|
|
Čerpadlo pro dialyzační jednotku
Švagera, Roman ; Rudolf, Pavel (oponent) ; Fialová, Simona (vedoucí práce)
Dialýza je v dnešní době stále velmi důležitým léčebným procesem, který je nutno stále vylepšovat. Tato práce se zaměřuje na vývoj čerpadla pro dialyzační jednotky, konkrétně pak na snížení tlakových pulzací v peristaltickém rotačním čerpadle. S využitím experimentů je vysvětlena problematika peristaltických čerpadel. Pomocí výpočtového modelování jsou v této práci vytvořeny návrhy, které ke snížení pulzací vedou.
|
|
|
Čerpadlo pro dialyzační jednotku
Švagera, Roman ; Rudolf, Pavel (oponent) ; Fialová, Simona (vedoucí práce)
Dialýza je v dnešní době stále velmi důležitým léčebným procesem, který je nutno stále vylepšovat. Tato práce se zaměřuje na vývoj čerpadla pro dialyzační jednotky, konkrétně pak na snížení tlakových pulzací v peristaltickém rotačním čerpadle. S využitím experimentů je vysvětlena problematika peristaltických čerpadel. Pomocí výpočtového modelování jsou v této práci vytvořeny návrhy, které ke snížení pulzací vedou.
|
|
|
Novel biomarkers in patients with renal disease
Zakiyanov, Oskar ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Chronické onemocnění ledvin a akutní poškození ledvin patří mezi významné zdravotní problémy v populaci. Je důležité, abychom byli schopni rozpoznat osoby s vysokým rizikem nepříznivého vývoje zdravotního stavu, progresí onemocnění a přidružených kardiovaskulárních komplikací. Cílem disertační práce bylo studium nových perspektivních biomarkerů, jejich vztah k renální funkci, chronickému zánětu, případně zvýšenému kardiovaskulárnímu riziku. Studovány byly: placentární růstový faktor (PlGF), s těhotenstvím asociovaný protein A (PAPP-A), matrixová metalloproteináza 2 (MMP-2), matrixová metalloproteináza 9 (MMP-9), solubilní receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (sRAGE), protein vázající vápník S100A12 - nově identifikovaný extracelulární protein vázající se na receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (EN-RAGE) a amfoterin (HMGB-1) u pacientů se sníženou funkcí ledvin včetně pacientů s chronickým renálním onemocněním, hemodialyzovaných, pacientů s akutním poškozením ledvin a zdravých kontrol pro srovnání. První studie odhalila, že hladina PlGF je zvýšená u pacientů se sníženou funkcí ledvin. Druhá studie zjistila spojitost hladin MMP-2 a PAPP-A s proteinurií u pacientů s chronickým renálním onemocněním. Sérové hladiny MMP-2, MMP-9 a PAPP-A se výrazně lišily u pacientů s různými nefropatiemi....
|
|
|
Kardiovaskulární komplikace u pacientů s chronickým renálním onemocněním.
Valeriánová, Anna ; Malík, Jan (vedoucí práce) ; Zemánek, David (oponent) ; Piťha, Jan (oponent)
Kardiovaskulární komplikace jsou u pacientů s terminálním renálním selháním časté. Podílí se na nich mnoho různých faktorů: hyperkinetická cirkulace daná anémií, retencí tekutin i samotnou přítomností dialyzačního zkratu, metabolické změny vedoucí k akceleraci aterosklerotických změn a zvýšení tuhosti cév i kolísání tlaku a orgánové perfuze během dialýzy, kdy dochází k opakované tkáňové hypoxii. Naše studie byly prováděny u pacientů v chronickém hemodialyzačním programu. Studie zabývající se dlouhodobou průchodností dialyzačních zkratů ukázala, že přežívání zkratů je negativně ovlivněno přítomností ischemické choroby srdeční a sníženou plazmatickou koncentrací cholesterolu. Ve studiích o tkáňové hypoxii jsme prokázali, že u dialyzovaných pacientů je přítomna jak tkáňová hypoxie mozkové tkáně, tak ruky se zkratem, a že tato hypoxie se dále prohlubuje v průběhu dialýzy. Faktory, které souvisejí se vznikem mozkové hypoxie, jsou: přítomnost srdečního selhání, zvýšení hladiny BNP a vyšší distribuční šíře erytrocytů. Závažným důsledkem mozkové tkáňové hypoxie je vznik kognitivního deficitu. Mezi závažné dopady hemodialýzy na srdce lze zařadit dysfunkci levé síně, jež je dána její dlouhodobou remodelací a není ovlivnitelná snížením preloadu a odstraněním tekutinové nálože, a také diastolickou dysfunkci...
|
|
|
Kvalita života dialyzovaných pacientů
Vosátková, Eliška ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Záměrem bakalářské práce je analýza kvality života dialyzovaných pacientů a zjištění, do jaké míry ovlivnilo a omezilo onemocnění jejich život a denní aktivity. Práce je rozdělena na dvě části. Část teoretická je zaměřena na historii hemodialýzy, popis typů cévních vstupů, nutných dietních opatření, konstrukce hemodialyzačního přístroje a přibližuje pojem kvalita života i problematiku kvality života u dialyzovaných pacientů. Empirická část zahrnuje průzkumné šetření kvantitativního typu, při kterém byl použit standardizovaný dotazník KDQOL-SF™ doplněný o otázky vlastní konstrukce. Šetření bylo provedeno u 84 respondentů v dialyzačních střediscích společnosti Fresenius Medical Care v Praze 5 - Motole, v Praze 10 - Vinohradech a v Praze 9 - Vysočanech. Bylo zjištěno, že kvalita života v doménách standardizovaného dotazníku je v generické části SF-36 horší než ve speciální části KDQOL. Dále byla zjištěna statisticky významná souvislost mezi věkem a prožíváním bolesti u dialyzovaných pacientů. V neposlední řadě lze konstatovat, že neexistuje statisticky významná souvislost mezi pohlavím a sociálním fungováním dialyzovaných pacientů. Potvrdilo se, že existuje statisticky významná souvislost mezi věkem a zapsáním pacientů na čekací listinu k transplantaci ledvin. Byla potvrzena hypotéza, že pacienti na...
|
|
| |
|
|
Novel biomarkers in patients with renal disease
Zakiyanov, Oskar ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Chronické onemocnění ledvin a akutní poškození ledvin patří mezi významné zdravotní problémy v populaci. Je důležité, abychom byli schopni rozpoznat osoby s vysokým rizikem nepříznivého vývoje zdravotního stavu, progresí onemocnění a přidružených kardiovaskulárních komplikací. Cílem disertační práce bylo studium nových perspektivních biomarkerů, jejich vztah k renální funkci, chronickému zánětu, případně zvýšenému kardiovaskulárnímu riziku. Studovány byly: placentární růstový faktor (PlGF), s těhotenstvím asociovaný protein A (PAPP-A), matrixová metalloproteináza 2 (MMP-2), matrixová metalloproteináza 9 (MMP-9), solubilní receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (sRAGE), protein vázající vápník S100A12 - nově identifikovaný extracelulární protein vázající se na receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (EN-RAGE) a amfoterin (HMGB-1) u pacientů se sníženou funkcí ledvin včetně pacientů s chronickým renálním onemocněním, hemodialyzovaných, pacientů s akutním poškozením ledvin a zdravých kontrol pro srovnání. První studie odhalila, že hladina PlGF je zvýšená u pacientů se sníženou funkcí ledvin. Druhá studie zjistila spojitost hladin MMP-2 a PAPP-A s proteinurií u pacientů s chronickým renálním onemocněním. Sérové hladiny MMP-2, MMP-9 a PAPP-A se výrazně lišily u pacientů s různými nefropatiemi....
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s arteriovenózní fistulí na standardním oddělení
NIEDERMEIEROVÁ, Michaela
Teoretická východiska: Tato bakalářská práce stručně popisuje důvod založení tohoto cévního přístupu, popisuje princip hemodialýzy a cévních přístupů obecně. Dále popisuje předoperační přípravu k našití fistule a rozebírá hemodialyzační proces včetně úlohy sestry v průběhu tohoto výkonu. V neposlední řadě je nastíněn život pacienta, který musí pravidelně docházet na dialýzu, a popsáno je i to, jak má správně pečovat o arteriovenózní fistuli v domácím prostředí. Při selhání ledvinných funkcí je tato cévní spojka jediným napojením nemocného na dialýzu, a proto vyžaduje specifickou ošetřovatelskou péči. Také sám pacient musí dodržovat zásady správné péče, aby funkčnost fistule byla zachována co nejdéle. Cíle práce: V empirické části bylo cílem zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče o pacienta s arteriovenózní fistulí. K tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka: Jaká specifika ošetřovatelské péče o pacienta s arteriovenózní fistulí sestry znají? Metodika: V empirické části této práce byla pro výzkum zvolena metoda kvalitativního šetření za pomoci polostrukturovaného rozhovoru. Respondenty tvořily všeobecné sestry z chirurgických a interních oddělení ve vybrané nemocnici Jihočeského kraje. Sběr dat se uskutečnil po domluvě s hlavní sestrou nemocnice a staničními sestrami v průběhu března tohoto roku. Před zahájením empirického šetření byl respondentkám vysvětlen důvod a záměr rozhovorů, které se uskutečnily na základě dobrovolného rozhodnutí a byly elektronicky zaznamenávány. Otázky v rozhovoru byly předem připravené. Získané údaje byly následně zpracovány do kategorizačních skupin, které byly dále analyzovány. Rozhovor byl rozdělen do 5 oblastí: identifikační otázky, předoperační příprava, pooperační péče, ošetřovatelská péče o fistule, informovanost pacientů. Výzkumná část bakalářské práce byla také konzultována se staniční sestrou hemodialyzačního střediska z vybrané nemocnice Jihočeského kraje. Výsledky: Výsledky empirického šetření vypovídají o tom, jaká specifika ošetřovatelské péče o pacienta s arteriovenózní fistulí sestry znají. Po analýze výzkumného šetření jsme zjistili, že sestry znají základní ošetřovatelskou péči o tento cévní přístup. Sestry vědí, že tento cévní přístup se užívá pouze k účelům hemodialýzy. Neměří na končetině s fistulí tlak, neodebírají krev ani na ní nezavádějí permanentní žilní katétr. Vědí, že o pokožku v okolí fistule je třeba dbát šetrně a každý den. Na končetině s fistulí nejčastěji sledují známky infekce a ischémie. V případě potřeby zajištění informací pacientovi v péči o arteriovenózní fistuli jsou sestry schopné doplnit chybějící informace, případně zajistí konzultaci s odborníkem. Zkoumání odhalilo i slabá místa. Sestry si nejsou jisté, jak dlouho fistule zraje, nijak zvlášť nepřipravují pacienty k hemodialýze a nevědí, kdy přesně odstranit pacientovi obvaz po dialýze. V případě krvácení z fistule nevědí, zda použít tlakový obvaz.
|
|
|
Health Related Quality of Life (HRQoL) u dialyzovaných pacientů, s přihlédnutím k věku
VANCLOVÁ, Romana
Diplomová práce ,,Health Related Quality of Life (HRQoL) u dialyzovaných pacientů, s přihlédnutím k věku? obsahuje část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsáno onemocnění chronické selhání ledvin a jeho léčba. Jsou zde zmíněny příčiny, důsledky a komplikace tohoto onemocnění. Také možnosti léčby, což jsou tzv. metody nahrazující funkci ledvin, mezi které patří hemodialyzační léčba, peritoneální dialýza a transplantace. Snažila jsem se přiblížit jejich princip, historii a současnou podobu, výhody, negativa i komplikace. V praktické části je popsáno provedení vlastního výzkumu. Kvalita života podmíněná zdravím (HRQoL) byla zjišťována u souboru pacientů v hemodialyzační léčbě z jednoho dialyzačního střediska. Byl použit dotazník SF 36, který umožňuje kvantifikovatelné hodnocení kvality života v osmi doménách. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny a přehledně zpracovány do tabulek a grafů. Kvalita života byla u sledovaného souboru porovnána se všeobecnou populací, dále v závislosti na věku a pohlaví. Zjištěné výsledky poukazují na snížení kvality života dialyzovaných pacientů vůči standardní populaci. Dále byl v hodnocení kvality života zjištěn rozdíl u některých věkových skupin. V závislosti na pohlaví nebyl rozdíl výsledků prokázán.
|
|
|
Náročnost práce sester při poskytování ošetřovatelské péče na hemodialyzačním oddělení.
KADLEČKOVÁ, Aneta
Abstrakt V bakalářské práci jsme se zabývali problémem náročnosti práce u sester na hemodialyzačním oddělení. Toto téma jsme si vybrali z toho důvodu, že v poslední době jsou na sestry kladeny stále větší a větší požadavky. U povolání sestry se dá říci, že je to natolik náročné zaměstnání, že jsou ohroženy psychickými i fyzickými vlivy. Existuje proto několik rad, které by sestry měli znát a dodržovat je. Odborná literatura nabádá sestry z hemodialyzačního oddělení k tomu,aby si každá sestra našla i jen sebemenší chvíli na to,aby se naučila správně odpočívat a relaxovat. Ve skutečnosti to tak samozřejmě není. V teoretické části jsme se věnovali charakteristice hemodialýzy, dále jejími indikacemi, kontraindikacemi, ošetřovatelskou péčí na tomto oddělení a samozřejmě psychickými a fyzickými dopady na sestry na hemodialyzačním oddělení. K výzkumnému šetření jsem použila polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor obsahoval 21 otázek, na které sestry odpovídaly. Sběr dat probíhal v březnu roku 2009. Celkový počet zkoumaných sester byl 16. V souvislosti s tématem byli vytyčeny 3 cíle. Zjistit, jaké nároky z pohledu sester jsou kladeny na ošetřovatelskou péči u pacientů na hemodialyzačním oddělení, zjistit, jaké dopady má ošetřovatelská péče u pacientů na hemodialyzačním oddělení na sestry a zjistit, zda dochází u sester na hemodialyzačním oddělení k syndromu vyhoření. Na základě této bakalářské práce, bychom uspořádali seminář pro sestry, pracující na hemodialyzačním oddělení s tématy syndromu vyhoření a správnou relaxací.
|
host ::
RSS.