|
|
Tvorba báze znalostí pro diagnostikování nemoci
Macháček, Daniel ; Steinerová, Kateřina (oponent) ; Jirsík, Václav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou tvorby báze znalostí. Popisuje základy expertních systémů, jejich funkci a možné využití v dnešním světě. Výsledkem práce je báze aplikovaná ve webovém rozhraní NPS se schopností diagnostikovat nemoci v oboru hematoonkologie, což dokládá reálné využití expertního systému v praxi. Báze znalostí byla vytvořena ve spolupráci s experty v daném odvětví lékařství a obsahuje skutečná data.
|
|
|
Monitorování hladiny betalaktamových antibiotik u febrilních neutropenií a sepsí
Zavřelová, Alžběta ; Žák, Pavel (vedoucí práce) ; Válková, Veronika (oponent) ; Krejčí, Marta (oponent)
Tato práce byla zaměřena na monitoraci hladin antibiotik (ATB) u imunokompromitovaných, hematoonkologických nemocných. Byla prováděna monitorace beta laktamových ATB, používaných nejčastěji k léčbě gram-negativních patogenů nebo k léčbě febrilních imunokompromitovaných a často neutropenických nemocných (piperacillin, meropenem, ceftazidim). V průběhu podání prolongovaných infuzí byly provedeny odběry k vytvoření individuální farmakokinetiky. Ty byly dále použity k vytvoření populačního modelu. Monte Carlo simulace byla pak použita k vytvoření finálního modelu a demonstraci fakmakokinetického/farmakodynamického cíle. Cílem celé práce tak bylo prokázání farmakokinetických/farmakodynamických cílů pro daná ATB při jejich použití v léčbě stabilních, ale i kriticky nemocných pacientů. Pro ceftazidim byla doplněna klinická práce ukazující účinnost podání vysoké dávky ceftazidimu při infekcích u hematoonkologických nemocných způsobených extenzivně rezistentní Pseudomonas aeruginosa.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u dětských pacientů s akutní lymfoblastickou leukémií
Turnerová, Maria Paula ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Vlachová, Marie (oponent)
Východiska: Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí u pediatrických pacientů s diagnózou akutní lymfoblastické leukémie v České republice. Cíle: Cílem této kvalitativní studie bylo přinést přehled relevantních poznatků z české a zahraniční odborné literatury a zjistit specifika ošetřovatelské péče o pediatrické pacienty s konkrétní diagnózou v podmínkách českého ošetřovatelství. Dále bylo cílem vytvořit ukázkové standardní plány ošetřovatelské péče dle modelu ošetřovatelství Roper, Logan a Tierney a zhodnotit přínos a efektivitu modelu využívaného ve Velké Británii v hodnocení potřeb pediatrických pacientů. Metodika: Do kvalitativního výzkumu bylo zařazeno osm pacientů Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol. Data byla získána obsahovou analýzou zdravotnické dokumentace, polostrukturovanými rozhovory s pacienty a vlastním pozorováním. Následně byla data utříděna v rámci vytvoření případových studií. Aplikovaný model byl analyzován ve vztahu k ošetřovatelské praxi a porovnán s funkčními a dysfunkčními vzorci zdraví dle M. Gordonové a s modelem ošetřovatelství dle V. Hendersonové. Výsledky: Zaměření modelu životních aktivit umožňuje sestře efektivní zhodnocení ošetřovatelských problémů v biologických oblastech, a byla u něj prokázána vhodnost v plánování péče u pacientů...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o hematoonkologického pacienta podstupujícího chemoterapii
BAIERLOVÁ, Angélique
Mezi základní hematoonkologická onemocnění patří leukémie, maligní lymfomy, myeloproliferativní onemocnění a myelodysplastický syndrom. Léčba těchto chorob probíhá nejčastěji pomocí chemoterapie, která má kromě svého terapeutického účinku i celou řadu nežádoucích účinků, jež mohou snižovat kvalitu života pacienta. Důležitá je během léčby role sestry, která zajišťuje bezpečnou aplikaci chemoterapie, pečuje o žilní vstupy, sleduje nežádoucí účinky léčby a podílí se na edukaci pacienta. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o hematoonkologického pacienta během chemoterapie. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření. První výzkumný soubor tvořilo šest sester pracujících na onkologickém stacionáři nebo interním lůžkovém oddělení. Druhý výzkumný soubor tvořilo šest hematoonkologických pacientů podstupujících chemoterapii. Technikou sběru dat se stal polostrukturovaný rozhovor. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry nedostatečně ošetřují dlouhodobé žilní vstupy, Dále byly zjištěny nedostatky při ošetřování extravazátů a při aplikaci samotného cytostatika. Z výsledků také vyplynulo, že sestry při manipulaci s cytostatiky nepoužívají správné ochranné pomůcky. Dalším negativním zjištěním bylo, že pacienti nemají dostatečné množství informací o prevenci nežádoucích účinků chemoterapie a ze strany sester nemají dostatečnou psychickou oporu. Samotnou poskytovanou péči ale hodnotí přesto kladně. Na základě zjištěných výsledků byla jako součást práce navržena informační brožura určená pro hematoonkologické pacienty, kteří podstupují chemoterapeutickou léčbu.
|
|
|
Tvorba báze znalostí pro diagnostikování nemoci
Macháček, Daniel ; Steinerová, Kateřina (oponent) ; Jirsík, Václav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou tvorby báze znalostí. Popisuje základy expertních systémů, jejich funkci a možné využití v dnešním světě. Výsledkem práce je báze aplikovaná ve webovém rozhraní NPS se schopností diagnostikovat nemoci v oboru hematoonkologie, což dokládá reálné využití expertního systému v praxi. Báze znalostí byla vytvořena ve spolupráci s experty v daném odvětví lékařství a obsahuje skutečná data.
|
|
|
Systém rehabilitační péče o děti s leukémií v České republice a vybraných zemích Evropy
Dostálová, Markéta ; Jevič, Filip (vedoucí práce) ; Ptáková, Karolína (oponent)
Leukémie je nejčastějším onkologickým onemocněním v dětském věku, tvoří v České republice (ČR) 30-35 % všech onkologických onemocnění u dětí. Nejčetnější formou leukémie u dětských pacientů je akutní lymfoblastická leukémie (ALL). Tato forma tvoří 80 % leukémie u dětí. Mezi další typy patří akutní myeloblastická leukémie (AML), myelodysplastický syndrom (MDS) a chronická myeloidní leukémie (CML). Léčba se odvíjí od typu a podtypu diagnostikované leukémie a obvykle trvá 1-2 roky, za předpokladu, že nedojde k relapsu. Primární léčba s sebou nese mnoho nežádoucích účinků mimo jiné i na pohybovém aparátu, příkladem je chemoterapií indukovaná polyneuropatie (CIPN) či svalová myopatie jako nežádoucí účinek léčby glukokortikoidy. Součástí komplexní léčby je podpůrná léčba, do které spadá i rehabilitace (RHB). Cílem této práce je zjistit a porovnat, zda a za jakých podmínek RHB u dětských hematoonkolgických pacientů probíhá v ČR a vybraných zemích Evropy, kdo a podle čeho u pacientů RHB indikuje a zda mají kliniky nějaké programy týkající se RHB u těchto pacientů. Obecná část přibližuje problematiku dětských pacientů s leukémií včetně možností a nežádoucích účinků léčby. Speciální část se věnuje průzkumu vycházejícím z komunikace s klinikami z ČR a vybraných zemí Evropy, zpracování výsledků a stručnému...
|
|
|
Ošetřovatelský management hematoonkologických pacientů s poškozením dutiny ústní
HRŮZA, Pavel
Tato bakalářská práce se zabývá jednou z častých komplikací při cytostatické či radioterapeutické léčbě. Jedná se o orální mukozitidu, která pacientovi ztěžuje život a stává se pro něj ve všech směrech diskomfortní. Práce je rozdělena na část teoretickou, kde jsou popsána základní hematoonkologická onemocnění včetně jejich léčby a komplikací, a část empirickou, která zkoumá ošetřovatelskou péči a ostatní aspekty práce sester s pacienty s uvedeným onemocněním. Cíli bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů s postižením dutiny ústní v souvislosti s hematoonkologickou léčbou, možnosti prevence i farmakologické léčby mukozitidy u hematoonkologických pacientů. V rámci empirické části bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek byl zvolen záměrným výběrem a tvořilo ho osm sester pracujících na hematologicko-onkologickém oddělení fakultní nemocnice v Plzeňském kraji. Získané rozhovory byly zpracovány technikou otevřeného kódování pomocí metody tužka a papír. Při vyhodnocování rozhovorů s respondenty bylo vytvořeno 7 kategorií, které byly dále rozpracovány dle jejich zaměření. Některé kategorie jsou rozděleny do několika podkategorií. Z výsledků vyplývá, že ošetřovatelská péče o hematoonkologické pacienty není vždy totožná, záleží na vybrané cytostatické léčbě. Nicméně důkladná a pravidelná hygiena dutiny ústní je důležitá nejen v prevenci, ale také při léčbě a celkové péči. Jedním z nejčastějších preventivních opatření je dle respondentů kryoterapie a vhodné stravování. K hlavním úlohám sestry při péči o pacienty s mukozitidou patří edukace.
|
|
|
Specifika výživy u pacientů s onkologickým onemocněním krve.
MACHOVCOVÁ, Denisa
Častým problémem onkologických onemocnění je nedostatečná výživa či odmítání potravin pro změnu chutí nebo jiných komplikací spojených s léčbou. Jinak tomu není ani u onkologických onemocnění krve. Osoby s těmito chorobami jsou často vlivem léčby bez chuti k jídlu. Pocit na zvracení je často velmi silný, až dojde ke zvracení, průjmu či úplné změně chutí. Ihned po léčbě mohou cítit v ústech tzv. "kovovou" chuť. V této práci se zaměřujeme na to, zda příjem je dostačující i v takových případech. Ke kvalitativnímu výzkumu jsme využili polostrukturovaný rozhovor, sběr antropometrických údajů a ukázky jídelních lístků od respondentů s onkologickými onemocněními krve, které jsou následně propočítané v Nutriservisu. Rozhovor byl zaměřen především na výživu, ale bylo několik otázek i na léčbu, rodinou a osobní anamnézu. Při srovnání doložených jídelních lístků od respondentů s vypočítanými hodnotami doporučeného příjmu pro každou osobu byl výsledek očekávající. Všichni oslovení respondenti přijímali nižší množství energie, než jim bylo vypočítáno. Bílkovin přijímalo 77,7 % osob (tedy 7 lidí z 9) také malé množství, přičemž tuky přijímalo 44,4 % lidí (4 osoby z 9) větší množství, než znělo doporučení. Na doporučené množství sacharidů nedosáhl nikdo z respondentů. Můžeme tedy říci, že i přes snahu lékařů a nutričních terapeutů jsou stále osoby s onkologickým onemocněním krve málo vyživovány. Této situaci lze předcházet pouze dostatečným informováním nemocných o častých komplikacích, které nastanou a o rizicích s nimi spojenými. Dále tyto osoby sledovat a v případech velkých ztrát hmotnosti informovat lékaře, který zváží podání umělé výživy.
|
host ::
RSS.