|
|
Úvod do rytmického systému indické klasické hudby.
Reindl, Tomáš ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; HOŘÍNKA, Slavomír (oponent)
V této práci autor od základu vysvětluje principy, koncepty a formy rytmického systému indické klasické hudby, který je jedním z nejsofistikovanějších na světě. Jedná se o problematiku, o které v českém jazyce dosud žádná samostatná studie sepsána nebyla. Práce je rozdělena do dvou oddílů, ve kterých se samostatně pojednává o systému severoindickém (hindustánském), a jihoindickém (karnatickém), které sice vycházejí ze společných kořenů, jsou však mezi nimi i značné rozdíly. Pro každou z těchto dvou větví indické klasické hudby jsou detailně vysvětleny různé typy rytmických forem a jejich stavba, dále rytmické cykly (tála), způsoby jejich počítání a využití v praxi. Pro Indii je typická recitace rytmů pomocí speciálních slabik (bol), k jejichž pochopení je nezbytné seznámit se i se základy hry na bubny tabla a jejich tradičním repertoárem.
Autor sám se této problematice věnuje dlouhodobě, studoval ji přímo od indických učitelů. Jako hráč na bubny tabla tuto hudbu i prakticky provozuje a jako skladatel se těmito principy inspiruje.
|
|
|
Uplatnění mluveného slova ve vybraných kompozicích české hudby 2. pol. 20. století s přihlédnutím k vlastní kompoziční tvorbě
Chudovský, Daniel ; KURZ, Ivan (vedoucí práce) ; RIEDLBAUCH, Václav (oponent)
Tato práce pojednává o uplatnění mluveného slova v 2. pol. 20. století v české hudbě se zvláštním zřetelem na historický kontext a kompoziční tvorbu autora. V práci je kladen důraz na potřebu aktualizace a rekontextualizace tvůrčího procesu s uplatněním mluveného slova. Autor vychází především z duality aplikace sémantické povahy textových předloh v hudebních dílech a různých způsobů desémantizace. Jádrem práce je shrnutí a odůvodnění snah skladatelů o desémantizaci s příklonem k hledání těchto prvků v české avantgardní a postmoderní hudbě. Jádrem pojednání je analýza díla českého skladatele Jana Trojana Vašemu futuristickému géniu, které reflektuje zmiňované tendence. Autor své poznatky podkládá vlastními skladatelskými postoji a východisky.
|
|
|
Faktory ovlivňující formování harmonického pole
Zvěřina, Petr ; TICHÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; KVĚCH, Otomar (oponent)
V této práci se snažím o vymezení a diskuzi faktorů, které mají vliv na formování harmonického pole. Za hlavní faktory pokládám význam a váhu jednotlivých tónů či souzvuků, jejich vzájemné působení a uspořádání, a vztah k časové složce skladby. Kromě tohoto vymezení se snažím přijít na to, jakým způsobem tyto faktory zahrnout do úvah o harmonické složce skladby. V průběhu výkladu vymezuji obecné tektonické schéma, které vychází z teorie harmonického pole a představuje jeho nadstavbu. V další části práce diskutuji tradičně užívané termíny a snažím se rozklíčovat, jak se v nich uvedené faktory projevují. Pozornost jsem zaměřil jak na jevy klasické harmonie, tak na situaci v harmonii moderní. Nejčastěji jsem vycházel z textů Miroslava Filipa (Vývinové zákonitosti klasickej harmonie), Karla Janečka (Základy moderní harmonie, Tektonika) a Vladimíra Tichého (Harmonické pole). Třetí část práce se zaměřuje na rozbor tří odlišných skladeb od různých autorů (Mozart, Webern, Feldman). Pokusil jsem se analyzovat dění v těchto kompozicích na základě konstatovaných premis a dokázat tak aplikovatelnost svých myšlenek.
|
|
|
Cembalo - generálbasový a obligátní nástroj v komorní hudbě J. S. Bacha (se zaměřením na sonáty pro housle a cembalo)
Nováková, Denisa ; MRÁZKOVÁ, Giedre (vedoucí práce) ; SPURNÝ, Vojtěch (oponent)
Diplomová práce s názvem Cembalo-generálbasový a obligátní nástroj v komorní tvorbě J.S.Bacha (se zaměřením na housle a cembalo) se zabývá především 17. a 18. stoletím. Obsah práce je rozdělen do tří velkých kapitol, jež jsou dále dělené do podkapitol, doplněné poznámkami pod čarou a notovými přílohami na konci práce.
První kapitola stručně přibližuje úlohu cembala ve hře bassa continua. Druhá kapitola se již zabývá změnou generálbasového partu na obligátní v komorní tvorbě J.S.Bacha. Třetí kapitola zpracovává téma o cembalu jako koncertantním nástroji v houslových Bachovských sonátách a analyzuji v ní Bachovu sonátu E dur pro obligátní cembalo a housle (BWV 1016), kterou jsem hrála na magisterském koncertě. V závěrečné kapitole je uvedeno shrnutí všech předešlých kapitol.
|
|
| |
|
|
Stěžejní díla českých skladatelů věnovaná dechovému kvintetu
Javůrek, Jiří ; HLAVÁČ, Jiří (vedoucí práce) ; MAREŠ, Vlastimil (oponent)
Tato bakalářská práce předkládá komplexní soubor informací k danému tématu a věnuje se stěžejním skladbám českých autorů pro dřevěné dechové kvinteto. Toto těleso je zpravidla tvořeno dechovými nástroji, a to flétnou, hobojem, klarinetem, fagotem a lesní rohem. Do stále se zvětšujícího světového, ovšem i českého repertoáru pro toto nástrojové uskupení jsem zařadil kompozice Antotnín Rejchy, Bohuslava Foerstera, Leoše Janáčka, Pavla Haase, Václava Trojana a Išy Krejčího, přičemž zvolená díla jsou podrobena formálnímu a harmonickému rozboru. Zajímavostí je, že ve všech dechových kvintetech zmíněných autorů byly nalezeny prvky českého a moravského folklóru, a jelikož všechna díla českých skladatelů, která jsou v práci jmenována, tvoří základ repertoáru pro dechové kvinteto, český tradiční folklór se dostává do všeobecného povědomí po celém světě.
|
|
| |
|
|
A. N. Skrjabin: Klavírní etudy
Erlebachová, Marie ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; LEICHNER, Emil (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na osobnost Alexandra Nikolajeviče Skrjabina a jeho klavírní etudy, které jsou zdrojem technické vybavenosti pro studium autorových dalších skladeb. Hlavní náplní práce je snaha o postihnutí všech aspektů, které mohou být nápomocny interpretovi či klavírnímu pedagogovi při jejich studiu, tzn. zařazení etud do kontextu skladatelova života a celého jeho klavírního díla, rozřazení etud podle technických nároků na interpreta, jednotlivá charakteristika etud a v neposlední řadě i formální a interpretační rozbor všech autorových etud. Závěrem práce je shrnutí obecných rysů, které jsou společné pro všechny etudy a nástin autorova hudebního vývoje, kterým v průběhu psaní etud prošel.
|
|
|
České lyrické sopranistky doma a v zahraničí
Milotová, Eliška ; JONÁŠOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; KAUPOVÁ, Helena (oponent)
Moje bakalářská práce obsahuje několik českých nejslavnějších a nejznámějších pěvkyní narozených na konci 19. století a v prvních dvou desetiletích 20. století ve střední Evropě. Všechny z nich měly úžasný mezinárodní úspěch po celém světě, zejména v Evropě a USA. Práce popisuje druhy hlasů těchto pěvkyň - a jejich vlastní vývoj. Pěvkyně, které jsem vybrala v této práci, byly i členkami Národního divadla v Praze. Tato instituce měla významný vliv na jejich profesní kariéru. Národní divadlo bylo a je i v současné době důležitou institucí v české kultuře.
|
|
|
7. sonáta Sergeje Prokofjeva
Tichá, Pavla ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; Bartoš, Jan (oponent)
Klavírní tvorba tvoří jeden z hlavních pilířů skladatelské tvorby Sergeje Prokofjeva. Promítá se do ní jeho blízký vztah ke klavíru jako nástroji s širokými výrazovými a technickými možnostmi, s velkou tradicí, a jeho bohatá zkušenost interpreta, rozumějícího do nejmenších detailů problematice klavírní hry a jejích výrazových a technických možností. To vše se u něho propojuje s osobitým hudebním stylem a originální skladatelskou invencí. Prokofjevova tvorba zahrnuje ve svém celku řadu žánrových oblastí: oblast hudby baletní, operní, symfonické, a především - rozsáhlou oblast hudby klavírní. Prokofjevův kompoziční styl se projevuje pěti základními liniemi: novátorskou, klasickou, lyrickou, toccatovou, groteskní. Všechny procházejí celým jeho dílem, jejich podíl se však v různých obdobích a jednotlivých skladbách i žánrech mění. Vývoj a proměny jeho stylu v průběhu jeho života ovlivňovaly různé faktory umělecké i společenské, významnou roli hrála jeho rozhodnutí k dlouhodobému pobytu v zahraničí a potom k opětovnému návratu do Ruska. Jedno z vrcholných Prokofjevových děl pro klavír, Sedmá klavírní sonáta, reflektuje všechny tyto skutečnosti. Projevují se v ní všechny jeho stylové linie. Jde o dílo mimořádně myšlenkově bohaté. Klíčem k jejímu přesvědčivému interpretačnímu výkladu je porozumění jejímu zápisu a autorova záměru ve světle všech uvedených skutečností. Cílem této práce je ukázat na všechny tyto vlivy a souvislosti a upozornit na jejich význam pro hlubší pochopení tohoto díla.
|
host ::
RSS.