|
|
České roráty a jejich místo v liturgii adventu
Benda, Václav ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Tichý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem českých rorátů a jejich místa v liturgii adventu. Představuje vzájemné propojení hudby a liturgie od počátku přes gregoriánský chorál, polyfonní hudbu, lidovou a duchovní píseň až ke vzniku votivní mše k Panně Marii, při které byly roráty zpívány. U rorátů si bakalářská práce všímá jejich vývoje od vzniku až po dnešní podobu a umístění v dnes běžně používaných kancionálech. Jsou zaznamenána města, kde se roráty nejvíce zpívaly a kde jsou nejčastěji umístěny archiválie svědčící o jejich původní podobě. Tyto archiválie, tedy různé rorátní knihy a kancionály jsou též ve stručnosti zmíněny. Je věnována pozornost i nejčastějším interpretům rorátů, kterými jsou literátská bratrstva. Práce také zmiňuje význam rorátů pro český jazyk a ukazuje na roráty jako přirozený projev hluboké mariánské úcty v českých zemích. Klíčová slova Zpěv, píseň, advent, liturgie, hudba, roráty, literátská bratrstva, kancionál, mariánská úcta
|
|
|
Fabián Puléř - pražský iluminátor
Svitáková, Kristina ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Fabián Puléř - pražský iluminátor", činného v letech 1550 - 1562 na Starém městě pražském, se zaměřuje na jednoho z nejvýznamnějších iluminátorů 16. století v Čechách. Nejprve sleduje jeho osobní a profesní život, poté se přehledně zaměřuje na prameny a literaturu týkající se osoby Fabiána Puléře či kancionálů a graduálů 16. století. Pokračuje výkladem nejdůležitějších zpěvních knih, ve kterých se nacházejí Puléřovy iluminace a to: Graduálem metropolitního chrámu sv. Víta, Žlutickým kancionálem, Kaňkovským graduálem a Kancionálem města Loun. Je zde také vyložena doba a kultura 16. století v Českých zemích. Zejména měšťanské prostředí cechů a literátských bratrstev z hlediska objednavatelů, ale také z hlediska jejich sociologického chování v této době.
|
|
|
Graduály z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Brodský, Pavel (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Anotace: Disertační práce je zaměřena na výzdobu chorálních rukopisů 16. století. První část se věnuje osobnosti písaře Jana Táborského, jenž žil v letech 1499-1572, a nejvýraznějším iluminátorům, kteří se v průběhu 16. století podíleli na výzdobě zpěvníků české provenience. Pozornost je směřována nejenom na často zmiňovaného Fabiána Puléře, ale také na Matouše Ornyse z Lindperka, Matyáše Hutského z Křivoklátu, Ambrože Ledeckého a další iluminátory. V této souvislosti nelze opominout grafické předlohy Martina Schongauera, Albrechta Dürera, Bernarda Salomona nebo domácí "melantrišské tisky", podle kterých umělci tvořili. Náměty vyskytující se v tomto typu rukopisu jsou převážně biblické, korespondující se svátky liturgického roku. Kromě těchto motivů se však v graduálech setkáme v hojné míře i s různými formami prezentace donátorů či demonstrativním zobrazením konfese objednavatelů. Nedílnou součástí dekorací kodexů je též bohatá ornamentální složka, která v sobě zahrnuje jak groteskní motivy, tak rozviliny z druhově určitelných rostlin. Druhá část disertace se skládá z katalogu hudebních rukopisů, které můžeme z nějakého důvodu spojit s osobností písařského podnikatele Jana Táborského z Klokotské Hory. Vzhledem k dlouhému životu Jana Táborského vykazují jednotlivé exempláře odlišný styl výzdoby, což je...
|
|
|
Odraz učení o sedmi svátostech v liturgickém díle Tobiáše Závorky Lipenského
Matějovský, Ondřej ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Odraz učení o sedmi svátostech v liturgickém díle Tobiáše Závorky Lipenského obsahuje transkripci a analýzu liturgických úkonů, které odpovídají katolickým sedmi svátostem. Příslušné liturgické texty jsem dohledal v Závorkově agendě Pravidlo služebností církevních, kancionálu Písně chval Božských a zpěvníku Zpívání pohřební. V úvodu práce je stručný životopis a deskripce díla Tobiáše Závorky Lipenského, novoutrakvistického kněze a doubravnického děkana, který působil na počátku sedmnáctého století na Moravě. Těžištěm práce je popsání specifik jednotlivých zvláštních či svátostných liturgických úkonů, které demonstrují ráz Závorkovy teologické a liturgické práce.
|
|
|
Graduály z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Brodský, Pavel (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Anotace: Disertační práce je zaměřena na výzdobu chorálních rukopisů 16. století. První část se věnuje osobnosti písaře Jana Táborského, jenž žil v letech 1499-1572, a nejvýraznějším iluminátorům, kteří se v průběhu 16. století podíleli na výzdobě zpěvníků české provenience. Pozornost je směřována nejenom na často zmiňovaného Fabiána Puléře, ale také na Matouše Ornyse z Lindperka, Matyáše Hutského z Křivoklátu, Ambrože Ledeckého a další iluminátory. V této souvislosti nelze opominout grafické předlohy Martina Schongauera, Albrechta Dürera, Bernarda Salomona nebo domácí "melantrišské tisky", podle kterých umělci tvořili. Náměty vyskytující se v tomto typu rukopisu jsou převážně biblické, korespondující se svátky liturgického roku. Kromě těchto motivů se však v graduálech setkáme v hojné míře i s různými formami prezentace donátorů či demonstrativním zobrazením konfese objednavatelů. Nedílnou součástí dekorací kodexů je též bohatá ornamentální složka, která v sobě zahrnuje jak groteskní motivy, tak rozviliny z druhově určitelných rostlin. Druhá část disertace se skládá z katalogu hudebních rukopisů, které můžeme z nějakého důvodu spojit s osobností písařského podnikatele Jana Táborského z Klokotské Hory. Vzhledem k dlouhému životu Jana Táborského vykazují jednotlivé exempláře odlišný styl výzdoby, což je...
|
|
|
Vytváření písňového kánonu v rukopisných kancionálech 17. a 18. století
Smyčková, Kateřina ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Malura, Jan (oponent) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Předkládaná disertační práce navazuje na současné výzkumy raně novověké rukopisné kultury. Zaměřuje se na moravské rukopisné kancionály 17. a 18. století a na jejich písňový repertoár. Rukopisná hymnografie může sloužit jako vydatný pramen pro poznání lidové zbožnosti, barokní literatury i hudby; část rukopisných kancionálů obsahuje notaci, mnohé jsou bohatě iluminované. Jejich repertoár ale dosud nebyl edičně zpřístupněn a nejsou k dispozici téměř žádné studie, jež by se mu věnovaly. V úvodu práce jsou stručně shrnuty současné tendence ve zkoumání rukopisné kultury a literárního kánonu. Následuje popis přibližně čtyřiceti rukopisných kancionálů, z nichž tato práce čerpala. Druhá kapitola podává obecnou charakteristiku rukopisné hymnografické produkce, jejím tématem jsou především důvody pro volbu rukopisného média a jeho výhody, a zvláště pak repertoár rukopisných zpěvníků. Třetí kapitola dokládá obecné závěry předchozího textu na příkladu čtyř kancionálů z šedesátých a sedmdesátých let 17. století: analýza jejich písma, iluminací a repertoáru vede k závěru, že jsou dílem jediného písaře, Jana Klabíka z Želechovic; v centru pozornosti jsou principy utváření hymnografického kánonu Klabíkových kancionálů a jejich vazby na starší hymnografickou tradici. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na dvě specifické...
|
|
|
České roráty a jejich místo v liturgii adventu
Benda, Václav ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Tichý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem českých rorátů a jejich místa v liturgii adventu. Představuje vzájemné propojení hudby a liturgie od počátku přes gregoriánský chorál, polyfonní hudbu, lidovou a duchovní píseň až ke vzniku votivní mše k Panně Marii, při které byly roráty zpívány. U rorátů si bakalářská práce všímá jejich vývoje od vzniku až po dnešní podobu a umístění v dnes běžně používaných kancionálech. Jsou zaznamenána města, kde se roráty nejvíce zpívaly a kde jsou nejčastěji umístěny archiválie svědčící o jejich původní podobě. Tyto archiválie, tedy různé rorátní knihy a kancionály jsou též ve stručnosti zmíněny. Je věnována pozornost i nejčastějším interpretům rorátů, kterými jsou literátská bratrstva. Práce také zmiňuje význam rorátů pro český jazyk a ukazuje na roráty jako přirozený projev hluboké mariánské úcty v českých zemích. Klíčová slova Zpěv, píseň, advent, liturgie, hudba, roráty, literátská bratrstva, kancionál, mariánská úcta
|
|
| |
|
|
Fabián Puléř - pražský iluminátor
Svitáková, Kristina ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Fabián Puléř - pražský iluminátor", činného v letech 1550 - 1562 na Starém městě pražském, se zaměřuje na jednoho z nejvýznamnějších iluminátorů 16. století v Čechách. Nejprve sleduje jeho osobní a profesní život, poté se přehledně zaměřuje na prameny a literaturu týkající se osoby Fabiána Puléře či kancionálů a graduálů 16. století. Pokračuje výkladem nejdůležitějších zpěvních knih, ve kterých se nacházejí Puléřovy iluminace a to: Graduálem metropolitního chrámu sv. Víta, Žlutickým kancionálem, Kaňkovským graduálem a Kancionálem města Loun. Je zde také vyložena doba a kultura 16. století v Českých zemích. Zejména měšťanské prostředí cechů a literátských bratrstev z hlediska objednavatelů, ale také z hlediska jejich sociologického chování v této době.
|
|
|
Analýza repertoáru Kancionálku aneb Písní křesťanských
Smyčková, Kateřina ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu anonymního Kancionálku, vydaného v Praze u K. F. Rosenmüllera mezi lety 1712-1727. Na základě přehledu pramenů ukazuje na jeho vazby k jiným zpěvníkům i na jeho možné předlohy (nekatolický literátský kancionál aj.). Hlavní část práce analyzuje úpravy staršího repertoáru a celkovou koncepci Kancionálku: jejím účelem je popsat editorské strategie při vytváření menšího nenotovaného zpěvníku pro široké lidové vrstvy. Přílohu tvoří katalog všech písní obsažených v Kancionálku.
|
host ::
RSS.