Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 41 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza morfometrických parametrů tracheid dřeva smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) na výzkumné ploše Bílý Kříž a Rájec-Němčice
Novák, Tomáš
Tato diplomová práce se zabývá analýzou morfometrických parametrů tracheid dřeva smrku ztepilého na výzkumných plochách Bílý Kříž a Rájec–Němčice. Odběr vzorků dřeva proběhl z předem určených výšek stromu. Na těchto vzorcích bylo provedeno měření. Na makroskopické struktuře dřeva byla zjišťována šířka letokruhu, která se pohybovala od 2,2 do 4,5 mm, a procentuální zastoupení letního dřeva v letokruhu, které bylo v průměru 24 %. Poté následovala analýza morfometrických parametrů tracheid dřeva. U tracheid byl zjišťován jejich radiální rozměr, který byl v průměru 31 μm, a tloušťka buněčných stěn, která měla hodnoty od 2 do 10 μm. S rostoucí výškou kmene bylo zjištěno, že se zvětšuje počet vytvořených tracheid a zároveň roste i šířka letokruhu. Ze zjištěných hodnot tlouštěk buněčných stěn byla vypočtena hustota dřeva, ta průměrně vyšla 480 kg·m-3. Poté se zkoumala proměnlivost stavby dřeva po poloměru a současně po výšce kmene. A nakonec se zjištěné údaje struktury dřeva porovnávaly s klimatickými daty.
Hodnocení stavu konstrukčního dřeva s užitím technologie odporového vrtání
Dziadková, Aneta ; Anton, Ondřej (oponent) ; Heřmánková, Věra (vedoucí práce)
Hlavním cílem diplomové práce je získat základní přehled o charakteristice a vlastnostech dřeva a taky o diagnostických metodách používaných při průzkumech dřevěných konstrukcí. Praktická část se zabývá porovnáním odporového vrtání pomocí detekční vrtačky Rinntech RESISTOGRAPH při různých vlhkostních stavech. Součástí práce je i stavebně-technický průzkum krovu knihovny v Litomyšli a statický výpočet krokve.
Vliv hustoty dřeva na naměřené hodnoty při práci s Kučerovou vrtačkou
Černý, Pavel
Diagnostika dřevěných konstrukcí je ve stavebnictví stále hojně využívaným oborem. Naměřené hodnoty při testování v rámci diagnostiky dřeva jsou vždy ovlivněny vlastnostmi dřeva. Jednu z nejvýznamnějších rolí u diagnostiky dřeva představuje vlhkost, která ovlivňuje široké spektrum fyzikálně mechanických vlastností. Jinak tomu nebylo i při testování Kučerovou vrtačkou, která je standardně využívána pro diagnostiku zdiva. Pro účely výzkumu musela být vrtačka transformována pro použití na dřevěné konstrukce. Transformace byla provedena na základě speciální redukce.
Stanovení pružnostních a pevnostních charakteristik dřeva v čerstvém stavu
Bielesz, Robin
Tato práce se zabývá zkoumáním pružnostních a pevnostních charakteristik čerstvě skáceného dřeva. Konkrétně se jednalo o dřevo stromu javor mléč (Acer platanoides L.). K dispozici byl celý kmen jednoho stromu z urbanizovaného prostředí, u kterého byly naznačeno natočení stromu vůči světovým stranám. Po výrobě jednotlivých vzorků o rozměrech 20 × 20 × 30 mm bylo nutností u každého vzorku uvést jeho dřívější polohu v kmeni (výška, poloha od středu kmene, umístění vůči světové straně). Konečný experiment byl prováděn na zkušebním stroji Zwick 050, vzorky zde byly zkoušeny destruktivní metodou na tlak podél vláken. Výsledky byly poté dále zpracovány pomocí programu testXpert od společnosti Zwick. Výsledkem je tedy zjištění, jak se mění hustota, pevnostní a pružnostní charakteristiky v jednotlivých místech kmene.
Průběh sušení dřevěných standardních zkušebních tělísek při konstantní teplotě v laboratorní sušárně
Kunstmüller, Robin
Dřevěná zkušební tělíska o rozměrech přibližně 2 × 2 × 3 cm jsou na Ústavu nauky o dřevě hojně využívána na různé zkoušky a experimenty, u nichž je často potřeba snížit vlhkost. Smrk, dub a buk jsou hospodářsky nejvýznamnějšími dřevinami v České republice, proto se tato práce zabývá sušením těchto druhů v laboratorní sušárně typu Incucell V 111 Standard, která se nachází na Ústavu nauky o dřevě. Cílem této práce je tedy zjistit, za jak dlouho se tělíska daných dřevin dostanou na nulovou vlhkost a dále určit závislost změny vlhkosti dřeva v čase na hustotě dřeva. Po vyhodnocení výsledků bylo zjištěno, že nejrychleji se vysuší tělíska smrku následuje buk a nejpomaleji dub. Závislost změny vlhkosti dřeva v čase na hustotě se podařilo statisticky významně prokázat (s rostoucí hustotou roste doba sušení) u většiny modelů.
Vliv defektů ve dřevě na stanovení rychlosti šíření zvuku ve dřevě v čerstvém stavu
Vobořil, Matěj
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením rychlosti šíření zvuku ve dřevě v čerstvém stavu. Konkrétně byl zkoumán javor mléč (Acer platanoides L.). Akustické vlastnosti byly zjištěny pomocí nedestruktivní metody přístroji od firmy Fakopp. Jednalo se o přístroje ultrasonic timer a microsecond timer. Pro měření byly zvoleny sondy SD02, TD45 a US10. Primárním cílem bylo stanovit rychlost zvukového signálu šířící se jak výřezy o délce 1 m, tak i vymanipulovanými vzorky o rozměrech 20 × 20 × 300 mm a zjistit vliv defektů dřeva na tuto rychlost. Sekundárním cílem bylo zjistit závislost naměřených výsledků v závislosti na světové straně.
Dynamika rozkladu tlejícího dřeva v přirozených temperátních lesích
Přívětivý, Tomáš
Dynamika rozkladu tlejícího dřeva byla zkoumána pomocí robustních 40-letých časových dat a fyzikálních vlastností tlejících kmenů v lužních, jedlo-bukových a jedlo-smrko-bukových přírodních lesích. Zatímco tlející kmeny většiny dřevin tvrdého luhu se rozloží za 23-42 let v závislosti na výčetní tloušťce kmene, silné dimenze Quercus robur mají dobu rozkladu 73 let. Tlející dřevo Fagus sylvatica se kompletně rozloží za dobu 30-53 let a Abies alba za 53-95 let v závislosti na makroklimatických podmínkách stanoviště a výčetní tloušťce kmene. Tlející dřevo Picea abies má dobu rozkladu 58-81 let na stanovišti horského smíšeného lesa. Dále byl potvrzen vliv způsobu odumření stromu a pozice kmene během tlení na dobu rozkladu tlejícího dřeva. Vyhodnocení hustoty souboru tlejících kmenů ukazuje, že míra zetlení (rychlost rozkladu) se velmi liší mezi kmeny se stejnou dobou od odumření. Tato skutečnost potvrzuje potřebu robustních dat pro výzkum dekompozice tlejícího dřeva.
Vliv změny vlhkosti dřeva na jeho fyzikální a mechanické vlastnosti
Dziadková, Aneta ; Anton, Ondřej (oponent) ; Heřmánková, Věra (vedoucí práce)
Bakalářská práce zjišťuje mechanické a fyzikální vlastnosti dřeva při různých stavech nasycení vodou. Na sedmi sadách vzorků se stanoví hustota, rozměrové a objemové bobtnání, pevnost v tlaku a pevnost v tahu za ohybu. Tyto zkoušky budou následně vyhodnoceny a vloženy do grafu v závislosti na různých vlhkostech.
Hodnocení vybraných elektrických vlhkoměrů při měření vlhkosti dřeva
Piňos, Pavel
Tato bakalářská práce je zaměřena na zjišťování rozsahu vlhkostí, ve kterém vybrané elektrické vlhkoměry měří spolehlivě a tím vhodnost jejich použití při měření vlhkosti dřeva. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, kterými jsou provedení samotného experimentu a statistické porovnání a vyhodnocení naměřených dat. Měření vlhkosti bylo provedeno pomocí čtyř různých typů vlhkoměrů a následně porovnáváno se skutečnou (gravimetricky vypočítanou) vlhkostí dřeva. Testování bylo provedeno na smrkových vzorcích. Dalším cílem bylo stanovení vlivu hustoty dřeva na jeho skutečnou vlhkost. Pro prokázání spolehlivosti měření vlhkosti vybraných vlhkoměrů byly vzorky testovány celkem při pěti vlhkostních stavech.
Výsledky diagnostických metod pro dřevěné konstrukce v závislosti na vlhkosti dřeva
Turek, František ; Komárková, Tereza (oponent) ; Heřmánková, Věra (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zjištěním fyzikálních a mechanických vlastností dřeva za využití nedestruktivních metod zkoušení při různé vlhkosti dřeva a ověřením výsledků praktickým měřením. Účelem práce je vytvoření a vyhodnocení všech zkoušek v závislosti na vlhkosti a pevnosti materiálu v přehledných grafických tabulkách.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 41 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.