|
|
Analýza a charakterizace beta-glukanů z vybraných přírodních zdrojů
Vít, Radek ; Hudečková, Helena (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je otestovat a charakterizovat komerčně dostupné produkty s deklarovaným obsahem -glukanů. V teoretické části jsou popsány -glukany, jejich možné zdroje, vlastnosti a využití. Dále se v teoretické části nachází část zaměřená na stanovení obsahu -glukanů. Jako zdroje -glukanů jsou v teoretické části dále popsány kvasinka Saccharomyces cerevisiae a houba hlíva ústřičná. Popsány jsou také jednotlivé stanovované skupiny aktivních látek a principy metod použitých pro jejich charakterizaci. V experimentální části této práce byly charakterizovány extrakty z pěti komerčně dostupných zdrojů -glukanů. Stanovena byla antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, proteiny a sacharidy, u vybraných produktů též obsah vitamínu C za využití HPLC a dále obsah lipidů za využití GC-FID. Ke stanovení obsahu -glukanů byla využita enzymatická metoda. U dvou vzorků s nejvyšší antioxidační aktivitou byly poté provedeny antimikrobiální a MTT testy.
|
|
|
Využití jedlých a léčivých hub v potravinářství
VLČEK, Ladislav
Teoretická část diplomové práce se zabývá obecně stavbou hub, nutričním složením a obsahovými látkami s biologickou aktivitou mající vliv na lidský organismus. Praktická část práce se zaměřuje na využití alternativních mouk a dalších pomoc-ných surovin k vytvoření bezlepkového pečiva s vyšší nutriční hodnotou. Jako oboha-cující složky v tomto experimentu sloužily sušené a rozemleté plodnice hub hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) a housenice čínské (Cordyceps sinensis). Jako základní matrice byla experimentálně vytvořena směs přirozeně bezlepkových mouk, u které byl následně sledován vliv přídavku zpracovaných jedlých hub na vybrané pekařské vlastnosti výrobků. Připravené vzorky byly podrobeny hodnocení metodou senzoric-ké analýzy. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny a zpracovány do grafu. Součástí práce je i dotazníkové šetření.
|
|
|
Přestup rtuti z kontaminovaných lesních půd do mycelia hub
Hrachovinová, Jana
Bakalářská práce se zabývá přestupem rtuti z kontaminovaných lesních půd do mycelia hub. Teoretická část se věnuje stručné charakteristice rtuti, dále jsou v ní uvedeny základní informace o historii rtuti, o formách rtuti, a především o její toxicitě. Teoretická část se dále zabývá popisem dvou druhů hub, jejichž mycelium bylo použito pro sledování akumulace rtuti. Jedná se konkrétně o václavku cibulkotřennou (Armillaria cepistipes) a hlívu ústřičnou (Pleurotus ostreatus). Mimo tyto základní informace jsou v práci zmíněny i stručné informace o Jedové hoře, odkud pochází všechny rtutí kontaminované vzorky půd. V praktické části bakalářské práce je podrobněji rozepsána kultivace mycelií hub, dále jejich odběr, uchovávání a analýza obsahu rtuti ve vzorcích, která byla provedena pomocí atomové absorpční spektrometrie na přístroji AMA 254. Kontrolní lesní půda obsahovala 0,122 ± 0,011 mg/kg Hg, kontaminovaná lesní půda 1S obsahovala 22,428 ± 2,297 mg/kg Hg, půda 2S obsahovala 105,893 ± 4,577 mg/kg Hg a půda 5S obsahovala 12,954 ± 0,912 mg/kg Hg. Obsah rtuti v kontaminovaných lesních půdách byl v porovnání s kontrolní půdou statisticky významně vyšší. Statisticky významně vyšší obsah rtuti byl nalezen v myceliu hlívy pouze při kultivaci na vysoce kontaminovaných půdách (půdy 1S a 2S). Při kultivaci mycelií na méně kontaminovaných půdách (5S půda a kontrolní půda) nebyl pozorován statisticky významný rozdíl v obsahu rtuti akumulovaném myceliem hlívy a václavky. Koncentrace obsahu rtuti v obou testovaných myceliích rostla lineárně s rostoucí koncentrací rtuti v kontaminovaných lesních půdách v celém sledovaném časovém úseku. Dle zjištěných biokoncentračních faktorů, které se pro mycelium václavky pohybovaly v rozmezí 0,13 – 0,41 a pro mycelium hlívy v rozmezí 0,16 – 0,56, se mycelium václavky cibulkotřenné (Armillaria cepistipes) a hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) řadí do kategorie středních akumulátorů rtuti.
|
|
|
Analýza a charakterizace beta-glukanů z vybraných přírodních zdrojů
Vít, Radek ; Hudečková, Helena (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je otestovat a charakterizovat komerčně dostupné produkty s deklarovaným obsahem -glukanů. V teoretické části jsou popsány -glukany, jejich možné zdroje, vlastnosti a využití. Dále se v teoretické části nachází část zaměřená na stanovení obsahu -glukanů. Jako zdroje -glukanů jsou v teoretické části dále popsány kvasinka Saccharomyces cerevisiae a houba hlíva ústřičná. Popsány jsou také jednotlivé stanovované skupiny aktivních látek a principy metod použitých pro jejich charakterizaci. V experimentální části této práce byly charakterizovány extrakty z pěti komerčně dostupných zdrojů -glukanů. Stanovena byla antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, proteiny a sacharidy, u vybraných produktů též obsah vitamínu C za využití HPLC a dále obsah lipidů za využití GC-FID. Ke stanovení obsahu -glukanů byla využita enzymatická metoda. U dvou vzorků s nejvyšší antioxidační aktivitou byly poté provedeny antimikrobiální a MTT testy.
|
|
|
Může hlíva ústřičná ovlivnit toxicitu průsakových vod?
Ciencialová, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou skládkování a průsakovými vodami ze skládky komunálního odpadu. Úvodní část je zaměřená na teoretický popis skládky- popis skládkování, dělení skládek, legislativní požadavky. Podrobněji je zde dále popsána ekotoxikologie a bisorpce. Druhá část diplomové práce obsahuje informace o skládce Kuchyňka, popis přírodních podmínek lokality, metodiku, jaká byla použita při zjišťování toxicity průsakových vod ze skládky a použití hlívy ústřičné ke snížení toxicity průsakových vod ze skládky. V závěru je zhodnocen vliv hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) na toxicitu průsakových vod ze skládky. Jsou zde porovnány výsledky pokusu před použitím hlívy ústřičné a po jejím použití na průsakových vodách.
|
|
|
Vliv podmínek prostředí na vztah kultury hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus), Trichoderma pleuroti a mikrobiota v substrátu
Wiesnerová, Lucie ; Jablonský, Ivan (vedoucí práce) ; Radomír, Radomír (oponent)
Pěstování jedlých hub je ve světě stále populárnější. Lidé si stále více uvědomují jejich pozitivní účinky, a proto jsou houby využívány nejen v gastronomii, ale také stále častěji v humánní a veterinární medicíně. S jejich pěstováním se ale pojí také napadení pěstovaných kultur škůdci a chorobami. V pěstírnách se nejčastěji objevují zelené plísně rodu Trichoderma, které způsobují značné ztráty. Při pěstování hlívy ústřičné je největším problémem Trichoderma pleuroti, při pěstování žampionů je to Trichoderma aggressivum. Proto je výzkum ochrany proti těmto plísním důležitý a v posledních letech nabývá na významu.
Předložená práce se zabývá studiem tolerance vybraných kmenů Pleurotus ostreatus vůči Trichoderma pleuroti a různými tepelnými ošetřeními substrátu. V pokusech byl zjišťován vztah mezi Pleurotus ostreatus, Trichoderma pleuroti a Bacillus subtilis, dále různé formy tepelného ošetření substrátu a jeho obohacení. Pokusy byly statisticky vyhodnoceny metodou ANOVA.
V případě společného růstu Trichoderma pleuroti a Bacillus subtilis byl růst Trichoderma pleuroti značně omezen, zejména v případě plošné inokulace Bacillus subtilis. Také u společného růstu Bacillus subtilis a Pleurotus ostreatus byl růst Pleurotus ostreatus omezen, u plošné inokulace Bacillus subtilis bylo omezení růstu Pleurotus ostreatus výraznější.
V případě fermentace substrátu a jeho následného tepelného ošetření bylo zjištěno, že obohacení substrátu a jeho následná fermentace není vhodné ošetření pro růst mycelia Pleurotus ostreatus. V případě, že byl substrát infikován Trichoderma pleuroti, se jako nejvhodnější ošetření ukázala fermentace substrátu a následné tepelné ošetření při 60 °C. Přidání prorostlého vyplozeného substrátu se neprojevilo jako významné pro růst mycelia Pleurotus ostreatus.
|
|
|
Obsah selenu v sušině hub v závislosti na aplikaci hnojiv
Hrušková, Jitka
Práce se zabývá zkoumáním vlivu aplikace selenu jako hnojiva do substrátu s myceliem hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) na vzrůst tohoto prvku v sušině hub. S využitím kumulačních vlastností hub, tzn. schopnosti hromadit do sebe látky z okolí. Účelem tohoto pokusu je možné využití takto obohacené hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) o selen, jako případnou funkční potravinu. Teoretická část práce je zaměřena na vysvětlení jednotlivých pojmů definice hub, jejich složení, vlastnosti a vliv na lidský organismus se zaměřením především na hlívu ústřičnou (Pleurotus ostreatus). Bližší pozornost je také věnována selenu, jeho formě, funkci a jeho vlivu na lidský organismus. Praktická část zahrnuje výsledky pokusů vzniklých pěstováním hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) na substrátu, který je obohacen o pentahydrát seleničitanu sodného (Na2SeO3.5H2O) v různých koncentracích. Jednotlivé vzorky jsou stanoveny pomocí hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS, Inductively coupled plasma mass spectrometry) po předchozí dekompozici vzorku v mikrovlnném systému. Výsledky jsou dle jednotlivých obsahů selenu v sušině hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) seřazeny v doporučených denních dávkách (DDD), pro možné využití jako funkční potraviny. Součástí této práce je zkoumání vlivu koncentrace selenu na růst mycelia hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus).
|
host ::
RSS.