|
|
Vlastnosti gelů používaných ve fluidním inženýrství
Hudák, Igor ; Habán, Vladimír (oponent) ; Fialová, Simona (vedoucí práce)
Gely představují v běžném životě určitý standard a ne jinak tomu je i v technickém užití. Dokáží nabídnout naprosto jedinečné možnosti použití v různých oblastech. Gelová struktura jako taková je sama o sobě velice zajímavým materiálem, přičemž její vlastnosti se velice těžko specifikují. Díky tomu, že celý „gelový“ systém je prostoupen obrovskou makromolekulární sítí, je možné pozorovat jeho odlišné vlastnosti ve srovnání s jinými běžně dostupnými materiály. Chování gelů se v některých oblastech konvenčním látkám blíží a v jiných zase oddaluje. Proto se tato bakalářská práce zabývá popisem a sumarizováním jednotlivých schopností gelů ve vybraných odvětvích strojního průmyslu, kde se gely denně používají, například při utěsňování potrubních systémů, vodičů či elektronických součástí. Práce také mapuje jednotlivé principy vzniku gelu, s tím že pozornost je věnována stavbě gelové hmoty s ohledem na její mechanické a fyzikální vlastnosti. Výčet specifických použití v technických oborech je zakončen porovnáním vybraných vlastností gelů určených pro těsnění a zalévání elektroinstalace.
|
|
|
Difúzní procesy v modifikovaných huminových gelech
Grunt, Jakub ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je studium difúze měďnatých iontů v gelech huminových kyselin. Modifikací postupu přípravy gelů vznikly celkem čtyři typy vzorků. Huminové gely byly připraveny jednak rozpuštěním huminových kyselin hydroxidem sodným a jednak jejich rozpuštěním v roztoku trifosforečnanu sodného. Pro „srážení“ gelů byla použita kyselina chlorovodíková a chlorid hořečnatý. Získané vzorky se lišily zejména charakterem interakcí tvořících jejich gelovou strukturu. Všechny takto připravené gely byly podrobeny difúzním experimentům. Pro stanovení difúzních koeficientů byly použity dvě různé metody: difúze z konstantního zdroje a difúze z okamžitého plošného zdroje. Obě metody byly založeny na monitorování časového vývoje difúzních profilů měďnatých iontů v gelech a příp. stanovení celkového difúzního toku. Cílem práce bylo posoudit vliv postupu přípravy gelů a jejich výsledné struktury na difúzní koeficient měďnatých iontů a jejich transportních vlastností v gelech vůbec. Dvě různé metody studia difúze byly zvoleny zejména pro posouzení vlivu koncentrace měďnatých iontů na difúzní koeficient.
|
|
|
Transport léčiv v huminových hydrogelech
Shalabodova, Kseniia ; Krouská, Jitka (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřená na studium difúze léčiva v gelech huminových kyselin. Cílem dané práce bylo posouzení vlivu přítomnosti huminových kyselin na transportní schopnosti difundující látky. Hlavním účelem experimentální části bylo porovnání transportu léčiva ve vzorcích gelů stejné huminové kyseliny a ve vzorcích čistého agarosového gelu. K tomuto byla použitá metoda difúzního páru, která byla založená na pozorování vznikajících difúzních profilů léčiva v gelech průběhem času. Jako difundující méduim bylo použito léčivo patřící mezi antibiotika – sulfapyridin.
|
|
|
Transport kovových iontů v huminových hydrogelech
Hegr, Martin ; Smilek, Jiří (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium difúze kovových iontů v hydrogelu huminových kyselin. Náplní práce bylo prozkoumání vlivu koncentrace zásobních zdrojů kovových iontů a doby trvání difúze na transport gelem pomocí metody difúzního páru. Jako difúzní medium byly použity měďnaté, neiklnaté a kobaltnaté ionty. Všechny tyto ionty byly vybrány díky jejich vyšší afinitě k huminovým kyselinám a jsou tedy ideální pro zkoumání difúze skrz huminový gel. Jako zásobní roztok byly použity jejich chloridové soli, tedy CuCl2, NiCl2 a CoCl2. Byly porovnány tři různé koncentrace každého roztoku, konkrétně 0,05M, 0,1M a 1M, a také tři různé doby trvání difúze - 10 hodin, 1 den, a 3 dny. Mezi sebou byly porovnány teké jednotlivé kovové ionty za účelem zjistit, který má nejlepší transportní vlastnosti skrz huminový hydrogel. Data potřebná pro výpočty byla získána pomocí UV-VIS spektrofotometru. Z naměřených dat byly zjištěny difúzní koeficienty a difúzní tok jednotlivých kovových iontů.
|
|
|
Komplexy aminojílů a polyelektrolytů
Málková, Ivana ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou aminojílu a produktů vzniklých interakcí aminojílu s polyelektrolyty přírodního původu. Teoretická část se zabývá studiem aminojílu a vybranými polyelektrolyty, které byly použity v experimentální části práce. Za konkrétní polyelektrolyty byly zvoleny pektát draselný, alginát sodný a hyaluronan sodný. Cílem bylo nechat tyto dvě skupiny látek spolu interagovat a při zvolení vhodných koncentrací pozorovat vznik komplexu aminojíl polyelektrolyt ve formě gelu nebo sraženiny. Vzniklé produkty byly okometricky charakterizovány a proběhlo měření pH gelů.
|
|
|
Optimalizace stanovení rozdělení tenzidu při fázové separaci v systému polymer-tenzid
Sátorová, Kateřina ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením rozdělení tenzidu při fázové separaci v systému polymer-tenzid. Jako polymer byl zvolen hyaluronan sodný o třech různých molekulových hmotnostech a jako tenzid CTAB. Experimenty byly provedeny v prostředí 0,15 M NaCl. Měření koncentrace CTAB ve vzorcích bylo založeno na tvorbě barevných komplexů CTAB s kyselinou pikrovou v chloroformu. K detekci těchto komplexů byla použita UV-VIS spektroskopie. Byl stanoven obsah CTAB v gelech o čtyřech různých složeních (2 % Hya + 200 mM CTAB, 2 % Hya + 50 mM CTAB, 0,5 % Hya + 200 mM CTAB, 0,5 % Hya + 50 mM CTAB). Všechny gely byly postupně pětkrát promyty 0,15 M NaCl. Na základě dat z promývání lze usuzovat, jaké množství CTAB je v gelech vázáno elektrostaticky a stericky. Obsah CTAB byl stanoven u nově připravených gelů a u gelů po 2 a 4 měsících od přípravy. Na distribuci CTAB po fázové separaci má větší vliv původní koncentrace CTAB a hyaluronanu než molekulová hmotnost hyaluronanu. Obsah CTAB v nově připravených gelech i po 4 měsících po přípravě je velmi podobný a dokazuje stabilitu systému.
|
|
|
Využití průtokové coulometrie ve studiu transportu kovových iontů v huminových gelech
Kalina, Michal ; Pabst, Willi (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium nestacionární difúze měďnatých iontů v gelech huminových kyselin. Hlavním cílem práce byla optimalizace podmínek pro využití elektrochemického analyzátoru EcaFlow 150 GLP pro studium difúzních experimentů. Další část diplomové práce byla zaměřena na dosažení konstantních koncentračních profilů měďnatých iontů v huminových gelech. Posledním cílem bylo studium síly vazby mezi měďnatými ionty a huminovými kyselinami. Difúze byla charakterizována hodnotami difúzních toků a koncentračními profily měďnatých iontů v gelech. Data potřebná pro výpočet těchto veličin byla získána proměřením připravených extraktů z plátků huminových gelů po difúzi na elektrochemickém analyzátoru EcaFlow 150 GLP. Ze získaných výsledků vyplývá, že použitá metoda je po aplikaci několika úprav využitelná ke studiu difúzních experimentů. Extrakcí iontů z gelů pomocí různých činidel bylo dosaženo frakcionace měďnatých iontů podle síly vazby k huminovým kyselinám.
|
|
|
Kompenzace geometrického zkreslení obrazu gelové elektroforézy
Dvořáček, Tomáš ; Vítek, Martin (oponent) ; Škutková, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vzniku a kompenzace geometrických zkreslení u 1D elektroforézy na agarózovém gelu. Diplomová práce rozebírá problematiku příčin vzniku těchto deformací a shrnuje teorii, nutnou k jejich kompenzaci. Na základě takto získané teorie a vytvořených elektroforetických fantomů, obsahuje práce několik návrhů algoritmů pro kompenzaci vzniklých deformací. Tyto návrhy jsou dále přetvořeny do funkcí, které jsou spojeny do funkčního uživatelského rozhraní, sloužící k analýze obrazu gelu a pro kompenzaci geometrických deformací.
|
|
|
Difúze měďnatých iontů v huminových hydrogelech
Grunt, Jakub ; Pabst, Willi (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na studium difúze měďnatých iontů v hydrogelech huminových kyselin. Celkem osm různých hydrogelů bylo připraveno rozpuštěním huminových kyselin hydroxidem sodným a trifosforečnanem sodným. Pro jejich srážení, resp. síťování byla použita kyselina chlorovodíková a chloridy hořečnaté, vápenaté a železité. Modifikací přípravy hydrogelových systémů bylo dosaženo rozdílných interakcí tvořících dané gely. Cílem práce bylo posoudit vliv postupu přípravy na transportní vlastnosti gelů. Pro všechny gely byly proto zjištěny difúzní koeficienty. K jejich stanovení byly použity dvě různé metody: difúze z konstantního zdroje a difúze z okamžitého plošného zdroje. Metody se liší zdrojovou koncentrací měďnatých iontů a jsou tak vhodné pro posouzení vlivu koncentrace měďnatých iontů na difúzní koeficient. Oba postupy byly založeny na monitorování časového vývoje difúzních profilů měďnatých iontů v gelech a příp. stanovení celkového difúzního toku. Měďnaté ionty byly jako difundující médium zvoleny pro svou vysokou afinitu a silnou vazbu k huminovým kyselinám. Z měření vyplývá, že gely připravené použitím polyfosfátu umožňují mírně rychlejší difúzi měďnatých iontů gelem a že také metoda konstantního zdroje oproti metodě okamžitého plošného zdroje poskytovala vyšší hodnoty difúzních koeficientů.
|
|
|
Vliv vybraných aktivních látek na vlastnosti gelových a emulzních kosmetických základů
Gardoňová, Lenka ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce studuje problematiku vybraných aktivních látek v kosmetických emulzích a gelech. Byla provedena jejich základní charakteristika - rozdělení a vlastnosti kosmetických emulzí a gelů, u každé z aktivních látek jsou popsány její způsoby přípravy, účinky na pokožku a podmínky, které by je mohly ovlivnit. V experimentální části byla popsána příprava gelových a emulzních základů, do kterých byly přidány jednotlivé aktivní látky – pupalkový olej, konopný olej, extrakt z šalvěje lékařské, extrakt z kostivalu lékařského a mořská sůl. Vlastnosti kosmetických gelových a emulzních základů s přídavkem těchto aktivních látek jsou závislé na teplotě a způsobu skladování, množství světla, způsobu přípravy a jiných podmínkách. Působením těchto faktorů může docházet ke změnám jejich stability, a tím ke ztrátě jejich kosmetických účinků na pokožku. Na základě provedeného reologického měření (oscilační a tokové měření), měření hodnot pH a senzorického hodnocení bylo určeno, zda došlo ke změně vlastností zkoumaných vzorků. Měření bylo provedeno v určitých časových intervalech a byly sledovány vlastnosti jak za laboratorní teploty 23±2 °C, tak po vystavení vzorků teplotnímu režimu 37 °C v termostatu. Na základě provedených měření bylo vyhodnoceno, že nejstabilnější vlastnosti vykazoval kosmetický gelový základ s přídavkem extraktu z šalvěje lékařské.
|
host ::
RSS.