|
|
Habitatové preference vážek vzhledem k charakteru litorální a příbřežní vegetace.
Bonková, Anita ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Waldhauser, Martin (oponent)
Vážky tvoří jeden z důležitých pilířů většiny vodních ekosystémů a hrají významnou roli při udržování jejich rovnováhy. Hlavním cílem této bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky o habitatových preferencích příslušníků řádu Odonata se zaměřením na efekt litorálních a ripariárních vegetací, které jsou kritickými složkami vodních biotopů a významně ovlivňují rozšíření, početnost a reprodukční úspěšnost vážek. V práci se věnuji všem vývojovým stádiím, od larev po dospělce. Tyto poznatky jsou důležité pro udržování a revitalizaci sladkovodních ekosystémů, ve kterých je nutné věnovat se složení litorální a ripariární vegetace pro podporu rozmanitých potřeb tohoto jedinečného hmyzího řádu. Klíčová slova: habitatová preference, vážky, Odonata, příbřežní vegetace, litorální vegetace
|
|
|
Habitatové preference a párování koexistujících západokarpatských linií blešivců druhového komplexu Gammarus fossarum
Bystřický, Pavel Karel ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Čiampor, Fedor (oponent)
V posledních letech byla díky molekulárním metodám rozkryta značná míra kryptické diverzity napříč mnoha taxony. Výjimkou nejsou ani sladkovodní různonožci (blešivci), kteří díky snížené možnosti disperze a rekolonizace představují skvělý modelový systém pro zkoumání možných ekologických interakcí mezi geneticky výrazně vzdálenými liniemi při opětovném kontaktu. Ve své práci se zabývám kryptickým druhovým komplexem Gammarus fossarum. Z předchozího výzkumu jsme věděli, že v oblasti Vsetínska dochází ke kontaktu několika vysoce divergentních linií. Tato práce se zabývá dvěma hlavními otázkami. Existuje mezi příslušníky stejné linie preference ke společnému párování (existuje prezygotická reprodukční bariera mezi liniemi)? Tuto hypotézu jsem testoval jak sběrem párů z přirozených podmínek, tak (v omezené míře) i akvarijním pokusem. Druhou hypotézou je, zda mezi liniemi v kontaktní zóně existuje tendence k obsazení odlišných mesohabitatů (tůň versus proud), což by mohlo naznačovat kompetici mezi liniemi a možnou diverzifikaci jejich ekologických nik. Výzkum probíhal na devíti lokalitách s předpokládaným výskytem vždy dvou ze tří vybraných linií. Výsledky nicméně prokázaly, že ve více jak polovině případů se jednalo o kontakt všech tří studovaných linií s jasnou dominancí jedné z nich (více jak 64 %). V...
|
|
|
Vliv struktury vegetace na početnost ptáků lužního lesa v Česku a na Slovensku
Tyčová, Barbora ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Chmel, Kryštof (oponent)
Vegetace poskytuje ptačím jedincům ekologický prostor a její struktura odráží dostupnost tohoto místa i zdrojů. Jaký konkrétní vliv má vegetační struktura na ptačí abundanci a které vegetační parametry jsou pro ptačí druhy těmi nejzásadnějšími, jsou klasickými, avšak stále aktuálními otázkami. Snahou této práce bylo nalézt odpověď pomocí studie zaměřené na ptáky v lužních lesích a zjistit tak, jak mikrohabitatové charakteristiky ovlivňují distribuci ptačích druhů v rámci jednoho biotopu. Data této práce byla sesbírána bodovou sčítací metodou celkem v šesti lužních lesích Česka a Slovenska a statisticky testována pomocí regresní, korelační a redundanční analýzy. Přičemž ptáci byli sledováni na větší i menší prostorové škále. Zároveň byla využita studie saturace prostředí ptačími druhy v čase a též nově analýza fotodokumentace biotopu, jako alternativní způsob popisu vegetační struktury. Výsledky ukazují, že analýza fotografií vegetace může být využita k vysvětlení a predikci ptačí abundance a tvořit tak novou vhodnou metodu studie ptáků. Některé ptačí druhy jako lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus) reagovaly na více popisných vegetačních parametrů než druhy jiné, což může souviset jak s jejich způsobem života a ovlivněním lokálními podmínkami, tak s jejich...
|
|
| |
|
|
Associations of fish with various types of littoral habitats in reservoirs
ŠMEJKAL, Marek
Práce se zabývá preferencemi litorálních habitatů jednotlivými druhy ryb ve čtyřech českých nádržích. Tři nejběžnější habitat (pláže, pařezoviště, sutě) byly zvoleny pro tuto studii. Práce se zabývá rozdíly v rybí početnosti, biomase a druhovém složení mezi těmito prostředími stanovenými pomocí tenatních sítí. Dospělci cejna velkého Abramis brama, cejnka malého Blicca bjoerkna a plotice obecné Rutilus rutilus byly vázáni na pláže a pařezoviště s mírným sklonem dna, zatímco okoun říční Perca fluviatilis, ježdík obecný Gymnocephalus cernuus, bolen dravý Leuciscus aspius a štika obecná Esox lucius byly více vázáni na sutě. Tato práce demonstruje nerovnoměrné rozmístění ryb v litorálu nádrží a jejich vázanost na určité habitaty.
|
|
|
Habitatové preference skorce vodního (\kur{Cinclus cinclus}) na tocích okresu Tachov.
LIŠKA, Martin
V první části práce byla zjišťována distribuce a početnost skorce vodního na zájmové ploše (vodní toky okresu Tachov v západních Čechách). Ve druhé části práce byly zjišťovány charakteristiky obsazených a kontrolních teritorií (chemické, fyzikální, geografické, kvantitativně-kvalitativní charakteristiky kořisti) a na jejich základě stanoveny habitatové preference skorce vodního. Ve třetí části práce byly zkoumány korelační vztahy mezi tělesnými rozměry ptáků a kvantitou kořisti v jejich teritoriích.
|
|
| |
|
|
Význam ekotonů na přezimování šídlatek (Odonata: Lestidae)
Dolejšová, Lucie ; Harabiš, Filip (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Šídlatka hnědá (Sympecma fusca) patří mezi druh šídlatek s řadou unikátních adaptací. Jedinečnost životní historie tohoto druhu spočívá v přezimování ve stadiu dospělce v terestrickém prostředí, pojícím se s vysokou mírou mortality. Preference určitých habitatů umožňuje toto riziko snížit. Jelikož v terestrickém prostředí dochází k častým antropogenním disturbancím, šídlatky jsou nuceny se těmto zásahům do habitatu přizpůsobit. Práce se zaměřuje zejména na antropogenní zásahy do habitatu šídlatek a jejich vlivy na distribuci jedinců druhu Sympecma fusca. K modelování populační dynamiky byla zvolena metoda zpětných odchytů na vybraných transektech. Sběr dat probíhal v prereproduktivním období jedinců v rozmezí dvou let. Meziročním porovnáním byl zjištěn pokles abundance a změny v distribuci jedinců na jednotlivých transektech. Jedinci reagovali na disturbance habitatů vyhledáváním alternativních mikrostanovišť. Jedinci preferovali místa, která nebyla antropogenními disturbancemi dotčena. Na základě zjištěných údajů je možné tvrdit, že šídlatky jsou schopny aktivně reagovat na změny probíhající v prostředí, výrazně se však snížila jejich početnost na dané lokalitě. Jednalo se však o pilotní studii. Proto byly navrženy další referenční lokality ke studiu antropogenního vlivu na životní historii šídlatek.
|
|
|
Habitatové preference jelena evropského a siky japonského v Doupovských horách
Silovský, Václav ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na habitatové preference jelena evropského (Cervus elaphus) a siky japonského (Cervus nippon nippon). Cílem studie bylo zjistit, jaké typy krajiny preferuje jelení a sičí zvěř v průběhu roku. Oblast studie se nachází v severozápadních Čechách na území Doupovských hor. Data byla pořízena GPS telemetrií 13 samců a 13 samic jelena evropského (Cervus elaphus) a 6 samců a 2 samic siky japonského (Cervus nippon nippon) ve dnech od 19. 9. 2010 do 8. 2. 2015. Z GPS telemetrie jsme získali celkem 176982 kvalitně zaměřených pozic jelenů a laní jelena evropského (Cervus elaphus) a dalších 38932 pozic u jelenů a laní siky japonského (Cervus nippon nippon). Analyzované domovské okrsky prokázaly hlavní preference samců i samic jelení zvěře ke křovinám a přírodním travinám. Samčí zvěř siky preferovala v průběhu roku nejvíce křoviny a smíšené lesy. Samice siky dávaly přednost křovinám a poté přírodním travinám. Výsledky bakalářské práce poskytly zajímavé informace o ekologii jelení a sičí zvěře a v budoucnu by mohly být použity v myslivecké praxi nebo při tvorbě nově vznikající legislativy, zejména v oblasti minimálních výměr honiteb.
|
|
|
The importance of various types of littoral habitats for fish in reservoirs
ŠMEJKAL, Marek
Cílem práce bylo zjistit habitatové preference běžných druhů našich ryb na třech typech litorálních habitatů (pláže, sutě, pařeziny). Shromážděný materiál pochází ze čtyř českých nádrží. Tato studie ukázala, že se jednotlivé habitaty liší jak biomasou a početností ryb, tak druhovým složením. Ačkoliv měly nádrže odlišné druhové složení, trendy v biomase, početnosti a rybích preferencích zůstávaly stejné.
|
host ::
RSS.