|
|
Výjimky z pozitivního vztahu mezi druhovou rozmanitostí a heterogenitou prostředí
Srpová, Tereza ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Divíšek, Jan (oponent)
Pozitivní vztah heterogenity prostředí a druhové bohatosti byl dlouhá léta považován za všeobecně platné pravidlo. Recentní studie však odhalují různé alternativní podoby tohoto vztahu, jako například vztah negativní či vztah s unimodálním průběhem. Známe množství mechanismů, které by za těmito výjimkami z pozitivního vztahu mohly stát. Zvyšující se prostorová rozmanitost prostředí určité velikosti nutně musí vést ke zmenšení jeho dílčích částí a úbytku životního prostoru organismů, které ho obývají. Zároveň také může docházet k fragmentaci prostředí a izolaci jednotlivých částí biotopu, což také může mít negativní dopad na druhovou bohatost společenstva. Nevhodně zvolené metodické postupy a parametry výzkumu mohou být jedním z důvodů, proč jsou tyto alternativní vztahy objevovány až v posledních letech. Znalost vztahu mezi rozmanitostí prostředí a druhovou bohatostí je zásadní pro řešení otázek ochrany biodiverzity. Z tohoto důvodu je třeba jeho alternativní podoby odhalit v konkrétních ekosystémech, které máme zájem chránit, a jejich existenci nepodceňovat, přestože jsou méně časté než vztah pozitivní.
|
|
|
Estetická hodnota heterogenity prostředí
Bufka, Ondřej ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Janečková Molnárová, Kristina (oponent)
Člověk je během svého života neustále v kontaktu s přírodním prostředím, jež ho obklopuje. Na vztah člověka k tomuto prostředí má výrazný vliv i jeho estetická stránka. Existuje rovněž souvislost mezi estetickou hodnotou prostředí a heterogenitou prostředí. Heterogenita prostředí neboli environmentální heterogenita zahrnuje fyzickou, topografickou i druhovou bohatost krajiny. Vysoká úroveň heterogenity prostředí může mít pozitivní vliv na biodiverzitu, odolnost vůči disturbancím ale také estetické preference lidí. Pozitivní dojem, způsobený kontaktem s vizuálně atraktivní krajinou následně může motivovat lidi k ochraně přírody, a dokonce zlepšit jejich psychické zdraví. Estetická hodnota heterogenity prostředí tedy disponuje vysokým, avšak v současné době ne zcela prozkoumaným, potenciálem pro ochranu přírody a krajinný management.
|
|
| |
|
|
Využití smart farming technologií při hospodaření na zemědělské půdě
Kovaříková, Jana
Bakalářská práce se zabývá základním teoretickým popisem metod smart farming technologií neboli metod precizního zemědělství při hospodaření na zemědělské půdě. Precizní zemědělství je směr, který se vyvíjel od počátku devadesátých let dvacátého století. Jedním z prvků precizního zemědělství je lokálně cílené hospodaření, které pracuje s půdní heterogenitou a obděláváním půdy za pomocí nových technologií. Optimalizace vstupů do půdy (minerální hnojiva, pesticidy atd.) a aplikace podle aktuálních požadavků rostlin, jsou jedním z cílů smart farmingu. Díky agrotechnickým postupům precizního zemědělství můžeme zvýšit efektivitu rostlinné produkce, snížit množství vstupů minerálních hnojiv a zvýšit jak ekonomický, tak environmentální stav. Cílem předložené práce bylo zhodnotit variabilní aplikaci základních živin (P a K) na vybraných pozemcích, které jsou obhospodařovány konvenčním způsobem za využití programu PREFARM. Samotný experiment byl realizován v zemědělské společnosti AGROSUMAK a.s., člen skupiny Spearhead Czech s.r.o.. Praktická část obsahuje srovnání paušální a variabilní aplikaci Draselné soli (zdroj K2O) a Trojitého superfosfátu (zdroj P2O5) na třech experimentálních pozemcích V rámci praktické části byly vytvořeny aplikační mapy pro doporučenou paušální a variabilní dávku hnojiv. Data o heterogenitě pozemků byla poskytnuta firmou AGROSUMAK a.s., která využívá systém PREFARM. V závěru předkládané práce jsou diskutovány výsledky a srovnány z ekonomického, environmentálního a agronomického hlediska.
|
|
|
Mapování půdních vlastností a ekonomické vyhodnocení variabilní aplikace zásobního hnojení
Blaha, Jiří
Tato diplomová práce se zabývá mapováním prostorové nevyrovnanosti půdních podmínek pomocí vzorkování půdy. Vzorkování bylo realizováno v rámci výzkumného projektu NAZV QK21010247 na pozemcích zemědělského podniku Rostěnice a.s. Během léta 2022 bylo v nepravidelné síti odebráno celkem 1 018 vzorků půdy z plochy 1 838 ha. Na základě výsledků agrochemických rozborů půdy byla použitím prostorové interpolace vytvořena mapa zásobenosti fosforem. U sledovaných pozemků byla zjištěna velká variabilita, nejvíce zastoupena byla kategorie vyhovující a to na 57 % celkové plochy. Následně bylo porovnáváno 6 variant stanovení dávky zásobního hnojení fosforem. Dvě varianty byly uniformní (UNI_M3 a UNI_BK10) a čtyři variabilní (VRA_M3, VRA_BK10, VRY_M3 a VRY_BK10). Ekonomické hodnocení prokázalo pouze minimální rozdíly v nákladech, přínos variabilní aplikace byl ale pozorován v optimalizaci rozmístění živin v prostoru. Součástí práce je také rozsáhlá část příloh s mapovými výstupy a dávkami hnojení pro všechny pozemky.
|
|
|
Mapování heterogenity stanoviště pomocí metod a technologií používaných v systému precizního zemědělství
Šmoldas, Radomír
Diplomová práce „Mapování heterogenity stanoviště pomocí metod a technologií používaných v systému precizního zemědělství“ se zabývá heterogenitou pozemků ve vybraném zemědělském podniku Tršická zemědělská a. s. Práce začíná literární rešerší, která je stěžejní k pochopení a vypracování teoretické části práce. Stručně je popsáno precizní zemědělství a jeho cíle. Dále se literární rešerše zabývá problematikou mapování heterogenity pozemku a způsobem jejího sledování. V následující části se pojednává o globálních navigačních satelitních systémech, a to konkrétně o verzích, jež máme k dispozici a jejich přínosu pro precizní zemědělství. Literární rešerši zakončují kapitoly o dálkovém průzkumu Země a geografických informačních systémech. Práce pokračuje praktickou částí, která se zabývá heterogenitou vybraných pozemků v podniku Tršická zemědělská a. s. Nejprve jsou však popsány přírodní a výrobní podmínky zemědělského podniku a jeho vybavenost zemědělskou technikou. Na vybraných pozemcích byla sledována zásobenost makroelementů a pH a v programu ArcGIS vytvořeny mapy zásobenosti. Následně byly tyto mapy srovnávány s výsledky z roku 2021. Nakonec byly pro modelovou plodinu a výnos na pozemcích vytvořeny mapy doporučené dávky variabilního hnojení pozemku.
|
|
|
Influence of environment in host cells on heterogeneity of virulence factors expression in Salmonella
Mathéová, Paulína ; Černý, Ondřej (vedoucí práce) ; Konopásek, Ivo (oponent)
Bakterie rodu Salmonela patří mezi významné lidské patogeny. Salmonela exprimuje několik faktorů virulence, mezi které patří i sekreční systém typu 3 kódovaný na ostrově patogenity 2 (SPI-2 T3SS) a jeho efektorové proteiny. Efektorové proteiny SPI-2 T3SS umožňují bakteriím kolonizovat hostitelské buňky, perzistovat v nich a používat je jako Trojského koně pro vlastní šíření po hostitelském organismu. Přestože je působení SPI-2 T3SS pro bakteriální populaci při systémové infekci nezbytné, některé bakterie tyto faktory virulence neexprimují a benefitují z jejich exprese ostatními členy populace. Podobná heterogenita exprese u jiných faktorů virulence byla ukázána jako klíčová pro jejich působení. Tato práce se zabývá studiem heterogenity exprese vybraných efektorových proteinů SPI-2 T3SS a jejich ovlivnění hostitelskými faktory (pH, ROS, RNS) působícími na bakterie během intracelulární infekce makrofágů. Pro detekci exprese efektorových proteinů na úrovni jednotlivých bakterií byl použit fluorescenční reportérový systém, jehož aktivita byla měřena pomocí průtokové cytometrie. Získaná data ukazují, že jednotlivé bakterie reagují na postupné snižování pH v okolí různě. Část bakteriální populace začne exprimovat zkoumané efektorové proteiny při vyšším pH než ostatní bakterie. Zatímco působení...
|
|
| |
|
| |
|
|
Heterogeneity of antigen-presenting cells in the thymus and its relevance for the establishment of central tolerance
Sýkora, Vojtěch ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Zásadní funkcí brzlíku je ustanovení centrální tolerance. V tomto procesu je testována autoreaktivita vyvíjejících se T-buněk. Autoreaktivní T-buňky mohou totiž způsobit autioimunitu v případě, že uniknou z brzlíku do periferie. Pro ustanovení centrální tolerance je důležité velké množství thymických antigen-prezentujících buněk, které prezentují antigeny vyvíjejícím se T-buňkám. Tato prezentace umožňuje rozpoznat autoreaktivní potencíál těchto T-buněk, které mohou být následně odstraněny nebo přeměněny na supresivní T-regulační buňky. V posledních několika letech bylo zjištěno, že tyto antigen- prezentující buňky jsou výrazně heterogenní a začíná docházet také k objevům molekulárních mechanizmů, které stojí za funkcí těchto buněk v ustanovení centrální tolerance. Tato práce shrnuje současné znalosti v oblasti heterogenity thymických antigen-prezentujících buněk a její význam v ustanovení centrální tolerance. Především se zaměřuje na konvenční dendritické buňky a post-AIRE medulární thymické epiteliální buňky. Popisuje také současné znalosti funkčních mechanizmů a regulace maturace thymických antigen-prezentujících buněk.
|
host ::
RSS.