Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Subjektivní percepce zrakové vertikály
Radvanská, Edita ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
Rovnovážný systém je multisenzoricky organizovaný celek využívající aferentace z exteroreceprotů, enteroreceptorů a proprioceptorů, zraku a vestibulárního systému. Součástí vestibulárního labyrintu jsou otolitové orgány v utriculu a saculu, které jsou schopné určit směr působení gravitačního vektoru. Tato funkce je velice důležitá k zajištění stabilní postury při stoji a chůzi. Schopnost správně vnímat geofyzikální vertikálu se ztrácí ve chvíli, kdy je vestibulární systém poškozený. U člověka můžeme vyšetřovat subjektivní haptickou, posturální a zrakovou vertikálu. V naší práci se budeme zabývat pouze subjektivní zrakovou vertikálou (SVV). Práce se skládá z rešerše článků o patofyziologii SVV a jejího měření. V rámci experimentu porovnáme přesnost vyšetření metodou Bucket method a mobilní aplikací Visual Vertical na zdravých probandech.
Změny vnímání subjektivní vertikály u pacientů po CMP
Kříž, Petr ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Bitnar, Petr (oponent)
Cévní mozková příhoda často postihuje oblasti zodpovědné za prostorovou orientaci. Optimální integrace aference z vestibulárního, zrakového a somatosenzorického systému je podstatná především pro udržení posturální stability a často ve výsledku pro soběstačnost pacienta. Citlivým ukazatelem poruch orientace v prostoru a zejména schopnosti správně posoudit směr gravitace je vyšetření subjektivní vertikály. Klinickým vyšetřením subjektivní vizuální vertikály je možné objektivizovat a kvantifikovat poruchu vnímání směru gravitace při vyloučení vizuálního kontextu. Teoretická část této práce stručně shrnuje současnou úroveň vědeckého poznání v této oblasti. V praktické části byla vyšetřena subjektivní vizuální vertikála pomocí bucket- method 29 pacientům po cévní mozkové příhodě a jejich výsledky byly statisticky porovnány s výsledky skupiny 34 seniorů. Dále byly také testovány hypotézy o vlivu doby uplynulé od léze a vlivu strany léze. Výsledky této studie potvrzují, že vnímání vertikality u pacientů po cévní mozkové příhodě může být zásadním způsobem narušeno. Dalším přínosem studie je zvýšení reliability vyšetření pomocí klinicky velmi praktické bucket-method na pacientech po cévní mozkové příhodě.
Subjektivní percepce zrakové vertikály
Radvanská, Edita ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
Rovnovážný systém je multisenzoricky organizovaný celek využívající aferentace z exteroreceprotů, enteroreceptorů a proprioceptorů, zraku a vestibulárního systému. Součástí vestibulárního labyrintu jsou otolitové orgány v utriculu a saculu, které jsou schopné určit směr působení gravitačního vektoru. Tato funkce je velice důležitá k zajištění stabilní postury při stoji a chůzi. Schopnost správně vnímat geofyzikální vertikálu se ztrácí ve chvíli, kdy je vestibulární systém poškozený. U člověka můžeme vyšetřovat subjektivní haptickou, posturální a zrakovou vertikálu. V naší práci se budeme zabývat pouze subjektivní zrakovou vertikálou (SVV). Práce se skládá z rešerše článků o patofyziologii SVV a jejího měření. V rámci experimentu porovnáme přesnost vyšetření metodou Bucket method a mobilní aplikací Visual Vertical na zdravých probandech.
Vliv věku na percepci vertikality u zdravých jedinců
Kmeť, Jan ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Slabý, Kryštof (oponent)
ÚVOD - Schopnost udržení stability stoje je dána funkcí multisenzorického systému, na kterém se podílejí hlavně zrak, somatosenzorický, vestibulární systém a integrace v CNS. Vlivem stárnutí dochází k poklesu funkční kapacity organismu, mimo jiné i v těchto systémech, což se projeví zhoršením rovnováhy. Vyšetření subjektivní zrakové a haptické vertikály je citlivým diagnostickým kritériem funkčnosti těchto systémů. CÍLE - Porovnat schopnosti vnímání vertikality u mladých a seniorů. METODIKA - U 64 probandů jsme vyšetřili zrakovou a haptickou subjektivní vertikálu. V první skupině bylo 30 jedinců ve věku od 20 do 30 let. Ve druhé skupině bylo 34 osob starších 60 let. VÝSLEDKY - Hodnoty subjektivní zrakové vertikály se mezi skupinami nelišily (0.1 ± 0.75ř u mladých a 0.1 ± 1.91ř u seniorů. Výsledky subjektivní haptické vertikály se však lišili na hladině významnosti p = 0.004 (0.8 ± 3.67 u mladých a 3.7 ± 4.15 u seniorů. ZÁVĚR - Protože subjektivní haptická vertikála je diagnostickým kritériem hlavně somatosenzorického sysému, můžeme se domnívat, že za pokles funkční kapacity a za zhoršení stability u seniorů je zodpovědný právě tento systém.
Změny vnímání subjektivní vertikály u pacientů po CMP
Kříž, Petr ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Bitnar, Petr (oponent)
Cévní mozková příhoda často postihuje oblasti zodpovědné za prostorovou orientaci. Optimální integrace aference z vestibulárního, zrakového a somatosenzorického systému je podstatná především pro udržení posturální stability a často ve výsledku pro soběstačnost pacienta. Citlivým ukazatelem poruch orientace v prostoru a zejména schopnosti správně posoudit směr gravitace je vyšetření subjektivní vertikály. Klinickým vyšetřením subjektivní vizuální vertikály je možné objektivizovat a kvantifikovat poruchu vnímání směru gravitace při vyloučení vizuálního kontextu. Teoretická část této práce stručně shrnuje současnou úroveň vědeckého poznání v této oblasti. V praktické části byla vyšetřena subjektivní vizuální vertikála pomocí bucket- method 29 pacientům po cévní mozkové příhodě a jejich výsledky byly statisticky porovnány s výsledky skupiny 34 seniorů. Dále byly také testovány hypotézy o vlivu doby uplynulé od léze a vlivu strany léze. Výsledky této studie potvrzují, že vnímání vertikality u pacientů po cévní mozkové příhodě může být zásadním způsobem narušeno. Dalším přínosem studie je zvýšení reliability vyšetření pomocí klinicky velmi praktické bucket-method na pacientech po cévní mozkové příhodě.
Kompenzace subjektivní vizuální vertikály u pacientů pro operaci vestibulárního schwannomu
Kmeť, Jan ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Mariana (oponent)
Poruchy rovnováhy se často objevují u pacientů s vestibulárním schwannomem. Problémy se mohou projevit už před operací, kdy útlakem nervu dochází k přerušení aference z vestibulárního aparátu postižené strany. Často ale pacienti až do operace žádný problém s rovnováhou neuvádějí. Po operaci pak mají porušenou stabilitu, závratě a jedním z příznaků je také změněné vnímání vertikality. Pomocí ostatních aferentních systémů a druhostranného vestibulárního ústrojí však dochází postupně ke kompenzaci a novému nastavení rovnováhy na úrovni centrální nervové soustavy. Předkládaná práce se zabývá vnímáním vertikality a funkcí jednotlivých receptorů, které se podílejí na jejím určování. V praktické části se pak práce věnuje subjektivní zrakové vertikále, což je měřitelný výsledek funkce rovnovážného ústrojí, sleduje vývoj a rychlost její kompenzace u pacientů po operaci schwannomu n. VIII. a srovnává ji se stavem před operací.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.