|
|
Karyotypy Giardia intestinalis
Hudosová, Lenka ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent)
Giardia intestinalis je parazitický prvok způsobující jedno z nejrozšířenějších průjmových onemocnění parazitárního původu. Buňka giardií obsahuje dvě jádra, u kterých donedávna nebyl znám počet chromozomů. Použitím klasické cytogenetické metody byl karyotyp určen před pěti lety Tůmovou a kol. V mé práci byl pomocí této metody, určen karyotyp čtyř izolátů, šesti linií a tří klonálních populací. Bylo potvrzeno, že jádra jedné buňky mohou být aneuploidní a mohou se navzájem v počtu chromozomů lišit. Mezi jádry byl zjištěn rozdíl v počtu o 1, 2 a 6 chromozomů. Pokud byl v obou jádrech jedné buňky zjištěn stejný počet chromozomů, každé jádro obsahovalo 10 chromozomů. Bylo také zjištěno, že asambláže (v této práci A a E) není možné charakterizovat pomocí karyotypu. Karyotypy se mohou lišit i mezi liniemi a klonálními populacemi odvozených od stejného izolátu. U tří kultur byla zjištěna změna karyotypu během kultivace in vitro. Výsledky práce jsou diskutovány ve vztahu k výsledkům dosud publikovaných prací.
|
|
|
Rezistence Trichomonas vaginalis a dalších anaerobních patogenů k metronidazolu.
Havelka, Michal ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Rada, Petr (oponent)
V této bakalářské práci jsou popsány mechanismy účinku metronidazolu a rezistence k tomuto chemoterapeutiku u tří anaerobních eukaryotických patogenů (T. vaginalis, G. intestinalis a E. histolytica). Nemoci způsobované těmito třemi patogeny patří na seznam opomíjených nemocí, přestože nám mohou způsobovat vážné komplikace. Metronidazol působí pouze v buňkách organismů s anaerobním metabolismem. Do buňky metronidazol vniká pasivní difuzí a poté musí být aktivován redukcí nitroskupiny. Mechanismus aktivace metronidazolu se mezi jednotlivými patogeny liší. Nejdůležitější jsou pro aktivaci metronidazolu enzymy energetického metabolismu v hydrogenosomech, dále cytosolická thioredoxin reduktáza a nitroreduktázy. Metronidazol působí poškození buněk třemi hlavními způsoby - poškození DNA a proteinů nitroradikály, tvorba kovalentních vazeb s proteiny a kovalentních vazeb s thioly. Patogeni se mohou proti léčivu bránit omezením jeho aktivace zvýšením vnitrobuněčné koncentrace kyslíku nebo ztrátou energetického metabolismu v hydrogenozomech. Většinou jsou tyto způsoby obrany spjaty se změnou ve fyziologii patogena a také se snížením jeho životaschopnosti. Z alternativ k metronidazolu v léčbě trichomoniázy jsou nejlepšími kandidáty benzimidazolové deriváty a furazolidon. U všech možných alternativ je ale nutné...
|
|
|
Charakterizace unikátních proteinů Giardia intestinalis a jejich úloha v biogenezi mitosomů.
Zemanová, Tereza ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Rada, Petr (oponent)
Jednobuněčný parazit Giardia intestinalis je jedním z organismů nesoucích mitochondriím příbuznou organelu označovanou jako mitosom, přizpůsobenou mikroaerobnímu stylu života. Jedinou doposud známou funkcí mitosomů tohoto prvoka je syntéza železosirných center. Studium mitosomálního proteomu vede k získávání informací o biogenezi a funkci této neobvyklé organely. K rozšiřování znalostí o mitosomech jsou v posledních letech hojně využívány analýzy interaktomů známých mitosomálních proteinů. Moderní metodou je využití chemického crosslinku a následné imunoafinitní izolace komplexů obsahujících studovaný protein. V této práci byly bioinformatickými nástroji blíže charakterizovány proteiny potenciálních interaktomů proteinů GiTom40 a GiMOMP35. U čtyř vybraných proteinů byla pomocí fluorescenční mikroskopie určena buněčná lokalizace. Vybraný protein predikovaný jako střední řetězec dyneinu DIC6939 byl fylogeneticky zařazen mezi axonemální dyneiny. Superrezoluční mikroskopií byla zkoumána jeho kolokalizace s mitosomy a pomocí modré nativní elektroforézy byly vizualizovány nativní komplexy obsahující DIC6939. V rámci této práce se podařila také optimalizace podmínek nutných pro izolaci interaktomu DIC6939. Výsledkem této práce je první experimentální charakterizace středního řetězce dyneinu v G. intestinalis.
|
|
|
Studium prevalence \kur{Giardia intestinalis}
BROŽOVÁ, Kristýna
Tento projekt je zaměřen na studium prevalence střevního prvoka, Giardia intestinalis, v lidských a zvířecích vzorcích, a to pomocí dvou diagnostických přístupů: (i) koproskopická diagnostika, konkrétně využitím Sheatherovy flotace, a (ii) PCR. Nejprve byly optimalizovány tři PCR protokoly pro různé geny (triózafosfát-izomeráza, beta-giardin a malá ribozomální podjednotka) gradientovou PCR. Na základě těchto výsledků byl gen TPI vybrán jako nejlepší volba pro molekulární diagnostiku G. intestinalis v odebraných vzorcích stolice a trusu. Giardia byla detekována pouze ve zvířecích vzorcích (2/41, vzorky psa a králíka), zatímco všechny analyzované lidské vzorky zůstaly negativní. Později se ukázalo, že protokol TPI vykazoval nízkou citlivost pro diagnostiku G. intestinalis.
|
|
|
Regulace genové exprese u anaerobních parazitických protist a využití poznatků v praxi
Brzoň, Ondřej ; Zubáčová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horváthová, Lenka (oponent)
Vzhledem ke svému významu pro každou buňku je dnes regulace genové exprese často studovaná na všech svých úrovních. Na druhou stranu, informace o regulaci genové exprese u protist jsou prozatím omezeny prakticky pouze na několik modelových organismů. Z anaerobních protist se jedná zejména o tři druhy parazitující u člověka: Trichomonas vaginalis, Entamoeba histolytica a Giardia intestinalis. Teprve v poslední době se výzkum rozšířil i na některé další organismy (např. Entamoeba invadens nebo některé druhy rodu Spironucleus). Tato práce se zabývá regulací genové exprese na úrovni struktury promotorových oblastí genů kódujících proteiny a využitím těchto poznatků při konstrukci transfekčních systémů, které jsou jedním z nejefektivnějších a nejsilnějších nástrojů studia molekulární a buněčné biologie.
|
|
|
Reductive Evolution of Mitochondria - Related Organelles in Anaerobic Protist
Rada, Petr ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Embley, Martin (oponent) ; Eliáš, Marek (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Katedra Parazitologie Doktorský studijní program: Parazitologie Abstrakt k disertační práci Reduktivní Evoluce Organel Mitochondriálního Původu u Anaerobních Protist Petr Rada Školitel: RNDr. Jan Tachezy, Ph.D. Školitel-konzultant: Doc. RNDr. Ivan Hrdý, Ph.D. Praha, 2011 ABSTRAKT Trichomonas vaginalis a Giardia intestinalis patří mezi parazitacká protista skupiny Excavata. Oba prvoci obsahují anaerobní formy mitochondrie, které se nazývají hydrogenosomy (Trichomonas) a mitosomy (Giardia). Hydrogenosomy produkují vodík a ATP substrátovou fosforylací. Mitosomy představují vysoce redukovanou formu mitochondrie, nepodílejí se na energetickém metabolismu buňky a neprodukují ani ATP. Během vývoje hydrogenosomu a mitosomu došlo k přenosu genetické informace do jádra hostitelské buňky a vzniku specializovaných transportérů, které zajišťovaly přenos metabolitů, iontů a transport proteinů kódovaných jádrem zpět do organel. Do dnešní doby máme pouze velmi omezené znalosti o proteinech a mechanismech, které se podílejí na biogenezi a transportu metabolitů a proteinů přes membrány obou typů organel. Dosavadní znalosti o proteomech mitosomů pocházejí většinou z analýz genomů vybraných protist a z ověřených mitosomálních lokalizací vytipovaných proteinů. Rozhodli jsme se...
|
|
|
Karyotypy Giardia intestinalis
Hudosová, Lenka ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent)
Giardia intestinalis je parazitický prvok způsobující jedno z nejrozšířenějších průjmových onemocnění parazitárního původu. Buňka giardií obsahuje dvě jádra, u kterých donedávna nebyl znám počet chromozomů. Použitím klasické cytogenetické metody byl karyotyp určen před pěti lety Tůmovou a kol. V mé práci byl pomocí této metody, určen karyotyp čtyř izolátů, šesti linií a tří klonálních populací. Bylo potvrzeno, že jádra jedné buňky mohou být aneuploidní a mohou se navzájem v počtu chromozomů lišit. Mezi jádry byl zjištěn rozdíl v počtu o 1, 2 a 6 chromozomů. Pokud byl v obou jádrech jedné buňky zjištěn stejný počet chromozomů, každé jádro obsahovalo 10 chromozomů. Bylo také zjištěno, že asambláže (v této práci A a E) není možné charakterizovat pomocí karyotypu. Karyotypy se mohou lišit i mezi liniemi a klonálními populacemi odvozených od stejného izolátu. U tří kultur byla zjištěna změna karyotypu během kultivace in vitro. Výsledky práce jsou diskutovány ve vztahu k výsledkům dosud publikovaných prací.
|
|
|
Výskyt potenciálních původců parazitárních zoonóz na Svalbardu
HONSOVÁ, Lucie
Ve své práci jsem zjišťovala výskyt parazitárních zoonóz u suchozemských obratlovců na Svalbardu. Parazitární vyšetření bylo zaměřeno na zjištění přítomnosti kryptosporidií, mikrosporidií a giardií. K dispozici jsem měla 87 vzorků trusu z 12 druhů zvířat. Na Svalbardu žijí 3 suchozemští savci. Původně tam byly pouze sobi polární (Rangifer tarandus platyrhynchus) a lišky polární (Alopex lagopus). V první polovině 20. století tam byl zavlečen hraboš východoevropský (Microtus levis), nejspíše z Ruska z oblasti Petrohradu. V létě na souostroví můžeme najít různé druhy ptáků a jediný bělokur horský (Lagopus muta) na Svalbardu přezimuje. Vzorky byly analyzovány jak barvícími, tak i molekulárně genetickými metodami. Pro mikroskopické vyšetření bylo použito barvení podle Miláčka ? Vítovce ke zjištění přítomnosti oocyst kryptosporidií v trusu zvířat. Molekulární diagnostika kryptosporidií, mikrosporidií a giardií byla provedena metodou PCR. U pozitivních nálezů následovala sekvenční analýza, která prokázala přítomnost kryptosporidií vždy u jednoho vzorku: C. parvum u husy krátkozobé, C. goose genotype II u bernešky bělolící a C. muris TS 03 u soba polárního. Dále prokázala přítomnost E. cuniculi genoype II u třech vzorků ze sobů polárních, jednoho vzorku z lišky polární a jednoho vzorku z bernešky bělolící. Dalším diagnostikovaným druhem mikrosporidií byl E. bieneusi u soba polárního a husy krátkozobé. V obou případech se jedná o nové genotypy. Tyto nálezy potvrdily, že extrémní podmínky vysoké Arktidy na Svalbardu umožňují šíření střevních jednobuněčných parazitů, kryptosporidií a mikrosporidií.
|
|
|
Výskyt prvoků střev u selat před odstavem a po odstavu.
KOTILOVÁ, Jiřina
Ve dvouletém sledování (jaro 2006, podzim 2006, jaro 2007, podzim 2007) bylo ze tří farem na Českobudějovicku odebráno a parazitologicky vyšetřeno celkem 459 vzorků trusu (285 vzorků od sajících selat do 28 dne věku a 174 vzorků od selat po odstavu do 8 týdne věku). K vyšetření byla použita flotačně-koncentrační metoda (Sheatherův cukerný roztok) a v roce 2007 také specifické barvení anilin-karbol-methyl violetí pro detekci Cryptosporidium spp. s následnou genotypizací při použití molekulární charakterizace (sekvenování části genu malé podjednotky). Nejčastěji se v chovech vyskytovala infekce způsobená Cryptosporidium spp. nalezená v roce 2006 v 4,1 % (9/221) vzorcích trusu a v roce 2007 v 32,8 % (78/238) vzorcích trusu. Z toho se 14,4 % (41/285) vyskytlo u selat sajících a 26,4 % (46/174) u selat po odstavu. Na základě genotypizace prováděné u pozitivních vzorků z roku 2007 založené na sekvenční analýze SSU rRNA byl popsán výskyt C. suis, Cryptosporidium pig genotyp II a C. muris. Vysoká prevalence byla taktéž zaznamenána u infekce Isosporou suis 13,9 % (64/459) s výskytem převážně u selat sajících 21,4 % (61/285). Dalšími identifikovanými druhy byly Eimerie spp. 5,7 % (26/459) s výskytem převážně u selat po odstavu 10,9 % (19/174) a Giardia intestinalis 2,4 % (10/459). Většina pozitivních vzorků se vyskytla v trusu formovaném a u žádného ze sledovaných parazitů nebyla jasně prokázána sezónnost jejich výskytu.
|
host ::
RSS.