|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Doležel, Martin ; Sochor, Jan (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
ZAHRADA V KRIZI Problém první. Přesunutí vstupu z osy rotundy v 19. století, ze severu, do prostoru původního hospodářského dvora sevřeného skleníky. Cenou za tento krok bylo setření konceptu libosadu jako duchovní cesty, a dále zmatení návštěvníka novým excentrickým vstupem do zahrady. Problém druhý. Původní ušlechtilá náplň předpolí byla dokonale vyčištěna, a to včetně členění. Takže čestný dvůr je vklíněn mezi dva obrovské nespecifické prostory. Třetí problém. Devatenácté století je pryč. Dnešní návštěvník je náročný a nesoustředěný. KONCEPT Znovuoživení a doplnění konceptu členění předpolí na „subprostory“ je praktické a zároveň nabízí ztracenou estetickou kvalitu. Ve vztahu k osám zahrady je prostor příčně členěn novými stavbami. Tyto funkční pásy vytvářejí optické bariéry a jsou v ose průchodné. Ze dvou velkých prostorů vzniká minimálně šest menších. Přesunutí hlavního vstupu ze dvora na osu rotundy znamená možnost zahrady nadechnout se k budoucímu rozvoji bez drastických změn na památkově chráněných objektech, funkčně již definovaných. Navíc zahrada opět dostává ztracenou osovost, smysl, příběh o cestě člověka. Aplikování principů barokní zahrady do náplně zahrad předpolí je mylné nebo prvoplánové. Jiný druh prostoru vznikající v jiné době si žádá jiný přístup. Polarizované (též protilehlé) zahrady nabízí extrémní polohy dvou protichůdných vývojových tendencí. Superkoncipovaná zahrada vytvářená technologií dneška versus háj moudrosti, kde je architektem i stavitelem příroda. To vše proložené barokní zahradou někde uprostřed.
|
|
|
Principy formování zeleně jako součásti městského interiéru
Hrubanová, Denisa ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Havliš, Karel (oponent) ; Prof.Ing.Ivar Otruba,CSc. (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Prostředí městského interiéru nejčastěji slouží jako místo, kde se odehrávají různá setkávání a společenské události. Tato prostranství tak ožívají díky lidem, kteří dávají těmto prostorům opodstatnění a smysl. Z tohoto pohledu zůstává ovšem otázkou, jakou úlohu zaujímá městský interiér v současné době, která je na počátku nového tisíciletí charakterizovaná velkou mírou individualismu. V rámci deurbanizačních tendencí jsou často objekty a na ně navazující prostranství přimykající centrálním oblastem měst opouštěny a jejich ruch se přesouvá na jejich periferie. Chceme-li vrátit městskému interiéru jeho společenskou funkci, jako místa střetávání a příjemných mezilidských vztahů, musíme na jeho utváření nahlížet z pohledu současných tendencí rozvoje lidské společnosti. Z pohledu udržitelného rozvoje je rovněž nutné nerozšiřovat zbytečně hranice urbanizovaného území do přilehlé krajiny na úkor opuštěné zástavby centrální polohy měst a zachovat tak její intenzivní charakter. Z tohoto pohledu je zapotřebí si uvědomit, že je to právě zeleň, která dává městu příležitost, aby byly veřejné prostory vnímány jako plnohodnotná součást městského života. Aby tyto prostory nebyly jen místy, kterými jejich obyvatelé pouze procházejí a nemají důvod se v nich zdržovat déle, než je nezbytně nutné. Uplatnění zeleně v prostředí městského interiéru poskytuje městu řadu pozitivních specifik. Zeleň je přidanou hodnotou, která může působit i zcela samostatně jako funkční celek, který propojuje ostatní funkce městského organizmu. Ať už ve své solitérní podobě, tak v liniových a plošných aplikacích. Spolu s vodními prvky, mobiliářem, různorodými zpevněnými povrchy a terénními úpravami utváří příjemné a kompozičně zajímavé prostředí pro život ve městě, které může být v současnosti znovu žádoucí a vyhledávané.
|
|
|
Porovnání funkčních a nefunkčních testů
Galaš, David ; Hyblbauer, Jan (vedoucí práce) ; Buchalcevová, Alena (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na porovnání funkčních a nefunkčních testů z hlediska jejich přínosu během testování. Porovnání je uskutečněno na základě provedení testů nad vybranou webovou aplikací a následného výpočtu vybraných metrik pomocí hodnot, získaných během testování. Teoretická část vymezuje jednotlivé kategorie provedených funkčních a nefunkčních testů a dále je blíže specifikuje. V analytické části jsou určeny metriky, podle kterých budou dané kategorie testů porovnávány a metoda přidělení vah jednotlivým metrikám, včetně výpočtu hodnot těchto vah. Praktická část je zaměřena na otestování zvolené webové aplikace pomocí vytvořených testovacích případů a následné výpočty stanovených metrik na základě hodnot, získaných během provádění testů. V závěru této části je také obsaženo vyhodnocení definovaných kategorií testů podle jednotlivých metrik a provedeno finální porovnání funkčních a nefunkčních testů z hlediska jejich přínosu. Závěr práce shrnuje dosažené výsledky porovnání testů, určuje, jak byly splněny stanovené dílčí cíle, a nastiňuje možné budoucí využití této práce.
|
|
|
Funkční síla v běžeckém tréninku vojáků AČR
Vohradník, Martin ; Jebavý, Radim (vedoucí práce) ; Přívětivý, Lubomír (oponent)
Název: Funkční síla v běžecké přípravě vojáků AČR Cíle: Hlavním cílem této práce je vytvoření zásobníku cviků zvyšujících funkční sílu běžců. Vytvoření ankety, týkající se funkční síly, mezi tělovýchovnými pracovníky AČR a civilními trenéry. Vědecky zpracovat, utřídit, analyzovat a definovat pojem funkční síla. Metody: V práci jsem použil metodu analýzy rozborem odborné literatury, zabývající se tématem funkční síly. Metodu kvalitativního dotazování jsem využil pro získání informací od respondentů formou anketních formulářů. Výsledky: Výsledkem práce je základní zásobník 32 cviků, které napomáhají ve zvyšování a zkvalitňování běžecké funkční síly, a které se dají použít v běžeckém tréninku vojáků AČR. Dalším výsledkem je vyhodnocení ankety o informovanosti trenérů o pojmu funkční síly a definování tohoto pojmu. Klíčová slova: Funkční síla, silové, koordinační a rovnovážné schopnosti, běžecký trénink, funkční, přirozené pohyby, kinetický řetězec.
|
|
|
Účinky vlivu rodiny na děti a školní mládež.
ERBENOVÁ, Renata
Bakalářská práce s názvem "Účinky vlivu rodiny ne děti a školní mládež" je zaměřena na zmapování účinků nepříznivého a negativního působení nukleární a širší rodiny na děti a školní mládež. Zabývá se také důsledky a následky tohoto negativního působení a jejich negativním dopadem na život dítěte. Práce se ve své teoretické části věnuje vymezením základních pojmů, které jsou spjaty s danou problematikou. v jednotlivých kapitolách jsou také prezentovány a srovnávány názory odborníků z oblasti rodinné výchovy. Práce se také zabývá rodinou, jako primárním sociálním prostředím dítěte, vymezuje její funkce a klade důraz na její význam při socializačním procesu dítěte. Je zde zmiňována také problematika rodinných poruch a prostor je zde také věnován výchově dítěte v rodině, aplikaci jednotlivých výchovných stylů a zaměření na kvalitu prostředí rodiny. Ve své praktické části se práce věnuje průzkumu v oblasti vnímání rodiny z pohledu jednotlivých respondentů. Průzkum mapuje názory na jednotlivé otázky z pohledu dívek, které jsou umístěny v institucionálním zařízení pro výkon ústavní výchovy a dívek, které vyrůstají v běžné biologické rodině. Tyto názory obou skupin jsou pak komparovány.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Doležel, Martin ; Sochor, Jan (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
ZAHRADA V KRIZI Problém první. Přesunutí vstupu z osy rotundy v 19. století, ze severu, do prostoru původního hospodářského dvora sevřeného skleníky. Cenou za tento krok bylo setření konceptu libosadu jako duchovní cesty, a dále zmatení návštěvníka novým excentrickým vstupem do zahrady. Problém druhý. Původní ušlechtilá náplň předpolí byla dokonale vyčištěna, a to včetně členění. Takže čestný dvůr je vklíněn mezi dva obrovské nespecifické prostory. Třetí problém. Devatenácté století je pryč. Dnešní návštěvník je náročný a nesoustředěný. KONCEPT Znovuoživení a doplnění konceptu členění předpolí na „subprostory“ je praktické a zároveň nabízí ztracenou estetickou kvalitu. Ve vztahu k osám zahrady je prostor příčně členěn novými stavbami. Tyto funkční pásy vytvářejí optické bariéry a jsou v ose průchodné. Ze dvou velkých prostorů vzniká minimálně šest menších. Přesunutí hlavního vstupu ze dvora na osu rotundy znamená možnost zahrady nadechnout se k budoucímu rozvoji bez drastických změn na památkově chráněných objektech, funkčně již definovaných. Navíc zahrada opět dostává ztracenou osovost, smysl, příběh o cestě člověka. Aplikování principů barokní zahrady do náplně zahrad předpolí je mylné nebo prvoplánové. Jiný druh prostoru vznikající v jiné době si žádá jiný přístup. Polarizované (též protilehlé) zahrady nabízí extrémní polohy dvou protichůdných vývojových tendencí. Superkoncipovaná zahrada vytvářená technologií dneška versus háj moudrosti, kde je architektem i stavitelem příroda. To vše proložené barokní zahradou někde uprostřed.
|
|
|
Principy formování zeleně jako součásti městského interiéru
Hrubanová, Denisa ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Havliš, Karel (oponent) ; Prof.Ing.Ivar Otruba,CSc. (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Prostředí městského interiéru nejčastěji slouží jako místo, kde se odehrávají různá setkávání a společenské události. Tato prostranství tak ožívají díky lidem, kteří dávají těmto prostorům opodstatnění a smysl. Z tohoto pohledu zůstává ovšem otázkou, jakou úlohu zaujímá městský interiér v současné době, která je na počátku nového tisíciletí charakterizovaná velkou mírou individualismu. V rámci deurbanizačních tendencí jsou často objekty a na ně navazující prostranství přimykající centrálním oblastem měst opouštěny a jejich ruch se přesouvá na jejich periferie. Chceme-li vrátit městskému interiéru jeho společenskou funkci, jako místa střetávání a příjemných mezilidských vztahů, musíme na jeho utváření nahlížet z pohledu současných tendencí rozvoje lidské společnosti. Z pohledu udržitelného rozvoje je rovněž nutné nerozšiřovat zbytečně hranice urbanizovaného území do přilehlé krajiny na úkor opuštěné zástavby centrální polohy měst a zachovat tak její intenzivní charakter. Z tohoto pohledu je zapotřebí si uvědomit, že je to právě zeleň, která dává městu příležitost, aby byly veřejné prostory vnímány jako plnohodnotná součást městského života. Aby tyto prostory nebyly jen místy, kterými jejich obyvatelé pouze procházejí a nemají důvod se v nich zdržovat déle, než je nezbytně nutné. Uplatnění zeleně v prostředí městského interiéru poskytuje městu řadu pozitivních specifik. Zeleň je přidanou hodnotou, která může působit i zcela samostatně jako funkční celek, který propojuje ostatní funkce městského organizmu. Ať už ve své solitérní podobě, tak v liniových a plošných aplikacích. Spolu s vodními prvky, mobiliářem, různorodými zpevněnými povrchy a terénními úpravami utváří příjemné a kompozičně zajímavé prostředí pro život ve městě, které může být v současnosti znovu žádoucí a vyhledávané.
|
|
|
Domácí násilí a jeho vliv na psychosociální klima rodiny
BÖHMOVÁ, Michaela
BÖHMOVÁ, M. Domácí násilí a jeho vliv na psychosociální klima rodiny. České Budějovice 2013. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra psychologie. Vedoucí práce: PhDr. Ing. Marie Lhotová, Ph.D. Práce pojednává o domácím násilí, je rozdělena do dvou teoretických částí. První z těchto dvou teoretických částí je zaměřena na vymezení pojmu rodina, jaké jsou její základní funkce a co všechno ovlivňuje rodinné klima. Druhá část se podrobněji zaměřuje na domácí násilí - jaké jsou jeho znaky, formy a fáze, charakterizuje osobnost pachatele a oběti a v závěrečné kapitole s názvem "Rodinné klima" jsou vyvozeny závěry, které z uvedené práce vyplývají.
|
host ::
RSS.