|
|
Analýza ichtyofauny České republiky se zaměřením na invazivní druhy
Goldstein, David ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou ichtyofauny území České republiky z hlediska historického, tzn. jakým způsobem byly shromažďovány údaje o výskytu původních druhů ryb a mihulí na našem území. Zvláštní pozornost je pak věnována pro naše území nepůvodním druhům - podrobněji jsou zpracovány následující druhy: karas stříbřitý, sumeček americký, střevlička východní, slunečnice pestrá, amur bílý, tolstolobik bílý, tolstolobik pestrý, koljuška tříostná, síh maréna, síh peleď jester sibiřský, jeseter hvězdnatý, jeseter ruský. Uvedena je historie introdukcí, současný stav výskytu v ČR a vliv na nativní ichtyofaunu (podrobnější zhodnocení invazivity je uvedeno u karase stříbřitého a střevličky východní). Závěrem jsou obecně vyhodnoceny introdukční snahy směřující k druhovému obohacení naší ichtyofauny.
|
|
|
Rybí společenstvo vybraných toků Jizerských hor
DOLEŽAL, Tomáš
Rybí společenstvo vybraných toků Jizerských hor Vodní toky Jizerských hor mají charakter pstruhového a lipanového pásma. Vyskytují se v nich původní populace pstruha obecného (Salmo truta morpha fario) a chráněných druhů ryb. Rybí společenstva byla v minulém století narušena zvýšenou mírou acidifikace prostředí, kdy došlo k vymizení původních druhů ryb z některých lokalit. Následně byl do těchto lokalit vysazen siven americký (Salvelinus fontinalis), jenž na některých lokalitách vytvořil populace schopné se udržovat přirozeným výtěrem. V současné době je vhledem ke zlepšení stavu životního prostředí na mnoha lokalitách snaha o nahrazení těchto populací sivena původně zde se vyskytujícími druhy ryb, pstruhem obecným a střevlí potoční (Phoxinus phoxinus). Na rybích populacích se negativně projevuje i fragmentace vodních toků a odběry vody spojené s provozem vodních elektráren. V současné době je snaha o umožnění migrace ryb zprůchodněním migračních překážek výstavbou rybích přechodů. Cílem této práce byl ichtyologický průzkum řeky Smědé. Elektrickým agregátem bylo proloveno 10 lokalit na řece Smědé, na kterých bylo celkem zaznamenáno14 druhů ryb, z toho tři patřily mezi druhy ohrožené (mník jednovousý (Lota lota), vranka obecná (Cottus gobio), střevle potoční) a jeden druh mezi nepůvodní (siven americký). Na základě průzkumů byly určeny základní charakteristiky společenstva (abundance, dominance biodiverzita a ekvitabilita) Na lokalitách ležících pod Frýdlantem byla zjištěna vysoká druhová pestrost (13 druhů) a biodiverzita (H´ 2,38-2,97), v lokalitách nad Frýdlantem byla nižší druhová pestrost (5 druhů) a biodiverzita (H´ 0-1,65), což je dáno hlavně charakterem toku, ale i znemožněním migrací ryb způsobeným nepřekonatelnými migračními překážkami.
|
|
|
Sportovní rybářství v Praze a hlavní motivace k provozování této záliby
Dopitová, Aneta ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Vltava patří mezi hlavní toky v Čechách. Vzniká soutokem Teplé a Studené Vltavy na Šumavě. V diplomové práci jsem se zabývala analýzou úseku pražské Vltavy s ohledem na kvalitu vodního prostředí a zdejší ichtyofaunu. Zmíněna je historie sportovního rybářství v Praze i současný stav rybářských revírů. Podrobněji je hodnoceno rybaření na revírech Botič 2 (ÚN Hostivař) a Vltava 5. Zde jsem podrobně sledovala úlovky konkrétních druhů ryb za určité období. Dále byla zpracována pomocí ankety motivace k rybaření mezi sportovními rybáři a znalosti studentů na vybraných středních školách na téma "Ryby". V závěru jsou připraveny náměty (teoretické i praktické) jako náplň schůzek dětského rybářského kroužku během celého školního roku. Klíčová slova: Vltava, rybolov, úlovky, motivace, žáci
|
|
|
Analýza ichtyofauny České republiky se zaměřením na invazivní druhy
Goldstein, David ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou ichtyofauny území České republiky z hlediska historického, tzn. jakým způsobem byly shromažďovány údaje o výskytu původních druhů ryb a mihulí na našem území. Zvláštní pozornost je pak věnována pro naše území nepůvodním druhům - podrobněji jsou zpracovány následující druhy: karas stříbřitý, sumeček americký, střevlička východní, slunečnice pestrá, amur bílý, tolstolobik bílý, tolstolobik pestrý, koljuška tříostná, síh maréna, síh peleď jester sibiřský, jeseter hvězdnatý, jeseter ruský. Uvedena je historie introdukcí, současný stav výskytu v ČR a vliv na nativní ichtyofaunu (podrobnější zhodnocení invazivity je uvedeno u karase stříbřitého a střevličky východní). Závěrem jsou obecně vyhodnoceny introdukční snahy směřující k druhovému obohacení naší ichtyofauny.
|
|
|
Phylogeny and biogeography of Neotropical and African riverine cichlids: multilocus phylogenetic methods in the evolutionary studies
Musilová, Zuzana ; Novák, Jindřich (vedoucí práce) ; Bryja, Josef (oponent) ; Reichard, Martin (oponent)
Souhrn P edkládaná práce sestává z úvodu a p ti samostatných v deckých prací: t i z nich tvo í již publikované lánky, zbývající dv studie jsou p edstaveny ve form manuskript p ipravených k publikaci ve v deckých asopisech. První dv studie se zabývají fylogenezí neotropických cichlid tribu Cichlasomatini a jsou založeny (1) na molekulárních datech, a dále (2) na kombinaci morfologických a molekulárních dat. Výsledky t chto fylogenetických analýz posloužily jako podklad pro popis nového rodu jihoamerických cichlid Andinoacara. Následující (3) publikovaný popis nového druhu Andinoacara stalsbergi vyskytujícího se v Peru obsahuje krom morfologické diagnózy druhu také detailn jší molekulární fylogenezi (osm gen ) zam enou na rod Andinoacara. Jako tvrtá studie v po adí následuje nepublikovaný manuskript (4) obsahující fylogeografickou studii dvou nep íbuzných rod cichlid (jeden z nich je Andinoacara) z trans- Andské oblasti. Na základ analýzy rozsáhlého data setu zahrnující všechny platné druhy z kompletního areálu rozší ení byl zrekonstruován pravd podobný areál p edk dn šních cichlid v oblasti (tzv. Ancestral area). U obou rod studovaných nezávisle se prokázalo, že p vodní areál velmi pravd podobn zahrnoval oblast Choco v západní Kolumbii, a biogeografická analýza dále navrhla pravd podobné sm ry ší ení cichlid...
|
|
|
Invazivní druhy ryb na území ČR
Kozlovcev, Jiří ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Souhrn
Tato bakalářská práce se zabývá invazivními druhy ryb, které jsou schopny ovlivňovat naši původní ichtyofaunu a legislativou, která tuto problematiku obsahuje.
V prvních kapitolách práce je vysvětlena otázka ekologické biodiverzity, dále pak průběhu zavlékání nepůvodních druhů ryb na naše území, kterou představuje introdukce
s návazností na aklimatizaci, potažmo na úplnou naturalizaci.
Další část práce je věnována podrobné charakteristice invazivních druhů ryb, které představují aktuální hrozbu pro naše původní druhy ryb. V této kapitole je popsán karas
stříbřitý (Carassius gibelio), střevlička východní (Pseudorasbora parva), sumeček americký
(Ameiurus nebulosus) a hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus).
Mezi nepůvodní druhy ryb nesoucí předpoklady pro invazivní průnik do českých vod,
byly zařazeny druhy z čeledi hlaváčovitých (Gobiidae), tedy hlavačka mramorovaná
(Proterorhinus marmoratus), hlaváč Kesslerův (Ponticola kessleri), hlaváč lysohrdlý (Neogobius gymnotrachelus) a hlaváč říční (Neogobius fluviatilis). Z čeledi
hlavačkovcovitých (Odontobutidae) byl do této kategorie zařazen i hlavačkovec Glenův (Perccottus glenii).
V kapitole invazivních druhů v minulosti jsou charakterizovány celkem dva druhy,
slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus) a koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus), u
kterých jejich průnik do českých vod sice nesl známky invazivnosti, ovšem postupem času
došlo spíše k úbytku jejich počtů.
Závěrečná část práce je věnována legislativním opatřením, které se týkají introdukce
nepůvodních druhů ryb na naše území.
Příloha pak obsahuje fotografickou dokumentaci jednotlivých druhů ryb.
|
|
|
Ichtyologický monitoring toku Popelka v lokalitě Nová Ves nad Popelkou
ZELENKA, Václav
Cílem této bakalářské práce je provést zhodnocení ichtyofauny potoku Popelka. Zjistit druhové složení rybí obsádky a určit dominující rybí druhy, jejich abundanci a velikostní variabilitu. Po celé délce toku bylo vytipováno dvanáct odlovných lokalit, přičemž délka každé lokality byla cca 50 m. Prolovování těchto lokalit proběhlo od jejich spodní části směrem proti proudu ke konci. Tok se prolovoval brodivým způsobem za použití neseného elektrického agregátu. Všechny ulovené ryby byly následně druhově determinovány. Rovněž u nich byla změřena délky těla tzv. ?standard lenght?. Po změření byly všechny ulovené ryby šetrně navráceny zpět na místo odlovu. Z hlediska abundance byl nejpočetnějším druhem v Popelce pstruh obecný zastoupený 477 jedinci, následovala mřenka mramorovaná s 391 jedinci. Tyto druhy v Popelce zřetelně dominovaly. Dalším vyskytujícím se druhem byl pstruh duhový s 49 jedinci, siven americký s dvěma jedinci a hybrid pstruha obecného a sivena amerického s jedním jedincem. Vzhledem k regionální konstanci se jako druh téměř vždy přítomný ukázal pouze pstruh obecný s výskytem v 11 z celkových 12 lokalit. Mřenka mramorovaná s výskytem v 8 lokalitách je druhem převážně se vyskytujícím. S výskytem v 5 lokalitách je pstruh duhový často se vyskytujícím druhem. Mezi druhy v Popelce vzácné patří siven americký s výskytem ve 2 lokalitách a hybrid pstruha obecného a sivena amerického s výskytem v 1 lokalitě. Index druhové diverzity podle Shannona a Wienera pro tok Popelka je 0,88 a ekvitabilita je 0,55. Velikostní variabilita v celém toku se u délky těla pstruha obecného pohybuje v rozmezí od 46 do 308 mm s průměrem 126,4 mm, u mřenky mramorované od 41 do 130 mm s průměrem 80,1 mm, u pstruha duhového od 65 do 250 mm s průměrem 88,7 mm a u sivena amerického od 290 do 313 mm s průměrem 301,5 mm. V rybím společenstvu toku Popelka o celkové délce 12 km se vyskytují 4 druhy ryb. Druhová diverzita je tedy výrazně chudší ve srovnání s jinými toky. Bylo by vhodné i v budoucnu zopakovat odlov a zjistit stabilitu rybí populace v Popelce.
|
|
|
Rybí společenstvo vybraných šumavských toků s výskytem perlorodky říční
LUNDA, Roman
Monitoring rybích společenstev proběhl v roce 2010. Odlov se konal na předem určených lokalitách s potencionálním výskytem perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Cílem bylo zmapovat zdejší ichtyofaunu z hlediska biodiverzity, ekvitability, abundance, dominance a velikostní variability. K monitoringu byl použit odlov pomocí elektrického agregátu. Každý úsek měřil 200 m a postupovalo se proti proudu v celé jeho šířce. Ulovené ryby byly determinovány, změřeny a vráceny zpět. Na základě získaných informací byl vyhodnocen stav rybího společenstva. Celkem byly na lokalitách chyceny dva druhy ryb lososovitých a vrankovitých a jeden druh kruhoústých. Dominoval zde pstruh obecný (Salmo trutta m. fario), (81,4 %), kterého následovala vranka obecná (Cottus gobio), (17,4 %). Mezi další chráněné a ohrožené druhy patří mihule potoční (Lampetra planeri). Z hlediska biodiverzity se umístila na prvním místě lokalita č. 8 Spůlka ? horní úsek (0,59) a nejhůře na tom byla lokalita č. 2 Zlatý potok ? Miletínky (0,14). Většinu společenstva těchto lokalit tvořili pouze pstruh obecný a vranka obecná. Pouze na jedné lokalitě č. 3 Zlatý potok ? Strunkovice bylo společenstvo obohaceno mihulí potoční. Největší výskyt perlorodky říční byl potvrzen na lokalitě č. 2 Zlatý potok ? Miletínky, kde se perlorodka vyskytuje v řádech desítek až stovek kusů. Na tomto úseku je i hojná dominance pstruha obecného (96,8%), který perlorodce slouží při jejím vývojovém cyklu jako hostitelská ryba.
|
|
|
Rybí společenstvo přítoků Teplé Vltavy
GEBAUER, Radek
Monitoring rybích společenstev na přítocích Teplé Vltavy proběhl v roce 2010. Průzkum se konal na předem vytipovaných lokalitách. Cílem bylo zmapovat zdejší ichtyofaunu z hlediska biodiverzity, ekvitability, abundance, dominance a velikostní variability. Výsledky můžou být použity k porovnání s budoucími odlovy na těchto lokalitách. K monitoringu byl použit odlov pomocí elektrického agregátu. Každý úsek měřil 200 m a postupovalo se proti proudu v celé jeho šířce. Ulovené ryby byly determinovány, změřeny a šetrně vráceny zpět do toku. Na základě získaných informací byl vyhodnocen stav rybího společenstva. Celkem bylo na těchto lokalitách chyceno 7 druhů ryb a 1 druh kruhoústých ? mihule potoční. Dominoval zde pstruh obecný (průměrně 79 %), kterého následovala vranka obecná (12,9 %). Mezi další chráněné a ohrožené druhy patří: mihule potoční, střevle potoční a mník jednovousý. Z hlediska biodiverzity se umístila na prvním místě Olšinka (1,07), nejhůře na tom byly potoky Jedlový, Houženský a Kubohuťský, jejichž hodnota biodiverzity byla 0. Nejvyšší ekvitabilita byla vypočítána na středním úseku Kaplického potoka (0,95). Nejhůře dopadl Jedlový potok, na jehož 200m úseku se vyskytovalo pouze 9 ks pstruha obecného.
|
|
| |
host ::
RSS.