|
|
Simulace dějů predikovaných teorií zamrzlé plasticity
Nekola, Ondřej ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ponížil, Petr (oponent)
Otázka tempa evoluce patří k nejstarším v evoluční biologii a dosud nebyla uspokojivě vyřešena. Jedním z pokusů je teorie zamrzlé plasticity, podle které je pohlavně se rozmnožující druh schopný vývoje jen v krátkých obdobích, kdy dojde k poklesu genetického polymorĄsmu například při peripatrické speciaci. V delších obdobích evoluční stáze je vývoj druhu omezen frekvenčně závislou selekcí a pleiotropií. V rámci této práce byl vyvinut volně dostupný program simulující chování po- pulací pohlavně se rozmnožujících jedinců v proměnných podmínkách prostředí. V tomto programu byly simulovány vývoje populací s různou pravděpodobností vzniku alel působících na více složek fenotypu a s různou pravděpodobností vzniku frekvenčně selektovaných alel, které působí na fenotyp v opačném směru, pokud jsou v lokusu jednou nebo dvakrát. Byly pozorovány trendy předpovězené teorií zamrzlé plasticity Ű pomalejší přizpůsobení skokovým změnám prostředí, menší dosažené Ątness a častější vy- mírání populací s většími podíly zkoumaných druhů alel, ale pouze s velmi malou silou efektu a bez statistické významnosti. Pro budoucí výzkum je vhodné rozšířit prostor zkoumaných parametrů a zejména se zaměřit na větší populace, u kterých je účinnější působení selekce.
|
|
|
Conformity and eccentricity; driving forces of cultural evolution
Kutsos, Peter ; Tureček, Petr (vedoucí práce) ; Šaffa, Gabriel (oponent)
Když jsou zvířata vyzvána, aby se rozhodla mezi alternativními behaviorálními strategiemi, musí často pracovat s omezenými nebo protichůdnými informacemi. V těchto situacích může mít velký význam to, jaký zdroj informací upřednostní. Jednotlivci spoléhající na sociální informace (tzv. social learners) se mohou tak vyhnout nákladům jako je riziko konzumace nesprávného jídla nebo energie potřebná k průzkumu prostředí. Riskují ale, že informace, které používají, jsou zastaralé nebo nekvalitní. Na druhou stranu ti, kteří upřednostňují individuální učení, si mohou být více jisti relevancí získaných informací, ale bez jakéhokoli sociálního učení jsou nuceni každou generaci "znovuobjevovat kolo". Přirozený výběr vedl k vytvoření několika adaptivních heuristických pravidel, která pomáhají tyto strategie učení vést. Jedna kategorie těchto pravidel je závislá na frekvenci, což znamená že míra pravděpodobnosti osvojení behaviorálního vzorce závisí na tom, jak často (nebo jak vzácně) jsou v populaci zastoupeny. Tato práce je přehledem literatury týkající se dvou takových pravidel: konformity a antikonformity a rolí, které hrají v kulturní evoluci. Klíčová slova: na frekvenci závislý přenos, kulturní evoluce, , sociální učení, bias konformity, antikonformita
|
|
|
Evoluční aspekty (epi)genetické determinace laterality se zaměřením na horní končetinu
Holoubková, Tereza ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Struška, Michal (oponent)
Preference horní končetiny je jednou z nejvíce zřetelných asymetrií lidského těla. V populaci se vyskytuje přibližně 90 % pravorukých, což je ten nejsilnější sklon k používání jedné z končetin mezi veškerými primáty. Preference horní končetiny je spojená s lateralizací mozku pro řeč a je podmíněná jak geneticky, tak i faktory prostředí. Genetické podmínění preference horní končetiny nebylo stále rozklíčováno, i když je v dnešní době množství genů a oblastí, které se dají považovat za kandidátní. Kromě kandidátních genů se ke genetickému podmínění vážou i epigenetické vlivy a role testosteronu. Preference horní končetiny se začala projevovat už na počátku vývoje lidské populace, přibližně v době středního pleistocénu, a to se stejným procentuálním výskytem levorukých jako dnes. Polymorfismus levorukosti se v populaci udržuje na základě frekvenčně-dependentního modelu, jelikož levorukost s sebou přináší mnoho výhod, ale také nevýhod.
|
|
|
Simulace dějů predikovaných teorií zamrzlé plasticity
Nekola, Ondřej ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ponížil, Petr (oponent)
Otázka tempa evoluce patří k nejstarším v evoluční biologii a dosud nebyla uspokojivě vyřešena. Jedním z pokusů je teorie zamrzlé plasticity, podle které je pohlavně se rozmnožující druh schopný vývoje jen v krátkých obdobích, kdy dojde k poklesu genetického polymorĄsmu například při peripatrické speciaci. V delších obdobích evoluční stáze je vývoj druhu omezen frekvenčně závislou selekcí a pleiotropií. V rámci této práce byl vyvinut volně dostupný program simulující chování po- pulací pohlavně se rozmnožujících jedinců v proměnných podmínkách prostředí. V tomto programu byly simulovány vývoje populací s různou pravděpodobností vzniku alel působících na více složek fenotypu a s různou pravděpodobností vzniku frekvenčně selektovaných alel, které působí na fenotyp v opačném směru, pokud jsou v lokusu jednou nebo dvakrát. Byly pozorovány trendy předpovězené teorií zamrzlé plasticity Ű pomalejší přizpůsobení skokovým změnám prostředí, menší dosažené Ątness a častější vy- mírání populací s většími podíly zkoumaných druhů alel, ale pouze s velmi malou silou efektu a bez statistické významnosti. Pro budoucí výzkum je vhodné rozšířit prostor zkoumaných parametrů a zejména se zaměřit na větší populace, u kterých je účinnější působení selekce.
|
|
|
Preference minoritního fenotypu v pohlavním výběru u člověka
Pokorný, Šimon ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
Preference minoritního fenotypu, nebo-li negativně frekvenčně závislá selekce je typ výběru, kdy je daná forma znaku nepřímo úměrně preferována v závislosti na frekvenci v populaci. V pohlavním výběru může i slabý efekt na pozadí jiných preferencí v dlouhodobém měřítku vést ke stabilnímu polymorfismu. Tato práce zkoumá daný fenomén v kontextu vizuálních obličejových znaků u člověka. Zatímco obecné trendy atraktivity tlačí tvaroprostor obličeje směrem k uniformitě, individuální rekognice, která podmiňuje většinu sociálních vazeb, využívá rozsáhlé variability jednotlivých znaků. Ta může být vytvářena a udržována právě preferencí minoritních fenotypů. V naší studii jsme efekt preference minoritních fenotypů sledovali na selekci vzácných barev vlasů a očí. Vytvořili jsme 120 unikátních setů složených ze šesti fotografií, ve kterých jsme experimentálně upravovali frekvence daných forem znaků. Ty byly poté předloženy 226 hodnotitelům. Sledovali jsme vliv relativní frekvence formy znaku v kontextu na hodnocení jednotlivých stimulů. Signifikantní efekt preference minoritních fenotypů se podařilo prokázat u barvy vlasů, pokud ženy hodnotily fotografie mužů. Když hodnotili muži fotografie žen, byl efekt signifikantní pouze u barvy očí. Klíčová slova: percepce obličeje, pohlavní výběr, frekvenčně závislá...
|
host ::
RSS.