|
|
Implementace age managementu ve vybraném sektoru
Kohoutová, Klára
Kohoutová, K. Implementace age managementu ve vybraném sektoru. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Diplomová práce se zabývá age managementem v sektoru zdravotnictví a soci- álních služeb. Cílem práce je vypracovat návrhy a doporučení na zlepšení současné úrovně age managementu. K vypracování doporučení byl proveden kvantitativní i kvalitativní výzkum. Kvalitativní výzkum byl zpracován formou polostrukturova- ných rozhovorů s vedoucími pracovníky nebo pracovníky v oddělení lidských zdrojů. V rámci kvantitativního výzkumu byla zpracovávána data získaná z pro- jektu: „Návrh opatření v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměst- nanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání financovaných z pří- spěvku podle § 320a písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění poz- dějších předpisů v roce 2022.“ Na základě těchto výzkumů jsou vypracována dopo- ručení pro instituce v odvětví zdravotnictví a sociálních služeb, která by měla při- spět především ke zlepšení řízení zaměstnanců s ohledem na věk, k podpoře a zlep- šení pracovní schopnosti zaměstnanců v tomto odvětví a tím i zvýšení spokojenosti zaměstnanců na pracovišti.
|
|
|
Překážky a bariéry v rozvoji neformální péče v kontextu dlouhodobé péče o seniory v Pardubickém kraji
Wohnerová, Monika ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
Cílem této práce je identifikovat překážky a bariéry v rozvoji neformální péče v kontextu dlouhodobé péče o seniory v Pardubickém kraji. Ty lze rozdělit do dvou kategorií, a to na problémy, které dlouhodobá neformální péče o seniory přináší, a na rozvinutost nástrojů sociální a zdravotní politiky, jež by měly tyto obtíže zmírňovat. Nejdříve se práce zaměřuje na základní problematiku dlouhodobé péče a její rozčlenění na formální a neformální stránku. Dále je nastíněna náročnost neformální péče a opatření určená na podporu tohoto typu péče. Na základě získaných informací z chápajících rozhovorů s příslušnými aktéry byly zjištěny problémy fyzické, psychické, finanční, nedostatek volného času a také potíže v partnerských a rodinných vztazích. Na průběh neformální péče a míru podpory od veřejných politik má vliv mnoho faktorů, jako jsou zdravotní stav seniora, pomoc při péči od blízkého okolí, profesní, bytová a finanční situace zainteresovaných osob, postoj seniora, individuální hodnoty a vlastní rozhodnutí neformálních pečovatelů. V případě, kdy se pečující osoby rozhodnou jít cestou sdílené péče, tak je tu pro ně vytvořena dostatečná síť služeb, zejména v městských oblastech. Ale je nutné zdokonalit celou řadu oblastí. Jedná se zejména o finanční stránku celého systému, propojenost a návaznost...
|
|
|
Podnikatelský plán coworkingového centra
Jedličková, Kristýna ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Vítek, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem sdílené ekonomiky a popisuje ji jak v širokém měřítku, tak v konkrétních odvětvích jejího využití v oblasti sociální a zdravotní. S tímto trendem se objevil na trhu pojem coworking, který je také popsán v teoretické části diplomové práce. Na tento teoretický rámec diplomové práce navazuje praktická část složená z rozhovorů se zakladatelem coworkingového centra ve Finsku, dále pak s výkonným ředitelem coworkingového centra v České republice a se dvěma uživateli, kteří mají zkušenosti s touto službou u nás i ve světě. Kvalitativní data ze semistrukturovaných rozhovorů byla zdrojem při tvorbě podnikatelského plánu pro coworkingové centrum, který je cílem diplomové práce. V závěru diplomové práce se nachází zkrácený metodický pokyn pro založení coworkingu. Klíčová slova: sdílená ekonomika, sdílení, spolupráce, digitalizace, zdravotní a sociální služby, pracovní místo
|
|
|
Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí
Nerušilová, Hana ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí Abstrakt Dlouhodobá péče představuje škálu služeb potřebných pro osoby se sníženou funkční kapacitou - soběstačností, v jejímž důsledku jsou dlouhodobě závislé na pomoci ve všedních aktivitách každodenního života. Osobní péče je často poskytována současně se základními zdravotními službami a pomocnými sociálními službami. Dlouhodobá péče může být poskytována v institucionálním nebo domácím prostředí - neformálními (neplacenými) nebo formálními poskytovateli. EU prohlásila, že DP představuje jednu z hlavních výzev spojených s probíhajícími demografickými změnami. Hlavní cíl práce spočívá ve zmapování poskytování DP napříč evropskými zeměmi. Zvláštní pozornost byla věnována zabezpečení péče v Česku, kde se nejasnosti spojené s kompetencemi (rozdělenými mezi Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví), financováním i definováním obsahu této péče v poslední době staly poměrně častým předmětem veřejných debat. Klíčová slova: demografické stárnutí, dlouhodobá péče, zdravotní a sociální služby, domácí péče, Česko, mezinárodní srovnání
|
|
|
Překážky a bariéry v rozvoji neformální péče v kontextu dlouhodobé péče o seniory v Pardubickém kraji
Wohnerová, Monika ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
Cílem této práce je identifikovat překážky a bariéry v rozvoji neformální péče v kontextu dlouhodobé péče o seniory v Pardubickém kraji. Ty lze rozdělit do dvou kategorií, a to na problémy, které dlouhodobá neformální péče o seniory přináší, a na rozvinutost nástrojů sociální a zdravotní politiky, jež by měly tyto obtíže zmírňovat. Nejdříve se práce zaměřuje na základní problematiku dlouhodobé péče a její rozčlenění na formální a neformální stránku. Dále je nastíněna náročnost neformální péče a opatření určená na podporu tohoto typu péče. Na základě získaných informací z chápajících rozhovorů s příslušnými aktéry byly zjištěny problémy fyzické, psychické, finanční, nedostatek volného času a také potíže v partnerských a rodinných vztazích. Na průběh neformální péče a míru podpory od veřejných politik má vliv mnoho faktorů, jako jsou zdravotní stav seniora, pomoc při péči od blízkého okolí, profesní, bytová a finanční situace zainteresovaných osob, postoj seniora, individuální hodnoty a vlastní rozhodnutí neformálních pečovatelů. V případě, kdy se pečující osoby rozhodnou jít cestou sdílené péče, tak je tu pro ně vytvořena dostatečná síť služeb, zejména v městských oblastech. Ale je nutné zdokonalit celou řadu oblastí. Jedná se zejména o finanční stránku celého systému, propojenost a návaznost...
|
|
|
Poskytování péče v terminálním stadiu klientům v domově pro seniory
DOLEČKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče poskytované seniorům v terminálním stadiu žijících v domovech pro seniory. V teoretické části je popsána problematika gerontologie a geriatrie, poskytování zdravotně sociálních služeb pro seniory a jejich možnosti. Větší část teorie se věnuje charakteristice domovů pro seniory včetně poskytované péče a služeb, které zahrnují, ale také úskalí, která sebou péče o seniory v těchto zařízeních přináší. Dále je zde popsána otázka umírání, paliativní a terminální péče v geriatrii. V praktické části byl uskutečněn výzkum, týkající se ošetřovatelské péče klientů v terminálním stadiu v Domově pro seniory U Hvízdala a v Domově pro seniory Máj. Výzkum byl prováděn formou pozorování, v kombinaci s prací s ošetřovatelskou dokumentací vybraných respondentů v terminálním stadiu. Cílem tohoto výzkumu bylo analyzovat stav dokumentace, týkající se problematiky péče v tomto stádiu, zjistit aktuální stav v těchto zařízeních a provést porovnání souladu aktuálního stavu s dokumentací. Výsledky poukazují na potřebu komplexní ošetřovatelské péče v terminálním stadiu vybraných respondentů, přestože psychické, sociální a spirituální potřeby vystupují v tomto období nad biologickými. Dokumentace, týkající se této oblasti, by měla k této problematice přistupovat více individuálně, aby byla zajištěna potřeba komplexní péče.
|
|
|
Zdravotně sociální služby pro osoby se sklony k suicidálnímu chování
TIŠL, Bořivoj
Předkládaná diplomová práce nese název: Zdravotně sociální služby pro osoby se sklony k suicidálnímu chování. Na téma sebevražd bylo napsáno mnoho vědeckých prací, ve kterých se výzkumníci snaží nalézt přesné příčiny, motivy, příznaky a intervenci u sebevražedného jednání. Odborná pomoc zahrnuje pomoc medicínského i nemedicínského charakteru. Pro člověka, který se pokusil vzít si život, začíná pomoc po zásahu rychlé záchranné služby nebo jiných faktorů většinou na anesteziologicko resuscitačním oddělení a jednotkách intenzivní péče. Jakmile je pacient mimo ohrožení života následuje psychologické a psychiatrické vyšetření. Poté, kdy psychiatr vyloučí opětné sebevražedné úmysly, je klient předán do ambulantní psychiatrické péče. Dále se řeší možnost psychoterapie. V opětovném začlenění do běžného života mu mohou napomoci zdravotně sociální služby, kterým se tato práce věnuje. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy související s názvem diplomové práce - definice sebevraždy, ovlivňující faktory, typy sebevražedného jednání, zdravotně sociální služby pro osoby se sklony k suicidálnímu chování. Cíl vlastní práce je zmapovat zdravotně sociální služby pro klienty trpících sebevražedným chováním v regionu Jihlava a na několika případových studiích zjistit informovanost o těchto službách popřípadě i spokojenost klientů s těmito službami. Případové studie také popisují péči po jejich suicidálním pokusu, co se od té doby v jejich životě změnilo, jak vnímají svůj suicidální pokus zpětně a případně také, co by se mělo stát, aby se jejich problémy dále neopakovaly. Diplomová práce může poskytnout náhled, kde jsou nebo naopak chybí zdravotně sociální služby v daném regionu a může přinést námět pro rozšíření zdravotně sociálních služeb pro osoby se sklony k suicidálnímu chování.
|
|
|
Zdravotně sociální problematika Parkinsonovy choroby
PAŤHOVÁ, Eva
Parkinsonova choroba je chronické onemocnění, které svými příznaky značně ovlivňuje život člověka. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že senioři mají přehled v zásadních oblastech, tedy znají, jaký tělesný systém Parkinsonova choroba postihuje, chápají, že Parkinsonova choroba probíhá plíživě, s pomalýmprůběhem. Také jsou informováni o nejčastější metodě léčby (farmakologické) a ví, že Parkinsonova choroba podněcuje sklony k depresím. Avšak dotazovaní senioři věděli pouze v malém měřítku o celorepublikové a lokální existenci společnosti parkinson a o věkovém obsobí, ve kterém se Parkinsonova choroba nejčastěji vyskytuje.
|
host ::
RSS.