|
|
Patofyziologické a genetické aspekty ovlivňující sérovou hladinu kyseliny močové.
Hasíková, Lenka ; Závada, Jakub (vedoucí práce) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent) ; Horák, Pavel (oponent)
Úvod: Sérová hladina kyseliny močové (S-KM) je dána rovnováhou mezi její tvorbou a vylučováním. Byla prokázána souvislost mezi S-KM a několika transmembránovými proteiny zajištujícími reabsorpci (převážně URAT1 a GLUT9) a sekreci (ABCG2) na apikální i bazolaterální membráně proximálních tubulů v ledvinách a v případě ABCG2 i s významným podílem transportu v gastrointestinálním traktu. Dna je metabolické onemocnění způsobené ukládáním urátových krystalů do kloubů a měkkých tkání. Podmínkou rozvoje dny je chronická hyperurikémie, nicméně pacienti s dnou mají obvykle nižší S-KM během akutní dnavé ataky než v období mezi atakami. Přesný mechanismus tohoto jevu není znám, uvažuje se o možné souvislosti se systémovým zánětem. Cílem práce je zjistit, zda terapie specifickými inhibitory prozánětlivého cytokinu TNF (TNFi) ovlivňuje S-KM u pacientů se systémovým revmatologickým onemocněním a zda změna S-KM koreluje se změnou vybraných prozánětlivých cytokinů nebo s biomarkerem oxidativního stresu allantoinem. Dalším cílem je určit frekvenci a efekt alelických variant v genu urátového transportéru ABCG2 u pacientů s primární dnou. Výsledky: U pacientů se systémovým revmatologickým onemocněním jsme pozorovali signifikantní nárůst S-KM po zahájení terapie TNFi. Nepotvrdili jsme souvislost mezi změnou S-KM a...
|
|
|
Epidemiologické aspekty zánětlivých revmatologických onemocnění a difúzních onemocnění pojiva.
Hánová, Petra ; Pavelka, Karel (vedoucí práce) ; Bencko, Vladimír (oponent) ; Horák, Pavel (oponent)
v českém jazyce Úvod: Údaje o frekvenci zánětlivých revmatologických onemocnění v České republice (ČR) dosud nebyly známy. Hlavní cíle: Zjistit standardizovanou roční incidenci (INC) a bodovou prevalenci (PREV) nejčastějších revmatologických onemocnění (revmatoidní artritida-RA, juvenilní idiopatická artritida-JIA, psoriatická artritida-PsA, reaktivní artritida-ReA, ankylozující spondylitida-AS, dnavá artritida-DA). Metodika: INC: registrace všech pacientů s nově stanovenou diagnózou během ročního sledování. PREV: registrace všech pacientů s již diagnostikovaným onemocněním ke stanovenému datu. Standardizace dle věku a pohlaví byla provedena za použití evropské standardní populace. Výsledky: Výsledky prezentovány/100 000 obyvatel. RA INC:31 (95%CI 20-42), PREV:610 (95%CI 561-658). Gout-INC:41 (95%CI 28-53), PREV:300 (95% CI 266- 334). JIA-INC: 13 (95% CI 1-20), PREV:140 (95%CI 117-280). PsA-INC:3,6 (95% CI 1-8), PREV:49 (95%CI 40-60). AS-INC:6 (95% CI 3-11), PREV:94 (95% CI 94- 109). ReA-INC:9 (95% CI 6-15), PREV:91 (95% CI 78-106). Závěr: Jedná se o první populační studii identifikující frekvenci nejčastějších revmatologických onemocnění v ČR. Frekvence RA, JIA, PsA, AS, ReA je srovnatelná s údaji zahraničních populací; frekvence DA je se zdá být nižší než v okolních zemích.
|
|
|
Molekulární patofyziologie primární hyperurikemie a dny
Bohatá, Jana ; Stibůrková, Blanka (vedoucí práce) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent) ; Friedecký, David (oponent)
Primární hyperurikemie, jako stav zvýšené hladiny sérové kyseliny močové, je způsobena rozličnými faktory a nutně předchází formě zánětlivé artritidy označované jako dna. Kyselina močová je finálním produktem katabolismu purinů a pro svůj transport vyžaduje specializované proteiny. Patogenní varianty v genech pro tyto transportní proteiny mohou mít zásadní negativní dopad na jejich funkci, a tím ovlivňovat výsledné hladiny sérové kyseliny močové. Chronicky zvýšené hodnoty kyseliny močové ovšem nejsou jedinou predispozicí k rozvoji dny. Roli v progresi onemocnění pravděpodobně hrají další faktory, jako např. epigenetické mechanismy či vrozené predispozice k zánětlivým stavům, způsobeným dysregulací imunitního systému. Cílem práce byla analýza poškozujících variant v genech pro významné urátové transportéry ABCG2, SLC22A12 a SLC2A9, které mohou zapříčinit poruchu v exkreci či reabsorpci kyseliny močové a tím přispět ke vzniku primární hyperurikemie, potažmo dny, nebo vzácné dědičné renální hypourikemie. Další oblastí zájmu byly cirkulující miRNA v plazmě pacientů s primární hyperurikemií, dnou a dnavou atakou. V genu ABCG2 jsme identifikovali a funkčně charakterizovali přes deset vzácných nesynonymních variant. Většina z těchto variant měla negativní dopad na expresi, lokalizaci nebo funkci proteinu....
|
|
|
Patofyziologie urátových transportérů v primární dně
Pavelcová, Kateřina ; Stibůrková, Blanka (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent)
V proximálních tubulech ledvin a ve střevě jsou lokalizované proteiny (tzv. urátové transportéry), které zajišťují exkreci i reabsorpci kyseliny močové. Polymorfismy v genech kódujících tyto proteiny mohou vést k narušení transportní funkce a k rozvoji hyperurikémie a dny. Sérová hladina kyseliny močové je však určována i dalšími faktory, mezi něž patří příjem exogenních purinů ve stravě, syntéza endogenních purinů a degradace nukleových kyselin, ale i určitá onemocnění. U 250 pacientů s primární hyperurikémií a dnou jsme Sangerovým sekvenováním analyzovali exony a přiléhající intronové oblasti u deseti genů kódujících urátové transportéry: ABCG2, ABCC4, SLC2A9, SLC22A12, SLC22A11, SLC22A13, SLC17A1, SLC17A3, SLC22A6 a SLC22A8. Možnou souvislost mezi identifikovanými genetickými variantami a primární hyperurikémií a dnou jsme posuzovali na základě porovnání alelických frekvencí s evropskou populací, podle topologických modelů, podle programů predikujících funkční dopad variant a rešerší v odborné literatuře. V úvahu jsme brali i závěry funkčních studií zkoumajících dopad nesynonymních variant v genech ABCG2 a SLC2A9. Zaměřili jsme se také na vliv současného výskytu více variant asociovaných s hyperurikémií a dnou, dále na kombinaci variant asociovaných s hyperurikémií a dnou s variantami...
|
|
|
Doplňky stravy: možnosti snížení hyperurikémie a zmírnění dny
Lorencová, Štěpánka ; Hošťálková, Anna (vedoucí práce) ; Opletal, Lubomír (oponent)
Lorencová Š.: Doplňky stravy: možnosti snížení hyperurikémie a zmírnění dny. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové 2020, 82 s. Tato rešeršní práce byla vypracována na základě analýzy odborné převážně zahraniční ale i domácí literatury. V rešerši je popsána patofyziologie dny a možnosti zmírnění tohoto onemocnění pomocí potravních doplňků. V práci jsou uvedeny symptomy a klinický obraz onemocnění, jeho příčiny a rizikové faktory, patologické procesy vedoucí k jeho rozvoji a stručný přehled současné farmakoterapie. Dále je v práci uveden přehled přírodních látek včetně rostlinných extraktů, které mohou být využity v prevenci a podpoře léčby dny. Patří mezi ně především vitaminy, polynenasycené mastné kyseliny, polyfenoly a peptidy. Jsou zde také uvedeny rostliny využívané v tradiční léčbě dny. A dále je zde uveden stručný přehled přírodních látek včetně rostlinných extraktů obsažených v potravních doplňcích, které jsou k dispozici na trhu v České republice. V práci je také popsán vliv purinů, fruktosy, alkoholických nápojů a rajčat na riziko vzniku dny. V závěru jsou zhodnoceny přírodní látky včetně rostlinných extraktů podle jejich možnosti pozitivně ovlivňovat vznik a průběh dny. Vypracovaná...
|
|
|
Výživa při dně
KOZÁK, Martin
Tato bakalářská práce, zabývající se nemocí dnou, je rozčleněna na 3 části. Úvodní teoretická část se věnuje popisu nemoci včetně její léčby a dalším aspektům s tímto onemocněním související. Velká část je zpracována v podobě informací o nutriční terapii (s tím související dietní opatření), kterou je nutno při této nemoci dodržovat. Částí studia je i výzkum respondentů s dnavým onemocněním. Formou rozhovoru proběhl výzkum zjišťující potřebné údaje včetně informací o složení jejich stravy. Výsledky této studie jsou popsány v závěru práce se zjištěním, že léčbu nemoci dna nelze provádět jenom farmaceutickými prostředky, ale i důsledným dodržování příslušné diety včetně celkové změny životního stylu.
|
|
|
Epidemiologické aspekty zánětlivých revmatologických onemocnění a difúzních onemocnění pojiva.
Hánová, Petra ; Pavelka, Karel (vedoucí práce) ; Bencko, Vladimír (oponent) ; Horák, Pavel (oponent)
v českém jazyce Úvod: Údaje o frekvenci zánětlivých revmatologických onemocnění v České republice (ČR) dosud nebyly známy. Hlavní cíle: Zjistit standardizovanou roční incidenci (INC) a bodovou prevalenci (PREV) nejčastějších revmatologických onemocnění (revmatoidní artritida-RA, juvenilní idiopatická artritida-JIA, psoriatická artritida-PsA, reaktivní artritida-ReA, ankylozující spondylitida-AS, dnavá artritida-DA). Metodika: INC: registrace všech pacientů s nově stanovenou diagnózou během ročního sledování. PREV: registrace všech pacientů s již diagnostikovaným onemocněním ke stanovenému datu. Standardizace dle věku a pohlaví byla provedena za použití evropské standardní populace. Výsledky: Výsledky prezentovány/100 000 obyvatel. RA INC:31 (95%CI 20-42), PREV:610 (95%CI 561-658). Gout-INC:41 (95%CI 28-53), PREV:300 (95% CI 266- 334). JIA-INC: 13 (95% CI 1-20), PREV:140 (95%CI 117-280). PsA-INC:3,6 (95% CI 1-8), PREV:49 (95%CI 40-60). AS-INC:6 (95% CI 3-11), PREV:94 (95% CI 94- 109). ReA-INC:9 (95% CI 6-15), PREV:91 (95% CI 78-106). Závěr: Jedná se o první populační studii identifikující frekvenci nejčastějších revmatologických onemocnění v ČR. Frekvence RA, JIA, PsA, AS, ReA je srovnatelná s údaji zahraničních populací; frekvence DA je se zdá být nižší než v okolních zemích.
|
host ::
RSS.