|
|
Syntéza NIR Reduktivních Prób pro Monitoring Hypoxie Během Fungální Infekce
Kárníková, Tereza ; Baszczyňski, Ondřej (vedoucí práce) ; Míšek, Jiří (oponent)
Invazivní fungální infekce jsou velký problém. V jejich důsledku umírá po celém světě přibližně 1,5 milionu lidí ročně. Mezi nejčastější invazivní fungální infekce patří aspergilóza a kandidóza. Tyto oportunistické infekce mají vysoký podíl mortalit (50 % a 27 %). Diagnostika těchto infekcí bývá složitá. To často vede k jejich pozdějšímu odhalení a k většímu riziku vzniku komplikací. Pro diagnostiku a monitorování léčby fungálních infekcí se v poslední době zkoumají tzv. hypoxické sondy. Tyto sondy umožňují neinvazivní měření koncentrace kyslíku ve tkáních a mohou vést k časné diagnóze fungálních infekcí. Hypoxie může být také relevantním cílem pro doručení antifungálních látek. Z těchto důvodu byla připravena série hypoxicky-selektivních sond (prób). Sondy obsahují N-methyl-2-nitroimidazol, a fluorofor, který absorbuje v oblasti blízkého infračerveného spektra. Podle teorie mohou sondy fungovat následujícím způsobem: N-methyl-2-nitroimidazol, který se reduktivně rozkládá v hypoxickém prostředí, aktivuje sondu. Ta vyloučí fluorofor, který absorbuje v blízkém infračerveném spektru. Pomocí konfokální mikroskopie se bude sledovat, zda-li se fluorofor uvolnil selektivně v hypoxickém prostředí resp. v místě infekce. Klíčová slova: hypoxie, NIR, fluorescence, sonda, fungální infekce, fluorofor
|
|
|
In-vivo a ex-vivo modely povrchových mykóz
Míková, Ivana ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Julák, Jaroslav (oponent)
12. 5. 2016 In vivo a ex vivo modely povrchových mykóz (bakalářská práce) Ivana Míková Abstrakt V bakalářské práci jsem se zabývala významem využití laboratorních zvířat (in vivo modely) a uměle vytvořených tkání (ex vivo modely) pro studium povrchových mykóz. Účelem použití těchto modelů je zejména objasnění patogeneze onemocnění (průnik patogena do organizmu, klinické, histopatologické a imunologické změny) nebo testování nových metod léčby. Pro úspěšné založení experimentu je stěžejní výběr vhodného a citlivého modelu, metodika přípravy inokula a příprava modelu před inokulací. Mezi nejrozšířenější in vivo a ex vivo modely patří malí hlodavci (morče, myš, potkan), kožní ekvivalenty a keratinové filmy vyrobené z lidských vlasů, nehtů nebo zvířecích kopyt. Práce shrnuje jejich výhody a nevýhody. Dále se práce zabývá tím, kterými dermatofyty a dimorfními patogeny byly modely úspěšně inokulovány a za jakým konkrétním účelem byly použity. Nejčastěji zkoumaní původci povrchových mykóz patří do skupiny dermatofytů (Trichophyton, Microsporum, Epidermophyton, Arthroderma) nebo dimorfních hub (Blastomyces a Sporothrix). Obě tyto skupiny houbových patogenů způsobují u zvířat a člověka povrchové mykózy, Blastomyces a Sporothrix mohou být i původci systémových onemocnění. Jejich morfologie a ekologie jsou shrnuty v...
|
|
|
Biologická ochrana rostlin
Chudý, Michal ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent)
Proteiny teplotní šoku (HSP) hrají hlavní úlohu v ochraně buněčných proteinů, fungují jako chaperony, zamezují agregaci částečně poškozených molekul, pomáhají proteinu při opětovném sbalení, opravení a vytvoření správné trojrozměrné struktury. K jejich syntéze dochází zejména během stresového stavu buňky nebo celé rostliny. Biotické formy stresu indukují expresi proteinů souvisejících s patogenezí (PR), které se často vyznačují enzymovou aktivitou, jedná se například o glukanasy, chitinasy a peroxidasy. V této práci byl sledován vliv infekce houbovými patogeny Alternaria brassicicola a Verticillium longisporum na obsah HSP70, HSP90 a PR-1, PR-2, PR-3 v rostlinách rajčete jedlého (Solanum lycopersicum L. cv. Micro-Tom) a řepky olejné (Brassica napus subsp. oleifera). Semena těchto rostlin byla ošetřena kmeny oomycety Pythium oligandrum, která patří mezi unikátní a komerčně dostupné prostředky biologické ochrany rostlin. HSP a PR proteiny byly detekovány imunochemicky na nitrocelulosové membráně. Imunochemická analýza prokázala interakci primárních protilátek proti HSP70 a HSP90 i s proteiny o nižších relativních molekulových hmotnostech. Infekce Alternaria brassicicola a Verticillium longisporum zvýšila zastoupení zejména proteinů o velikosti 33 kDa - 43 kDa. Ošetření semen izoláty Pythium...
|
|
|
In-vivo a ex-vivo modely povrchových mykóz
Míková, Ivana ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Julák, Jaroslav (oponent)
12. 5. 2016 In vivo a ex vivo modely povrchových mykóz (bakalářská práce) Ivana Míková Abstrakt V bakalářské práci jsem se zabývala významem využití laboratorních zvířat (in vivo modely) a uměle vytvořených tkání (ex vivo modely) pro studium povrchových mykóz. Účelem použití těchto modelů je zejména objasnění patogeneze onemocnění (průnik patogena do organizmu, klinické, histopatologické a imunologické změny) nebo testování nových metod léčby. Pro úspěšné založení experimentu je stěžejní výběr vhodného a citlivého modelu, metodika přípravy inokula a příprava modelu před inokulací. Mezi nejrozšířenější in vivo a ex vivo modely patří malí hlodavci (morče, myš, potkan), kožní ekvivalenty a keratinové filmy vyrobené z lidských vlasů, nehtů nebo zvířecích kopyt. Práce shrnuje jejich výhody a nevýhody. Dále se práce zabývá tím, kterými dermatofyty a dimorfními patogeny byly modely úspěšně inokulovány a za jakým konkrétním účelem byly použity. Nejčastěji zkoumaní původci povrchových mykóz patří do skupiny dermatofytů (Trichophyton, Microsporum, Epidermophyton, Arthroderma) nebo dimorfních hub (Blastomyces a Sporothrix). Obě tyto skupiny houbových patogenů způsobují u zvířat a člověka povrchové mykózy, Blastomyces a Sporothrix mohou být i původci systémových onemocnění. Jejich morfologie a ekologie jsou shrnuty v...
|
|
|
Použití Persterilu v praxi k prevenci mykóz jiker ryb a jeho účinnost v antiparazitálních koupelích kaprovitých ryb v porovnání s užívanými přípravky
FOŘT, Ondřej
Persteril (Acidum peraceticum) je originální značka užívaná pro dezinfekční prostředek s kyselinou peroctovou jako aktivní složkou. Je vysoce efektivním biocidem a jeho extenzivní použítí neškodí životímu prostředí a take má nejširší spektrum dezinfekční účinnosti. Praktická část byla prováděna na líhni Genetického centra FROV JU ve Vodňanech. Persteril byl použit v krátkodobé koupeli s následným odchovem jiker v recirkulačním systému a průtočném systému. Obě varianty odchovu se poměrně dobře jeví ; Persteril detekuje plísňové infekce jiker v porovnání s ostatnímy preparáty a navíc nezanechává ve vodě rezidua, respektive se z vody za nějaký čas odpaří (v závislosti na koncentraci).
|
host ::
RSS.