|
|
Vina a odpuštění
Borovanská, Johana ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Práce se zabývá tématy viny a odpuštění na základě rozboru textů Karla Jasperse (Otázka viny: Příspěvek k německé otázce), Anthonyho J. Steinbocka (Moral Emotions: Reclaiming the Evidence of the Heart) a Vladimira Jankélévitche (Odpuštění). Uvedená témata jsou doplněna analýzou lítosti, která je s oběma úzce spjata. První část práce pojednává o klasifikaci viny, kterou předkládá Karl Jaspers, tzn. jsou probrány jednotlivé druhy viny: kriminální, politická, morální a metafyzická vina. Následně je probráno téma kolektivní viny a otázky s ní související. Na Jaspersovu klasifikaci navazuji Steinbockovou analýzou zkušenosti viny. Steinbock se na rozdíl od Jasperse soustředí především na strukturní rysy viny pojímané jako zkušenosti, což přináší vhodné doplnění k Jaspersově pojetí viny, který se těmito otázkami nezabývá, případně se jim věnuje pouze okrajově. Následně je představeno téma lítosti, jak je pojímá Steinbock. Lítost je možným následkem viny a s vinou sdílí některé základní rysy, zároveň je předpokladem možnosti odpuštění. V závěru této části dochází k propojení koncepcí obou autorů, jehož cílem je nejen zdůraznit rozdíly či společné rysy daných koncepcí, nýbrž na základě studovaných textů stanovit, ke kterému druhu viny (v Jaspersově pojetí) se vztahuje lítost, a následně i možné odpuštění...
|
|
| |
|
|
Stromy ve Starém zákoně s přihlédnutím k mytologii starověkého Předního východu
Loukotová, Kateřina ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Vymětalová Hrabáková, Eva (oponent)
Práce se zabývá symbolikou stromů ve Starém zákoně s přihlédnutím k mytologii starověkého Předního východu, a to s využitím příslušné literatury, konkordančního průzkumu a synchronní a diachronní analýzy biblických textů. Klade si za cíl být průřezem nejdůležitějších aspektů výskytu stromů v Písmu, a to v doslovném i přeneseném slova smyslu. Na základě práce s biblickými a předovýchodními mytologickými texty představuje strom jako obecně srozumitelný symbol s širokou vypovídací schopností, která tvoří jeho potenciál pojmout do sebe i ta nejsložitější poselství zvěsti Písma a všelidské situace vůbec.
|
|
| |
|
|
Fenomén viny a odpuštění z pohledu svépomocné skupiny anonymních alkoholiků vybraného okresního města
ŽILÁKOVÁ, Kateřina
Práce představuje chápání viny a hříchu v Bibli, křesťanské tradici a současné morální teologii. Zdůrazňuje, že v uvedených obdobích oba fenomény patřily do běžné řeči a k základním morálním pojmům. Věnuje se chápání viny (hříchu) a odpuštění v současné době a neopomíjí poznatky empirických věd. Zohledňuje skutečnosti, které vedly ke ztrátě nebo deformaci vědomí obou fenoménů ze společnosti vůbec. V praxi mapuje možnou představu současného stavu vědomí viny a odpuštění a vztahuje ji ke specifické skupině anonymních alkoholiků.
|
|
|
Na počátku byl vztah - křesťanské paradigma západní kultury formující obraz člověka v procesu trestního soudnictví
TÝMOVÁ, Kateřina
Diplomová práce pojednává na teoretické úrovni o významu a postupném vývoji vnímání dialogičnosti člověka v kontextu trestního soudnictví. V západoevropském kulturním prostředí byl obraz člověka jako dialogické bytosti výrazně ovlivněn židovsko-křesťanskou tradicí, která "člověka ve vztahu" pojímá jako neohraničenou a transcendentální formu bytí. Z praktického hlediska vnímá vztah jako základní předpoklad v procesu obnovy člověka a příležitost opětovného přiblížení se původní dokonalé formě lidství, které vzešlo z "rukou" Božích. Kulturně přijímaný dialogický obraz člověka se podílí na formování konkrétní podoby člověkem vytvářených systémů a institucí, které zahrnují i systém trestního práva a justice, jejichž hlavním cílem je prosazování spravedlnosti. V duchu kulturní tradice je v současné době kladen důraz na ochranu a respekt důstojnosti a individuálních práv a svobod člověka, a tudíž je preferována osobní účast aktérů trestního konfliktu na procesu spravedlnosti. Spravedlnost se tak v osobě viníka a oběti v rámci restorativní justice stává více "spravedlností dialogu a vyjednávání", a to v mezích zákona tak, aby mohly být maximálně ošetřeny individuální potřeby a zájmy účastníků a zajištěny závazky z konfliktu vyplývající.
|
|
|
Kolektivní odpovědnost v knize Genesis
PLEVOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá situacemi, ve kterých byla v knize Genesis uplatněna kolektivní odpovědnost a účelem, za jakým byla kolektivní odpovědnost v knize Genesis používána. Nejprve jsou vymezeny základní pojmy kolektivní odpovědnost, vina a odpuštění. Dále práce zahrnuje analýzu textů z knihy Genesis: 12,10-20; 18,16-33; 20,1-18; 26,1-11; 34,1-31. Tyto texty jsou v poslední části rozebrány z pohledu kolektivní odpovědnosti. Stěžejní otázka této práce zní: V jakých situacích v Genesis je uplatněna kolektivní odpovědnost? Z analýzy jednotlivých textů vyplynulo, že kolektivní odpovědnost v Genesis je spojená s trestem nebo varováním. Kolektivní odpovědnost ukazovala směr, kterým měl vyvolený lid jít k Bohu, a varovala před sejitím z této cesty a vzdálením se od Boha.
|
|
|
Druhy lásky a jejich místo v sociální práci
PATEROVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá rozborem jednotlivých druhů lásky, naděje a odpuštění. Každý druh lásky je definován, jsou popsány jeho projevy a možné negativní dopady, jeho zneužití či špatného pochopení. Práce dále poukazuje na vhodnost nebo nevhodnost přítomnosti jednotlivých druhů lásky v sociální práci, s ohledem na funkčnost pracovního vztahu mezi sociálním pracovníkem a klientem. Pojmy naděje a odpuštění, kterým jsou věnovány poslední dvě kapitoly, jsou vysvětleny a popsány, jako dynamické procesy. Důraz je kladen na základní a zásadní postavení všech tří pojmů v oboru sociální práce i životě člověka vůbec.
|
|
|
Spiritual dimension of the Divine mercy cult in the st. Faustina Kowalska´s diary
TURICOVÁ, Aneta
Práce se zabývá spirituální dimenzí kultu Božího milosrdenství v Deníku svaté sestry Faustýny Kowalské. Ústředním bodem její spirituality je Boží milosrdenství. Poznávání Boha v tomto tajemství a rozjímání nad ním v každodenním živote jsou klíčem k pochopení cesty apoštolky Božího milosrdenství ke křesťanské dokonalosti. Tato cesta vede přes dětskou důvěru k Bohu a milosrdnou lásku k bližnímu. Poslání sestry Faustýny nese úctu k Božímu milosrdenství v nových formách, které jí Ježíš zjevil a odpo
|
|
|
KONCEPCE SVĚDOMÍ V DÍLE JOSEPHA RATZINGERA
VAŠÁKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá problematikou svědomí obecně a teologicky. Charakterizuje pojem svědomí z různých hledisek. Popisuje fenomén svědomí od názoru sv. Augustina, sv. Tomáše Akvinského a z nich vycházející pojetí Josepha Ratzingera.
|
host ::
RSS.