|
|
Ekotoxikologické posouzení bodových zdrojů znečištění v ekosystému
Doležalová, Šárka ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Koutný, Marek (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předmětem dizertační práce je posouzení ekotoxikologického účinku významných bodových zdrojů znečištění, mezi které patří například rozsáhlé přírodní požáry, požáry průmyslových areálů a průmyslové a komunální čistírny odpadních vod. Mezi posuzované bodové zdroje eventuálního znečištění byla v práci zařazena i případná aplikace produktu z pyrolýzního spalování přebytečného kalu, tzv. biocharu na zemědělské půdy. Pro posouzení ekotoxocity vybraných matric byly zvoleny akvatické i kontaktní ekotoxikologické testy využívající vodní i půdní organismy. Z vodních živočichů byli vybráni korýši Thamnocephalus platyurus, hrotnatky Daphnia magna Straus a mořské bakterie Vibrio fischeri. Z rostlin byl zvolen okřehek menší Lemna minor. Jako zástupci půdních živočichů byli vybráni chvostoskoci Folsomia candida a žížaly Eisenia fetida. Terestrické rostlinné organismy jsou reprezentovány cibulí Allium cepa L. a hořčicí bílou Sinapis alba. Předložená práce pojednává o sledovaných analytech, jejich vlastnostech a způsobu jejich distribuce do přírodních ekosystémů. Výstupem práce je komplexní posouzení vlivů vybraných bodových zdrojů znečištění na organismy akvatických a terestrických ekosystémů a zhodnocení ekotoxikologických rizik. Jako nejvíce zátěžové se u všech organismů projevily pěnové hasební prostředky.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení prostředků na bázi tenzidů.
Doležalová, Šárka ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tenzidy se staly běžnou součástí každodenního lidského života. Pro svoje vlastnosti nacházejí uplatnění jako aditivní složky pěnových hasebních prostředků, které jsou ve velkých množstvích používány pro boj s plošnými požáry. Tato práce se zabývá ekotoxikologickým hodnocením komerčně dostupných hasebních prostředků Sthamex F 15, Moussol APS F 15, Finiflam F 15, Expyrol F 15 a Pyrocool B, které jsou vyrobeny na bázi tenzidů. V rámci diplomové práce byl u vybraných prostředků posuzován ekotoxikologický účinek prostřednictvím testů ekotoxicity v akvatickém uspořádání využívajících korýšů Thamnocephalus platyurus, hrotnatek Daphnia magna, dvouděložné rostliny Lemna minor a semen hořčice bílé Sinapis alba. Prostřednictvím testů výluhů půd kontaminovaných vybranými prostředky byl posuzován vliv půdního sorpčního komplexu na ekotoxikologický účinek. Hasební prostředky byly dále posuzovány z hlediska akutní ekotoxicity pro půdní organismy ekotoxikologickými testy v kontaktním uspořádání využívajícími žížaly hnojní Eisenia fetida a semen salátu setého Lactuca sativa. Pro posouzení vlivu biodegradace za různých podmínek na ekotoxikologický účinek byly s odstupem času provedeny testy klíčivosti salátu setého L. sativa. Dle výsledků jednotlivých testů je v práci diskutována potřeba dalšího hodnocení negativního vlivu vybraných prostředků a současně potřeba zvláštní pozornosti legislativních opatření.
|
|
|
Ekotoxikologické posouzení bodových zdrojů znečištění v ekosystému
Doležalová, Šárka ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Koutný, Marek (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předmětem dizertační práce je posouzení ekotoxikologického účinku významných bodových zdrojů znečištění, mezi které patří například rozsáhlé přírodní požáry, požáry průmyslových areálů a průmyslové a komunální čistírny odpadních vod. Mezi posuzované bodové zdroje eventuálního znečištění byla v práci zařazena i případná aplikace produktu z pyrolýzního spalování přebytečného kalu, tzv. biocharu na zemědělské půdy. Pro posouzení ekotoxocity vybraných matric byly zvoleny akvatické i kontaktní ekotoxikologické testy využívající vodní i půdní organismy. Z vodních živočichů byli vybráni korýši Thamnocephalus platyurus, hrotnatky Daphnia magna Straus a mořské bakterie Vibrio fischeri. Z rostlin byl zvolen okřehek menší Lemna minor. Jako zástupci půdních živočichů byli vybráni chvostoskoci Folsomia candida a žížaly Eisenia fetida. Terestrické rostlinné organismy jsou reprezentovány cibulí Allium cepa L. a hořčicí bílou Sinapis alba. Předložená práce pojednává o sledovaných analytech, jejich vlastnostech a způsobu jejich distribuce do přírodních ekosystémů. Výstupem práce je komplexní posouzení vlivů vybraných bodových zdrojů znečištění na organismy akvatických a terestrických ekosystémů a zhodnocení ekotoxikologických rizik. Jako nejvíce zátěžové se u všech organismů projevily pěnové hasební prostředky.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení prostředků na bázi tenzidů.
Doležalová, Šárka ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tenzidy se staly běžnou součástí každodenního lidského života. Pro svoje vlastnosti nacházejí uplatnění jako aditivní složky pěnových hasebních prostředků, které jsou ve velkých množstvích používány pro boj s plošnými požáry. Tato práce se zabývá ekotoxikologickým hodnocením komerčně dostupných hasebních prostředků Sthamex F 15, Moussol APS F 15, Finiflam F 15, Expyrol F 15 a Pyrocool B, které jsou vyrobeny na bázi tenzidů. V rámci diplomové práce byl u vybraných prostředků posuzován ekotoxikologický účinek prostřednictvím testů ekotoxicity v akvatickém uspořádání využívajících korýšů Thamnocephalus platyurus, hrotnatek Daphnia magna, dvouděložné rostliny Lemna minor a semen hořčice bílé Sinapis alba. Prostřednictvím testů výluhů půd kontaminovaných vybranými prostředky byl posuzován vliv půdního sorpčního komplexu na ekotoxikologický účinek. Hasební prostředky byly dále posuzovány z hlediska akutní ekotoxicity pro půdní organismy ekotoxikologickými testy v kontaktním uspořádání využívajícími žížaly hnojní Eisenia fetida a semen salátu setého Lactuca sativa. Pro posouzení vlivu biodegradace za různých podmínek na ekotoxikologický účinek byly s odstupem času provedeny testy klíčivosti salátu setého L. sativa. Dle výsledků jednotlivých testů je v práci diskutována potřeba dalšího hodnocení negativního vlivu vybraných prostředků a současně potřeba zvláštní pozornosti legislativních opatření.
|
host ::
RSS.