|
|
Analýza sladké papriky různého geografického původu
Fiala, Petr ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením základních nutričních parametrů 26 vzorků mleté papriky z několika států a vyhodnocuje vliv geografického původu na chemické složení mleté papriky. Celkový počet 19 nutričních parametrů byl naměřen pokročilými analytickými metodami (ICP OES, HPLC DAD, HPLC ELSD) spolu s dalšími laboratorními technikami. Výsledná data byla statisticky zpracována pomocí metod analýzy rozptylu (ANOVA), shlukové analýzy, analýzy hlavních komponent (PCA) a diskriminační analýzy (DA). Na základě statistického vyhodnocení bylo potvrzeno, že chemické složení mleté papriky je ovlivněno geografickým původem. Analýzou rozptylu (ANOVA) bylo stanoveno, že 14 parametrů se v rámci evropské, indické a čínské podoblasti statisticky vzájemně lišilo (p
|
|
|
Studium geografické autenticity moravských červených vín
Bidmonová, Karolína ; Punčochářová, Lenka (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je diskutováno o možnosti využití analytických metod ke stanovení prvkového profilu vína a ke zjištění fenolických látek ve víně. V teoretické části jsou popsány české a moravské podoblasti, chemické složení vína, autenticita a metody posuzování autenticity vína. Další část obsahuje stručný popis analytických metod, které byly využity v experimentální části. Experimentální část se zabývá stanovení prvkového profilu vína pomocí hmotnostní a opticky emisní spektrometrie, stanovením fenolických látek pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie, stanovením antioxidační aktivity a celkového obsahu fenolických látek. Pro účely klasifikace vzorků vín do skupin byly využity vícerozměrné statistické metody (shluková analýza, analýza hlavních komponent, analýza rozptylu a diskriminační analýza) s cílem oddělení skupin dle geografického původu.
|
|
|
Využití analytických technik a chemometrie k autentifikaci vín
Pořízka, Jaromír ; Karovičová, Jolana (oponent) ; Jarošová, Alžběta (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato dizertační práce se zabývá využitím analytických technik ke stanovení prvkového profilu vín doplněné o analýzu vybraných polyfenolických látek. Pro účely prvkové analýzy byly použity dvě spektrometrické techniky a to Hmotnostní a Optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS a ICP-OES). Analýza organických konstituentů ve víně byla provedena kapalinovém chromatografu s detekcí na diodovém poli (HPLC-DAD). Na základě znalostí o chemickém složení známých vzorků vín byly z těchto dat pomocí vícerozměrných statistických metod (shluková analýza, analýza hlavních komponent a kanonická diskriminační analýza) sestaveny matematické modely ke klasifikaci moravských vín dle geografického původu a odrůdy. Pro diskriminaci a klasifikaci moravských vín do 4 moravských vinařských podoblastí byly vytvořeny dva separátní modely pro bílá a červená vína. Úspěšnost klasifikace známých vzorků bílých vín byla 100% a u červených model pracoval s 96,43% úspěšností. Křížový validační test poté pomocí vytvořených modelů vykazoval 95% úspěšnost klasifikace neznámých vzorků bílých vín a 82,15% vzorků červených. Dále byl vytvořen matematický model pro odrůdovou klasifikaci vín, založený na prvkovém profilu zdrojových vzorků vín. Odrůdy vín Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené byly od sebe diskriminovány na základě 8 prvkových parametrů. Bylo dosaženo 95,83% diskriminace vstupních vzorků a 70,83% úspěšné klasifikace neznámých vzorků. Poslední oblast, do které byl směřován výzkum, se zabývala vyhodnocením možností využití prvkové analýzy a analýzy celkové antioxidační aktivity k určení agrotechnického systému produkce hroznů. Bylo zjištěno, že prvky jako je Cu, Zn a Mn mohou sloužit jako diskriminační parametry pro rozdělování vín dle systému produkce hroznů. Tyto rozdíly jsou pravděpodobně způsobeny tím, že každá agrotechnika využívá k ochraně rozdílných přístupů v aplikaci ochranných látek. Rozdíly v antioxidační aktivitě biovín a vín z hroznů z integrované produkce nevykazovaly statisticky významné rozdíly.
|
|
|
Analýza sladké papriky různého geografického původu
Fiala, Petr ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením základních nutričních parametrů 26 vzorků mleté papriky z několika států a vyhodnocuje vliv geografického původu na chemické složení mleté papriky. Celkový počet 19 nutričních parametrů byl naměřen pokročilými analytickými metodami (ICP OES, HPLC DAD, HPLC ELSD) spolu s dalšími laboratorními technikami. Výsledná data byla statisticky zpracována pomocí metod analýzy rozptylu (ANOVA), shlukové analýzy, analýzy hlavních komponent (PCA) a diskriminační analýzy (DA). Na základě statistického vyhodnocení bylo potvrzeno, že chemické složení mleté papriky je ovlivněno geografickým původem. Analýzou rozptylu (ANOVA) bylo stanoveno, že 14 parametrů se v rámci evropské, indické a čínské podoblasti statisticky vzájemně lišilo (p
|
|
|
Studium geografické autenticity moravských červených vín
Bidmonová, Karolína ; Punčochářová, Lenka (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je diskutováno o možnosti využití analytických metod ke stanovení prvkového profilu vína a ke zjištění fenolických látek ve víně. V teoretické části jsou popsány české a moravské podoblasti, chemické složení vína, autenticita a metody posuzování autenticity vína. Další část obsahuje stručný popis analytických metod, které byly využity v experimentální části. Experimentální část se zabývá stanovení prvkového profilu vína pomocí hmotnostní a opticky emisní spektrometrie, stanovením fenolických látek pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie, stanovením antioxidační aktivity a celkového obsahu fenolických látek. Pro účely klasifikace vzorků vín do skupin byly využity vícerozměrné statistické metody (shluková analýza, analýza hlavních komponent, analýza rozptylu a diskriminační analýza) s cílem oddělení skupin dle geografického původu.
|
|
|
Využití analytických technik a chemometrie k autentifikaci vín
Pořízka, Jaromír ; Karovičová, Jolana (oponent) ; Jarošová, Alžběta (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato dizertační práce se zabývá využitím analytických technik ke stanovení prvkového profilu vín doplněné o analýzu vybraných polyfenolických látek. Pro účely prvkové analýzy byly použity dvě spektrometrické techniky a to Hmotnostní a Optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS a ICP-OES). Analýza organických konstituentů ve víně byla provedena kapalinovém chromatografu s detekcí na diodovém poli (HPLC-DAD). Na základě znalostí o chemickém složení známých vzorků vín byly z těchto dat pomocí vícerozměrných statistických metod (shluková analýza, analýza hlavních komponent a kanonická diskriminační analýza) sestaveny matematické modely ke klasifikaci moravských vín dle geografického původu a odrůdy. Pro diskriminaci a klasifikaci moravských vín do 4 moravských vinařských podoblastí byly vytvořeny dva separátní modely pro bílá a červená vína. Úspěšnost klasifikace známých vzorků bílých vín byla 100% a u červených model pracoval s 96,43% úspěšností. Křížový validační test poté pomocí vytvořených modelů vykazoval 95% úspěšnost klasifikace neznámých vzorků bílých vín a 82,15% vzorků červených. Dále byl vytvořen matematický model pro odrůdovou klasifikaci vín, založený na prvkovém profilu zdrojových vzorků vín. Odrůdy vín Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené byly od sebe diskriminovány na základě 8 prvkových parametrů. Bylo dosaženo 95,83% diskriminace vstupních vzorků a 70,83% úspěšné klasifikace neznámých vzorků. Poslední oblast, do které byl směřován výzkum, se zabývala vyhodnocením možností využití prvkové analýzy a analýzy celkové antioxidační aktivity k určení agrotechnického systému produkce hroznů. Bylo zjištěno, že prvky jako je Cu, Zn a Mn mohou sloužit jako diskriminační parametry pro rozdělování vín dle systému produkce hroznů. Tyto rozdíly jsou pravděpodobně způsobeny tím, že každá agrotechnika využívá k ochraně rozdílných přístupů v aplikaci ochranných látek. Rozdíly v antioxidační aktivitě biovín a vín z hroznů z integrované produkce nevykazovaly statisticky významné rozdíly.
|
host ::
RSS.