Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pojmové schéma cesta v českém znakovém jazyce
Moudrá, Anna ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Diplomová práce navazuje na probíhající bádání o pojmovém schématu CESTA v češtině. Po teoretickém úvodu ke kognitivnělingvistické teorii pojmových, resp. představových schémat (image schemas) a o specifičnosti ikonického a ikonicko- metaforického (zdvojeného) mapování ve znakových jazycích jsou dosavadní teoretické a metodologické poznatky komparovány s jazykovým materiálem, který zachycuje projevy schématu CESTA v českém znakovém jazyce. Pro tyto účely byl pořízen korpus znaků, v nichž se schéma CESTA v českém znakovém jazyce uplatňuje. Analyzované znaky jsou kategorizovány podle cílových oblastí (významových okruhů) a také podle kritéria fonologické struktury znaků. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, český znakový jazyk, metafora, ikonické mapování, ikonicko-metaforické (zdvojené) mapování, pojmová schémata, pojmové schéma CESTA
Konceptualizace života v českých populárních písních (Příspěvek ke studiu jazykového obrazu světa)
Janovská, Zuzana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Diplomová práce zkoumá konceptualizaci života v textech českých populárních písní 60. let 20. století. Teoreticky a metodologicky vychází z kognitivně a kulturně založených přístupů k jazyku, zejm. z teorie pojmové metafory a metonymie (Lakoff a Johnson) a z pojetí jazyka jako obrazu světa (lublinská škola). Na základě slovníkových dat nejprve analyzuje sémantiku lexému život a dospívá tak k základům jazykového obrazu života, jak je ukotven v běžné češtině; bere přitom v úvahu i obraz života (v kontrastu se smrtí), jak ho podává odborná literatura o české lidové kultuře. Jádro práce tvoří interpretace téměř stovky písňových textů ze zkoumaného období, ve kterých je tematizován lidský život v různých jeho fázích (etapách) a podobách (prostřednictvím opozic život - smrt, mládí - stáří apod.); sledovány jsou relevantní sémantické prvky, které se podílejí na jeho konceptualizaci. Systematicky a podrobně jsou popsány zejména metafory (strukturní, ontologické a orientační), metonymie a představová schémata spojená se životem (schéma CESTA, CYKLUS); pozornost je věnována jejich konkrétní jazykové realizaci. Klíčová slova kognitivní lingvistika, jazykový obraz světa, konceptualizace, metafora, metonymie, představová schémata, život, píseň, populární hudba, písňový text
Pojmové schéma cesta v českém znakovém jazyce
Moudrá, Anna ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Diplomová práce navazuje na probíhající bádání o pojmovém schématu CESTA v češtině. Po teoretickém úvodu ke kognitivnělingvistické teorii pojmových, resp. představových schémat (image schemas) a o specifičnosti ikonického a ikonicko- metaforického (zdvojeného) mapování ve znakových jazycích jsou dosavadní teoretické a metodologické poznatky komparovány s jazykovým materiálem, který zachycuje projevy schématu CESTA v českém znakovém jazyce. Pro tyto účely byl pořízen korpus znaků, v nichž se schéma CESTA v českém znakovém jazyce uplatňuje. Analyzované znaky jsou kategorizovány podle cílových oblastí (významových okruhů) a také podle kritéria fonologické struktury znaků. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, český znakový jazyk, metafora, ikonické mapování, ikonicko-metaforické (zdvojené) mapování, pojmová schémata, pojmové schéma CESTA
Konceptualizace života v českých populárních písních (Příspěvek ke studiu jazykového obrazu světa)
Janovská, Zuzana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Diplomová práce zkoumá konceptualizaci života v textech českých populárních písní 60. let 20. století. Teoreticky a metodologicky vychází z kognitivně a kulturně založených přístupů k jazyku, zejm. z teorie pojmové metafory a metonymie (Lakoff a Johnson) a z pojetí jazyka jako obrazu světa (lublinská škola). Na základě slovníkových dat nejprve analyzuje sémantiku lexému život a dospívá tak k základům jazykového obrazu života, jak je ukotven v běžné češtině; bere přitom v úvahu i obraz života (v kontrastu se smrtí), jak ho podává odborná literatura o české lidové kultuře. Jádro práce tvoří interpretace téměř stovky písňových textů ze zkoumaného období, ve kterých je tematizován lidský život v různých jeho fázích (etapách) a podobách (prostřednictvím opozic život - smrt, mládí - stáří apod.); sledovány jsou relevantní sémantické prvky, které se podílejí na jeho konceptualizaci. Systematicky a podrobně jsou popsány zejména metafory (strukturní, ontologické a orientační), metonymie a představová schémata spojená se životem (schéma CESTA, CYKLUS); pozornost je věnována jejich konkrétní jazykové realizaci. Klíčová slova kognitivní lingvistika, jazykový obraz světa, konceptualizace, metafora, metonymie, představová schémata, život, píseň, populární hudba, písňový text
Towards the Boundaries of Fictional Narrative
Pčola, Marián ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Derlatka, Tomasz (oponent)
Disertační práce nahlíží různorodé podoby současného uměleckého vyprávění a zkoumá jeho vztah k jiným typům narace - zejména k textům, ve kterých nad estetickou funkcí převažuje funkce poznávací či informační. Práce je rozdělená do čtyř částí. První část je teoretická, vytyčují se v ní základní problémové okruhy a pojmenovávají se metody, nástroje a modely, o které se budu v práci opírat a ověřovat jejich použitelnost na vybraných příkladech ze slovanských literatur. Druhá část sleduje problematiku časoprostoru fikčního vyprávění, přičemž v kapitole 2.1 analyzuji románový čas a prostor převážně z kompozičního hlediska (na příkladu románu Saši Sokolova Škola pro hlupáky), zatím co v následující kapitole, věnované ideovému prolínání literárních a sociálně-politických utopií, se fikčnost a temporalita chápou šíře než jen jako výhradně narativní kategorie: fungují jako styční plochy mezi imanentním významovým děním "světa textu" a jeho historickým pozadím. Třetí část pokračuje ve vytyčeném směru, pouze jako kontext se tu již nepojímá nadosobní historické pozadí, ale individuální sféra praktického života, každodennosti. Předmět zkoumání zde tvoří dva žánry na pomezí umělecké literatury a faktografie - intimní korespondence a cestopisné zápisky. Poslední část se soustřeďuje na některé osobitosti jazykového...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.