Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vyšší územní samosprávné celky v České republice a na Slovensku
Caletka, Stanislav ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Outlý, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vznikem a fungováním vyšších územních samosprávných celků v České republice a na Slovensku. Obsahuje informace o vývoji územního členění v bývalém Československu v letech 1918 - 1993, s důrazem na zavedení krajského zřízení v období komunistického režimu. Práce detailně popisuje proces vytváření krajské úrovně samosprávy v 90. letech 20. století v České republice a na Slovensku. Po roce 1993 probíhaly v parlamentech obou zemí debaty ohledně nejvhodnějšího modelu územně správního uspořádání. V České republice byly zvažovány varianty zemského zřízení a krajského zřízení, na Slovensku naopak varianty župního zřízení či krajského zřízení. Území České republiky bylo nakonec rozděleno do 14 vyšších územních samosprávných celků (13 krajů a Hlavní město Praha), území Slovenska do 8 krajů. Při zpracovávání tématu autor vychází především z detailní analýzy příslušných návrhů zákonů a ze stenografických protokolů z debat ohledně vyšších územních samosprávných celků v zákonodárných sborech obou států. Právě parlamenty jsou pro proces vytváření územního členění zcela zásadními aktéry. Vyšší územní samosprávné celky v podmínkách unitárních států totiž představují spíše uměle vytvářené jednotky vzniklé ze správních důvodů, než přirozené či historické regiony. Jejich vznik proto souvisí...
Vyšší územní samosprávné celky v České republice a na Slovensku
Caletka, Stanislav ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Outlý, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vznikem a fungováním vyšších územních samosprávných celků v České republice a na Slovensku. Obsahuje informace o vývoji územního členění v bývalém Československu v letech 1918 - 1993, s důrazem na zavedení krajského zřízení v období komunistického režimu. Práce detailně popisuje proces vytváření krajské úrovně samosprávy v 90. letech 20. století v České republice a na Slovensku. Po roce 1993 probíhaly v parlamentech obou zemí debaty ohledně nejvhodnějšího modelu územně správního uspořádání. V České republice byly zvažovány varianty zemského zřízení a krajského zřízení, na Slovensku naopak varianty župního zřízení či krajského zřízení. Území České republiky bylo nakonec rozděleno do 14 vyšších územních samosprávných celků (13 krajů a Hlavní město Praha), území Slovenska do 8 krajů. Při zpracovávání tématu autor vychází především z detailní analýzy příslušných návrhů zákonů a ze stenografických protokolů z debat ohledně vyšších územních samosprávných celků v zákonodárných sborech obou států. Právě parlamenty jsou pro proces vytváření územního členění zcela zásadními aktéry. Vyšší územní samosprávné celky v podmínkách unitárních států totiž představují spíše uměle vytvářené jednotky vzniklé ze správních důvodů, než přirozené či historické regiony. Jejich vznik proto souvisí...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.