|
|
Areál pro chov a výcvik koní
Sekaninová, Jitka ; Kunc, Petr (oponent) ; Myslín, Jiří (vedoucí práce) ; Skála, Jiří (vedoucí práce)
Areál slouží jako sportovně rekreační zařízení s chovem a výcvikem sportovních koní. Budou zde také probíhat hipoterapie, a proto je areál navržen bezbariérově. Celý objekt je jak provozně, tak účelově rozdělen na 3 budovy. Každá z těchto budov má půdorys půlkruhu, vytvořeného ze segmentů. Objekt pro širší veřejnost je konstrukčně i provozně odlišný od zbývajících dvou budov. Tento rozdíl je zdůrazněn i odlišným materiálem fasády. Nachází se zde vstupní hala, restaurace se zázemím, klubovna pro jezdce, kancelář, rehabilitace, penzion a pohotovostní byt správce. Objekt s penzionem je dvoupodlažní, zděný s monolitickým stropem a omítkou na fasádě. Zbývající 2 budovy slouží jako stáje pro koně s pomocnými provozy a jízdárna s tribunami. Tyto dvě budovy jsou řešeny jako jednopodlažní dřevostavba. Organické tvary jsou zvoleny v souladu s okolní přírodou.
|
|
|
Výživa březích klisen
Strnadíková, Veronika
Bakalářská práce se zaobírá problematikou výživy březích klisen a je zpracovaná formou literární rešerše. Na začátku práce je úvod do problematiky, který se věnuje charakteristice koňského pohlavního cyklu a březosti. Jsou zde popsané aspekty, které je ovlivňují, jako i pohlavní a trávicí orgány, vývoj hříběte v těle matky a popis tělesné kondice koní. Následně jsou dvě kapitoly věnované nutričním požadavkům klisen v raném a pozdním stadiu březosti a rozdíly mezi nimi. Poslední kapitola popisuje konkrétní druhy krmiv a jejich vhodnost pro chovné klisny. Jsou zde zahrnuty též vybrané kompletní krmné směsi - granule a müsli, přičemž jsou popsané jejich složení, doporučené dávkování a v tabulkách je uveden obsah nejdůležitějších základních živin - stravitelné energie, škrobu, dusíkatých látek, tuku, vlákniny, vápníku, fosforu, vitamínů A a E a lyzinu.
|
|
|
Českomoravský belgický kůň a jeho využití v minulosti a současnosti
Bartoš, Michal
V rámci své bakalářské práce jsem se zabýval historií a výstavbou plemene českomoravský belgický kůň. Jeho vývojem, aktuálním chovem a oblastmi jeho využití. Toto plemeno je označováno také jako belgický kůň, anebo belgický tažný kůň je nejrozšířenějším plemenem chladnokrevných koní. Součástí bakalářské práce je analýza četnosti využívání hřebců v inseminaci. Byli sledování hřebci v hřebčincích Tlumačov a Písek. Sběr dat proběhl v případě Tlumačova mezi lety 2009 až 2020. V písku byla sbírána data za roky 2012 až 2019. Bylo hodnoceno procento zabřezávání po těchto hřebcích. V hřebčinci v Písku působilo 11 hřebců, kterými bylo zapuštěno celkem 176 klisen. Průměrné zabřezávání dosahuje v tomto hřebčinci hodnoty 58,86 %. V Tlumačově působilo 9 hřebců, kterými bylo zapuštěno 200 klisen, při průměrné hodnotě zabřezávání 68,90 %.
|
|
| |
|
|
Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem: Nominační dokumentace UNESCO
Beneš, Michal ; Douša, Pavel ; Drkula, Michal ; Ebel, Martin ; Ebelová, Ivana ; Georgiev, Jiří ; Jiránek, Tomáš ; Koupal, Vlastimil ; Kroulík, Miroslav ; Kučová, Věra ; Machek, Jiří ; Novák, Zdeněk ; Václavík, Radek ; Zámečník, Roman
Nominační dokumentace Národního hřebčína Kladruby nad Labem pro zápis na Seznam světového dědictví UNESCO.
Plný text:  PDF; PDF; PDF; PDF; PDF; PDF; PDF
|
|
|
Chov koně domácího - návrh praktické výuky na sekundárním stupni základních škol
PAVELKOVÁ, Petra
Hlavním cílem bakalářské práce bylo v teoretické části nastínit problematiku chovu koní se zřetelem na základní poznatky jako je péče o koně, pomůcky na ošetřování, vybavení jezdce, ustájení, krmení, druhy jezdeckých sportů a kontakt dětí a koní. V praktické části pak vznikl výukový program určený pro žáky 9. ročníku, kteří se rozhodují o zaměření budoucí střední školy. Žáci si během něj vyzkouší základní ošetřování koní, naučí se sedlat, uzdit a nasazovat ohlávku. Výukový program byl otestován na skupině 15 žáků a je připraven k použití na dalších skupinách.
|
|
|
Areál pro chov a výcvik koní
Sekaninová, Jitka ; Kunc, Petr (oponent) ; Myslín, Jiří (vedoucí práce) ; Skála, Jiří (vedoucí práce)
Areál slouží jako sportovně rekreační zařízení s chovem a výcvikem sportovních koní. Budou zde také probíhat hipoterapie, a proto je areál navržen bezbariérově. Celý objekt je jak provozně, tak účelově rozdělen na 3 budovy. Každá z těchto budov má půdorys půlkruhu, vytvořeného ze segmentů. Objekt pro širší veřejnost je konstrukčně i provozně odlišný od zbývajících dvou budov. Tento rozdíl je zdůrazněn i odlišným materiálem fasády. Nachází se zde vstupní hala, restaurace se zázemím, klubovna pro jezdce, kancelář, rehabilitace, penzion a pohotovostní byt správce. Objekt s penzionem je dvoupodlažní, zděný s monolitickým stropem a omítkou na fasádě. Zbývající 2 budovy slouží jako stáje pro koně s pomocnými provozy a jízdárna s tribunami. Tyto dvě budovy jsou řešeny jako jednopodlažní dřevostavba. Organické tvary jsou zvoleny v souladu s okolní přírodou.
|
|
|
Chov koní v ekologickém zemědělství v jižních Čechách
PADRTOVÁ, Markéta
V teoretické části bakalářské práce jsou popsány podmínky chovu koní v ekologickém zemědělství. V praktické části je uvedeno vyhodnocení chovu koní na ekologických farmách v jižních Čechách. Informace byly získány dotazníkovým šetřením a rozhovory s farmáři. 70 farmářů poskytlo požadované informace. Bylo zjištěno, že respondenti chovali 36 plemen převážně v malochovech. 41,4 % respondentů používalo k péči o zdraví koní přírodní léčebné metody. Nejoblíbenější byla bylinná léčba a homeopatie. Převládaly venkovní chovy a 70 % respondentů poskytovalo koním na pastvině nebo ve výběhu přístřešek. Běžnými způsoby reprodukce byly na ekofarmách individuální připouštění z ruky a umělá inseminace. Porody klisen probíhaly jak ve stájích, tak i na pastvině. 48,6 % respondentů používalo k výcviku koní přirozené metody. Koně byli nejvíce využíváni na turistické a rekreační ježdění a na údržbu krajiny. Hlavní činností farem byl nejčastěji chov skotu (64,3 %). 24,3 % respondentů považovalo svůj chov koní za rentabilní.
|
|
|
"Plné stáje vedou v ráje." Organizovaný chov koní v českých zemích od 16. století do 1. poloviny 20. století
KOŠÁNOVÁ, Michaela
Hlavním tématem předkládané diplomové práce je historický vývoj organizovaného chovu koní v Čechách, se zvláštním zaměřením na zemský chov koní výrazně hospodářského typu. Hlavní výzkum byl proveden v oblasti působnosti dnešního Zemského hřebčince Písek. Tento chovatelský ústav byl vybrán proto, že se jedná o jediný zemský hřebčinec v Čechách, který chovatelům ve sledovaném období nabízel teplokrevné i chladnokrevné plemeníky, přičemž jejich stavy upravoval podle poptávky majitelů klisen. Diplomovou práci lze rozdělit do dvou celků. První část uvádí čtenáře do problematiky jednotlivých typů koní a zasazuje práci do širšího historického kontextu. Do tohoto bloku byla zařazena i ikonografická analýza obrazů s hipologickou tematikou a texty srovnávající chov koní ve šlechtickém a dvorském prostředí v první polovině 17. století na příkladu Císařského dvorního hřebčína Kladruby nad Labem a smrkovické Obory Albrechta z Valdštejna na Novobydžovsku. Druhá část obsahuje klíčový výzkum chovu koní v Čechách, z velké části postavený na připouštěcích protokolech stanice erárních hřebců v Humpolci, a přibližuje strategie chovatelů v tomto regionu v porovnání s ostatními oblastmi pod správou Zemského hřebčince Písek. Zabývá se zejména chovem módních a hospodáři žádaných chladnokrevných koní belgického a norického plemene, kteří v první polovině 20. století zažívali svůj poslední velký vzestup.
|
|
|
"...a musí umět jezdit především na koni a pak až na gramatice." Šlechtic a kůň v 19. a na počátku 20. století.
KRAMPEROVÁ, Petra
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl přiblížení jednoho z typických projevů šlechtického života - tedy jezdectví a dostihového sportu - na konkrétním příkladě primogenitury a pro doplnění i sekundogenitury rodu Schwarzenbergů v 19. a na počátku 20. století. Za základní zdroje informací byly použity fondy šlechtických velkostatků, prameny osobní povahy a v neposlední řadě také prameny ikonografické. První část práce se zbývá chovem koní na šlechtických velkostatcích. Přibližuje organizaci chovu koní ve schwarzenberských hřebčínech, chovaná plemena koní a osvětluje účely, k nimž byla tato zvířata chována. Především si ale klade otázku, do jaké míry šlechtic sám podílel na organizaci chovu koní a jaký měl k těmto tvorům osobní vztah. Druhý oddíl detailněji přibližuje některé činnosti, jež urozencům přinášely zábavu a potěšení - především dostihy, jezdecký sport, karusely a stranou nezůstaly ani hony a lovecká zábava. Všechny tyto činnosti byly výsadou vyšších vrstev ale i přes to v 19. století velmi ovlivňovaly i ostatní vrstvy společnosti a staly se tak základem pro moderní jezdecký sport jak jej známe dnes. Poslední oddíl je věnován koním ve spojitosti s uměním. Toto ušlechtilé zvíře bylo od pradávna múzou umělců a symbolem ušlechtilosti, elegance, rychlosti a síly. Ve sbírkách hradů a zámků dodnes nacházíme velké množství portrétů koní (ať už se svým šlechtickým majitelem nebo bez něj) a jezdeckých scén. Umělecky bylo také zpracováno samotné vybavení pro koně ? postroje, sáně či kočáry. I toto vybavení mohlo být vystavováno jako umělecké dílo v rodinných galeriích či alespoň dotvářelo historizující atmosféru velkolepých zimních jízdáren.
|
host ::
RSS.