|
|
Group Radicalization in the context of Hybrid Warfare: 'Russian World' as an ideological framework for anti-Western Radicalization
Lysenko, Mykola ; Laryš, Martin (vedoucí práce) ; Ananyeva, Ekaterina (oponent)
Práce se pokouší prozkoumat státem řízený radikalizační proces, který je vyvolán ideologickým systémem a využíván v kontextu hybridního boje. Současné Rusko se bere jako konkrétní případová studie, přičemž výzkumné otázky se zaměřují na: i) představení ruského světa jako ideologického systému, který odpovídá různým individuálním nárokům a zásadám; ii) analýzu radikalizačního potenciálu uvedených nároků a principů; a iii) sledování procesu radikalizace předložením věrohodného kauzálního mechanismu založeného na příslušných použitých pojmech a teoriích. Zjištění naznačují určitý vývoj ruské světové ideologie, zatímco praktikování hybridního boje je považováno za sloužící ideologii jako její aktualizační složce, pokud se vezme v úvahu kontext. Na závěr je také zjištěno, že požadavky a zásady ruského světa jsou stále častěji zpochybňovány, což vyvolává obavy týkající se udržitelné budoucnosti ideologie a naopak pravděpodobnosti sociálních a politických turbulencí v samotném Rusku nebo opakování příklad radikalizace ve srovnatelném měřítku jako krymská anexe v roce 2014. Mykola Lysenko Master thesis
|
|
|
Fenomén hybridního válčení: případ války na východní Ukrajině
Kruglikova, Daniela ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Práce se zaobírá fenoménem hybridního válčení a jeho vývojem po roce 2014. Právě tehdy Ruská federace hrubě porušila zásady fungování mezinárodního společenství a svým jednáním přispěla k destabilizaci Ukrajiny. Koncept "hybridního válčení" je v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem skloňován nejčastěji, ačkoli dosud neexistuje všeobecně přijímaná shoda ohledně jeho definice. Značná část této jednopřípadové studie je věnována představení akademické debaty o tomto fenoménu. Tento koncept je posléze využit k analýze války na východní Ukrajině. Tato práce zkoumá jednotlivé prostředky hybridního válčení využívané Ruskou federací vůči svému západnímu sousedovi k jeho politické, ekonomické, bezpečnostní a společenské destabilizaci, čímž potvrzuje, že nepřátelská aktivita Ruské federace v oblasti Donbasu v první fázi konfliktu byla válčením hybridním.
|
|
|
The American Hybrid War? Operation Enduring Freedom through the hybrid warfare lenses
Pinkas, Šimon ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá schopností Západních demokratických států vést hybridní válku. Hybridní válka byla po celou dobu své existence téměř exklusivně připisována nedemokratickým režimům, které jejích metod používají často velmi agresivně. Ve snaze zpochybnit toto přesvědčení, tato práce reinterpretuje počínání Spojených států amerických během počáteční fáze Operace Trvalá svoboda1 v Afghánistánu roku 2001 "očima" hybridní války. Vzhledem k tomu, že pojem hybridní válka je velmi široký a často špatně definovatelný, se autor této práce rozhodl konceptualizovat široce známý popis Ruské hybridní války, vytvořený Andrásem Ráczem v roce 2015, skrze který bude zkoumaný případ reinterpretovat. Možnost Západního demokratického státu vést hybridní válku je, co se týče dostupné literatury, zhola neprozkoumaná, tato práce se tedy zaobírá naprosto novým tématem. Tato práce se také zamýšlí nad tím, jak může zjištění o schopnosti Západních států vést hybridní válku ovlivnit naše chápání tohoto fenoménu obecně. Autor se skrze tuto práci snaží poskytnout nový, faktuálně zaměřený pohled na hybridní válku, nezatížený předsudky ani emocionálním podtextem, který bohužel zatěžuje mnohé příspěvky do akademické debaty na toto téma. Tato nová perspektiva na hybridní válku dle autora silně přispěje k našemu...
|
|
|
The re-securitization of Russia: an analysis of the assertive shift in Norwegian security policy in the aftermath of the Russian annexation of Crimea
Syberg, Louise Savalov ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Laryš, Martin (oponent)
Vztah mezi Ruskem a Norskem je dán asymetrickou povahou a ideologickými rozdíly mezi nimi. Už od studené války měli vztah založený na vzájemné spolupráci a komunikací, zároveň označený duální politikou Norska a neustálou rovnováhou mezi asertivitou a ujištěním. Po ruské anexi Krymu se norská bezpečnostní politika zdánlivě posunula asertivním směrem. Rusko bylo znovu seřízeno z politiky normální na politiku extra prostřednictvím sekuritizace. Tato diplomová práce si klade za cíl ukázat, jak se Rusko stalo resekuritizováno po ruské anexi Krymu. Empirické důkazy předložené v této práci ukazují, že tento asertivní posun, ke kterému došlo po resekuritizaci Ruska, je spíše výsledkem ruské demonstrace modernizované armády, než přirozeným důsledkem nepřátelského aktu, kterým byla anexe. Snaží se prokázat, že důvodem této změny norské bezpečnostní politiky je měnící se bezpečnostní klima s novými ruskými způsoby války, neboli tzv. hybridní válčení, spolu s klesajícím zájmem USA o Alianci.
|
|
|
Group Radicalization in the context of Hybrid Warfare: 'Russian World' as an ideological framework for anti-Western Radicalization
Lysenko, Mykola ; Laryš, Martin (vedoucí práce) ; Ananyeva, Ekaterina (oponent)
Práce se pokouší prozkoumat státem řízený radikalizační proces, který je vyvolán ideologickým systémem a využíván v kontextu hybridního boje. Současné Rusko se bere jako konkrétní případová studie, přičemž výzkumné otázky se zaměřují na: i) představení ruského světa jako ideologického systému, který odpovídá různým individuálním nárokům a zásadám; ii) analýzu radikalizačního potenciálu uvedených nároků a principů; a iii) sledování procesu radikalizace předložením věrohodného kauzálního mechanismu založeného na příslušných použitých pojmech a teoriích. Zjištění naznačují určitý vývoj ruské světové ideologie, zatímco praktikování hybridního boje je považováno za sloužící ideologii jako její aktualizační složce, pokud se vezme v úvahu kontext. Na závěr je také zjištěno, že požadavky a zásady ruského světa jsou stále častěji zpochybňovány, což vyvolává obavy týkající se udržitelné budoucnosti ideologie a naopak pravděpodobnosti sociálních a politických turbulencí v samotném Rusku nebo opakování příklad radikalizace ve srovnatelném měřítku jako krymská anexe v roce 2014. Mykola Lysenko Master thesis
|
|
|
Ruská ozbrojená intervence na východě Ukrajiny 2014-2015: vývoj taktického postupu
Chalupník, Alexej ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ruskou intervencí na východě Ukrajiny v období od února 2014 do první poloviny roku 2015, s důrazem kladeným na ruský taktický postup při operaci. Hlavní části této případové studie předchází kapitola, která nastíní předválečný kontext s důrazem na vývoj rusko-ukrajinských vztahů a stručně čtenáře provede a seznámí s událostmi, které válce bezprostředně předcházely. Následuje představení ruských strategických cílů ve vztahu k Ukrajině, kterých chtělo Rusko za pomoci využívaných taktik v Donbasu dosáhnout. Tento výklad je využit zejména závěrečné diskusi při určení relativní úspěšnost ruské operace a zvolené taktiky. Ve stěžejní kapitole dochází ke zmapování samotného ruského taktického postupu, který jak samotný konflikt, tak i výklad dané kapitoly dělí na konkrétní fáze. Postupně je vylíčen přechod Ruska z využití nástrojů political warfare, k prostředkům neregulérního válčení a následně válčení hybridnímu, na které navazuje již konvenční, invazivní útok ruských regulérních jednotek. Práce dochází k závěru, že volba ruských taktických prostředků na východní Ukrajině byla nevhodná a k velmi omezenému naplnění ruských politických cílů, kterých chtělo Rusko agresí na východní Ukrajině dosáhnout, došlo jen díky uchýlení se ke konvenčnímu útoku, což bylo něco, čemu se chtělo...
|
|
|
Fenomén hybridního válčení: případ války na východní Ukrajině
Kruglikova, Daniela ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Práce se zaobírá fenoménem hybridního válčení a jeho vývojem po roce 2014. Právě tehdy Ruská federace hrubě porušila zásady fungování mezinárodního společenství a svým jednáním přispěla k destabilizaci Ukrajiny. Koncept "hybridního válčení" je v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem skloňován nejčastěji, ačkoli dosud neexistuje všeobecně přijímaná shoda ohledně jeho definice. Značná část této jednopřípadové studie je věnována představení akademické debaty o tomto fenoménu. Tento koncept je posléze využit k analýze války na východní Ukrajině. Tato práce zkoumá jednotlivé prostředky hybridního válčení využívané Ruskou federací vůči svému západnímu sousedovi k jeho politické, ekonomické, bezpečnostní a společenské destabilizaci, čímž potvrzuje, že nepřátelská aktivita Ruské federace v oblasti Donbasu v první fázi konfliktu byla válčením hybridním.
|
host ::
RSS.