|
|
Dietní opatření při gastroezofageálním refluxu
Thiel, Simona ; Maruna, Pavel (vedoucí práce) ; Horák, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na dietní opatření při nemoci gastroezofageálního refluxu. Hlavním cílem bylo prozkoumat dodržování doporučených dietních opatření, zaměřených na snížení frekvence výskytu nepříjemných projevů, doprovázejících toto onemocnění. V některých případech mohou dietní opatření napomoci i k úplnému vymizení projevů. Dle hypotézy pacienti s refluxní chorobou tato opatření nedodržují. Vedlejším cílem bylo ověřit účinnost dietních opatření u pacientů, kteří opatření poctivě dodržují. Prostřednictvím dotazníkového šetření, bylo celkem 33 pacientů dotazováno především na dodržování dietních a režimových opatření, dále pak na charakter obtíží a úroveň kvality jejich života. Výsledky ukazují, že téměř 70 % pacientů aktuálně nedodržuje žádná dietní opatření. Naopak pacienti, dodržující dietu, vykazují zlepšení projevů (snížení počtu refluxních epizod), u některých jedinců se určité projevy dokonce nevyskytovaly. V závěru jsou popsány některá doporučení, která mohou přispět ke zlepšení této problematiky. Klíčová slova: gastroezofageální reflux, dietní opatření, výživa, inhibitory protonové pumpy
|
|
|
Porovnání vlivu dechového tréninku a DNS na dolní jícnový svěrač a bolesti zad u pacientů s gastroesofageálním refluxem
Jandáková, Vladana ; Mádle, Kateřina (vedoucí práce) ; Babková, Lenka (oponent)
Práce se zabývá ovlivněním dolního jícnového svěrače a bolestí zad u pacientů s GERD. Společným etiologickým faktorem jak jícnového refluxu, tak vertebrogenních obtíží, které se u pacientů s GERD často vyskytují, je dysfunkce bránice. Bránice plní funkci respirační, posturální a sfinkterovou, tyto její funkce jsou vzájemně provázané, čehož lze využít v terapii. V teoretické části je popsána anatomie jícnu, obou jícnových svěračů, bránice, dále je představena problematika gastroezofageální choroby jícnu a vertebrogenních obtíží a možnosti jejich kauzálního ovlivnění fyzioterapeutickými prostředky. Práce seznamuje se základními principy konceptu Dynamické neuromuskulární stabilizace a s technikami dechového tréninku a možnostmi jejich uplatnění v terapii GERD. Praktická část obsahuje kazuistiku pacienta s GERD, kineziologický rozbor, manometrické vyšetření a terapii cílenou na posílení bránice cestou ovlivnění trupové stabilizace a optimalizací dechového stereotypu.
|
|
|
Nové diagnostické metody v bronchologii
Votruba, Jiří ; Daneš, Jan (vedoucí práce) ; Marel, Miloslav (oponent) ; Pešek, Miloš (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem a optimalizací moderních metod umožňujících časnou diagnostiku plicní rakoviny a prekancerózních lézí s ohledem na jejich přínos a začlenění do rutinní klinické praxe. V rámci práce jsme vyvinuli zařízení pro kontaktní měření endobronchiální teploty (termobronchoskopie) a v pilotní studii jsme prokázali statisticky významný rozdíl teploty na endoluminálním povrchu bronchu jak v oblasti nádoru, tak i nad nádorově infiltrovanými uzlinami v porovnání se zdravou sliznicí jak ipsilaterálně, tak i kontralaterálně. Dále jsme zkonstruovali zařízení pro spektroskopii bronchiální sliznice v blízkém infračerveném pásmu, identifikovali charakteristiky pro lokalizaci solitárního plicního uzle a prokázali, že použití tohoto systému zvyšuje počet pozitivních bioptických nálezů v porovnání s endobronchiálním ultrazvukem. V následující části popisujeme další techniky časné diagnostiky bronchogenního karcinomu, jako je endobronchiální ultrasonografie, optická koherenční tomografie, konfokální fluorescenční mikroendoskopie, reflektanční spektroskopie, autofluorescenční bronchoskopie, fluorescenční bronchoskopie a zobrazení v úzkém pásmu (narrow band imaging), a stručně uvádíme naše zkušenosti s některými z nich v rámci provedených pilotních projektů. V další části jsme ukázali, že...
|
|
| |
|
| |
|
|
Nové diagnostické metody v bronchologii
Votruba, Jiří ; Daneš, Jan (vedoucí práce) ; Marel, Miloslav (oponent) ; Pešek, Miloš (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem a optimalizací moderních metod umožňujících časnou diagnostiku plicní rakoviny a prekancerózních lézí s ohledem na jejich přínos a začlenění do rutinní klinické praxe. V rámci práce jsme vyvinuli zařízení pro kontaktní měření endobronchiální teploty (termobronchoskopie) a v pilotní studii jsme prokázali statisticky významný rozdíl teploty na endoluminálním povrchu bronchu jak v oblasti nádoru, tak i nad nádorově infiltrovanými uzlinami v porovnání se zdravou sliznicí jak ipsilaterálně, tak i kontralaterálně. Dále jsme zkonstruovali zařízení pro spektroskopii bronchiální sliznice v blízkém infračerveném pásmu, identifikovali charakteristiky pro lokalizaci solitárního plicního uzle a prokázali, že použití tohoto systému zvyšuje počet pozitivních bioptických nálezů v porovnání s endobronchiálním ultrazvukem. V následující části popisujeme další techniky časné diagnostiky bronchogenního karcinomu, jako je endobronchiální ultrasonografie, optická koherenční tomografie, konfokální fluorescenční mikroendoskopie, reflektanční spektroskopie, autofluorescenční bronchoskopie, fluorescenční bronchoskopie a zobrazení v úzkém pásmu (narrow band imaging), a stručně uvádíme naše zkušenosti s některými z nich v rámci provedených pilotních projektů. V další části jsme ukázali, že...
|
|
|
Bránice v roli zevního jícnového svěrače - spirometricko-manometrická studie
Veličková, Barbora ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Šnajdauf, Martin (oponent)
Cílem této práce je podat komplexní informace o etiologii, možnostech diagnostiky a léčbě gastroezofageálního refluxního onemocnění (GERD) a dále ozřejmit funkci bránice jako zevního jícnového svěrače a jako součást antirefluxní bariéry u pacientů s GERD. Do studie bylo zařazeno 87 pacientů s verifikovanou GERD. Pacienti byli podrobeni posturálním a respiračním manévrům - kaudalizace hrudníku, abdominální dýchání a měření maximálních respiračních tlaků, které byly provedené na podkladě tolerance polohy a manévru. Pro zaznamenání změn tlaku v oblasti dolního jícnového svěrače byla zvolena manometrie s vysokým rozlišením (HRM) a k měření respiračních tlaků byl použit spirometrický systém MasterScope. Bylo zjištěno, že posturální a respirační manévry, které aktivují bránici, zvyšují tlak v oblasti EGJ. Nejvýraznější zvýšení nastalo během maximálního inspiračního manévru, kdy došlo k nárůstu tlaku LES až o 261,2 %. Z výsledků také vyplývá, že pacienti s GERD mají sníženou sílu respiračního svalstva, zejména inspiračního. Dosahují pouze 66,5 % náležitých hodnot PImax. Prokázali jsme, že pacienti s GERD mají signifikantně nižší svalovou sílu bránice, což je řadí mezi potencionální respiropaty a vertebropaty. Nicméně pomocí posturální či respirační terapie lze aktivitu bránice a tlak v oblasti LES zvýšit.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.