|
|
Život celiaka a jeho rodiny v dnešní době
Machovcová, Denisa ; Kohout, Pavel (vedoucí práce) ; Pavlík, Vladimír (oponent)
Název: Život celiaka a jeho rodiny v dnešní době Cíle: Cílem mé diplomové práce je zmapovat úskalí života člověka s onemocněním zvané celiakie. Jedná se především o problémy s bezlepkovou dietou, která je u celiakie zásadní. Problémy se stravováním mimo domov, nakupování surovin pro přípravu jídla doma, finanční náročnost tohoto stravování a v neposlední řadě i podpora ze stran zdravotních pojišťoven a státu. Metody: Teoretická část práce obsahuje poznatky o celiakii, jakožto onemocnění, to znamená charakteristiku jejího vzniku, diagnostiky a léčby. Dále jsou zpracovány poznatky o bezlepkové dietě a problémy spojené s tímto stravováním. V neposlední řadě je zmíněna dieta a dostupnost potravin k bezlepkovému stravování. V praktické části jsem využila dotazníkovou metodu, přičemž anonymní dotazník byl vytvořen v elektronické podobě pomocí Google formulářů, a poté rozeslán prostřednictvím internetu. Dotazník byl vyplněn 296 respondenty. Výsledky: Ze získaných výsledků můžeme konstatovat, že většina respondentů občas poruší dietu vlivem sociálního začlenění. Dále jsme sledovali četnost stravování v zařízení pohostinství, přičemž většina dotazovaných občas toto zařízení navštíví, a to méně často než jednou za týden. Důvodem sporadického navštívení restaurací či dokonce žádné, je špatná zkušenost s...
|
|
|
Specifika výživy u pacientů s onkologickým onemocněním krve.
MACHOVCOVÁ, Denisa
Častým problémem onkologických onemocnění je nedostatečná výživa či odmítání potravin pro změnu chutí nebo jiných komplikací spojených s léčbou. Jinak tomu není ani u onkologických onemocnění krve. Osoby s těmito chorobami jsou často vlivem léčby bez chuti k jídlu. Pocit na zvracení je často velmi silný, až dojde ke zvracení, průjmu či úplné změně chutí. Ihned po léčbě mohou cítit v ústech tzv. "kovovou" chuť. V této práci se zaměřujeme na to, zda příjem je dostačující i v takových případech. Ke kvalitativnímu výzkumu jsme využili polostrukturovaný rozhovor, sběr antropometrických údajů a ukázky jídelních lístků od respondentů s onkologickými onemocněními krve, které jsou následně propočítané v Nutriservisu. Rozhovor byl zaměřen především na výživu, ale bylo několik otázek i na léčbu, rodinou a osobní anamnézu. Při srovnání doložených jídelních lístků od respondentů s vypočítanými hodnotami doporučeného příjmu pro každou osobu byl výsledek očekávající. Všichni oslovení respondenti přijímali nižší množství energie, než jim bylo vypočítáno. Bílkovin přijímalo 77,7 % osob (tedy 7 lidí z 9) také malé množství, přičemž tuky přijímalo 44,4 % lidí (4 osoby z 9) větší množství, než znělo doporučení. Na doporučené množství sacharidů nedosáhl nikdo z respondentů. Můžeme tedy říci, že i přes snahu lékařů a nutričních terapeutů jsou stále osoby s onkologickým onemocněním krve málo vyživovány. Této situaci lze předcházet pouze dostatečným informováním nemocných o častých komplikacích, které nastanou a o rizicích s nimi spojenými. Dále tyto osoby sledovat a v případech velkých ztrát hmotnosti informovat lékaře, který zváží podání umělé výživy.
|
host ::
RSS.