, kde opět cílí na proteázy účastnící se fyziologických dějů hostitele a umožňují tak parazitovi přežít v interakci s hostitelem. Donedávna byli zástupci třídy Monogenea z hlediska molekulárních interakcí parazit-hostitel opomíjenou skupinou a jejich biochemií a popisu biologicky aktivních molekul se věnovalo pouze pár prací. V této práci jsem se zaměřil na dva vybrané Kunitz proteiny u Eudiplozoon nipponicum, krevsajícího ektoparazita z třídy Monogenea, který se stal celkem běžným parazitem kapra obecného (Cyprinus carpio), ryby s velkým ekonomickým významem v Evropě a Asii. Přestože E. nipponicum není přímo zodpovědný za...
|
|
|
Protinádorový a imunomodulační efekt polymerních konjugátů na bázi HPMA nesoucích gemcitabin
Klusová, Natálie ; Beránek, Martin (vedoucí práce) ; Macháček, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Natálie Klusová Školitel: prof. PharmDr. Martin Beránek, Ph.D. Konzultant: RNDr. Milada Šírová, Ph.D. (MBÚ AV ČR, v.v.i.) Název diplomové práce: Protinádorový a imunomodulační efekt polymerních konjugátů na bázi HPMA nesoucích gemcitabin Diplomová práce se zaměřila na zkoumání protinádorového a imunomodulačního účinku polymerních konjugátů na bázi HPMA s navázaným gemcitabinem (Gem). Zkoumány byly čtyři polymerní konjugáty (P-Gem1-P-Gem4), jejichž molární hmotnost a obsah léčiva byly podobné a lišily se použitými spojkami pro vazbu Gem na nosič. Využity byly spojky: β- Alanin (P-Gem1); glycyl-fenylalanyl-leucyl-glycyl (P-Gem2); kyselina aminokapronová (P- Gem3); kyselina valerová (P-Gem4). Na základě stanovených hodnot IC50 na nádorových liniích 4T1, LL2, Panc02, MiaPaca2 a Panc1 byly vzorky rozděleny do dvou skupin: a) vzorky s rychlým uvolňováním léčiva (P-Gem1, P-Gem2); b) vzorky s pomalým uvolňováním léčiva (P-Gem3, P-Gem4). Stabilita konjugátu in vivo ovlivňuje systémovou toxicitu a protinádorovou aktivitu, což prokázal experiment na BALB/c myších s modelem myšího mammárního karcinomu (4T1), kdy byla již po jedné intravenózní aplikaci pozorována významná protinádorová aktivita vzorků P-Gem3 a...
|
|
|
Imunomodulační efekt polymerních léčiv směrovaných do nádorové tkáně
Mervartová, Ivana ; Šírová, Milada (vedoucí práce) ; Palich Fučíková, Jitka (oponent)
4 Abstrakt Supresorové buňky myeloidního původu (MDSC) jsou velmi heterogenní populací nezralých, aktivovaných myeloidních progenitorů neutrofilů, monocytů/makrofágů a dendritických buněk, které nediferencovaly ve zralé formy. Společným rysem těchto buněk je schopnost potlačovat imunitní reakce T buněk, NK buněk a dendritických buněk. Je známo, že MDSC se akumulují za různých patologických stavů, jako je chronický zánět nebo rakovina. U pacientek s rakovinou prsu korelují nejvyšší počty MDSC s výskytem metastatických ložisek v plicní tkáni. Supresivní účinky MDSC jsou spojeny s rezistencí na chemoterapii, snížením účinosti imunoterapie a celkově špatnou prognózou onemocnění. Mnoho studií se proto soustřeďuje právě na MDSC. Jednou z možností je diferenciace MDSC do zralých populací, které ztrácejí svůj supresivní fenotyp. V této práci jsme se zaměřili na modulaci aktivity MDSC pomocí kyseliny all-trans retinové (ATRA), navázané na polymerní konjugát na bázi N-(2-hydroxypropyl)metakrylamidu (HPMA). ATRA se používá v klinické praxi k léčbě akutní promyelocytární leukémie, kde mechanismem účinku je právě diferenciace patologických buněk do zralejších forem a tím zástava jejich proliferace. Vazba ATRA na polymerní konjugát na bázi HPMA zcela mění vlastnosti léčiva, prodlužuje jeho cirkulaci a dosahuje se...
|
|
|
Analysis of trypsin inhibitor-like cysteine-rich domain-containing peptides (TIL-domain inhibitors) from the tick Ixodes ricinus
PECHOVÁ, Hana
The master thesis deals with the analysis of trypsin inhibitor-like cysteine-rich domain-containing peptides (TIL-domain inhibitors) extracted from salivary glands of a tick Ixodes ricinus. It comprises the initial bioinformatical analysis of TIL-domain containing peptide family from I. ricinus, molecular cloning of the representative protein into expression vector, followed by production of recombinant TIL-domain inhibitor in bacteria. A representative TIL-domain gene is proved for their structure, biochemical properties as well as immunomodulatory and anticoagulation features.
|
|
|
Imunomodulační potenciál progenitorů Sertoliho buněk u pulců rodu Xenopus v rámci hojení amputovaného ocasu
Mertová, Irem ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Procházka, Jan (oponent)
V Laboratoři vývojové biologie byla založena buněčná kultura společných progenitorů Sertoliho a peritubulárních myoidních buněk odvozená z varlat samce X. tropicalis, zvaná XtiSC. XtiSC vykazují podobné vlastnosti jako známější mezenchymální kmenové buňky které jsou využívány v buněčné terapii pro své imunomodulační a proregenerativní vlastnosti. Bylo prokázáno, že mikroinjekce XtiSC do dorzální žíly v ocasu pulců zvyšuje počty makrofágů 7 dní po amputaci ocasu (dpa), jak u kontrolních jedinců, tak u pulců po depleci makrofágů pomocí aplikace klodrosomů. Deplece makrofágů také snižuje migrační schopnost XtiSC k místu amputace ocasu. Deplece makrofágů také vedla ke snížení počtu satelitních buněk 1 dpa. Sedmý den po amputaci ocasu a injekci XtiSC došlo naopak k signifikantnímu zvýšení jejich počtu oproti kontrolní skupině bez injekce XtiSC. S využitím DAF-2DA sondy byla potvrzená produkce oxidu dusnatého injikovanými XtiSC a v místě poranění. V rámci následného výzkumu proliferace, diferenciace a migrace satelitních buněk in vivo byl vytvořen vektor exprimující EGFP pod endogením Pax7 promotorem a Katushka RFP pod gama-krystalinovým promotorem, který byl pomocí metody CRISPR-Cas9 integrován do genomu X. tropicalis. V současné době jsou k dispozici transgenní pulci s červenou fluorescencí v oku a...
|
|
|
Imunomodulační schopnosti mezenchymálních kmenových buněk - využití v terapii
Pavlíková, Michaela ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSC, mesenchymal stem cells) jsou intenzivně studovány zejména kvůli jejich možnému klinickému využití. Terapeutický potenciál MSC spočívá nejen ve schopnosti diferenciovat se v buňky mezenchymální, ektodermální a endodermální linie, ale především v jejich imunomodulačních funkcích. MSC umožňují svým působením na buňky imunitního systému podpořit přesmyk imunitní odpovědi ze zánětlivé na protizánětlivou. Schopnost potlačit zánět spolu s možností diferenciace a antiapoptotickým vlivem na okolní buňky činí z MSC slibný prostředek pro léčbu závažných onemocnění. Tato práce pojednává o působení MSC na jednotlivé buňky imunitního systému. Zaměřuje se na popis účinku MSC ve čtyřech modelových případech. Jedná se o experimentální autoimunitní encefalomyelitidu, infarkt myokardu, diabetes mellitus a transplantaci kožního štěpu. Znalost mechanismů spojených s ovlivňováním imunitního systému pomocí MSC spolu s pochopením vlivu specifického prostředí na tyto buňky je zásadní pro jejich využití v klinické terapii. Klíčová slova: mezenchymální kmenové buňky, imunomodulace, autoimunitní onemocnění, transplantace
|
host ::
RSS.