|
|
The aspects of neo-Ottomanism in the Turkish foreign policies toward Albania, Bosnia-Herzegovina and Kosovo
Nagy, Gergely ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Práce se zabývá aspekty neo-Ottomanism v turecké zahraniční politiky na tři balkánské země - Albánie, Bosna a Hercegovina a Kosovo - se zaměřením na vývoj v posledním desetiletí. Turecko se stalo docela aktivní na Balkáně a v těchto zemích v posledních několika letech však tento aktivismus není bez antecendents. Tyto oblasti byly jádrem evropského území Osmanské říše, a po rozpuštění této jednotky, Turecko stále připojen zvláštní význam těchto zemí, i když během studené války byly vztahy chladič. Na druhou stranu, s pádem železné opony, vzestup AK strany vládní pozice a Ahmet Davutoglu se stal ministrem zahraničních věcí v Turecku, na Balkáně začal dostávat konkrétní "výsluní" v turecké zahraniční politiky. Nové nápady,, výrazy přístupy byly začleněny do které sebevědomý a asertivní zahraniční politiku Turecka. Nicméně, tato nová politika, jen neo-Ottomanism v mnoha případech, infered kritiky i od západu a od místních politiků na Balkáně taky. Práce si klade za cíl předělat a předělat tento výraz zvýraznění jiné, pozitivní prvky toho. Turecko politické, ekonomické, kulturní a vojenské vztahy s Albánií, Bosnou a Hercegovinou a Kosovem se vyvíjejí bezprecedentní rychlostí v těchto dnech ale Osmanská minulosti a etnické rozdíly zpochybňují v některých případech o záměrech v Turecku. Nicméně, ekonomika...
|
|
|
Kulturněhistorický potenciál rozvoje periferních oblastí v Česku (Případová studie Horažďovicka, Kašperskohorska a Netolicka)
Rudová, Pavla ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Heřmanová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá kulturněhistorickým potenciálem rozvoje periferních oblastí Česka na příkladu tří modelových území - regionů obcí s pověřeným obecním úřadem Horažďovice, Kašperské Hory a Netolice. Práce má několik cílů: provést diskurzní analýzu konceptu kulturněhistorického potenciálu a souvisejících pojmů, posoudit možnosti zahrnutí tohoto potenciálu do konceptu regionálního rozvoje periferních oblastí Česka, identifikovat kulturněhistorický potenciál konkrétních modelových území a navrhnout možnosti jeho využití. Metodika práce spočívá jednak ve studiu literatury a jednak ve výzkumu zaměřeném na zvolené regiony. Kulturněhistorický potenciál je stanoven podle identifikovaných prvků a jejich významu. Hodnoty jsou s ohledem na požadovanou srovnatelnost relativizovány vůči rozloze, počtu obyvatel a počtu částí obcí. Práce přinesla několik zjištění: (i) v odborné literatuře neexistuje jednotná definice pojmu kulturněhistorický potenciál; (ii) kulturněhistorický potenciál se využívá v regionálním rozvoji zejména v oblasti cestovního ruchu (rozvinutí kulturněhistorického potenciálu orientované "dovnitř" regionu - posilování regionální identity, kvalita místního kulturního života apod. - je výrazně méně časté); (iii) kulturněhistorický potenciál se liší v pohraničním regionu a v modelových...
|
|
|
Trenčín – vitalizácia priemyselných zón
Zelik, Radovan
Priemyselná architektúra hrala v meste Trenčín významnú úlohu pri formovaní mestského urbanizmu. Po aktívnej industriálnej ére sa však priemysel dostáva prevažne za hranice mesta a nevyužívané areály v jeho centre sa stávajú bariérou k jeho ďalšiemu rozvoju. Snaha mesta o redefinovanie svojej kultúrnej a historickej identity však dnes predkladá odlišný uhol pohľadu. Chátrajúce priemyselné areály sa tak môžu nielen opätovne zapojiť do mestského organizmu, ale môžu svojimi hodnotami prispieť k vytvoreniu a prezentácii charakteru mesta.
|
|
| |
|
|
Zdanění dědictví v ČR
Kohutová, Pavla ; Slintáková, Barbora (vedoucí práce) ; Hartlová, Alena (oponent)
Cílem práce je analyzovat vývoj zdanění dědictví v České republice. První dvě kapitoly vychází především z ustanovení Zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí a Zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.. Dále je uveden právní vývoj zdanění dědiců na území České republiky před a po roce 1993 až do současnosti. Jsou zde zmíněny i budoucí změny v novém Občanském zákoníku. Závěrečná část práce je věnována vývoji inkasa dědické daně v České republice.
|
|
| |
|
|
Kulturní dědictví v rozvoji cestovního ruchu Orlicka
VLASÁKOVÁ, Veronika
Hlavním cílem této práce bylo zhodnocení kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu v regionu Orlicko. Pro získání výsledků byl použit sběr jak sekundárních, tak i primárních dat. Metodou přímého dotazování bylo získáno 1584 validních dotazníků, jejich zpracování se uskutečnilo pomocí výpočetní techniky- programů MS Excel a Statistika Cz v.6. K interpretaci dat bylo použito nástrojů deskriptivní statistiky, k jejich otestování pomohly analýzy hypotéz. Byl proveden terénní výzkum oblasti. Zjištěné atraktivity byly ve formě polygonů zaneseny do nově vytvořené vrstvy geografického informačního systému Janitor. V regionu Orlicko existuje více než 130 kulturních movitých památek ve 21 typech. Toto zjištění jen potvrzuje domněnku o diverzifikaci struktury předpokladů cestovního ruchu spojeného s dědictvím. Více než 5 typů památek nabízí obec Varvažov, Čimelice, Orlík nad Vltavou a Mirovice. V prvních čtyřech je lokalizovaná alespoň jedna velmi významná atraktivita, tyto obce též vykazují nejvyšší potenciál. Bylo tedy prokázáno, že se význam kulturního dědictví v obcích liší. U skupin návštěvníků segmentovaných podle pohlaví, míry participace na kulturně-historických atraktivitách a podle názoru na historii, byly zjištěny významné rozdíly v motivech a v charakteristikách cílového místa, které ovlivňují výběr místa dovolené. Uvolnění se od každodenního života a práce, návštěva zajímavých míst a jejich poznání, patří mezi hlavní motivy dovolené. Účastníci se během svého volna chtějí pobavit a změnit prostředí. Se vzrůstající účastí na kulturním cestovním ruchu, nebo se zvyšujícím se zájmem o historii, stoupá také důležitost kulturně-historických atraktivit v lokalitě. Stejnou tendenci je možno pozorovat u poznání jako motivu dovolené. Nejvyšší důležitost je při výběru místa dovolené přikládána přírodnímu prostředí, existenci historických měst v regionu, zdravému prostředí, možnosti občerstvení a stravování a možnosti koupání. Pro ženy obecně, jsou kulturně-historické atraktivity v regionu a motivy s nimi spojené významnější než pro muže. Ve vymezené oblasti existují vysoké předpoklady pro využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu. Nejvýznamnější atraktivity jsou soustředěny do několika obcí. Oblast ale není pro návštěvníky prvotně spojena s kulturou, motivy jejich návštěvy jsou spíše spojeny s rekreací. Právě proto se zde nabízí možnost rozvoje kulturně-historických atraktivit jako zdroje sekundární nabídky.
|
|
|
Význam státního hradu Pernštejn pro cestovní ruch na mikroregionální úrovni
JŮDOVÁ, Lada
Diplomová práce se zabývá posouzením vlivu lokalizace státního hradu Pernštejn na cestovní ruch v mikroregionu Bystřicko. Práce je řešena podle stanovených dílčích cílů. V rámci prvního dílčího cíle bylo zjišťováno postavení hradu v systému atraktivit cestovního ruchu daného regionu. Dále bylo zjišťováno jak se návštěvníci v mikroregionu pohybují a jaká jsou jejich hlavní cílová místa. Poslední dílčí cíl měl za úkol zjistit, jaké instituce spolupracují na tvorbě produktů s hradem a jaké využívají formy spolupráce. Stěžejní pro tuto práci je marketingový výzkum, který byl proveden formou dotazníkového šetření a přímého rozhovoru. Výsledky jsou popsány a zhodnoceny v kapitolách "diskuze" a "závěr".
|
|
|
Kulturní dědictví v rozvoji cestovního ruchu vybrané oblasti horního toku Vltavy
ŘEHOŘOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se týká dědictví, heritage tourism, kulturního dědictví. Návštěva historických a kulturních míst je dnes jednou z nejpopulárnějších turistických aktivit. Práce se zabývá zhodnocením současného satvu a možností rozvoje culturního dědictví v oblasti horního toku Vltavy. Pro toto zhodnocení byly zjištěny informace o předpokladech kulturního dědictví, potenciálu oblasti, motivech pro návštěvu oblasti a image historických památek. Byl použit marketingový výzkum s dotazováním tváří v tvář u 1584 respondentů. Výsledky marketingového výzkumu ukazují jaké důvody mají respondenti k dovoleným v České republice a ukazují, že existují rozdíly v image různých atraktivit. To vše vypovídá o povědomí respondentů o oblasti.
|
|
|
Dědictví jako změna vlastnického práva
Layerová, Jana ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Měchurová, Miroslava (oponent)
Tato práce pojednává o dědickém právu z hlediska jeho historického vývoje. Věnuje se úpravě dědického práva již v právu římském a pokračuje vývojem této problematiky v českých zemích. Z oblasti římského práva pojednává především o testamentární a zákonné posloupnosti, o právním postavení dědiců, jejich ochraně a o různých typech pořízení pro případ smrti jako je odkaz či darování. V českém dědickém právu se jedná o problematiku nedílného zřízení, testamentární a zákonnou posloupnost. Dále je nastíněn vývoj občanského zákoníku od roku 1627 do roku 1964. V poslední kapitole je porovnávána současná právní úprava dědického práva v občanském zákoníku s návrhem nového občanského zákoníku a jsou formulovány klady a zápory těchto úprav.
|
host ::
RSS.