Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Reakce povrchových a podzemních vod na hydrologické sucho v letech 2015-2018 na Horní Lužnici
Husarik, Pavel ; Burian, Alois (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na přiblížení sucha, jakožto extrémního a komplexního jevu. Přehledně shrnuty jsou jeho typy, příčiny a dopady na krajinu a společnost. Dále je uvedena reakce povrchových a podzemních vod na suché období. V teoretickém závěru je také konkrétně rozebráno období hydrologického sucha na území České republiky mezi roky 2015 až 2018. V praktické části jsou vyhodnoceny charakteristiky měsíčních a ročních odtoků, zhodnocena je reakce povrchových a podzemních vod pomocí dat. Použita byla data jak pro povrchové, tak pro podzemní vody a úhrnů srážek pozorovací sítě ČHMÚ. Využita byla i data průměrných úhrnů srážek. Zhodnocení časových řad bylo provedeno z hlediska srážko- odtokového režimu - čár překročení, rozložení měsíčních průtoků. Výsledky poukázaly na to, že nejmenších průměrných průtoků bylo dosaženo v roce 2018. V tomto roce byla také nejnižší průměrná hladina podzemní vody. Oproti tomu nejvíc suchých dní bylo v zájmovém období zaznamenáno v roce 2015. Klíčová slova: povrchové vody, podzemní vody, hydrologické sucho, horní Lužnice
Projevy povodně v červnu 2013 na Horní Lužnici
Jaček, Matouš ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem vybraných fluviálních jezer v povodí horní Lužnice, způsobeným hlavně povodní na jaře 2013. Toto území se nachází u státní hranice s Rakouskem. Řeka je v tomto úseku velice zachovaná, téměř bez zásahu lidské činnosti. Lužnice zde protéká údolní nivou, velmi výrazně meandruje a vyskytuje se zde také mnoho fluviálních jezer. Tato oblast je velmi vhodná pro pozorování rozlivů řeky a změn jimi způsobenými. První část práce je zaměřena na zpracování literatury o fluviálních jezerech, jejich vývoji a vlastnostech, o povodních a jejich vlivu na krajinu a o Lužnici samotné. Druhá část se pak zabývá změřením a zhodnocením změn na čtyřech vybraných jezerech. Tato jezera byla zmapována a zaměřena. Na základě měření byla jezera porovnána se stavem před povodní v červnu 2013.
Interakce podzemní a povrchové vody v době hydrologického sucha v nivě horní Lužnice
Korejs, Tomáš ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Předmětem této práce je vyhodnocení interakce mezi povrchovou a podzemní vodou během periody hydrologického sucha v nivě horní Lužnice. Práce se snaží ukázat vliv podzemní vody v říční nivě během období hydrologického sucha a její korelaci s vodním stavem v povrchovém toku. Zájmová oblast horní Lužnice se vyznačuje unikátním ekosystémem s jedinečnou přírodní hodnotou. Jedná se o zachovalou říční nivu, která plní nezastupitelnou roli ve fluviálních procesech, především při retenci vody. Vytyčené cíle byly řešeny na základě sledování chodu hladin podzemních a povrchových vod z dat získaných z profilů PřF UK, které jsou reprezentovány vrty napříč nivou a hladinoměry ve vodním toku. Ze získaných dat bylo možné vytvořit finální analýzy a zjistit tak chování a vzájemnou interakci mezi povrchovou a podzemní vodou v této přírodní nivě. Detailním rozborem byla potvrzena interakce mezi vodním tokem a říční nivou a její retenční potenciál. Lze tak konstatovat, že v období hydrologického sucha je vodní stav respektive průtok v povrchovém vodním toku nadlepšován vodou z říční nivy. Příron je však zřejmý pouze v určitých úsecích toku. Jiné úseky jsou naopak charakteristické paralelním prouděním. Výsledky práce však potvrzují fakt, že přítomnost zachovalé říční nivy představuje mnohem lepší ekosystémové podmínky,...
Extremita odtoku v povodí horní Lužnice
Musil, Jan ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Kocum, Jan (oponent)
Předmětem diplomové práce je vyhodnocení odtokového a povodňového režimu Lužnice a Skřemelice v závěrových profilech před soutokem obou toků. Zjištěné výsledky jsou porovnány s poznatky z výsledného profilu Pilař, které ve svých pracích publikovali jiní autoři. Větší pozornost je v hodnocení věnována hydrologickému roku 2013 a podrobně je popsán průběh povodně z června téhož roku. Pro vyhodnocení odtokových poměrů byla použita data denních průtoků z let 1971 - 2014. Z vyhodnocení odtokového režimu z hlediska denních, měsíčních a ročních průtoků byly v porovnání s režimem na Pilaři odhaleny zdrojové oblasti mající dominantní vliv na výsledný odtok. Analýza povodňového režimu potvrdila, že jarní povodně na Lužnici pocházejí převážně z vrchovinné a pahorkatinné oblasti povodí a velké letní povodně mívají hlavní zdrojovou oblast v povodí samotné Lužnice nad soutokem se Skřemelicí. Při hodnocení povodně 2013 byly nalezeny hlavní zdrojové oblasti povodňových průtoků, které zasáhly povodí Lužnice a porovnána extremita povodně na jednotlivých závěrových profilech.
Projevy povodně v červnu 2013 na Horní Lužnici
Jaček, Matouš ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem vybraných fluviálních jezer v povodí horní Lužnice, způsobeným hlavně povodní na jaře 2013. Toto území se nachází u státní hranice s Rakouskem. Řeka je v tomto úseku velice zachovaná, téměř bez zásahu lidské činnosti. Lužnice zde protéká údolní nivou, velmi výrazně meandruje a vyskytuje se zde také mnoho fluviálních jezer. Tato oblast je velmi vhodná pro pozorování rozlivů řeky a změn jimi způsobenými. První část práce je zaměřena na zpracování literatury o fluviálních jezerech, jejich vývoji a vlastnostech, o povodních a jejich vlivu na krajinu a o Lužnici samotné. Druhá část se pak zabývá změřením a zhodnocením změn na čtyřech vybraných jezerech. Tato jezera byla zmapována a zaměřena. Na základě měření byla jezera porovnána se stavem před povodní v červnu 2013.
Srovnávací studie fluviálních jezer středního Polabí horní Lužnice a horní Svratky
Havlíková, Petra ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Pithart, David (oponent) ; Pokorný, Jan (oponent)
SROVNÁVACÍ STUDIE FLUVIÁLNÍCH JEZER STŘEDNÍHO POLABÍ, HORNÍ LUŽNICE A HORNÍ SVRATKY Petra Havlíková ABSTRAKT Cílem práce bylo postihnout zásadní rozdíly v chemismu a oživení (zooplanktonním společenstvu) mezi fluviálními jezery tří regionů charakterizovaných různou mírou antropogenního ovlivnění - středního Polabí, Horní Lužnice a Svratky v Milovské kotlině. Pro sledování bylo vybráno deset slepých, mrtvých nebo odstavených ramen, která se liší velikostí, mírou napojení na tok, geologickým podložím, zastíněním, způsobem hospodaření v okolní nivě a dalšími charakteristikami. Výchozí hypotézy práce byly následující: 1) Chemismus fluviálních jezer se bude v jednotlivých oblastech (nivách) zásadně lišit. V Polabí budou nejvyšší hodnoty vodivosti a koncentrací organických látek a živin. Fluviální jezera v nivě Svratky u Milov budou mít tyto hodnoty nejnižší a jezera v nivě Lužnice se budou nacházet uprostřed mezi těmito dvěma oblastmi. 2) Chemismus fluviálních jezer komunikujících s řekou povrchovým spojením bude řekou zásadně ovlivněn, což se projeví odlišnými hodnotami koncentrací vybraných parametrů ve srovnání s fluviálními jezery bez přímého spojení. 3) Zooplankton jezer se bude lišit v důsledku různé nadmořské výšky lokalit, jejich chemismu a geografické vzdálenosti. V období od podzimu 2004 do zimy 2007...
Společenstva planktonních organismů v poříčních tůních
ŠEBESTA, Roman
Tato bakalářská práce si klade za cíl obecně pojednat o poříčních tůních se zaměřením na oblast Horní Lužnice a zaměřit se zejména na společenstva zooplanktonu, který se v těchto lokalitách vyskytuje. Na základě pravidelného vzorkování tohoto společenstva v odlišných typech poříčních tůní potom poznat lépe jejich druhové a početní změny v průběhu roku. V neposlední řadě se také seznámit s odběrovými technikami a laboratorním zpracováním vzorků zooplanktonu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.