Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Automatické zařazování neznámých slov na základě derivačních vazeb
Faltusová, Marie ; Dytrych, Jaroslav (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vytvořením systému pro automatické zařazování neznámých slov na základě derivačních vazeb. Pro tento účel byl systém navržen tak, aby z~elektronických slovníkových dat získával derivační vazby a jejich rozborem z nich vytvářel slovotvorné modely. Na základě těchto znalostí je poté možné začleňovat nezařazená slova do stávajících hnízd, utvořených ze získaných vazeb, a jejich modelů, případně vytvářet nové. Čtenář bude postupně seznámen s důvody, které vedou k neustálé proměně či rozšiřování slovní zásoby, budou vysvětleny způsoby, jakými se odvozují slova v českém jazyce, a jak lze získat informace o změnách slov, vzniklých během derivačního procesu. Tento systém navazuje a rozšiřuje výzkum oblasti derivační morfologie v projektu morfologický analyzátor Výzkumné skupiny znalostních technologií, působící na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně.
Podmínky změn relokačního chování u kompetičně dominantního koprofágního brouka \kur{Heliocopris japetus}
PAWLIK, Jakub
Byly zkoumány podmínky změn relokačního chování u kompetičně dominantního koprofágního brouka Heliocopris japetus (Scarabaeidae: Scarabaeinae). Testován byl vliv vnitrodruhové kompetice, tvrdosti půdy a měsíce pozorování.
Základy užitkového chovu poštovních holubů a jejich etologie
PITZMOS, Jiří
Bakalářská práce se zabývá základy užitkového chovu poštovních holubů a jejich etologií. Cílem této práce je zjistit ekonomickou náročnost uzavřeného intenzivního chovu středního plemene holuba a vyhodnotit faktory ovlivňující rentabilitu. Součástí zkoumání je chovatelský pokus, ve kterém jsou sledovány užitkové a produkční parametry jako je četnost hnízdění, líhnivost, denní přírůstky holoubat, výtěžnost ve vztahu k příjmu potravy a etologické sledování.
Vliv vnějších podmínek na inkubaci vajec u čejek rodu Vanellus v temperátním a subtropickém klimatu
Pešková, Lucie ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Během inkubace je u většiny ptáků nutná přítomnost alespoň jednoho rodiče, který zajišťuje vhodné inkubační podmínky pro vývoj embrya ve vejci. Mezi základní faktory, které ovlivňují vývoj embrya patří teplota, vlhkost a otáčení vejce. V této práci byly zkoumány podmínky inkubace u dvou biparentálních druhů rodu Vanellus, u čejky chocholaté (Vanellus vanellus) čelící v temperátních oblastech riziku podchlazení vajec a u čejky černoprsé (Vanellus indicus) čelící v subtropech riziku přehřátí vajec. Laboratorní experiment, který testoval tepelné vlastnosti výstelky čejky černoprsé, ukázal, že tento druh si do hnízdní výstelky vybírá materiál z okolí, který nejvíce zpomaluje růst teploty během zahřívání vajec, a zajišťuje tak vhodné termoregulační vlastnosti hnízda během nepřítomnosti rodičů při vysokých venkovních teplotách. Prostřednictvím instalace umělého vejce se zabudovaným dataloggerem do hnízd obou cílových druhů byla zjišťována teplota a manipulace s vejcem během inkubace. Průměrná teplota ve vejci dosahovala u čejky chocholaté 32,5 řC a u čejky černoprsé 35,0 řC. Naměřené hodnoty u obou druhů výrazně kolísaly v závislosti na mnoha faktorech. Teplota ve vejci rostla s narůstající venkovní teplotou, měla rytmický průběh v rámci dne a byla prokazatelně vyšší ve dne oproti noci. U čejky...
Populační dynamika zrzohlávky rudozobé (Netta rufina)
Poláková, Klára ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Práce se zabývá dlouhodobými i krátkodobými změnami početnosti zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) na Třeboňsku. Jedná se o dlouhodobě přibývající a zároveň šířící se druh v ČR. Do sledované oblasti přilétá zrzohlávka rudozobá zřejmě ve dvou vlnách v dubnu a květnu. Koncem hnízdní sezóny (od července) se pak početnost ve sledované oblasti snižuje. Nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími preferenci prostředí byly rozloha vodní plochy a litorálních porostů (v předhnízdní době) a průhlednost vodního sloupce (zejména pro rodinky, mláďata a adulty v pohnízdní době). V letech s vysokou početností zrzohlávek na počátku hnízdní sezóny byl zjištěn nízký počet rodinek na 1 samici. Zároveň však v těchto letech narůstala frekvence hnízdního parasitismu. Klíčová slova: Netta rufina, zrzohlávka rudozobá, populační dynamika, kachny, hnízdění, početnost, hnízdní parazitismus, jižní Čechy
Nesting behaviour and population genetics of solitary bees (Hymenoptera: Anthophila)
Černá, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent) ; Paxton, Robert J. (oponent)
Souhrn Moje disertační práce je zaměřena na studium hnízdního chování a populační genetiky samotářských včel. Tato dvě témata, ačkoli zdánlivě nesouvisející, přinášejí mnoho nových informací a tak napomáhají lépe porozumět biologii samotářských včel, která je stále nedostatečně známá. Ačkoli samotářské chování představuje původní stav, z něhož se vyvinula všechna vyšší společenská uspořádání, jeho role není dosud plně doceněná. Vnitrodruhový kleptoparazitismus, který představuje alternativní a fakultativní hnízdní strategii včel, je navíc pravděpodobným předchůdcem obligátního kleptoparazitismu. Ačkoli je obligátní kleptoparazitismus u samotářských včel velice častý, informace o četnosti a výskytu vnitrodruhového kleptoparazitismu jsou poměrně vzácné. My jsme studovali hnízdní chování samotářských včel za účelem podchycení vzorců chování, které by mohly sloužit jako preadaptace pro společenské či kleptoparazitické chování, a dále jsme se snažili odhalit přítomnost vnitrodruhového kleptoparazitismu u samotářských včel. Pro studium jsme si vybrali čtyři modelové druhy: Andrena vaga (Andrenidae), Anthophora plumipes (Apidae), Colletes cunnicularius (Colletidae) and Osmia rufa (Megachilidae). Popsali jsme hnízdní chování druhu Andrena vaga a ukázali jsme, že ačkoli je toto chování individuálně variabilní, je...
Vliv vnějších podmínek na inkubaci vajec u čejek rodu Vanellus v temperátním a subtropickém klimatu
Pešková, Lucie ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Během inkubace je u většiny ptáků nutná přítomnost alespoň jednoho rodiče, který zajišťuje vhodné inkubační podmínky pro vývoj embrya ve vejci. Mezi základní faktory, které ovlivňují vývoj embrya patří teplota, vlhkost a otáčení vejce. V této práci byly zkoumány podmínky inkubace u dvou biparentálních druhů rodu Vanellus, u čejky chocholaté (Vanellus vanellus) čelící v temperátních oblastech riziku podchlazení vajec a u čejky černoprsé (Vanellus indicus) čelící v subtropech riziku přehřátí vajec. Laboratorní experiment, který testoval tepelné vlastnosti výstelky čejky černoprsé, ukázal, že tento druh si do hnízdní výstelky vybírá materiál z okolí, který nejvíce zpomaluje růst teploty během zahřívání vajec, a zajišťuje tak vhodné termoregulační vlastnosti hnízda během nepřítomnosti rodičů při vysokých venkovních teplotách. Prostřednictvím instalace umělého vejce se zabudovaným dataloggerem do hnízd obou cílových druhů byla zjišťována teplota a manipulace s vejcem během inkubace. Průměrná teplota ve vejci dosahovala u čejky chocholaté 32,5 řC a u čejky černoprsé 35,0 řC. Naměřené hodnoty u obou druhů výrazně kolísaly v závislosti na mnoha faktorech. Teplota ve vejci rostla s narůstající venkovní teplotou, měla rytmický průběh v rámci dne a byla prokazatelně vyšší ve dne oproti noci. U čejky...
Automatické zařazování neznámých slov na základě derivačních vazeb
Faltusová, Marie ; Dytrych, Jaroslav (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vytvořením systému pro automatické zařazování neznámých slov na základě derivačních vazeb. Pro tento účel byl systém navržen tak, aby z~elektronických slovníkových dat získával derivační vazby a jejich rozborem z nich vytvářel slovotvorné modely. Na základě těchto znalostí je poté možné začleňovat nezařazená slova do stávajících hnízd, utvořených ze získaných vazeb, a jejich modelů, případně vytvářet nové. Čtenář bude postupně seznámen s důvody, které vedou k neustálé proměně či rozšiřování slovní zásoby, budou vysvětleny způsoby, jakými se odvozují slova v českém jazyce, a jak lze získat informace o změnách slov, vzniklých během derivačního procesu. Tento systém navazuje a rozšiřuje výzkum oblasti derivační morfologie v projektu morfologický analyzátor Výzkumné skupiny znalostních technologií, působící na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně.
Vodní ptáci a rušení člověkem
Klaudisová, Lucie ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Pohyb lidí v přírodě se v posledních desetiletích značně změnil. Člověk se vyskytuje na místech, kde se dříve nevyskytoval a dělá věci, které dřív dělat nemohl. Jedná se například o prudký rozmach ekoturistiky a různých druhů sportů od vodních až po sportovní lov, či zintenzivnění dopravy. Vodní ptáci jsou pro svou velikost a způsob života snadným terčem hledáčků triedrů a fotoaparátů. Jak však tyto činnosti na tuto skupinu působí, není v oblasti zájmu zmíněných lidí. Osvětou, vzděláváním a zaváděním různých ochranných či omezujících opatření je často jedinou možností, jak ptáky před negativními vlivy lidí uchránit. V současnosti probíhá mnoho výzkumů zaměřených na dopady jednotlivých typů lidského rušení. Vznikají v nich i případná doporučení, jak vliv těchto činností omezit. V této práci uvádím jednotlivé příklady typů rušení a jeho působení na vodní ptáky a zároveň jeho vliv na zvířata při periodických činnostech.
Populační dynamika zrzohlávky rudozobé (Netta rufina)
Poláková, Klára ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Práce se zabývá dlouhodobými i krátkodobými změnami početnosti zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) na Třeboňsku. Jedná se o dlouhodobě přibývající a zároveň šířící se druh v ČR. Do sledované oblasti přilétá zrzohlávka rudozobá zřejmě ve dvou vlnách v dubnu a květnu. Koncem hnízdní sezóny (od července) se pak početnost ve sledované oblasti snižuje. Nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími preferenci prostředí byly rozloha vodní plochy a litorálních porostů (v předhnízdní době) a průhlednost vodního sloupce (zejména pro rodinky, mláďata a adulty v pohnízdní době). V letech s vysokou početností zrzohlávek na počátku hnízdní sezóny byl zjištěn nízký počet rodinek na 1 samici. Zároveň však v těchto letech narůstala frekvence hnízdního parasitismu. Klíčová slova: Netta rufina, zrzohlávka rudozobá, populační dynamika, kachny, hnízdění, početnost, hnízdní parazitismus, jižní Čechy

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.