|
|
Vliv inkubační teploty na kognitivní schopnosti a buněčné složení mozku u gekonů druhu Paroedura picta
Polonyiová, Alexandra ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Vliv inkubační teploty na různé morfologické, fyziologické, kognitivní a behaviorální vlastnosti u plazů je velmi studované téma, ačkoli přesný mechanismus vzniku rozdílů mezi jedinci inkubovanými v různých teplotách je jen málo objasněný. V předložené práci se věnuji vlivu inkubační teploty na kognitivní schopnosti a počet neuronů a nonneurálních buněk u gekonů druhu Paroedura picta, inkubovaných ve dvou různých inkubačních teplotách, 24řC a 30řC. Gekoni byli testováni ve dvou kognitivních úlohách simulujících útok predátora. Mláďata ve věku 14 dní byla testována v bludišti tvaru Y, půlroční gekoni byli testováni v aréně s barevně odlišenými úkryty. Po otestování byl u některých jedinců v několika částech mozku stanoven počet neuronů a nonneurálních buněk metodou izotropní frakcionace. Ačkoli inkubační teplota nekorelovala s úspěšností v kognitivních úlohách, ovlivnila celkový čas potřebný k nalezení úkrytu. Tento rozdíl byl patrný u mláďat i dospělých gekonů. Počet neuronů, který byl použit jako ukazatel procesní kapacity mozku, s úspěšností v úlohách nekoreloval. S počtem správných odpovědí u dospělců však korelovala absolutní velikost mozku. Inkubační teplota zřejmě ovlivnila především "personalitu" gekonů, což vedlo k odlišnému chování v kognitivních úlohách. Klíčová slova: Inkubační teplota,...
|
|
|
Fylogeneze, diverzifikační dynamika a biogeografie gekonů rodu Hemidactylus
Janák, Vojtěch ; Šmíd, Jiří (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Hemidactylus je druhým nejpočetnějším rodem gekonů, který navíc dobře vystihuje většinu charakteristik této skupiny, jako je téměř celosvětové rozšíření nebo vysoká druhová diverzita. V nedávné době bylo popsáno mnoho nových druhů, jejichž počet se tak zdvojnásobil. Ukazuje se, že ačkoliv v posledních letech úroveň znalostí o tomto rodu výrazně vzrostla, stále existují nevyřešené otázky ohledně vztahů mezi hlavními klady i v rámci menších skupin. Cílem práce je shrnout současné znalosti o fylogenezi a biogeografii rodu a jeho podskupin.
|
|
|
Ztráty vody výparem u gekonů rodu Paroedura
Myslíková, Tereza ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Okrouhlik, Jan (oponent)
Udržování rovnovážného stavu tělních tekutin, zejména regulace ztrát vody výparem, je pro terestrické živočichy, včetně plazů, velmi důležitá. Největší podíl na celkových ztrátách vody výparem (TEWL) májí ztráty vody při dýchání a ztráty vody pokožkou. Z tohoto důvodu mohou ztráty vody výparem u plazů ovlivňovat především velikost těla, intenzita metabolismu a morfologie šupin pokrývajících tělo. Diplomová práce se zaměřuje na ztráty vody výparem u madagaskarských gekonů rodu Paroedura. Zástupci rodu Paroedura jsou pro tento výzkum vhodnou skupinou, protože se jedná o monofyletický rod s dobře podpořenou hypotézou o fylogenetických vztazích, která byla v této diplomové práci ještě doplněna a zároveň se jednotlivé druhy liší tělesnými rozměry a také preferencí habitatu. Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda se zástupci rodu Paroedura liší v TEWL, jaký byl ancestrální stav TEWL u tohoto rodu a jaké morfologické nebo fyziologické faktory TEWL ovlivňují. Dalším cílem bylo přímo změření ztrát vody pokožkou. TEWL a intenzita metabolismu byly měřeny pomocí průtokové respirometrie. Výsledky ukazují, že zástupci rodu Paroedura se značně liší v hodnotách TEWL. Rekonstrukce ancestrálního stavu naznačuje, že původní hodnota TEWL byla poměrně vysoká. Většina, tedy 9 z 11 druhů zahrnutých do analýzy má TEWL...
|
|
|
Vliv maternálních efektů na evoluci velikosti gekonů
Kubát, Jan ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
V diplomové práci byl testován potenciál maternálních vlivů na evoluci velikosti těla u dvou modelových skupin gekonů s velkou mezidruhovou variabilitou ve velikosti. Vliv manipulace obsahu žloutku ve vejci, a tedy i maternálního efektu na evoluci velikosti těla byla prokázána u obou druhů, tedy Paroedura picta a Goniurosaurus lichtenfelderi, pouze v případě čerstvě vylíhlých mláďat. Dospělí manipulovaní jedinci již nevykazovali statisticky významné rozdíly ve velikosti oproti nemanipulovaným kontrolním jedincům. Oba druhy gekonů tedy vykazují kompenzační růst a jejich konečná velikost v dospělosti je dána pravděpodobně především geneticky. Klíčová slova: maternální efekt, manipulace obsahu vejce, alometrické inženýrství, růst, Paroedura picta, Goniurosaurus lichtenfelderi
|
|
|
Evoluční a vývojové aspekty dentice šupinatých plazů
Zahradníček, Oldřich ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Míšek, Ivan (oponent) ; Peterková, Renata (oponent)
EVOLUČNÍ A VÝVOJOVÉ ASPEKTY DENTICE ŠUPINATÝCH PLAZŮ Souhrn disertační práce Dentice a její evoluční modifikace sehrály v radiaci plazů důležitou roli. Za původní stav se považuje homodontní, polyfyodontní dentice s konickými až cylindrokonickými zuby, které jsou pleurodontně připojeny k čelistním kostem. Odvozeným stavem pak byla evoluce heterodoncie, akrodoncie a vzácně monofyodoncie. Ve srovnání se savci, kde chrup je tradičně chápan jako jeden z nejdůležitějších znaků a jeho výzkumu je průběžně věnována značná pozornost, zájem o plazí dentici byl donedávna omezen. Zaměřil jsme se tedy na vývojové a evoluční aspekty zubů linie Squamata, která zahrnuje většinu recentních druhů plazů. Při výzkumu jsem použil histologické, imunohistochemické a in situ hybridizační metody s doplněním o počítačovou tomografii, rentgenografii a rastrovací elektronovou mikroskopii. Cílem práce bylo (a) vybrat vhodné modelové taxony reprezentující vývojové linie šupinatých plazů, které jsou relevantní z hlediska své fylogenetické pozice v rámci Squamata a které vykazují kontrastní typy dentálních adaptací; (b) v praxi ověřit použitelnost zvolených taxonů jako modelových druhů; (c) pro tyto taxony získat vlastním výzkumem základní informace o specifikách jejich odontogeneze. Jako zástupce s generalizovaným stavem dentice,...
|
host ::
RSS.