|
|
Naděje a beznaděj v kontextu sebevražedných pokusů
PŘEVRÁTILOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá nadějí a beznadějí v kontextu sebevražedných pokusů. Teoretická část práce se věnuje popisu sebevražd a sebevražedným pokusům, motivům a teoriím sebevražd a její hlavní část je věnována beznaději a naději a jejich proměně před a po posledním sebevražedném pokusu. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu s použitím pěti hloubkových polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány s mladými ženami, jež mají za sebou jeden či více sebevražedných pokusů, které se odehráli před jedním až pěti lety. Cílem výzkumu je zmapování individuálního prožívání každé respondentky zejména s ohledem na pocity naděje a beznaděje. Data byla zpracována pomocí případové studie pro lepší pochopení pocitů naděje, beznaděje a jejich proměně.
|
|
|
Environmentální východiska filosofie naděje
Malá, Adéla ; Semrádová, Ilona (vedoucí práce) ; Slaninka, Michal (oponent) ; Strnad, Pavel (oponent)
Text vysvětluje fenomén naděje z fenomenologického hlediska, jde o explanaci naděje a její porozumění v kontextu lidského života. Naději známe z křesťanského pohledu, jako spásu, odpuštění, naději na věčný život. V postmoderní době se proměnilo lidské bytí a naději je třeba promyslet v nových souvislostech. Nabízí se otázka, co je ve skutečnosti naděje. Ač se to nezdá důležité, pochopení naděje a jejího rozlišení je podmínkou dobrého života jednotlivce i společnosti. Naděje nesmí být iluzí ani pouhým každodenním doufáním ve splnění našich přání. Naděje je především konání, není to kapitulace a rezignace. Pravá, transcendentní naděje se rodí v hluboké krizi, bolesti, opuštění, přichází k nám v trpělivosti, v aktu přijetí, smíření. Naděje je vědomí budoucnosti navzdory skutečnosti. Naděje je vytrvalost, pokora a tajemství. Naděje je radost, je to síla, která k nám přichází z neidentifikovatelného místa, ale rozlévá se všude. Naděje se vztahuje i k bytí celku světa, k odpovědnosti za zachování podmínek života na Zemi, k důstojnému a plně prožitému životu jednotlivců. Naděje jako praktický důsledek ve výchově a vzdělávání.
|
|
|
Zobrazení českého pohraničí v novodobé kinematografii a televizi
Šolcová, Tereza ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou zobrazení českého pohraničí v české kinematografii po roce 1990. České pohraničí je pro svůj historický vývoj dodnes zajímavou oblastí, přitahující pozornost mnohých historiků i umělců. Práce hledá odpověď na otázku, jak pracuje česká kinematografie s historicky a geograficky danými reáliemi. První část práce uvádí do problematiky historického vývoje českého pohraničí a seznamuje čtenáře s jednotlivými klíčovými událostmi, které pohraničí v minulosti formovaly. Následně vysvětluje, jak tyto historické události vyústily do dnešní podoby českého pohraničí. Druhá část práce se zaměřuje na zkoumání pěti různých filmových děl natočených po roce 1990. Vybranými českými filmy jsou Až do města Aš, Mistři a Habermannův mlýn, k analyzovaným seriálům pak patří Pustina a Přísahám a slibuji. Filmy jsou analyzovány skrze zvolené výrazové prostředky, kterými jsou lokace a prostředí, herecký projev a postavy, kamera, záběr a střih, osvětlení a zvuková složka. Cílem práce je potvrdit, nebo vyvrátit hypotézu, že české pohraničí bude v moderní české kinematografii zobrazováno převážně v negativním světle.
|
|
|
Zobrazení českého pohraničí v novodobé kinematografii a televizi
Šolcová, Tereza ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou zobrazení českého pohraničí v české kinematografii po roce 1990. České pohraničí je pro svůj historický vývoj dodnes zajímavou oblastí, přitahující pozornost mnohých historiků i umělců. Práce hledá odpověď na otázku, jak pracuje česká kinematografie s historicky a geograficky danými reáliemi. První část práce uvádí do problematiky historického vývoje českého pohraničí a seznamuje čtenáře s jednotlivými klíčovými událostmi, které pohraničí v minulosti formovaly. Následně vysvětluje, jak tyto historické události vyústily do dnešní podoby českého pohraničí. Druhá část práce se zaměřuje na zkoumání pěti různých filmových děl natočených po roce 1990. Vybranými českými filmy jsou Až do města Aš, Mistři a Habermannův mlýn, k analyzovaným seriálům pak patří Pustina a Přísahám a slibuji. Filmy jsou analyzovány skrze zvolené výrazové prostředky, kterými jsou lokace a prostředí, herecký projev a postavy, kamera, záběr a střih, osvětlení a zvuková složka. Cílem práce je potvrdit, nebo vyvrátit hypotézu, že české pohraničí bude v moderní české kinematografii zobrazováno převážně v negativním světle.
|
host ::
RSS.