|
|
Optimalizace extrakce bioaktivních látek z bylin do různých druhů méně známých olejových základů
Chytil, Dalibor ; Zemanová, Jana (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá optimalizací postupů pro extrakci bioaktivních látek lipofilního charakteru z plodů rakytníku řešetlákového (Hippophae Rhamnoides) do rozdílných druhů olejových základů s využitím jednoduché macerace. Teoretická část pojednává o charakterizaci této byliny, o jejím botanickém zařazení, tradičním použití, chemickém složení a léčivých účincích. Zvýšená pozornost je dále věnována charakterizaci jednotlivých druhů použitých rostlinných olejů. Konkrétně čajovníkový, čajovníkový organic, marakujový, kukui a kiwi olej. Experimentální část je zaměřena na aplikaci teoretických poznatků. U jednotlivých olejových základů byl stanoven profil celkových a volných mastných kyselin pomocí GC/FID a také základní tuková čísla. Při optimalizaci extrakce byl kladen důraz nejen na vliv použitého extrakčního činidla, ale také na dobu extrakce (1, 3, 5, 7, 10, 14, 21 a 66 dní). Maceráty byly průběžně podrobeny stanovení vybraných parametrů (celkové množství karotenoidů, celkové množství fytosterolů, lutein, neoxanthin, astaxanthin, stigmasterol, -sitosterol a vitamin E) s využitím UV-VIS spektroskopie a HPLC/PDA. Stejně tak bylo v průběhu macerace sledováno peroxidové číslo pro posouzení míry oxidační degradace macerátů. Výtěžnost celkových sledovaných parametrů v individuálních olejích se od sebe významně nelišila. Naopak u výtěžnosti jednotlivých vybraných sledovaných parametrů byly pozorovány významné změny. Zároveň statická macerace za námi stanovených podmínek nebyla příliš vhodná pro extrakci vitaminu E, stigmasterolu a celkových fytosterolů.
|
|
|
Vývoj voltametrických metod pro detekci fytosterolů na elektrodách na bázi uhlíku
Zelenský, Michal ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo vyvinout elektrochemickou metodu pro tři fytosteroly, a to stigmasterol, β-sitosterol a ergosterol za pomoci voltametrických technik na elektrodách ze skelného uhlíku a bórem dopovaného diamantu. Práce navazuje na bakalářskou práci [1], kde se ukázalo, že k elektrochemické oxidaci fytosterolů je potřeba kyseliny chloristé v acetonitrilu. Při použití této kyseliny dochází k dehydratační reakci a produkty této dehydratace jsou elektrochemicky oxidovány. Kalibrační závislosti byly naměřeny pro všechny fytosteroly v prostředí s obsahem vody 0,43 %. Stálost signálu byla sledována při zvyšujícím se obsahu deionizované vody. Poté byly změřeny kalibrační závislosti ve zvýšeném obsahu vody. Pokud budeme chtít použít separační techniky typu HPLC, musíme nejprve zjistit, jak se budou fytosteroly chovat v tomto prostředí, a proto se zkoumala stálost signálu na obsahu pufrů. Použitými pufry byly fosfátový a acetátový pufr. Posléze byla naměřena koncentrační závislost v prostředí s vyšším obsahem fosfátového pufru. Dále byla zkoumána možnost detekce dvou fytosterolů zároveň při jednom měření. Klíčová slova: dehydratace, elektroda ze skelného uhlíku, bórem dopovaná diamantová elektroda, fytosteroly, oxidace, voltametrie
|
|
|
Vliv technologie pěstování kotvičníku zemního (Tribulus terrestris L.) na kvalitu produktu
NEUMANN, Jaroslav
Tato diplomová práce se zaměřuje na kotvicník zemní (Tribulus terrestris L.) a jeho pěstování s cílem dosažení největšího obsahu biologicky aktivních látek. Kotvičník má své kořeny v Čínské tradiční medicíně a Indické Ayurvédě. Sledovanými látkami jsou protodioscin a diosgenin. Tyto dvě látky patří mezi saponiny kterým jsou jim přisuzovány mnohé blahodárné účinky na lidské zdraví. Například protodioscin se hojně používá jako lék na problém s početím. Diosgenin má své využití v boji proti rakovině. Obě tyto látky jsou používány také ve fitness s cílem zvýšení svalové hmoty a síly. Tím se nejvíc proslavil protodioscin, který se stal známým díky Bulharským vzpěračům. Ovšem mechanismy působení protodioscinu a vlastně i diosgeninu v lidském těle nejsou zcela známy co se ovlivňování hormonů v našem těle týče. V praktické části této práce je použita kyselina acetylsalicylová a komerční přípravek NanoFyt Si? jako elicitor. Ke kontrole sloužil postřik vodou, který byl prováděný stejně jako postřiky elicitory. Statisticky je shrnuto v jaké koncentraci elicitory působí či nepůsobí. Na základě statistických výsledků je doporučený postup pěstování.
|
|
|
Vývoj voltametrických metod pro detekci fytosterolů na elektrodách na bázi uhlíku
Zelenský, Michal ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo vyvinout elektrochemickou metodu pro tři fytosteroly, a to stigmasterol, β-sitosterol a ergosterol za pomoci voltametrických technik na elektrodách ze skelného uhlíku a bórem dopovaného diamantu. Práce navazuje na bakalářskou práci [1], kde se ukázalo, že k elektrochemické oxidaci fytosterolů je potřeba kyseliny chloristé v acetonitrilu. Při použití této kyseliny dochází k dehydratační reakci a produkty této dehydratace jsou elektrochemicky oxidovány. Kalibrační závislosti byly naměřeny pro všechny fytosteroly v prostředí s obsahem vody 0,43 %. Stálost signálu byla sledována při zvyšujícím se obsahu deionizované vody. Poté byly změřeny kalibrační závislosti ve zvýšeném obsahu vody. Pokud budeme chtít použít separační techniky typu HPLC, musíme nejprve zjistit, jak se budou fytosteroly chovat v tomto prostředí, a proto se zkoumala stálost signálu na obsahu pufrů. Použitými pufry byly fosfátový a acetátový pufr. Posléze byla naměřena koncentrační závislost v prostředí s vyšším obsahem fosfátového pufru. Dále byla zkoumána možnost detekce dvou fytosterolů zároveň při jednom měření. Klíčová slova: dehydratace, elektroda ze skelného uhlíku, bórem dopovaná diamantová elektroda, fytosteroly, oxidace, voltametrie
|
|
|
Optimalizace extrakce bioaktivních látek z bylin do různých druhů méně známých olejových základů
Chytil, Dalibor ; Zemanová, Jana (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá optimalizací postupů pro extrakci bioaktivních látek lipofilního charakteru z plodů rakytníku řešetlákového (Hippophae Rhamnoides) do rozdílných druhů olejových základů s využitím jednoduché macerace. Teoretická část pojednává o charakterizaci této byliny, o jejím botanickém zařazení, tradičním použití, chemickém složení a léčivých účincích. Zvýšená pozornost je dále věnována charakterizaci jednotlivých druhů použitých rostlinných olejů. Konkrétně čajovníkový, čajovníkový organic, marakujový, kukui a kiwi olej. Experimentální část je zaměřena na aplikaci teoretických poznatků. U jednotlivých olejových základů byl stanoven profil celkových a volných mastných kyselin pomocí GC/FID a také základní tuková čísla. Při optimalizaci extrakce byl kladen důraz nejen na vliv použitého extrakčního činidla, ale také na dobu extrakce (1, 3, 5, 7, 10, 14, 21 a 66 dní). Maceráty byly průběžně podrobeny stanovení vybraných parametrů (celkové množství karotenoidů, celkové množství fytosterolů, lutein, neoxanthin, astaxanthin, stigmasterol, -sitosterol a vitamin E) s využitím UV-VIS spektroskopie a HPLC/PDA. Stejně tak bylo v průběhu macerace sledováno peroxidové číslo pro posouzení míry oxidační degradace macerátů. Výtěžnost celkových sledovaných parametrů v individuálních olejích se od sebe významně nelišila. Naopak u výtěžnosti jednotlivých vybraných sledovaných parametrů byly pozorovány významné změny. Zároveň statická macerace za námi stanovených podmínek nebyla příliš vhodná pro extrakci vitaminu E, stigmasterolu a celkových fytosterolů.
|
|
|
Možnosti identifikace tuků a metody detekce jejich záměny
Nečasová, Markéta
Ve své bakalářské práci se zabývám možnostmi identifikace tuků a metodami detekce jejich záměny. V první části obecně popisuji tuky z chemického hlediska a jejich potravinářské i nepotravinářské využití. Dále pak rozdělení tuků na jednotlivé skupiny a zmiňuji i některé fyzikální vlastnosti tuků. Ve druhé části popisuji některé vybrané metody, které jsou využitelné v této problematice a lze těmito metodami tuky v potravinách snadno detekovat a rozpoznat od sebe. V poslední části bakalářské práce se věnuji několika vybraným druhům olejnin, které charakterizuji.
|
|
|
Netradiční rostlinné oleje ve výživě člověka a jejich zdravotně preventivní význam
HÁLOVÁ, Karolína
Bakalářská práce je zaměřena na využití netradičních olejů ve výživě člověka. Oleje se mohou získávat odlišnými způsoby. Jedná se o mechanické a fyzikální procesy, které ovlivňují obsah některých funkčních látek v olejích. Mezi tyto látky patří například fytosteroly, tokoferoly, karotenoidy a chlorofyl. Uvedené oleje mají široké spektrum pozitivních účinků na lidské zdraví. Různé studie ukazují na souvislost konzumace těchto olejů a léčby kardiovaskulárních chorob, rakoviny, chorob kůže a mnoho dalších. Také se potvrdilo, že neméně důležité jsou pro rozvoj a udržení duševní činnosti. I proto jsou také doporučovány lékaři v souvislosti s těhotenstvím a následným vývojem dětí. Netradiční oleje významně snižují hladinu LDL cholesterolu a zvyšují hladinu HDL cholesterolu. Tyto oleje se též využívají ke zmírnění různých druhů zánětlivých onemocnění. Významné zdravotně preventivní účinky byly prokázány např. u rakytníkového a světlicového oleje. Rakytníkový olej působí na léčbu širokého spektra chorob díky třem typům olejů s různým složením. Výrazně se odlišuje oleje ze semen od oleje z dužniny nebo celých plodů. Světlicový olej je zajímavý při léčbě osteoporózy. Konzumací netradičních olejů lze předcházet různým civilizačním chorobám.
|
|
|
Technologie pěstování Kotvičníku zemního (Tribulus terrestris L.) a jeho využití
NEUMANN, Jaroslav
Tato práce pojednává o pěstování kotvičníku zemního (Tribulus terrestris), o látkách, které obsahuje a o jeho možném farmaceutickém využití. Dále se tato práce věnuje popisu některých látek, které nalezneme v podzemní či nadzemní části rostliny. Nejdůležitější látky, které se v kotvičníku nacházejí jsou saponiny, flavonoidy a fytosteroly. Saponiny mají afrodiziakální účinky, flavonoidy nám pomohou například při boji s angínou a fytosteroly nám zase sníží cholesterol. Množství těchto látek se přímo odvíjí od toho, kde a jak je rostlina pěstovaná a jestli se při pěstování použijí elicitory. V praktické části zjišťuji obeznámenost veřejnosti s kotvičníkem, a jak ho pěstovat ve skleníku.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.