|
|
Výpočet výše majetkové újmy způsobené na lesích v oblastech realizací vodohospodářských staveb
Bureš, Petr ; Čermák, Jan (oponent) ; Vala,, Vlastimil (oponent) ; Alexandr, Pavel (vedoucí práce)
Problémovou situací při vzniku škody na lesích následkem stavební činností je celkové její vyčíslení, protože dochází nejen ke škodám na lesním porostu a pozemcích určených pro plnění funkci lesa, ale také ke škodám na vodohospodářské funkci lesa. Vznikem škod na porostu a lesních pozemcích dochází současně k poškození hydrických poměrů. Porušené hydrické poměry na lesních pozemcích mimo jiné, že jsou škodou na životním prostředí (resp. jedné z jeho složek), jsou také majetkovou újmou pro vlastníka lesa, protože přímo ovlivňují výši dodatečných nákladů spojených s jeho hospodařením v lese. Stávající vyhláška MZe ČR č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích posuzuje pouze újmu či škodu na lesním porostu a pozemku určeném pro plnění funkcí lesa, ale neposuzuje les a jeho ostatní mimo-produkční funkce jako lesní ekosystém. Škoda (majetková újma) na vodohospodářské funkci lesa není výše zmiňovanou vyhláškou řešena. Prvotně formulovaný problém spočívá v nalezení vhodného způsobu řešení jak objektivně vyčíslit majetkovou újmu na lese, vč. škody na vodohospodářské funkci lesa a tím se přiblížit k exaktnosti skutečné škody na lese vznikající v přímé souvislosti s umístěním a realizací staveb.
|
|
|
Ekosystémové služby lesa: vybrané poznatky
Melichar, J. ; Horváthová, Eva
Hodnocení ekosystémových služeb (ES) se v průběhu posledních dvou dekád stalo důležitým koncepčním a modelovým nástrojem využívaným při kvantifikaci příspěvku jednotlivých ekosystémů (včetně globálního)\na biologické rozmanitosti k lidskému blahobytu. I když existuje celá řada koncepčních rámců a široká škála empirických aplikací, chybí podrobnější teoretická vymezení opírající se o ekologické a ekonomické teorie a rovněž\npřetrvává nejednoznačnost v definování pojmu ekosystémová služba. Ad hoc vymezení a obecná formulace tohoto pojmu je pak limitující v interpretaci dosažených výsledků, možnosti srovnání napříč studiemi, včetně provádění přenosu hodnot a funkcí hodnot, či při koncipování ekonomických nástrojů jakým jsou např. platby za ekosystémový služby. V tomto příspěvku proto diskutujeme pojmy jako je konečný produkt, meziprodukt, ekologická produkční funkce a funkce užitku, tedy pojmy, které jsou určující pro korektní vymezení ES z pohledu ekonomické teorie.
|
|
|
Vyhodnocení fenologických fází dospělého bukového porostu na Ekosystémové stanici Štítná nad Vláří
Střecha, Jaroslav
Na Ekosystémové stanici Štítná nad Vláří v Bílých Karpatech probíhá snímkování fenologickými kamerami uvnitř dospělého bukového porostu z meteorologického stožáru spolu se sběrem meteorologických dat od roku 1960. Fenologie zaznamenává pravidelně se opakující změny na rostlinách, tzv. fenofáze v návaznosti na vnějším prostředí a především počasí. Lesní ekosystémy proto fungují jako významný bioindikátor klimatických změn. Z fenologického pozorování v letech 2018–2020 byly vyhodnoceny fenofáze buku dvěma způsoby. Vizuálním vyhodnocením a pomocí analýzy vegetačního indexu ze snímku fenologických kamer. Obrazové analýzy zaznamenají fenologickou fázi dříve než pozorovatel. Došlo ke zvýšení průměrné roční teploty, což mělo za následek prodloužení vegetačního období. Vegetační léto se prodloužilo až o 82. dní. Tento trend klimatických změn spolu s výskytem let s nedostatkem srážek bude mít negativní vliv na vitalitu buku a lesních ekosystémů.
|
|
|
Výukový program s tematikou vybraných ekosystémů pro evironmentální výchovu v mateřské škole
POLEDNOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce je zaměřena na environmentální výchovu. V teoretickém rámci definuje environmentální výchovu a její hlavní cíle, důvody pro její zařazení do vzdělávání již v předškolním věku a vztah k RVP PV. Kromě toho jmenuje metody vhodné pro její realizaci v mateřské škole. V praktické části představuje vytvořenou vzdělávací nabídku zaměřenou na vybraný ekosystém. Při výběru aktivit zařazených do výukového programu klade důraz na metody přímého studia přírody jako je pozorování a jednoduchý experiment, manipulace s přírodninami nebo smyslové vnímání. Zároveň se zaměřuje na prožitek dětí a zkušenosti, které získají bezprostředním kontaktem s přírodou a spontánními hrami v ní. Po realizaci výukového programu pak hodnotí navržená témata a zvolené metody na základě vyhodnocených rozhovorů a průběžného pozorování dětí.
|
|
|
Lesní noviny - opora pro environmentální výchovu v předškolním vzdělávání
HOSENSEIDLOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na environmentální výchovu v předškolním vzdělávání a jejím hlavním cílem je představení výukového projektu, na téma lesní ekosystém. Environmentální projekt je ve formátu monotematického čísla novin s názvem ,,Lesní noviny", který cílí na problematiku lesního ekosystému a obsahuje ucelené vzdělávací činnosti pro podporu výuky environmentální výchovy v mateřských školách. Teoretická část se věnuje pojmu environmentální výchovy, její charakteristice, metodických prvkům a možnosti využití lesní pedagogiky. Praktická část je v rámci provedeného polosturukturovaného rozhovoru věnována evaluaci práce s Lesními novinami přímo v praxi v mateřské škole a v rodinném prostředí, kde se vyskytují děti předškolního věku. Na základě získaného kladného hodnocení vypracovaného projektu, bude práce na projektu pokračovat a v řešení je další vydání Lesních novin.
|
|
|
Průřezové téma "Les" a lesní pedagogika jako jedna z možností jeho realizace
Kozák, Jaromír ; Švecová, Milada (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Průřezová témata jsou důležitým formativním prvkem vzdělávání. Ekosystém les je prostředí s velkým významem a potenciálem a poznatky o lesním ekosystému, dějích v něm probíhajících a lidských činnostech s ním spojených, je možné zahrnout do mnoha vzdělávacích oblastí. Spojením těchto dvou fenoménů získáváme průřezové téma "Les". Možným nástrojem pro jeho realizaci je lesní pedagogika. V teoretické části práce je pojem průřezové téma vymezen a definován jak obecně, tak i na konkrétním příkladu průřezového tématu "Les". K ekosystému les jsou uvedeny ty poznatky, které přispívají k popularizaci výsledků lesnického výzkumu a k modernizaci výuky o lesním ekosystému na základních školách a gymnáziích. Lesní pedagogika je představena jako nástroj, který může významně přispět k prohloubení učiva o "Lese" a jeho prezentování jako průřezového tématu. V praktické části práce jsou představeny výsledky dotazníkové šetření, které přispěly ke zjištění současného stavu implementace průřezového tématu "Les" do výuky na základních školách a gymnáziích. Ukázaly také, jaké je v současné době mezi pedagogy povědomí o lesní pedagogice a o které aktivity lesních pedagogů je zájem. Dále přispěly k analýze současného stavu využívání vzdělávacích programů k ekosystému les. V rámci praktické části práce byly také vytvořeny a...
|
|
|
Sekvestrace uhlíku lesními ekosystémy v měnícím se klimatu.
Hlaváčková, Lucie ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Urban, Otmar (oponent)
Studium globálního cyklu uhlíku je v popředí zájmu vědců, protože pochopení jednotlivých sinků uhlíku a vazeb mezi nimi může nastínit řešení problémů spojených se zvyšující se koncentrací CO2 v ovzduší v budoucnosti. Práce je zaměřena na roli lesních ekosystémů v tomto cyklu. Lesy pokrývají skoro třetinu povrchu pevniny a prostřednictvím fotosyntézy váží velkou část uhlíku do své biomasy. Síla sinku lesního porostu se však může lišit v závislosti na typu biomu, stáří porostu a na aktuálních klimatických podmínkách. Lesní biomy můžeme obecně rozdělit podle zeměpisné šířky na biom tropického, temperátního a boreálního lesa. V tomto pořadí klesá i jejich velikost zásob uhlíku. Ostatní parametry, jako čistá primární produkce a respirace, se liší v závislosti na konkrétním ekosystému. Tropické deštné lesy jsou velkou zásobárnou uhlíku, ovšem jejich značné kácení způsobuje také obrovské uvolňování emisí C zpět do atmosféry. Boreální lesy nejsou tak významným sinkem uhlíku, ale mají velký vliv na tamní klima. Jisté spekulace také vyvstávají v případě starých lesů. Je možné najít autory, kteří tvrdí, že starý les již není sinkem uhlíku a jejich celková uhlíková bilance je tedy neutrální. Mnoho prací však toto vyvrací a dokazuje sice nižší poutání uhlíku v porovnání s dospělými či mladými lesy, ale celkovou...
|
|
|
Struktura, vývoj a funkce mikrobiálních společenstev v odumřelém dřevě
Bernardová, Natálie ; Brabcová, Vendula (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Mrtvé dřevo představuje jeden z nejvýznamnějších rezervoárů uhlíku v lesních ekosystémech. V přirozených lesích je jeho objem vyšší, počítaný na řádově stovky m3 ha-1 , zatímco v hospodářských lesích je jeho objem stanovován pouze v desítkách m3 ha-1 . Na rozdíl od rostlinného opadu nebo půdy, je mrtvé dřevo v prostoru nerovnoměrně rozloženo a má specifické fyzikálně-chemické vlastnosti: vysoký obsah těžce rozložitelných polymerů, nízké množství dusíku a je nepropustné. Tyto vlastnosti negativně ovlivňují rychlost rozkladu, zvláště v jeho počátečních fázích. Díky těmto vlastnostem dochází k jeho velmi pomalému rozkladu mikroorganismy, kumuluje se, a proto představuje hlavní rezervoár živin. Tato diplomová práce je zaměřena na popis struktury, vývoje a funkce houbového společenstva v mrtvém dřevě rozkládajícího se v přirozeném bezzásahovém lese a analýzu některých funkčních vlastností hub podílejících se na rozkladu dřeva. Současně byly popsány změny ve fyzikálně-chemických vlastnostech dřeva jako je pH, obsah uhlíku a dusíku v jednotlivých druzích studovaných stromů, ve 4 věkových třídách - stádiích rozkladu. Pro charakterizaci houbového společenstva na základě ITS2 byla použita metoda sekvenace nové generace (NGS) na platformě Illumina MiSeq. Pro analýzu funkčních vlastností byly houby z tlejících...
|
|
|
Sekvestrace uhlíku lesními ekosystémy v měnícím se klimatu.
Hlaváčková, Lucie ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Urban, Otmar (oponent)
Studium globálního cyklu uhlíku je v popředí zájmu vědců, protože pochopení jednotlivých sinků uhlíku a vazeb mezi nimi může nastínit řešení problémů spojených se zvyšující se koncentrací CO2 v ovzduší v budoucnosti. Práce je zaměřena na roli lesních ekosystémů v tomto cyklu. Lesy pokrývají skoro třetinu povrchu pevniny a prostřednictvím fotosyntézy váží velkou část uhlíku do své biomasy. Síla sinku lesního porostu se však může lišit v závislosti na typu biomu, stáří porostu a na aktuálních klimatických podmínkách. Lesní biomy můžeme obecně rozdělit podle zeměpisné šířky na biom tropického, temperátního a boreálního lesa. V tomto pořadí klesá i jejich velikost zásob uhlíku. Ostatní parametry, jako čistá primární produkce a respirace, se liší v závislosti na konkrétním ekosystému. Tropické deštné lesy jsou velkou zásobárnou uhlíku, ovšem jejich značné kácení způsobuje také obrovské uvolňování emisí C zpět do atmosféry. Boreální lesy nejsou tak významným sinkem uhlíku, ale mají velký vliv na tamní klima. Jisté spekulace také vyvstávají v případě starých lesů. Je možné najít autory, kteří tvrdí, že starý les již není sinkem uhlíku a jejich celková uhlíková bilance je tedy neutrální. Mnoho prací však toto vyvrací a dokazuje sice nižší poutání uhlíku v porovnání s dospělými či mladými lesy, ale celkovou...
|
|
|
Průřezové téma "Les" a lesní pedagogika jako jedna z možností jeho realizace
Kozák, Jaromír ; Švecová, Milada (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Průřezová témata jsou důležitým formativním prvkem vzdělávání. Ekosystém les je prostředí s velkým významem a potenciálem a poznatky o lesním ekosystému, dějích v něm probíhajících a lidských činnostech s ním spojených, je možné zahrnout do mnoha vzdělávacích oblastí. Spojením těchto dvou fenoménů získáváme průřezové téma "Les". Možným nástrojem pro jeho realizaci je lesní pedagogika. V teoretické části práce je pojem průřezové téma vymezen a definován jak obecně, tak i na konkrétním příkladu průřezového tématu "Les". K ekosystému les jsou uvedeny ty poznatky, které přispívají k popularizaci výsledků lesnického výzkumu a k modernizaci výuky o lesním ekosystému na základních školách a gymnáziích. Lesní pedagogika je představena jako nástroj, který může významně přispět k prohloubení učiva o "Lese" a jeho prezentování jako průřezového tématu. V praktické části práce jsou představeny výsledky dotazníkové šetření, které přispěly ke zjištění současného stavu implementace průřezového tématu "Les" do výuky na základních školách a gymnáziích. Ukázaly také, jaké je v současné době mezi pedagogy povědomí o lesní pedagogice a o které aktivity lesních pedagogů je zájem. Dále přispěly k analýze současného stavu využívání vzdělávacích programů k ekosystému les. V rámci praktické části práce byly také vytvořeny a...
|
host ::
RSS.