|
|
Frakcionace huminových kyselin izolovaných z lignitu
Moťka, Pavel ; Barančíková, Gabriela (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Diplomová práce je věnována studiu lignitických huminových kyselin. Literární rešerši lze rozdělit do tří částí. První odpovídá obecné charakterizaci huminových látek s užším zaměřením na huminové kyseliny. Shrnuje jejich výskyt, složení, strukturu a využití. Druhou část tvoří kompilace doposud publikovaných monografií a vědeckých článků, které se zabývají rozdělením heterogenních huminových kyselin na užší frakce se specifičtějšími vlastnostmi. Poslední část se zaměřuje na rozpustnost huminových kyselin. Podobné je i dělení experimentální části práce. K frakcionaci huminových kyselin byla použita metoda postupné frakcionace podle pH. Získané frakce byly charakterizovány zejména pomocí UV/VIS a FT-IR spektroskopie. Byl u nich stanoven obsah popela a obsah karboxylových skupin. Všechny frakce získané postupnou frakcionací a navíc některé rozpustné frakce získané přímou frakcionací byly následně zkoumány z pohledu rozpustnosti a jejich chování ve vodném prostředí. Rámcem celé diplomové práce je porovnání obou metod, tedy metody přímé frakcionace s metodou postupné frakcionace.
|
|
|
Stabilita půdní organické hmoty a huminových látek
Nováková, Šárka ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá změnou stability půdní organické hmoty vlivem extrakce v různých činidlech. Pro posouzení stability byly použity dvě půdy odlišného typu a z nich izolované huminové kyseliny. Na extrakci byla zvolena činidla, která se běžně používají pro extrakci kovů z půdy, a byla pozorována změna struktury organické hmoty. Pro charakterizaci byly zvoleny techniky infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací a elementární analýza, výluhy byly proměřeny na UV-VIS spektrometru z jehož výsledků byly určeny absorpční poměry E2/E3, E4/E6 a dynamickém rozptylu světla, kde byla zjištěna distribuce velikosti částic. Další částí práce bylo posouzení změny tepelné stability pomocí metod termogravimetrické analýzy a diferenční skenovací kalorimetrie, kde byly sledovány posuny degradačních teplot u extrahovaných vzorků a byly porovnány s původními vzorky.
|
|
|
Vliv huminových kyselin na korozní chování nízkouhlíkové oceli
Horák, Tomáš ; Buchtík, Martin (oponent) ; Doskočil, Leoš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem lignitické huminové kyseliny na korozní chování nízkouhlíkové oceli S235JR v prostředí 0,1 M NaCl při třech různých pH (5, 7 a 9). Huminová kyselina byla frakcionována na tři rozpustné frakce při pH 5, 7 a 9. Korozní chování bylo studováno pomocí potenciodynamické polarizace, elektrochemické impedanční spektroskopie a ponorových zkoušek. Před a po korozi byly provedené povrchové analýzy nízkouhlíkové oceli a analýzy korozních prostředí. Výsledky ukázaly, že huminová kyselina má negativní dopad na korozi nízkouhlíkové oceli v porovnání s 0,1 M NaCl, neboť v její přítomnosti dochází k urychlení korozní rychlosti. Tento negativní efekt byl připsaný vzniku komplexů huminových kyselin s uvolněnými ionty železa. Hlavním korozním produktem na povrchu nízkouhlíkové oceli po expozici 0,1 M NaCl byl magnetit. Přítomnost huminové kyseliny v 0,1 M NaCl způsobila, že vznikaly korozní produkty tvořené především lepidokrokitem. V předložené práci byl také navržený mechanismus, který se snaží objasnit vznik korozních produktů a vliv huminových kyselin na korozní chování.
|
|
|
Vliv chemické modifikace huminových kyselin na jejich interakce s organickými ionty
Fryšová, Eva ; Weidlich, Tomáš (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá interakcí huminových kyselin s iontovými organickými sloučeninami a vlivem chemické modifikace huminových kyselin na tuto interakci. Modelovým organickým iontem bylo zvoleno barvivo rhodamin 6G. Interakce byly zkoumány pomocí zhášení fluorescence, dialýzy v difúzních celách a diferenční UV-VIS spektroskopie. Výsledky ukázaly, že vazba mezi reaktanty nebyla primárně závislá na karboxylových funkčních skupinách huminových kyselin. Fluorescenční experimenty indikovaly statický mechanismus zhášení a diferenční UV-VIS spektroskopie prokázala existenci - interakcí.
|
|
|
Analýza rozkladu roztoků huminových kyselin diafragmovým výbojem
Totová, Ivana ; Švejdová, Dana (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce prezentuje úvodní výsledky výzkumu zaměřeného na aplikaci diafragmového výboje ve vodných roztocích obsahujících huminové látky. Elektrické výboje ve vodě produkují různé reaktivní částice jako jsou radikály (•OH, •O, •H), ionty a molekuly (H2O2, O3). Tyto částice mají vysoký oxidační potenciál, a tudíž snadno reagují s jinými částicemi a molekulami. Reakce mohou vést například k destrukci organických nečistot rozpuštěných ve vodě. Práce studuje tyto efekty na huminových látkách, které mohou být obsaženy ve vodách po záplavách. Diafragmový výboj zkoumaný v této práci byl vytvořen v reaktoru použitím konstantního stejnosměrného vysokého napětí až do 2 kV, dává celkový vstupní výkon 100–200 W. K průrazu a vzniku výboje docházelo v oblasti malé („špendlíkové“) dírky v dielektrické přepážce oddělující dva elektrodové prostory (anodový a katodový). Představená práce zkoumá rozklad huminových kyselin v elektrickém výboji v závislosti na vlastnostech roztoku a vlastnostech výboje. Pozorovány byly parametry jako počáteční vodivost roztoku, druh elektrolytu nebo velikost vstupního výkonu. Mimo to byl zkoumán podstatný vliv pH na rozklad kyseliny huminové. K detekci změn v roztoku kyseliny huminové bylo použito refraktometrie a absorpční UV-VIS spektrometrie ve spojení s fluorescenční spektrometrií.
|
|
| |
|
|
Interakce farmak s huminovými kyselinami
Libiger, Jan ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Bakalářská práce byla zaměřena na interakci farmak s huminovými látkami, jenž jsou součástí organické půdní hmoty, takže by výsledky mohly pomoct v pochopení chování farmak v půdě i dalších přírodních systémech. Byla vybrána 3 léčiva a jako sorbent huminová kyselina, jenž byla vyextrahována z ligninu, u niž předpokládáme že je stejná, jako ta v organické půdě. Na základě porovnání výsledků měření pomocí metody UV-VIS bylo určeno, kolik je schopna kyselina daného léčiva absorbovat a kolik ho zase uvolní zpět do vody. Teoretická část nám poskytuje informace o organické půdní hmotě, huminových látkách, léčivech jako je ibuprofen, sulfametoxazol nebo sulfapyridin, dále se zabývá metodami stanovení.
|
|
|
Structural aspects of interaction between humic substances and charged organic xenobiotics
Prisažný, Adam ; Smilek, Jiří (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
This diploma thesis was focused on studying the interaction of humic substances with ionic organic xenobiotics and its structural aspects. The method was chosen from my bachelor thesis, steady-state fluorescence spectroscopy, which is suitable for substances with weak fluorescence. The results showed that the interaction between humic acids and representatives of ionic organic xenobiotics (Septonex) was reflected in fluorescence quenching of humic acids and the shift of emission maximum to lower wavelength, hypsochromic (blue) shift. From the measurement results, we can assume that the interaction that is formed between the aromatic structures in humic acids and Septonex could be -cation interaction.
|
|
|
Interakce huminových hydrogelů s měďnatými ionty
Lang, David ; Gregorová, Eva (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá gely huminových kyselin a jejich schopností vázat na svém povrchu kovové ionty. V této práci byla studována adsorpce měďnatých iontů na připravených gelech. Ty byly připraveny rozpuštěním huminových kyselin v hydroxidu nebo tripolyfosfátu sodném a následným sražením kyselinou chlorovodíkovou nebo chloridy kovů. Adsorpce byla studována při různých koncentracích chloridu měďnatého a měřena na UV-VIS spektrofotometru. Z měření vyplývá, že gely připravené pomocí tripolyfosfátu sodného na sebe sorbují měďnaté ionty méně, než gely připravené hydroxidem sodným. Zároveň jsou zmiňované měďnaté ionty na gely připravované pomocí polyfosfátu vázány menší silou. Gely síťované pomocí chloridů sorbují mnohem více, než gely srážené kyselinou, proto jsou v případě gelů síťovanými ionty kovů extrahovaná množství vyšší.
|
|
|
Stanovení obsahu kyselých skupin v huminových látkách
Kabeláčová, Kateřina ; Sedláček, Petr (oponent) ; Janeček, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá srovnáním tří metod určených pro stanovení kyselosti huminových látek. Srovnávali jsme barytovou metodu, navrženou ke stanovení celkové míry kyselosti, acetátovou metodu, určenou k zjištění obsahu karboxylových skupin, a von Wandruszkovu metodu využívající konduktometrickou indikaci. Poslední z metod by měla vést ke stanovení všech skupin, které disociují při pH>12. Srovnání bylo prováděno na celkem 4 vzorcích huminových kyselin izolovaných pomocí dvou různých postupů z rašeliny a lignitu. Zatímco rozdíly v hodnotách kyselosti získaných pomocí barytové a acetátové metody jsou snadno vysvětlitelné, hodnoty získané pomocí von Wandruszkovy metody vycházejí cca. poloviční v porovnání s výsledky acetátové metody a téměř desetinné v porovnání s výsledky barytové metody. V případě barytové i von Wandruszoky metody jsme navíc pozorovali citlivost výsledků k délce stanovení. Teoretická část je věnována huminovým látkám, jejich charakteristice, rozdělení, vzniku, struktuře a využití. Poslední část teoretické části je věnována použitým metodám.
|
host ::
RSS.