|
|
Nakládání se zvěřinou z pohledu uživatelů honiteb
Valešová, Irena
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou využívání zvěřiny uživateli honiteb a související konzumací zvěřiny mezi veřejností. K řešení cíle práce byla použito dotazníkové šetření. Vytvořeny byly dva různé dotazníky pro uživatele honiteb a pro veřejnost. Analýza probíhala v letech 2021–2022 a celkově se na ni podílelo 290 respondentů (101 uživatelů honiteb a 189 konzumentů). Díky výzkumu bylo zjištěno, že laická veřejnost konzumovala zvěřinu nejčastěji v množství 1,1–10 kg za rok. Dále bylo zjištěno, že více zvěřiny spotřebovali lidé z vesnic. Nejčastěji konzumovaným druhem zvěřiny byla zvěřina prasete divokého, které bylo zároveň nejčastěji loveným druhem zvěře. Zvěřina jelena evropského, jelena siky a srnce obecného byla z 60–75 % prodávána do výkupu zvěřiny. Konečnému spotřebiteli se zvěřina prasete divokého a daňka skvrnitého prodala v 40–50 %. Lovci pro vlastní spotřebu zužitkovali 10–20 % zvěřiny srnce obecného, daňka skvrnitého, prasete divokého a muflona, zatímco zvěřina zajíce polního a bažanta obecného byla pro spotřebu lovců zužitkována v 70–90 % případů.
|
|
|
Zákon o myslivosti jako prostředek ochrany životního prostředí
Sehnalová, Jana ; Fiala, Zdeněk (oponent)
Zákon o myslivosti jako prostředek ochrany životního prostředí Práce se v rozsahu tří hlavních kapitol, dále úvodu a závěru, pokouší o vystižení vztahu mezi českou právní úpravou myslivosti a ochranou přírody. Otázka zní, zda můžeme současné pojetí zákona o myslivosti (č. 449/2001 Sb.) považovat za jeden z nástrojů ochrany životního prostředí. Při vypracování jsem vycházela krom jiného z osobní zkušenosti s prokrajinnou myslivostí v okolí středočeské obce Vinaře. Dále ze zajímavých případů soudní i správní praxe, v neposlední řadě též z příslušných právních norem, příhodné literatury či odborných textů. První kapitola se blíže věnuje samotnému pojmu myslivost včetně rozličných výkladů a tedy i významů. Druhá část první kapitoly popisuje - spíše zběžně - historii myslivosti včetně lovectví převážně na našem území. Větší důraz je v této souvislosti kladen předně na první náznaky ochrany přírody. Další kapitola navazuje samotnou podstatou monografie: postavení myslivosti při ochraně životního prostředí. Zvláštní pozornost v tomto směru věnuji honitbám a zvěři. Jedna ze samostatných podkapitol se pak zaobírá státní správou myslivosti. Zde poukazuji předně na problematiku od reality odtržených, zároveň poddimenzovaných úřadů v kombinaci s fakticky celkem bezzubými funkcemi mysliveckých hospodářů a...
|
|
|
Zákon o myslivosti jako prostředek ochrany životního prostředí
Sehnalová, Jana ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Zákon o myslivosti jako prostředek ochrany životního prostředí Práce se v rozsahu tří hlavních kapitol, dále úvodu a závěru, pokouší o vystižení vztahu mezi českou právní úpravou myslivosti a ochranou přírody. Otázka zní, zda můžeme současné pojetí zákona o myslivosti (č. 449/2001 Sb.) považovat za jeden z nástrojů ochrany životního prostředí. Při vypracování jsem vycházela krom jiného z osobní zkušenosti s prokrajinnou myslivostí v okolí středočeské obce Vinaře. Dále ze zajímavých případů soudní i správní praxe, v neposlední řadě též z příslušných právních norem, příhodné literatury či odborných textů. První kapitola se blíže věnuje samotnému pojmu myslivost včetně rozličných výkladů a tedy i významů. Druhá část první kapitoly popisuje - spíše zběžně - historii myslivosti včetně lovectví převážně na našem území. Větší důraz je v této souvislosti kladen předně na první náznaky ochrany přírody. Další kapitola navazuje samotnou podstatou monografie: postavení myslivosti při ochraně životního prostředí. Zvláštní pozornost v tomto směru věnuji honitbám a zvěři. Jedna ze samostatných podkapitol se pak zaobírá státní správou myslivosti. Zde poukazuji předně na problematiku od reality odtržených, zároveň poddimenzovaných úřadů v kombinaci s fakticky celkem bezzubými funkcemi mysliveckých hospodářů a...
|
|
|
Lesní a honební právo v českých zemích do roku 1938
Mašínová, Michala ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Adamová, Karolina (oponent)
Cílem této práce bylo ukázat vývoj právní regulace vztahu člověka k lesům a myslivosti a zároveň vzájemnou provázanost lesního a honebního práva. V nejstarších dobách bylo bohatství lesů a zvěře nedotčené. Během počátku osídlování naší země nebyl lov nijak omezen ani regulován. Od 11. století šlechta vlastnící dědičné lesy omezila právo lovu zvěře. Za vlády Karla IV. byly podniknuty první kroky k ochraně lesů v podobě právního předpisu nazvaného Kodex Carolinus, který nebyl pro odpor šlechty přijat. V 15. a 16. století si lidé začínají uvědomovat hodnotu lesa a bohatství z něho pocházející. Mnoho právních předpisů vztahujících se k ochraně lesů pocházelo právě z této doby. Do 18. století byly lesy v kritickém stavu. Největšího rozvoje zaznamenalo lesní právo za vlády Marie Terezie a Josefa II. Za nejvýznamnější právní regulaci té doby považujeme lesní řád z roku 1754. Z hlediska vývoje lesního a honebního práva bylo průlomovým vydání patentu č. 54/1849 ř. z. císaře Františka Josefa I. z roku 1849. Panovník jím zrušil právo šlechty lovit v držbách ostatních lidí. V 19. století se koncepce lovu pomalu začíná posouvat od zaměření na kvantitu ke kvalitě. V roce 1852 byl vydán císařský patent č. 250/1852 ř. z. Jednalo se o první právní regulaci, která zakotvila v oblasti lesnictví moderní právní...
|
host ::
RSS.