Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Úloha fruktosy v akumulaci tuku v játrech
Justrová, Marie ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Malínská, Hana (oponent)
Mezi metabolické poruchy s neustále se zvyšující incidencí patří i tzv. nealkoholové tukové onemocnění jater (non-alcoholic fatty liver disease, NAFLD). Podkladem NAFLD je patologická akumulace tuku v játrech. Významnou roli v jeho patogenezi hraje dle některých autorů nadměrná konzumace fruktosy. Cílem této práce je snaha o interpretaci dosud publikovaných poznatků o vztahu přijímané fruktosy a ukládání tuku v játrech. Nejprve je popsán metabolismus fruktosy s důrazem na rozdíly oproti metabolismu glukosy. Zmíněny jsou významné účinky fruktosy na metabolismus tuků, sacharidů a nukleotidů. Následuje definice pojmu NAFLD, popis jednotlivých stádií a další klinické charakteristiky tohoto onemocnění. V závěrečné části práce jsou shrnuty výsledky studií zabývajících se touto problematikou a na základě nich je diskutována skutečná míra vlivu nadměrné konzumace fruktosy na rozvoj NAFLD. Konzumace i vysokých dávek fruktosy při izokalorické dietě u zdravých lidí díky účinným kompenzačním mechanismům k akumulaci tuku v játrech nevede. Otázka úlohy fruktosy v nárůstu obsahu tuku v játrech při hyperkalorické dietě není dosud zcela vyřešena, nicméně za jeho hlavní příčinu považuji nadměrný kalorický příjem jako takový a nikoli účinek samotné fruktosy, resp. jejích metabolitů. U obézních lidí dochází v důsledku...
Inzulínová rezistence a postprandiální stav u diabetu 2. typu. Vliv frekvence a složení jídel na metabolismus glukózy a další projevy metabolického syndromu
Thieme, Lenka ; Pelikánová, Terezie (vedoucí práce) ; Kunešová, Marie (oponent) ; Šmahelová, Alena (oponent)
Projekt se zabývá možnostmi nutričního ovlivnění diabetu 2. typu (DM2). Cílem projektu bylo zkoumat a) vliv složení jídel a b) vliv frekvence jídel na metabolismus glukózy a další projevy inzulínové rezistence; a charakterizovat vybrané mechanismy účinku dietní intervence u nemocných s DM2. Projekt byl řešen ve dvou samostatných studiích: A. Vliv složení jídel byl testován v rámci randomizované studie, která testovala akutní podání tří jídel se stejným kalorickým obsahem a různým složením makronutrientů na glukózovou toleranci, sekreci inzulínu, GIH a markerů oxidačního stresu v plazmě. Zařazeno bylo 50 nemocných s DM2 a 50 věkově odpovídajících zdravých osob (K). Účastníci konzumovali tři různé snídaně se stejným energetickým obsahem (veganský sandwich; V-meal, hamburger; M-meal, nebo sýrovou bagetu; S-meal). Vzorky krve pro analýzu byly odebrány v časech 0 a za 30, 60, 120 and 180 minut po jídle. Nemocní s DM2 měli ve srovnání s K významně vyšší bazální i postprandiální koncentrace glukózy a inzulínu v plasmě (p<0,001); bazální i postprandiální koncentrace téměř všech GIH (s výjimkou ghrelinu) (p<0,001) a látek reagujících s kyselinou thiobarbiturovou (TBARS) byly významně zvýšeny (p<0,001). Zatímco kyselina askorbová, redukovaný glutathion a aktivita superoxid dismutázy byly nižší u pacientů s...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.