|
|
Kolísání v rodě u vybraných českých toponym zakončených na měkkou či obojetnou souhlásku
Pešková, Kateřina ; Synková, Pavlína (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Některá toponyma zakončená na měkkou nebo obojetnou souhlásku kolísají v rodě, a to hlavně v mluveném jazyce. Dříve byla tato toponyma používána jako maskulina, dnes jsou převážně kodifikována jako feminina. Tato práce se zabývá popisy těchto toponym v jazykovědných příručkách a kompendiích, které popisují buď příslušnost toponyma ke gramatickému rodu, jejich vznik a význam, nebo užívání toponyma v lidových nářečích. Na základě údajů v těchto příručkách vznikl seznam kolísajících toponym, ve kterém jsou ve zkratce zapsány údaje o gramatickém rodě i s lidovým užíváním přesně tak, jak jsou popisovány v příručkách, aby se mohly jednoduše porovnat. Vybraná toponyma, ta která byla v příručkách více rozebírána, nebo ta, u kterých byl v příručkách a kompendiích uveden odlišný gramatický rod, jsou v této práci dále popsána. Další část práce se zabývá internetovým dotazníkem, který měl být sondou do užívání gramatického rodu těchto toponym rodilými řečníky. Zkoumal několik toponym vybraných na základě jejich všeobecné známosti, nebo jejich četnosti v různých okresech. Respondent měl za úkol buď přiřadit k toponymu adjektiva, nebo dosadit toponymum do předepsané věty ve správném pádu. Většina respondentů užívá tato toponyma jako feminina, ovšem maskulinní lidová podoba jmen se stále u několika respondentů objevuje....
|
|
|
Perception of English prototypes in Czech and German mono-lingual speakers
Kučerová, Alžběta ; Lancová, Klára (vedoucí práce) ; Červinková Poesová, Kristýna (oponent)
[Cílem této práce je prověřit, analyzovat a popsat jakým způsoben se sémantické prototypy zrcadlí v angličtině, cizím jazyce českých a německých rodilých mluvčí. Snahou této práce je ujasnit a vysvětlit, zda jsou mezi těmito skupinami participantů rozdíly v tvorbě a použití těchto prototypů, konkrétně v případě gramatického rodu a předložkových prototypů. Předpokládá se, že hlavním důvodem pro odlišnost mezi nimi bude právě jejich rodný jazyk. Skrze lingvistický dotazník byly monitorovány dvě skupiny participantů. Každý z nic vyplnil dotazník o sedmi cvičeních za účelem zjistit, zda v případě chyby bude možné odhalit jako jejího původce právě jejich rodnou řeč (negativní L1-L2 přenos). Pozdější analýza poukazuje na to, že kromě mateřského jazyka má na tvorbu a chápání prototypů v angličtině rovněž vliv i nedostatečnost specializované, odborné slovní zásoby, a tedy i to, že angličtina je pro tyto skupiny mono-lingválů jazykem cizím, nikoliv mateřským. Výsledky analýzy kategorií prototypů v případě gramatického rodu a předložkových prototypů nicméně poukazují na vliv rodného jazyka a negativního L1-L2 přenosu, alespoň v rámci participujících skupin. Pro potvrzení či vyvrácení této hypotézy je nutné provést studii na větší škále.]
|
|
|
Kolísání v rodě u vybraných českých toponym zakončených na měkkou či obojetnou souhlásku
Pešková, Kateřina ; Synková, Pavlína (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Některá toponyma zakončená na měkkou nebo obojetnou souhlásku kolísají v rodě, a to hlavně v mluveném jazyce. Dříve byla tato toponyma používána jako maskulina, dnes jsou převážně kodifikována jako feminina. Tato práce se zabývá popisy těchto toponym v jazykovědných příručkách a kompendiích, které popisují buď příslušnost toponyma ke gramatickému rodu, jejich vznik a význam, nebo užívání toponyma v lidových nářečích. Na základě údajů v těchto příručkách vznikl seznam kolísajících toponym, ve kterém jsou ve zkratce zapsány údaje o gramatickém rodě i s lidovým užíváním přesně tak, jak jsou popisovány v příručkách, aby se mohly jednoduše porovnat. Vybraná toponyma, ta která byla v příručkách více rozebírána, nebo ta, u kterých byl v příručkách a kompendiích uveden odlišný gramatický rod, jsou v této práci dále popsána. Další část práce se zabývá internetovým dotazníkem, který měl být sondou do užívání gramatického rodu těchto toponym rodilými řečníky. Zkoumal několik toponym vybraných na základě jejich všeobecné známosti, nebo jejich četnosti v různých okresech. Respondent měl za úkol buď přiřadit k toponymu adjektiva, nebo dosadit toponymum do předepsané věty ve správném pádu. Většina respondentů užívá tato toponyma jako feminina, ovšem maskulinní lidová podoba jmen se stále u několika respondentů objevuje....
|
|
|
Rod mužský a ženský v italštině: nejen gramatická kategorie
Luhanová, Eliška ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent)
Klíčová slova: gramatický rod, substantiva, jazykový sexismus, společnost, lingvistika Tato práce se zabývá fenoménem činitelských jmen označujících profese, povolání či tituly v italštině. Právě u takto omezené skupiny substantiv vyniká nerovnováha mezi příslušnými maskuliny a femininy. Výchozím bodem se pro tuto práci stalo významné dílo Almy Sabatini z roku 1986 Raccomandazioni per un uso non sessista della lingua italiana, doporučení pro tolerantnější vyjadřování, které v Itálii dokázalo celou problematiku uvést do veřejného povědomí a poukázat na její dopad na společnost. Praktický přínos práce spočívá v analýze vzájemně konkurenčních forem, které nevyhovují jazykovým normám, či společenským konvencím. Tyto formy budou zkoumány pěti italskými výkladovými slovníky (vydanými mezi lety 1998-2007) a korpusem italštiny La Repubblica. Výsledky se pokusí zmapovat dnešní situaci a konfrontovat ji se zmíněnými doporučeními z 90. let. Jelikož problematika sahá za hranice lingvistiky, je zde věnován značný prostor aspektům společensko-kulturním a psychologickým, které celou situaci řídí. Mezi nimi jsou uvedeny příbuzné disciplíny lingvistiky, politika, mass-média a škola. Tato práce nepředkládá jasné závěry, ale snaží se na celý fenomén pohlédnout z různých perspektiv, a nabídnout případná řešení k...
|
host ::
RSS.