|
|
In-vivo a ex-vivo modely povrchových mykóz
Míková, Ivana ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Julák, Jaroslav (oponent)
12. 5. 2016 In vivo a ex vivo modely povrchových mykóz (bakalářská práce) Ivana Míková Abstrakt V bakalářské práci jsem se zabývala významem využití laboratorních zvířat (in vivo modely) a uměle vytvořených tkání (ex vivo modely) pro studium povrchových mykóz. Účelem použití těchto modelů je zejména objasnění patogeneze onemocnění (průnik patogena do organizmu, klinické, histopatologické a imunologické změny) nebo testování nových metod léčby. Pro úspěšné založení experimentu je stěžejní výběr vhodného a citlivého modelu, metodika přípravy inokula a příprava modelu před inokulací. Mezi nejrozšířenější in vivo a ex vivo modely patří malí hlodavci (morče, myš, potkan), kožní ekvivalenty a keratinové filmy vyrobené z lidských vlasů, nehtů nebo zvířecích kopyt. Práce shrnuje jejich výhody a nevýhody. Dále se práce zabývá tím, kterými dermatofyty a dimorfními patogeny byly modely úspěšně inokulovány a za jakým konkrétním účelem byly použity. Nejčastěji zkoumaní původci povrchových mykóz patří do skupiny dermatofytů (Trichophyton, Microsporum, Epidermophyton, Arthroderma) nebo dimorfních hub (Blastomyces a Sporothrix). Obě tyto skupiny houbových patogenů způsobují u zvířat a člověka povrchové mykózy, Blastomyces a Sporothrix mohou být i původci systémových onemocnění. Jejich morfologie a ekologie jsou shrnuty v...
|
|
|
Prevence recidiv nosní polypózy u nemocných s nálezem enterotoxiny produkujících kmenů Staphylococcus aureus
Schalek, Petr ; Petráš, Petr (vedoucí práce) ; Julák, Jaroslav (oponent) ; Malina, Jiří (oponent) ; Vokurka, Jan (oponent)
Úvod: Enterotoxiny produkované Staphylococcus aureus (SA) se mohou uplatňovat jako superantigeny a takto, nezávisle na antigenní specifitě, ovlivňovat průběh chronické rinosinusitidy s nosními polypy (NP). Cílem studie bylo prokázat zda antibiotická léčba podaná po endoskopické operaci paranazálních dutin pro NP může pozitivně ovlivnit průběh onemocnění ve srovnání s placebem. Pacienti a metody: 23 pacientů po operaci paranazálních djutin pro NP, s pozitivním kultivačním peroperačním nálezem SA, pozitivně testovaným na schopnost produkce enterotoxinů A-E a TSST-1 bylo randomizováno do 2 skupin. Skupina A (13 nemocných) byla navíc k běžné léčbě intranazálními steroidy a minerálními sprškami léčena 3 týdny anti-stafylokokovým antibiotikem dle minimální inhibiční koncentrace. Skupina B (10) dostávala kromě zvyklé léčby placebo. Obě skupiny byly porovnány předoperačně, za 3 a 6 měsíců po operaci pomocí symptom specifického skóre, endoskopického skóre a dotazníku kvality života SNOT-22 v českém překladu. Výsledky: Mírně lepších výsledků bylo dosaženo u nemocných s přidanou antibiotickou léčbou. Rozdíly však nebyly však statisticky významné. Nejvýraznější rozdíl ve prospěch skupiny A byl dosažen u endoskopického skóre za 3 měsíce po operaci. Bez ohledu na způsob léčby u asi 30 % nemocných došlo k vymizení...
|
|
|
In-vivo a ex-vivo modely povrchových mykóz
Míková, Ivana ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Julák, Jaroslav (oponent)
12. 5. 2016 In vivo a ex vivo modely povrchových mykóz (bakalářská práce) Ivana Míková Abstrakt V bakalářské práci jsem se zabývala významem využití laboratorních zvířat (in vivo modely) a uměle vytvořených tkání (ex vivo modely) pro studium povrchových mykóz. Účelem použití těchto modelů je zejména objasnění patogeneze onemocnění (průnik patogena do organizmu, klinické, histopatologické a imunologické změny) nebo testování nových metod léčby. Pro úspěšné založení experimentu je stěžejní výběr vhodného a citlivého modelu, metodika přípravy inokula a příprava modelu před inokulací. Mezi nejrozšířenější in vivo a ex vivo modely patří malí hlodavci (morče, myš, potkan), kožní ekvivalenty a keratinové filmy vyrobené z lidských vlasů, nehtů nebo zvířecích kopyt. Práce shrnuje jejich výhody a nevýhody. Dále se práce zabývá tím, kterými dermatofyty a dimorfními patogeny byly modely úspěšně inokulovány a za jakým konkrétním účelem byly použity. Nejčastěji zkoumaní původci povrchových mykóz patří do skupiny dermatofytů (Trichophyton, Microsporum, Epidermophyton, Arthroderma) nebo dimorfních hub (Blastomyces a Sporothrix). Obě tyto skupiny houbových patogenů způsobují u zvířat a člověka povrchové mykózy, Blastomyces a Sporothrix mohou být i původci systémových onemocnění. Jejich morfologie a ekologie jsou shrnuty v...
|
|
|
Prevence recidiv nosní polypózy u nemocných s nálezem enterotoxiny produkujících kmenů Staphylococcus aureus
Schalek, Petr ; Petráš, Petr (vedoucí práce) ; Julák, Jaroslav (oponent) ; Malina, Jiří (oponent) ; Vokurka, Jan (oponent)
Úvod: Enterotoxiny produkované Staphylococcus aureus (SA) se mohou uplatňovat jako superantigeny a takto, nezávisle na antigenní specifitě, ovlivňovat průběh chronické rinosinusitidy s nosními polypy (NP). Cílem studie bylo prokázat zda antibiotická léčba podaná po endoskopické operaci paranazálních dutin pro NP může pozitivně ovlivnit průběh onemocnění ve srovnání s placebem. Pacienti a metody: 23 pacientů po operaci paranazálních djutin pro NP, s pozitivním kultivačním peroperačním nálezem SA, pozitivně testovaným na schopnost produkce enterotoxinů A-E a TSST-1 bylo randomizováno do 2 skupin. Skupina A (13 nemocných) byla navíc k běžné léčbě intranazálními steroidy a minerálními sprškami léčena 3 týdny anti-stafylokokovým antibiotikem dle minimální inhibiční koncentrace. Skupina B (10) dostávala kromě zvyklé léčby placebo. Obě skupiny byly porovnány předoperačně, za 3 a 6 měsíců po operaci pomocí symptom specifického skóre, endoskopického skóre a dotazníku kvality života SNOT-22 v českém překladu. Výsledky: Mírně lepších výsledků bylo dosaženo u nemocných s přidanou antibiotickou léčbou. Rozdíly však nebyly však statisticky významné. Nejvýraznější rozdíl ve prospěch skupiny A byl dosažen u endoskopického skóre za 3 měsíce po operaci. Bez ohledu na způsob léčby u asi 30 % nemocných došlo k vymizení...
|
|
|
Cidní působení korónového výboje na mikroorganismy
Dymáčková, Laura ; Kříha, Vítězslav (vedoucí práce) ; Julák, Jaroslav (oponent)
This thesis following up the studies about decontamination effects of low-temperature plasma generated by corona discharge. Two species of bacteria, Escherichia coli and Staphylococcus epidermidis, were exposed in two separate sets of experiments. Bacterial suspensions were treated by point-to-plane corona discharge directly on surface of semisolid culture medium, the Mueller-Hinton agar, placed in Petri Dishes of 5 cm diameter. The point electrode was realized by the tip of a 0.7 mm syringe needle, connected to the source of direct current high voltage. The plane electrode was formed by the surface of an ion-conducting semisolid cultivation medium. A micrometer screw allowed precise setting the 4 mm distance of the point electrode from the anode surface. The samples were exposed to the corona discharge with current of 25μA - 150μA range. The treatment duration is given by constant exposed charge (18, 27, 36 and 54 mC) condition. After exposition, all Petri dishes were immediately cultivated at 37 žC overnight. After cultivation followed evaluation of inhibition zone areas, that was caused by action of electric charge. The state of the cultures was quantitatively assessed by measuring of the growth inhibition zones, where a complete growth inhibition took place. The behaviors of these exposures were...
|
host ::
RSS.