|
|
Charles Lewinsky: Gerron (2011). Švýcarský příspěvek k literatuře holocaustu.
Lacinová, Ludmila ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Glosíková, Viera (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza biografického románu Gerron i nacistického propagandistického filmu o "šťastném životě Židů v terezínském ghettu," na jehož produkci se podílel protagonista uvedeného románu, a přiblížení historického období Třetí říše a neblahého období holocaustu na příkladu terezínského ghetta, kam je jak biografický román, tak nacistický propagandistický film situován. Biografický román Charlese Lewinského Gerron z roku 2011, jenž byl nominován na Švýcarskou knižní cenu, je kombinací reálné a fiktivní biografie slavného německého herce a režiséra židovského původu Kurta Gerrona, který byl v roce 1944 jako židovský vězeň v terezínském ghettu vybrán nacisty k tomu, aby napsal scénář k nacistickému propagandistickému filmu, který by pojednával "o šťastném životě Židů v terezínském ghettu," a aby ho následně režíroval, proto se tato diplomová práce, která je rozdělena celkem do pěti kapitol, v jednotlivých kapitolách zabývá 1) reálnou a literarizovanou (umělecky ztvárněnou) biografií a jejich vzájemnými rozdíly; 2) základními informacemi o životě a tvorbě spisovatele Charlese Lewinského; 3) načrtnutím historického období Třetí říše a neblahého období holocaustu na příkladu terezínského ghetta; 4) konstelací a charakteristikou literárních postav vzhledem k morálnímu konfliktu, který...
|
|
|
Strategie přežití v denících dětí a mládeže vězněných v terezínském ghettu v letech 1942-45
Berčíková, Nikola ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Deníky lze považovat za důležitou součást lidského života. Zejména v dětství jsou oblíbeným prostředkem pro vyjádření pocitů a myšlenek. Pokud si dítě píše deník, je také zpravidla jeho jediným čtenářem, někdy se může po uplynutí dlouhé doby stát majetkem rodiny. Široká veřejnost se mohla setkat s vydanými deníky umělců či cestovatelů, avšak dětské deníky byly až donedávna věcí veskrze soukromou. V Evropě se začaly zveřejňovat materiály, které znali krátce po druhé světové válce pouze svědci a bývalí vězňové koncentračních táborů a také malá část historiků a badatelů. S těmito materiály se objevily deníky dětí a dospívající mládeže, jež obsahovaly svědectví o jejich útlaku, pronásledování a věznění. Že je tento pramen fascinující i pro veřejnost dosvědčuje rozruch, který nastal po vydání deníku dospívající dívky Anny Frankové.1 V Čechách, už v roce 1967, vydalo nakladatelství Naše vojsko knihu Deníky dětí,2 kde jsou publikovány deníky českých a polských dětí, vězněných v ghettech a táborech středo-východní Evropy. Po roce 2000 vychází deník Petra Ginze,3 Otty Wolfa4 či Věry Kohnové.5 Pro badatele byly publikovány úryvky deníků v některých sbornících.6 Lze se domnívat, že tento pramen, odkazující k jednomu z nejhrůznějších období lidských dějin, je laickou veřejností přitahován jak svou formou denních...
|
|
|
Výchova v terezínském ghettu (na základě analýzy časopisů vydávaných dětmi)
Vavrová, Věra ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem výchovy a vzdělávání židovských dětí v terezínském ghettu v období Protektorátu Čechy a Morava. Je zaměřena na to, jakým způsobem se odráží výsledky působení terezínských vychovatelů a učitelů v časopisech, které zde tajně psaly židovské děti v letech 1942 - 1944. Odraz výchovy v časopisecké tvorbě dětí je doložen na ukázkách ze čtyř vybraných časopisů a jejich obsahové analýze. Z ní je patrný pozitivní vliv terezínské výchovné koncepce ("výchova v a pro společenství") a osobního příkladu dospělých, kteří s dětmi pracovali - vychovatelů i učitelů.
|
|
|
Sociální aspekty nuceného společenství v Terezíně
Fictumová, Andrea ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Maříková, Hana (oponent)
Tématem práce je zachycení aspektů každodenní sociální reality v nuceném společenství v ghettu Terezín v letech 1941-1945. Práce je mikrosociologickou sondou do života vězňů obývajících ghetto. Snaží se vymezit sociální činitele, které ovlivňovaly životy lidí, kteří se pohybovali v mezních situacích, byli stigmatizováni a bojovali o přežití. Výzkumná část práce využívá biografickou metodu. Bylo zpracováno celkem deset nahraných svědectví přeživších - bývalých terezínských vězňů. Výzkum byl realizován prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, které se určitým okruhem otázek zaměřily na vnější a vnitřní faktory, které tvořily každodenní realitu tohoto nuceného společenství. Záměrem bylo zjistit subjektivní vnímání životních podmínek, sociálních vazeb, negativních, ale i pozitivních vlivů a další osobní sdělení narátorů. Sebraná a zpracovaná svědectví slouží k hlubšímu porozumění vnímané reality. Mezi faktory, které společenství negativně ovlivňovaly, patřil hlavně strach z neznáma, ze ztráty života a blízkých osob, dále velmi špatné životní podmínky, které se zejména podílely na negativním smýšlení tamních lidí a ztrátě morálních hodnot. Naopak k pozitivním faktorům patřila kultura a sport, které lidé vítali, protože jim na moment umožnily odsunout chmurné myšlenky do pozadí. Lidé pozitivně...
|
|
|
Strategie přežití v denících dětí a mládeže vězněných v terezínském ghettu v letech 1942-45
Berčíková, Nikola ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Deníky lze považovat za důležitou součást lidského života. Zejména v dětství jsou oblíbeným prostředkem pro vyjádření pocitů a myšlenek. Pokud si dítě píše deník, je také zpravidla jeho jediným čtenářem, někdy se může po uplynutí dlouhé doby stát majetkem rodiny. Široká veřejnost se mohla setkat s vydanými deníky umělců či cestovatelů, avšak dětské deníky byly až donedávna věcí veskrze soukromou. V Evropě se začaly zveřejňovat materiály, které znali krátce po druhé světové válce pouze svědci a bývalí vězňové koncentračních táborů a také malá část historiků a badatelů. S těmito materiály se objevily deníky dětí a dospívající mládeže, jež obsahovaly svědectví o jejich útlaku, pronásledování a věznění. Že je tento pramen fascinující i pro veřejnost dosvědčuje rozruch, který nastal po vydání deníku dospívající dívky Anny Frankové.1 V Čechách, už v roce 1967, vydalo nakladatelství Naše vojsko knihu Deníky dětí,2 kde jsou publikovány deníky českých a polských dětí, vězněných v ghettech a táborech středo-východní Evropy. Po roce 2000 vychází deník Petra Ginze,3 Otty Wolfa4 či Věry Kohnové.5 Pro badatele byly publikovány úryvky deníků v některých sbornících.6 Lze se domnívat, že tento pramen, odkazující k jednomu z nejhrůznějších období lidských dějin, je laickou veřejností přitahován jak svou formou denních...
|
host ::
RSS.