|
|
Problematika vizuálního vnímání v díle Reného Magritta
VANDERKOVÁ, Andrea
Tato práce poskytuje podrobnou analýzu tří děl Reného Magritta na myšlenkovém pozadí studií vizuální kultury a sémiotiky. Vzhledem k tomu, že se tyto disciplíny na našem území teprve etablují, je první část práce věnována vytvoření teoretického rámce, pro interpretaci Magrittových děl. Kromě této části, věnované obecně problematice lidského vnímání obrazů, se předložená práce věnuje jednak dynamice vztahu slova a obrazu, která ovlivnila Magrittovo dílo, a jednak samotné interpretaci vybraných děl. Na základě interpretace Magrittových děl se snažím osvětlit způsob, jakým si vytváříme názor na zobrazení a jak hodnotíme okolní svět skrze ně.
|
|
|
Optimismus v časech strachu a nesvobody
Madlová, Ivana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Březinová, Monika (oponent)
Studentka se ve své práci snaží vystihnout zásadní problematiku formování veřejného mínění na příkladu opozičního satirického časopisu Der Simpl, který vycházel v Praze v době rozmachu nacismu v Německu v letech 1934-1935. Název práce vystihuje jednak samotnou snahu opozičních žurnalistů o "emocionální úlevu" v době narůstající cenzury a represe, jednak ale také dále míří na problematiku vytváření mediálních konstruktů s emotivním zabarvením, na straně jak systému, tak opozice. Autorka se snaží shrnout instrumenty, jakými je vytvářena tzv. "optimistická iluze" ve společnosti a způsoby, jakými působí na formování veřejného mínění. Na základě teoretického rámce i několika karikatur se studentka snaží ukázat, jakým způsobem se tehdejší žurnalisté vyrovnávali s dobovými událostmi. Jak studentka shrnuje v závěru své práce, satira ani opoziční žurnalistika toho na lidském životě až tolik nezmění. Rádi se jí zasmějeme, avšak svůj život na jejich základě nezměníme. Přestože je studentka přesvědčena o důležité roli politiky v rámci života demokratické společnosti a částečně na základě zvolených karikatur i některá politická témata zpracovává, sama se svou prací míří do oblasti mezilidských vztahů a individuálního rozvoje osobnosti. Neboť je přesvědčena o tom, že zachování demokratické společnosti a občanské...
|
|
|
Gombrichova teorie recepce zobrazivých uměleckých děl
Fejfarová, Tereza ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Cílem této práce je představení názorů E. H. Gombricha na podstatu recepce děl zobrazivých umění. V úvodu práce jsou popsány momenty Gombrichova života, které přispěly k formování jeho názorů na toto téma. Následně se soustředím na samotný Gombrichův koncept recepce zobrazivých uměleckých děl. Práce je členěna na tři části, ve kterých jsou Gombrichovy úvahy o recepci tematizovány. První část představuje úvahy o podílu diváka v procesu recepce uměleckého díla. V této části je demonstrováno, že těžiště Gombrichových názorů tvoří rozlišení dvou sfér: "vidění" a "vědění". Druhý okruh, ve kterém Gombrichův koncept recepce tematizuji, představuje jeho názory na roli umělce a zabývá se způsobem a limity umělecké tvorby. Ve třetí části jsou popsány Gombrichovy úváhy o vývoji recepce ve vztahu k historickým proměnám umělecké funkce. Práce analyzuje Gombrichovu tezi, že vědění, zkušenost a paměť mají rozhodující vliv na vnímání, interpretaci a samotnou tvorbu uměleckého díla. V závěru práce parafrázuji Gombrichovy úvahy o perspektivním zobrazení a sleduji návaznost úvah Nelsona Goodmana, který Gombrichovo stanovisko kritizuje.
|
|
| |
|
| |
|
|
Architektura virtuálna
Halinár, Matej ; ArtD, Vít Halada, (oponent) ; Kristek,, Jan (vedoucí práce)
Klauzúra 2.0 Útek z väzenia architektúry Je špecifické zariadenie pre futoroptimistických ľudí, ktorí vychádzajú z filozofie posthumanizmu a transhumanizmu, akejsi verzie ich vlastnej viery v nekonečný život na sieti. Je to viera v možnosti technologickej transformácie ľudstva, ktorá umožní prekonať naše fyzické aj biologické limity. Klauzúra 2.0 je architektúrou pre pionierov – predvoj tejto transformácie – umožňujúci čo možno najdlhší a najúplnejší pobyt vo virtuálnej realite. Touto avantgardou sú mnísi 2.0. Eskapistické osobnosti samotárov digitálneho veku tu hľadajú útočisko a ich vlastnú verziu sveta v kyberpriestore. Vytvárajú si tu víziu raja, a kolonizujú (kyber)priestor bez politických dôsledkov konečnosti fyzického sveta a vyčerpateľnosti prírodných zdrojov. Žijú na hranici bytia, a túžia odhmotniť sa a splynúť so svetom, ktorému rozumejú viac. Bojujú so svojím vlastným mozgom a telom, ktoré sa odtrhnúť od sveta nedajú. Nekonečnosť virtuálneho priestoru má hranice, ktorými sú telo a zmysly. Dlhodobý pobyt v kyberpriestore sa prejavuje stratou zmyslu pre čas a priestor. Tento monastický život v klazúre 2.0 ich dokáže udržovať v kondícii, dodržovaním rituálu, fyzického výkonu chôdze, ktorý musia podstúpiť aby každý deň mohli existovať vo svojej verzii digitálneho kláštora. Týchto verzií je nekonečné množstvo a je možné medzi nimi rituálne prechádzať. Geometria klauzúry ich zároveň izoluje od seba navzájom. Klauzúra je kláštorný koncept, ktorý umožňuje ľudom hermeticky žiť, mimobežne s fyzickým svetom. Bránou do virtuálneho priestoru je „nulová architektúra“ - miestnosť, cela, kocka na pôdoryse 4x4 metre zbavená akejkoľvek vizuálnej architektonickej stránky. Poskytuje iba rovnú podlahu, ako bod odrazu pre nekonečný virtuálny svet a štyri steny a strop s odpovedajúcou hrúbkou pre dostatočné oddelenie od sveta vonkajšieho. Za touto „nulovou architektúrou“ sa otvára svet nekonečné slobody. Zdá sa, že nie skrz „architektonickú inováciu a politickú subverziu“ bude uskutočnený sen moderného architekta o architektúre ako stroji pre oslobodenie človeka, ale skrze opustenie fyzickej architektúry ako takej. Za proscéniom „nulovej architektúry“ sa otvára priestor, kde nová architektúra už nebude o „luxuse a dobrom bydle, nebude to architektúra separácie a uväznenia ale bude to konečne architektúra slobody.
|
|
|
Romány deziluze a zrání
Kotšmídová, Alena ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tato bakalářská práce se na základě románů Santa Lucia, Ivův román a Stříbrný vítr zabývá různými podobami románů deziluze a zrání. Na hrdinech vybraných románových děl ukazuje, jaké podněty vedou ke konstituování iluze, z jakých příčin vzniká deziluze, jaký průběh tato deziluze má a v co ústí. Z výkladu vyplývá, že ačkoli všechny romány lze zařadit k románu deziluze a zrání, v mnohém se od tradiční podoby tohoto syžetu odlišují, stejně jako se liší jejich výstavba a hrdinové. Součástí práce jsou vedle výkladu deziluze hrdinů jednotlivých románů také komparační kapitoly, v nichž jsou sledovány paralely a rozdíly mezi obrazy hrdinů. Zároveň komparace umožňuje poukázat na změnu myšlení, která se odehrála mezi koncem devatenáctého a počátkem dvacátého století. Tato změna je patrná v odlišném způsobu řešení obdobných problémů a vymezuje rozdíl mezi dvěma generacemi české moderny. klíčová slova: deziluzivní román, iluze, deziluze, emoce, fantazie
|
|
|
MAPA
Merta, Johana ; Sterec, Pavel (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Prezentuji soubor výtvarných prací vzniklých v období Magisterského studia a jeho přerušení, tedy práci vzniklou v letech 2012-2017. Tématicky jsem zpracovávala kartografické přenosy prostoru do plochy s manipulací měřítek a vizuálních zkratek. Společně s mojí aktivitou představím i práci dalších 5ti výtvarníků, kterým jsem nabídla téma mapy paralelního vesmíru k jejich autorskému zpracování.
|
|
|
Role míst nedourčenosti v procesu četby literárního díla
Kadlčíková, Radka ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Práce se zaměřuje na dvě estetické teorie, které se primárně zabývají recepcí uměleckého díla literárního. Práce pojednává o fenomenologické estetice Romana Ingardena a recepční estetice Wolfganga Isera. Zkoumání je vedeno k objasnění pojmu míst nedourčenosti v literárním textu a jejich funkci v něm. Oba autoři tento pojem vysvětlují v rámci svého pojetí recepce uměleckého díla literárního. Metoda práce je vymezena popisem obou představovaných teorií, na jejímž konci se oba přístupy porovnávají. Cílem práce je charakterizovat obě teorie a vymezit v nich pojem míst nedourčenosti. Cílem práce je také popsat momenty, ve kterých se Wolfgang Iser inspiruje teorií Romana Ingardena a také místa, kde s jeho teorií nesouhlasí a reviduje ji.
|
|
|
Teorie krajního voluntarismu se zřetelem na pozdější autory
LASTOMIRSKÁ, Jana
Práce se zabývá krajním voluntarismem a jeho vlivem na pozdější autory. Nejdříve je v práci vysvětlena Schopenhauerova koncepce metafyzické vůle. Zde je vůle nahlédnuta především jako forma objektivace, přičemž nejbližší objektivací se zde podává tělo, chápané jako objekt. V další části práce je tato vůle sledována ve filosofii Ladislava Klímy a jeho myšlence egodeismu. U Klímy však metafyzická vůle ztrácí svojí transcendující schopnost a je nahlédnuta z čistě subjektivního hlediska. V poslední části práce je zmíněn Friedrich Nietzsche, jehož teorie vůle k moci a smrti Boha, mohla být inspirací pro Klímovu myšlenku egodeismu.
|
host ::
RSS.