|
|
Vliv hry na hudební nástroj na osobnost člověka
Dombaiová, Lenka ; LEICHNER, Emil (vedoucí práce) ; KLÁNSKÝ, Ivan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je obeznámit se s unikátním vlivem nástrojové činnosti instrumentalistů na jejich fyzické, psychické a mentální kvality a shrnout dostupné odborné poznatky o tom, jak dlouhodobá hra na hudební nástroj působí na neurologický rozvoj hráče a ovlivňuje funkce a strukturu jeho mozku. Práce také popisuje konkrétní rozdíly v mozku hudebníka a nehudebníka a průběh výzkumů, které k těmto zjištěním dospěly. Závěrem jsou zahrnuty i zdravotní potíže, které se instrumentalistů týkají.
|
|
|
Alternativní metody při léčbě profesioná lních onemocnění pianistů
Hasmanová, Adéla ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; LEICHNER, Emil (oponent)
Hra na klavír je jednostranná pohybová aktivita, při které je velice zatěžována horní polovina těla, především horní končetiny a záda. Při přetěžování jednotlivých částí může dojít k onemocnění hracího aparátu. Cílem této práce je zmapovat nejčastější onemocnění, která mohou pianisty potkat, zaměřit se na jejich příznaky a příčiny a především na možnosti alternativní léčby těchto onemocnění. Práce bude zaměřena na podrobný popis dvou metod – Feldenkraisovy metody a Alexanderovy techniky.
|
|
|
Bedřich Smetana: Klavírní trio g-moll op . 15. Rozbor díla (interpretační analýza).
Králíčková, Klára ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; LEICHNER, Emil (oponent)
Tématem této bakalářské práce je interpretační analýza Smetanova Tria g moll op. 15 pro klavír, housle a violoncello. Nejprve se věnuji komorní tvorbě Bedřicha Smetany. V další kapitole je čtenář seznámen s historickými okolnostmi vzniku tohoto díla a všemi autorovými inspiračními zdroji. A poté už následuje samotná analýza, kde budu skladbu zkoumat po stránce melodické, rytmické, harmonické, instrumentační, dynamické, formální a tektonické. Takto komplexní pohled na toto komorní dílo může umožnit hlubší náhled do jeho problematiky a může také posloužit k přesvědčivé interpretaci a lepšímu porozumění Tria g moll op. 15.
Bakalářská práce začíná úvodem, pokračuje třemi hlavními kapitolami s několika podkapitolami a končí závěrem. Práce je doplněna šesti přílohami.
|
|
|
Hudební a pianistický přínos sonát Domen ica Scarlattiho.
Vrtiška, Karel ; KASÍK, Martin (vedoucí práce) ; LEICHNER, Emil (oponent)
Daná práce má záměr zveličit počet seriózních vědeckých prací věnovaných dílu a životu Domenica Scarlattiho, kterých i v dnešní době v českém jazyce není mnoho. Stejně tak bylo snahou autora pomoci dalším interpretům Scarlattiho sonát, kteří by v budoucnu daný spis mohli eventuelně číst, aby při seznámení se s poznatky ohledně těchto kompozic, které jim dosud nebyly známy, obdrželi hodnotné a inspirativní impulsy, jež by jim byli pomohli při nácviku.
Těžištěm dané práce je pojednání o formě sonát i v jejich rámci řešených technických problémech, které jsou na dobu, kdy tato díla vznikala, vcelku nevídané. Právě takové analýzy připravily půdu pro osvětlení tématického pole, jehož název byl umístěn i do názvu mé práce - hudební a pianistický přínos sonát Domenica Scarlattiho.
|
|
|
Klavírní dílo Viktora Kalabise
Kollert, Jiří ; LEICHNER, Emil (vedoucí práce) ; MALÝ, František (oponent)
Viktor Kalabis (1923 - 2006) je jedním z nejvýznamnějších českých skladatelů dvacátého století. Jeho klavírní tvorba je svým značným rozsahem výjimečná mezi tvorbou jeho vrstevníků (dva klavírní koncerty s orchestrem, tři klavírní sonáty a šest dalších sólových skladeb). Většina děl je zachycena na zvukových nosičích a vydána tiskem.
V práci jsem se zabýval osobností skladatele, charakteristikou jeho hudební řeči, vyjadřování se prostřednictvím klavíru. Tento nástroj mu byl nejbližší a svěřil mu často nejvnitřnější citovou výpověď. Měl jsem za cíl prozkoumat dílo Viktora Kalabise z pohledu interpreta, vývoj hudebního vyjadřování skladatele, využití možností nástroje, nové přístupy a postupy. Chtěl jsem podnítit zájem pianistů o pozoruhodné kvality klavírního díla tohoto skladatele. Vystoupil jsem na významných akcích s jeho kompozicemi, z recitálu věnovaného výročí V. Kalabise byla pořízena rozhlasová nahrávka a CD.
Základní metodou mi byla hudební analýza. Kromě formy, harmonické a rytmické složky, jsem si všímal klavírní faktury, využití zvukových a barevných možností nástroje; v koncertantní tvorbě navíc role klavíru, jeho pozice vůči orchestru.
Kalabis nebyl výbojným novátorem a nepřijal ani metodu dodekafonické práce, nicméně ji studoval a přijal některé principy. Prošel obdobím neoklasické práce a také inspirací folklórem. Vychází z tradiční harmonie, obohacuje ji o sekundy a septimy, dostává se k bitonalitě i v částech skladeb k atonalitě. Používá volné i tradiční formy. Novátorství se projevuje v osobité zvukovosti, v osobitém spojení nástrojů, v dramaturgickém naplnění obsahu skladby. Zaměřoval pozornost ke sdělnosti a přístupnosti pro posluchače, aniž by se snažil podbízet. Vytvořil vlastní jazyk neromantické syntézy.
|
|
|
Motivace u klavíru
Németh Čabalová, Ivana ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; LEICHNER, Emil (oponent)
Cílem diplomové práce bylo dopodrobna zpracovat problematiku motivace vztahující se k umělecké činnosti, konkrétně ke klavírní hře v celé její šíři. Úvod práce je věnován čirým pohnutkám, které vedly k zabývání se tímto tématem. Koncepčně podobně veden je též závěr, v němž je rovněž prostor vymezen pro osobní autorův vklad a pocity, které se staly stěžejními vůbec pro celou práci, bez nichž by téma jistě nevzbudilo autorovu pozornost a sotva by se tématem stalo.
Práce je zřetelně postavena do dvou samostatných úseků, do části první, teoretické, která si staví za cíl objasnit z psychologického pohledu všechny důležité odbornější termíny, které se motivace týkají a bez kterých by práce sotva vykazovala jednotný a utříděný pohled na danou problematiku. Podrobnějším způsobem definuje motivační terminologii, vysvětluje rozdíly mezi kategoriemi, jež by mohly snadno splývat do nepřehlednosti, a snaží se systematizovat celou hierarchii používaných definic.
V části druhé, takříkajíc aplikované, je problematika motivace vztahována již výlučně na klavírní hru, tedy do jediné roviny. Postupuje se zde od kapitol věnovaným malým dětem a jejich možnostem chápání po kapitoly dosahem již k umělci dospělému, pianistovi, jakékoliv role vztahující se ke klavíru, jednoduše kdo má aktivní přístup k nástroji. Druhá část usiluje o komplexní vhled na vývoj umělecké osobnosti, ať už profesionální či pouze amatérské úrovně, ústící do klíčového cíle, d
|
|
|
A. N. Skrjabin: Klavírní etudy
Erlebachová, Marie ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; LEICHNER, Emil (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na osobnost Alexandra Nikolajeviče Skrjabina a jeho klavírní etudy, které jsou zdrojem technické vybavenosti pro studium autorových dalších skladeb. Hlavní náplní práce je snaha o postihnutí všech aspektů, které mohou být nápomocny interpretovi či klavírnímu pedagogovi při jejich studiu, tzn. zařazení etud do kontextu skladatelova života a celého jeho klavírního díla, rozřazení etud podle technických nároků na interpreta, jednotlivá charakteristika etud a v neposlední řadě i formální a interpretační rozbor všech autorových etud. Závěrem práce je shrnutí obecných rysů, které jsou společné pro všechny etudy a nástin autorova hudebního vývoje, kterým v průběhu psaní etud prošel.
|
|
|
Lidová hudební tradice na Lašsku
Satinská, Tereza Joanna ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; LEICHNER, Emil (oponent)
Tato práce je studií zaměřenou na lidovou píseň a lidovou muziku na Lašsku. Snaží se přiblížit Lašsko z etnografického hlediska, a to i s pohledem na územní celek označován jako užší Lašsko se zaměřením na region Frýdlantska. Neodmyslitelnou součástí Lašska je jeho nářečí, které formuje charakter mluveného projevu, písní a je zcela jedinečné svou zvukomalebností. Proto je lašskému nářečí v práci věnována náležitá pozornost.
Hlavní náplní práce je studie lašské lidové hudby. Podrobně popisuje různé typy lašských písní, jejich zvláštnosti a uvádí je do souvislosti s lidovým tancem, protože lidová píseň a lidový tanec tvoří na Lašsku jednotný celek.
V Lašsku, stejně jako v sousedním Valašsku a dál v Moravském Slovácku existuje mnoho lidových kapel, nejčastěji cimbálových muzik. Repertoár místních CM tvoří převážně lašské písně a většina CM, vedle své vlastní umělecké činnosti, doprovází taneční a pěvecká vystoupení folklórních souborů.
Z práce vyplývá, že hlavním posláním lidových kapel je udržení a zachování Lidové hudební tradice na Lašsku. Nezastupitelná role lidových muzikantů je zřejmá z kapitol, které popisují činnost muzik. Z kapitol mapujících muzikantské rody pak vyplývá hudební kontinuita mezi generacemi i provázanost rodů.
Největší pozornost je v práci věnována rodu Kotků, jejich CM a především postavě významného místního muzikanta, zpěváka, učitele, sběratele a hudebního publicisty ? pana Štěpána Kotka.
|
|
|
Fuga a její vývoj v klavírní literatuře od baroka do 20. století
Voráček, Pavel ; Bartoš, Jan (vedoucí práce) ; Leichner, Emil (oponent)
Hlavním cílem této práce je vyhledat, shrnout a přehledně uspořádat základní charakteristické rysy jednotlivých etap dlouhodobého vývoje fugy od vzniku jejích základů až do poloviny 20. století s bližším zaměřením na fugu v klavírní tvorbě. Toto období je ohraničeno na začátku tvorbou dovršitele barokní fugy Johanna Sebastiana Bacha a na konci 24 preludii a fugami, dílem Dmitrije Šostakoviče, které je pandánem k Bachovu Dobře temperovanému klavíru.
|
|
|
Ruská klavírní škola - Lev Naumov
Doležel, Ladislav ; Leichner, Emil (vedoucí práce) ; Malý, František (oponent)
Abstrakt
V této práci jsem se pokusil popsat historii vzniku ruské klavírní školy a zaměřit se na jednu z klíčových osobností tohoto směru, profesora Lva Naumova.
V úvodu se zmiňuji o svých motivacích k tvorbě této práce.
První kapitola směřuje k vymezení pojmu ruská klavírní škola a konfrontuje názory na její existenci.
Druhá kapitola shrnuje v šesti podkapitolách počáteční období vývoje ruské klavírní školy v 19.století, které reprezentují osobnosti John Field, Anton a Nikolaj Rubinsteinové a Teodor Lešetický.
Třetí kapitola popisuje hlavní osobnosti ruské klavírní školy ve 20.století. Ve dvou podkapitolách jsem se zaměřil na Alexandra Goldenweisera a Samuela Feinberga.
Čtvrtá kapitola pojednává o životě a přínosu jednoho z nejvýznamnějších pedagogů ruské klavírní školy Genricha Nejgauze.
Pátá kapitola je věnována nejslavnějším pianistům z Nejgauzovy třídy - Svjatoslavu Richterovi a Emilu Gilelsovi. Třetí oddíl krátce pojednává o osobnosti Nejgauzova syna a asistenta Stanislava Nejgauze.
Šestá kapitola podrobně rozebírá život a pedagogickou činnost Nejgauzova posledního asistenta, profesora Lva Naumova. Kapitola je rozdělena do osmi podkapitol, z nichž poslední je zaměřena na Naumova asistenta, pianistu Konstantina Ščerbakova.
Sedmá kapitola rozšiřuje pohled na systém hudebního školství ustanovený v Rusku po revoluci v roce 1917.
V závěru píši o vlivu ruské klavírní školy na světovou klavírní pedagogiku.
|
host ::
RSS.