|
|
Music as the Protagonist
Bjørknes, Bård ; JIŘIČKA, Lukáš (vedoucí práce) ; PROCHÁZKA, Tomáš (oponent)
This master thesis is a research on the Music Theatre genre. My intention is to
examine how the use of music and sound as main components can open for new
structures and methods in a theatre process and performance. The genre is in a
situation of constant exploring which is resulting in artists finding new methods for
their artistic work.
I am starting the thesis with a smaller research on hearing and the function of the
ears in a theatre context. In this part I am aiming for a basic knowledge on how we
are using our ears while attending theatre. I continue by writing about the genre,
music theatre, from a historical point of view. Starting with the music theatre in the
ancient Greece until the music theatre of our time, I am focusing on different forms,
artists and happenings that have been of importance for the music theatre and its
development. Further I write about the term music theatre and its many definitions,
before ending the chapter with introducing the directors/composers Nikolaj
Cederholm and Heiner Goebbels. I am analysing two different music theatre
performances, one by Cederholm called Teaterkoncert Beethoven and one by
Goebbels called Stifters Dinge, to get a deeper understanding of their methods and
visions regarding music theatre. I am looking at differences and similarities in the two
performances.
The next part of my thesis is about my own experience of making music theatre. I am
sharing my thoughts and reflections around the two processes and performances I
have directed in my final year of studying. The last part is a discussion and reflection
around the research I have done, and experiences I have had regarding music and
sound in theatre and how it can open for new structures and methods in a theatre
context.
|
|
|
Teorie intermediality v kontextu díla Heinera Goebbelse
Mocek, Jan ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza performance Eraritjaritjaka čelného představitele současného německého experimentálního divadla Heinera Goebbelse. První část usiluje o kontextualizaci Goebbelsovy tvorby v širším smyslu, a je tedy věnována explikaci nového divadelního žánru Théâtre musical, který zastřešuje performance tohoto typu. Další pasáž se zaměřuje především na Goebbelsovy teoretické názory a zároveň tak charakterizuje základní rysy poetiky divadla tohoto nekonvenčního umělce. Stěžejní část práce pak tvoří analýza pozoruhodného představení Eraritjaritjaka, jež se soustředí na fungování základních komponentů v celkové struktuře inscenace.
|
|
|
Od Radioartu k hudebnímu divadlu
Jiřička, Lukáš ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; NOVOTNÝ, Pavel (oponent)
Dizertační práce s názvem Od radioartu k hudebnímu divadlu si klade za cíl ukázat spojnice mezi zdánlivě disparátními oblastmi, a to převážně zvukově-dramatickým rozhlasovým uměním, pro něž se v německojazyčné oblasti ustavil příhodný termín Hörspiel a hudebním divadlem. Ve své dizertaci se pokouším definovat, čím se vyznačují a jaké jsou principy fungování specifik textu, prostoru, zvuku, hlasu, herectví, hudby a těla v těchto transdisciplinárních formách a žánrech, které so od svých počátků nevykazují žádnou stylovou čistotou v tradičním slova smyslu V rámci své doktorské práce jsem v rámci analytické a historické úvodní studie představil a rozvíjel reflexi zdánlivě nespojitých oblastí, a to: hudebního nebo zvukového divadla v jeho obecné i konkrétní rovině a jeho vzájemnou provázanost se zvukovou instalací, performance, radioartem v podobě Hörspielu, hudební kompozicí a zvukovým uměním, abych v dalších kapitolách na příkladu několika určujících osobností z německojazyčného okruhu věnujících se jak hudební kompozici, tak i dramaturgii a režii demonstroval např. vliv hudební struktury na skladbu a ráz dalších performativních činností anebo vztah dramatické či prozaické předlohy ke scénografickému řešení. Celou problematiku vztahu vzdálených uměleckých forem demonstruji na příkladu několika tvůrců ? režírujících skladatelů, kteří tyto spoje vytvářejí díky svému působení v několika oblastech najednou s tím, že strukturně, motivicky a dramaturgicky propojují hudební a performativní světy. Tvůrci těchto heterogenních uměleckých děl využívající strategie tzv. negativní dramaturgie jsou bytostně dvojdomé osoby - Heiner Goebbels, Helmut Oehring, Olga Neuwirth a Andreas Ammer. Jak Goebbels, tak i Oehring, Neuwirth a Ammer dokáží zúročit své zkušenosti s hudební kompozicí, prací v rozhlase také při tvorbě hudebních inscenací s tím, že nechávají simultánně ovlivňovat jednotlivé kompoziční a inscenační postupy zkušenostmi z jiných oblastí. Kromě zmíněné čtveřice jsou zde uvedení další podstatní tvůrci 20. a 21. století, kteří se dotkli rozhlasové umění, hudební kompozice, metod koláže a montáže, performance a hudebního divadla ? Bertolt Brecht, Dziga Vertov, Emil František Burian, Walter Ruttmann, John Cage, Karlheinz Stockhausen, Dieter Schnebel, Georg Katzer, Friedrich Schenker, FM Einheit či Laurie Anderson a Georges Aperghis. Bez vlivu radioartu posledních padesáti let by oblast hudebního divadla jistě nebyla natolik výraznou odnoží alternativního divadelnictví a performativních uměn vůbec, a to hlavně v současnosti, kdy díky emancipaci a zdůraznění zvukové složky na úkor herecké buduje hudební divadlo nový divadelní jazyk a vstupuje do málo probádané oblasti tzv. postspektakulárního či mechanického divadla bez herců.
|
|
|
Opereta v Hudebním divadle Karlín
Benešová, Zuzana ; PŘÍVRATSKÁ, Jiřina (vedoucí práce) ; VOTAVOVÁ, Yvona (oponent)
Stěžejním tématem mé diplomové práce je opereta na půdě Hudebního divadla v Karlíně. V první části se zabývám vývojem samotného žánru. Další kapitola je věnována slavným českým i světovým autorům nejznámějších operetních děl. Zvláštní prostor jsem věnovala operetě Mam'zelle Nitouche, jakožto jedné z nejúspěšnějších zahraničních operet u nás. Následuje přehled operetních domů, převážně pražských, fungujících od 18. století. Zabývám se i vývoji samotného Hudebního divadla Karlín a jeho proměnám. Ve své práci jsem dala i podstatný prostor významným osobnostem jak ve vedení divadla Karlín, tak účinkujícím hvězdám. Stručně mapuji jejich umělecký život a přínos pro operetu v Hudebním divadle Karlín. Závěr je věnován rozhovorům s významnými osobnostmi, působícími na půdě HDK.
|
|
|
Carl Orff: "Prometheus" - komplexní scénografický projekt
Gospavić, Jovana ; ZBOŘILOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; ZÁBRODSKÁ, Dana (oponent)
Tato práce si klade za cíl v teoretické rovině rozebrat způsob nahlížení Carla Orffa na hudební tvorbu ve spojitosti s jeho scénickými divadelními díly. Soustředí se na skladatelovy poznámky o soudobém scénování a vytvoření jeho hudebního divadla. Srovnává jeho uvažování s tehdejšími tendencemi avantgardy a modernizmu týkající se moderního řeckého divadla a způsobu jeho inscenování. Zabývá se přenositelností obecních sociálních aspektu mýtu na moderní dobu, jejich dramatickým potenciálem a odlišným přístupem čelních představitelů avantgardy k této problematice.
Druhá část práce se zastavuje u interpretace opery Prometheus a rozebírá možnosti jejího scénografického a kostýmního řešení.
|
|
|
Scénografie hudebního divadla. Opera B. Martinů a G. Neveuxe "Julietta" - komplexní scénografický projekt
Tereba, Ján ; DUŠEK, Jan (vedoucí práce) ; ZBOŘILOVÁ, Jana (oponent)
Abstrakt
V prvej časti mojej bakalárskej práce budem rozoberať príčiny a obdobie vzniku surrealizmu, jeho prejavy ako vo sfére literárnej a filozofickej, tak aj jeho presahy do výtvarného umenia. Na jednotlivých príkladoch uvediem metódy surrealistickej obrazovej imaginácie. Popíšem vplyv surrealizmu na svetové a České divadlo a prehodnotím v akej miere divadlo vychádzalo zo surrealistickej metodiky. Analýza a snaha o rekonštrukciu inscenácií Julie aneb snář a Julietta aneb snář na základe získaných vedomostí. Vyvodenie záveru.
V druhej časti, venovanej vlastnému konceptu výtvarného riešenia, predstavím, na základe znalostí o surrealizme a divadle ovplyvneným surrealizmom, moje vlastné scénické a kostýmové riešenie k opere Bohuslava Martinů Julietta aneb snář.
V závere prepojím výsledky obsiahnuté v prvej časti s výsledným konceptom. Cieľom by malo byť zistiť, či a ako sa prejavili naštudované materiály na finálnej koncepcii.
|
host ::
RSS.