Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 238 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výpočtové modelování srdeční kontrakce
Vaverka, Jiří ; Polzer, Stanislav (oponent) ; Burša, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá simulováním kontrakce levé srdeční komory pomocí metody konečných prvků. Cílem práce je posoudit vliv snížené rychlosti šíření vzruchu v myokardu a snížené kontraktility svalových buněk na dobu trvání izovolumické kontrakce (IVK). Za tímto účelem byl vytvořen 3D model s idealizovanou eliptickou geometrií, pomocí kterého je možné simulovat IVK za fyziologických i patologických podmínek. V modelu jsou zohledněny rozdíly v počátku kontrakce jednotlivých částí myokardu stejně jako rozdíly v orientaci vláken v jednotlivých vrstvách. Při snížení rychlosti šíření vzruchu na polovinu došlo k prodloužení IVK o 27 %; snížení rychlosti kontrakce buněk na polovinu mělo za následek prodloužení o 73 %. Výsledky tedy ukazují, že poruchy kontraktility mají na dobu trvání IVK výraznější vliv, než zpomalené šíření vzruchu. Prezentované výsledky poskytují představu o maximální reálné míře prodloužení IVK v důsledku poruch kontraktility a vodivosti myokardu a mohou být tedy užitečné při identifikaci příčin snížené výkonnosti myokardu při srdečních onemocněních.
Terapie srdeční synchronizace - hodnocení biosignálů a kvality přístrojů
Lipnická, Soňa ; Maryšková, Věra (oponent) ; Bernard, Vladan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je ve své podstatě věnována terapii srdeční činnosti, kardiostimulátorům, jejich druhům, využitím, indikacím, kontraindikacím a technickému zpracování přístroje. Součástí práce je také uveden popis biosignálů, které se měří v závislosti na těchto přístrojích. Veškerá měření a pozorování jsou nezbytná pro správné sledování zdravotního stavu pacienta. Dalším cílem bakalářské práce je sběr klinických dat, na kterých se statisticky vyhodnocují výsledky, díky kterým v závěru mé práce dokazuji význam použití kardiostimulátorů v dnešním zdravotnictví.
Přenosný monitor EKG
Vepřková, Hana ; Rozman, Jiří (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
První dvě kapitoly práce jsou věnovány rozboru teoretické části problematiky týkající se přenosného EKG monitoru. Tyto kapitoly si kladou za cíl podrobněji seznámit čtenáře s danou problematikou pro následné snazší pochopení dalších kroků při realizaci přístroje uvedených v následujících kapitolách. První kapitola je spíše lékařského charakteru. Popisujeme zde anatomii a funkční vlastnosti srdce. V následující kapitole se zabýváme podrobněji elektrokardiografem a podmínkami pro jeho správnou funkci. Další kapitoly jsou věnované samotné realizaci zařízení. Zabýváme se zde problematikou sestavení funkčního přenosného EKG monitoru. Tato praktická část začíná čtvrtou kapitolou, kde je sestaveno blokové schéma přístroje a rozebírá požadované parametry zařízení. Následující nejobsáhlejší kapitola je věnována podrobnému rozpisu jednotlivých elektrických obvodů včetně výpočtu jednotlivých komponentů. Poslední kapitola popisuje výsledek realizace a měření na pokusných osobách.
Resuscitace a AED
Mrázek, Petr ; Kolářová, Jana (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá technikami resuscitace, stejně tak její historií a rozšířenými variantami. První pomoc je zmíněna jen velmi okrajově, protože není hlavní náplní této práce. Doporučení pro resuscitaci se mění každých 5 let, texty tedy vychází především z doporučení Guidelines 2010. Další kapitoly a podkapitoly pojednávají o účincích elektrických proudů na lidské tkáně a s tím o úzce propojeném tématu defibrilátorů. Automatický externí defibrilátor (AED) je vzhledem k zadání popsán podrobněji. Součástí práce je rovněž popis programu generátoru defibrilačních impulzů a výukové prezentace, ve které je popsán postup resuscitace s pomocí AED.
Analýza akutního vlivu srdeční resynchronizační terapie na elektrokardiogram
Holík, Jiří ; Vítek, Martin (oponent) ; Pospíšil,, David (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá nefarmakologickou léčbou symptomatického srdečního selhávání, konkrétně srdeční resynchronizační terapií. Úvodní rešerše rozvádí téma jako celek a připravuje autora i čtenáře na navazující praktickou část. Ta se věnuje analýze vybraných parametrů, u kterých dochází k akutní změně po implantací kardiostimulačního systému. Dle pokynů zadání byl zrealizován funkční software pro detekci QRS komplexů ve vybraných svodech, výpočet tepové frekvence a je provedeno rozměření QRS komplexu u vybraných svodů. Dále je provedena analýza variability srdečního rytmu ve frekvenční oblasti a výsledky zaznamenány do tabulek.
Sledování pohybu srdečního svalstva v ultrazvukovém záznamu
Strecha, Juraj ; Drahanský, Martin (oponent) ; Mráček, Štěpán (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem algoritmu a implementací programu, který v pořízeném ultrazvukovém videozáznamu srdce sleduje pohyb srdečního svalstva. Odhad polohy sledovaných bodů počítá metoda optického toku. K utvrzení správnosti polohy sledované struktury se používá statistický model Active Shape Model. Uživatel vyznačí strukturu srdečního oblouku a aplikace na dalších snímcích záznamu zobrazuje novou polohu bodů, které reprezentují nový deformovaný tvar.
Systém měření tepové frekvence s bezdrátovým přenosem dat
Valenta, Jakub ; Arm, Jakub (oponent) ; Michalík, David (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá navržením a zhotovením zařízení, jenž bude použito pro měření tepové frekvence řidiče automobilu. Pro měření srdeční ativity je využit elektrokardiograf. Naměřená data jsou odesílány bezdrátově na lokální server do připravené databáze. Správnou funkci zařízení demonstruje provedený experiment v druhé části práce.
Měření a analýza parametrů kardiovaskulárního systému
Filipová, Petra ; Smital, Lukáš (oponent) ; Kratochvíla, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce ilustruje základní diagnostické postupy pro analýzy EKG v klinické praxi. Obsahuje ověřování statistických hypotéz, automatickou detekci RR intervalů použitím tří různých detektorů a srdeční frekvenci z EKG a jiné analýzy v časové a frekvenční oblasti. Zjišťovala se detekční účinnost. Analýzy variability srdeční frekvence jsou také uvedeny v časové a frekvenční oblasti. Analýzy se provádí v Matlabu, grafické rozhraní v Matlab GUIDE bylo provedeno také a zahrnuje všechny vytvořené funkce v časové a frekvenční oblasti. Pro účely hodnocení metod byla reálna data naměřena podle vytvořeného akvizičního protokolu.
Kardiotachometr
Čech, Jakub ; Sekora, Jiří (oponent) ; Čech, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá tématem srdečního rytmu, jehož monitorování a vyhodnocení je významné pro diagnostiku srdečních dysfunkcí. První část práce je zaměřena na anatomický popis srdce a jeho činnost. Součástí je popsání elektrické aktivity srdce a metody jejího snímání. Dále je zmínka o srdečním rytmu a jeho poruchách. Jedním z hlavních cílů diplomové práce je prostudovat metody snímání tepové frekvence. Tyto metody jsou rozebrány a následně je vybrána konkrétní metoda k dalšímu řešení. Jádrem diplomové práce je navrhnout funkční kardiotachometr. Kardiotachometr odvozuje tepovou frekvenci z fonokardiografického signálu, který je akustickým projevem srdce. Realizace modelu probíhá v grafickém programovacím prostředí LabView. Navrhnutý přístroj měří aktuální a průměrnou tepovou frekvenci a je doplněn o HRV analýzu v časové oblasti.
Měření a zpracování EKG signálu v prostředí LabView
Veselý, Petr ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Tato práce, jak již z názvu vyplývá, je zaměřena na zpracování EKG signálu a detekci QRS komplexu. První část je věnována samotnému anatomickému popisu srdce. Vlivem podráždění svaloviny srdce dochází k postupnému stahování a uvolňování srdečních síní a komor. Během těchto stavů je možné měřit určitou elektrickou aktivitu srdce. Ta se nazývá EKG. Tato křivka je složena z několika charakteristických vln, z nichž dominantní je vlna R. Parametry této vlny jsou řídící při popisu činnosti srdce. Proto je další část práce věnována možnosti její detekce. Proces detekce se dělí na dvě části. Předzpracování, ve kterém je signál upraven na patřičný tvar a detekci, kdy dochází k popisu výskytu R vlny. Při těchto úkonech se využívají různé filtry a metody, které jsou nastíněny v následujících kapitolách. Výstupní program vypracovaný v programovacím prostředí Labview je založen na separaci R vlny z EKG, která se následně porovnává s prahovou hodnotou. Naměřené hodnoty jsou posléze použity pro výpočet tepové frekvence a vytvoření geometrického popisu HRV.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 238 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.