|
|
Zjištění doby potřebné pro řidiče k vyhodnocení situace za vozidlem při odbočování a předjíždění
Belák, Michal ; Rábek,, Vlastimil (oponent) ; Kolíbal, Zdeněk (oponent) ; Semela, Marek (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá zejména zjištěním doby, kterou potřebuje řidič k vyhodnocení situace za vozidlem při jízdních manévrech odbočování a předjíždění, a to na základě provedených měření v reálném silničním provozu. Jedná se o běžné a časté jízdní manévry, které řidič vykonává při řízení vozidla v silničním provozu a pro jejich bezpečné provedení potřebuje znát situaci kolem vozidla a zejména pak za ním, k čemuž slouží zařízení pro nepřímý výhled, nejčastěji zpětná zrcátka. Takto definovaná doba, vhodná např. pro potřeby soudně inženýrské aplikace pro analýzu silničních nehod, dosud nebyla podrobně zkoumána. Za účelem jejího stanovení, proto byla provedena rozsáhlá analýza současného stavu problematiky související s nepřímým výhledem z vozidla, byly formulovány vlivy na délku doby a s tím související charakteristiky člověka jako součástí soustavy řidič – vozidlo - okolí. V práci byly zkoumány vlastnosti lidského vnímání a pojednáno o problematice reakční doby. Byly analyzovány dosavadní výzkumy zabývající se dobou věnovanou pohledům do zrcátek a představeny možné metody jejího měření. Na základě toho pak byl navržen a realizován experiment, pomocí kterého byla tato doba autorem definována a získána potřebná data, jejichž analýzou bylo možné kvantifikovat dobu, kterou řidič potřebuje ke kontrole situace za vozidlem, při odbočování a předjíždění a dalších jízdních manévrech při kterých je potřeba změnit směr, resp. jízdní koridor vozidla. Závěry ukázaly, že doba potřebná pro vyhodnocení situace za vozidlem prostřednictvím zpětných zrcátek obvykle nepřesahuje dobu 1 sekundy.
|
|
|
Analýza rychlosti cyklistů ve věkové kategorii 4 až 10 let
Skanderová, Valentýna ; Semela, Marek (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Diplomová práce Analýza rychlosti cyklistů ve věkové kategorii 4 až 10 let se věnuje historii vzniku jízdního kola, popisu konstrukce a typů kol pro děti v dané věkové kategorii. Součástí práce je statistika nehod za účasti cyklistů a legislativa upravující jízdu na jízdním kole na pozemních komunikacích. V praktické části práce je provedeno měření rychlosti cyklistů při průjezdu měřeným úsekem a analýza těchto dat. Také je zpracován rozbor dat vzhledem k vybavení jízdního kola převodovými systémy. Doplňující měření bylo provedeno i do mírného stoupání. V druhé části praktické práce je měřeno brzdění cyklistů v dané věkové kategorii a vyhodnocení jejich zpomalení. V závěru je srovnání s dosud provedeným měřením jiných autorů.
|
|
|
Rozvoj a využití nedestruktivních zkušebních metod z hlediska soudního inženýrství
Bílek, Petr ; Vala, Jiří (oponent) ; Vodička, Jan (oponent) ; Hobst, Leonard (vedoucí práce)
Betony vyztužené rozptýlenou ocelovou výztuží (drátky) jsou známé pod názvem drátkobetony. Při vzniku poruch nebo havárií betonových konstrukcí vyztužených drátky je nezbytné pečlivě zkoumat skutečné provedení rozptýlené výztuže. Drátkobetony patří k moderním stavebním materiálům, jejichž možnosti využití nejsou dosud zcela vyčerpány. Používány jsou především na podlahové konstrukce zatěžovaných továrních hal a skladů. V posledních letech se díky dobrým fyzikálně mechanických vlastnostem drátkobetonu velmi často vyskytuje snaha projektantů a investorů, využít tohoto materiálu také pro nosné konstrukce. Příznivých vlastností drátkobetonu lze využít, pokud potřebujeme zvýšit odolnost betonu vůči napětí překračujícímu jeho pevnost, cyklickému namáhání, nebo rázovému namáhání. Praxe ukazuje, že aplikace drátkobetonu na takto namáhané konstrukce je cestou, která vede k pozitivním ekonomickým efektům. Podmínkou využití drátkobetonu v konstrukcích je však zajištění rovnoměrného rozptýlení, tedy homogenního rozložení drátků v celém objemu konstrukce. Nevhodným zpracováním a ukládáním směsi během výrobního procesu drátkobetonu jsou vlákna často nerovnoměrně rozložena. Samotné drátky jsou tvarově nepříznivá složka směsi a velmi zhoršují její zpracovatelnost. Může docházet k seskupení drátků, což snižuje celkovou homogenitu a tím i kvalitu drátkobetonových konstrukcí. Pokud homogenita drátkobetonu není dodržena, dochází k nepříznivému jevu, kdy v různých částech konstrukce má materiál jiné charakteristiky (např. tahovou pevnost), což může vést k poruchám konstrukce, tj. vzniku a vývoji trhlin. Případná nižší spolehlivost konstrukce, způsobená nerovnoměrným rozptýlením drátků v objemu betonu, může znamenat nejen škody na majetku, ale především ohrožení bezpečnosti a životů lidí. Je proto potřebné zajistit účinnou kontrolu homogenity drátkobetonu ve zhotovené nosné drátkobetonové konstrukci. Současná kontrola homogenity probíhá dosud na čerstvé směsi, ale pokud drátkobeton ztvrdne a je součástí konstrukce, nejsou v současnosti vyvinuty žádné známé spolehlivé metody, jak homogenitu drátkobetonu na konstrukci ověřit, aniž by došlo k jejímu znehodnocení. Vyvíjené metody na kontrolu koncentrace drátků v drátkobetonových konstrukcích jsou založeny většinou na magnetických nebo elektromagnetických vlastnostech drátků. Práce se zabývá rozvojem magnetické metody in situ za použití permanentních magnetů pro kontrolu rozložení vláken ve ztvrdlém drátkobetonu. Princip zkoušky je založena na měření změny intenzity magnetického pole permanentních magnetů, vyvolané změnou koncentrace drátků v drátkobetonové konstrukci. Metoda má charakter zkoušek tzv. lokálního porušení, jádrovým vývrtem malého průměru. Jedná se tedy o metodu semidestruktivní.
|
|
|
Nové možnosti využití nástrojů hodnocení udržitelnosti betonových konstrukcí z hlediska soudního inženýrství
Hrabová, Kristýna ; Kuda,, František (oponent) ; Prostějovská,, Zita (oponent) ; Vymazal, Tomáš (vedoucí práce)
V posledních letech Evropská unie pracuje na revizi své legislativy v oblasti klimatu, energetiky a dopravy s cílem sladit stávající právní předpisy s ambicemi stanovenými pro roky 2030 a 2050. Tyto ambice úzce souvisí s principy trvalé udržitelnosti. Stoupající počet obyvatel klade čím dál vyšší nároky na životní prostředí. Zlepšení životní úrovně bez poškození životního prostředí se tak stává globálním problémem. Stavebnictví je důležitým a segmentem světové ekonomiky a zároveň přispívá ke znečišťování životného prostředí. Mezi významné producenty emisí CO2 můžeme zařadit také betonářský průmysl. Budoucnost navrhování betonových konstrukcí bude spojená s novými, ale i pokračujícími přeměnami naší společnosti. Razantnost, rychlost a četnost prováděných změn vyvolá i novou naléhavou potřebu poznatků a metodických postupů v této oblasti, ať už půjde o výrobce betonu, projektanty tak i soudní znalce. Zaměření práce vyplývá z potřeby reagovat na nové požadavky v oblasti betonových konstrukcí. V červnu roku 2016 schválila rada fib aktivity v rámci zahájení prací na tvorbě aktualizovaného fib Model Code 2020 (MC2020). Tento Model Code 2020 bude tvořit zdroj nových verzí příslušných eurokódů a ISO norem, přičemž udržitelnost bude považována za základní požadavek. Při návrhu konstrukce tak bude nově nutno zohledňovat nejen hledisko životnosti, ale též výkonnosti a celkového dopadu na životní prostředí. Disertační práce se tak zaměřuje na analýzu nových trendů betonových konstrukcí s cílem kategorizovat oblasti změn, které mohou nastat. Práce prohlubuje poznání o oblastech změn i metodách hodnocení stavebních materiálů a betonových konstrukcí. Na základě zjištěných nedostatků metod k hodnocení trvalé udržitelnosti materiálů byl navržen indikátor trvalé udržitelnosti kSB. Změny, které přinese nový fib Model Code 2020, ať už jde o navrhování staveb na základě principu performance based design, využívání recyklovaných materiálů, či optimalizace konstrukcí, může vést ke vzniku vad a poruch stavebních konstrukcí a nových typů právních sporů, pro něž neexistují algoritmy řešení. V práci jsou popsány také moderní přístroje sloužící k defektoskopii poruch vad a poruch betonových konstrukcí.
|
|
|
Analýza chování řidiče při řešení situací spojených s přecházením chodců přes vozovku
Maxera, Pavel ; Kolíbal, Zdeněk (oponent) ; Rábek, Vlastimil (oponent) ; Kledus, Robert (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá analýzou chování řidiče při řešení situací, spojených s přecházením chodců přes vozovku, a to po různě stavebně řešených přechodech pro chodce za různých podmínek. Práce prohlubuje poznání o vlivu lidského faktoru na vznik dopravní nehody vozidla s chodcem a doplňuje tak poznatky pro potřeby analýzy dopravních nehod, zejména při řešení předstřetové fáze a při řešení možností zabránění střetu účastníky nehody. V práci je podrobně pojednáno o chování řidiče a různých modelech chování, pozornost je věnována také zrakovému vnímání, procesu zpracování informací, jednání řidiče a reakční době. V rámci řešení této dizertační práce byly navrženy a realizovány vhodné typy experimentů, kdy na základě provedených měření byla nalezena metoda zpracování a vyhodnocení dat o chování řidičů a současně byl získán významnější soubor dat pro podrobnou analýzu chování řidičů při různých jízdních situacích. Posuzované veličiny o chování řidičů byly analyzovány z hlediska nebezpečnosti jízdních situací. Pro tyto účely byly v práci vymezeny kategorie nebezpečnosti jízdních situací (situace zcela bezpečné, se zvýšeným nebezpečím, nebezpečné a kritické), do kterých byly následně zařazeny analyzované jízdní situace. Pro umožnění kvantifikace tohoto zařazení situací do kategorií nebezpečnosti byl vymezen tzv. koeficient nebezpečnosti K. Z provedené podrobné analýzy získaných dat byly stanoveny mezní hodnoty tohoto koeficientu a tyto následně verifikovány pomocí údajů z řešení reálných dopravních nehod. Současně byla analýzou ověřena vhodnost užití tohoto koeficientu nebezpečnosti při analýze dopravních nehod, zejména pro detailní posouzení možností zabránění střetu.
|
|
|
Nové možnosti využití nástrojů hodnocení udržitelnosti betonových konstrukcí z hlediska soudního inženýrství
Hrabová, Kristýna ; Kuda,, František (oponent) ; Prostějovská,, Zita (oponent) ; Vymazal, Tomáš (vedoucí práce)
V posledních letech Evropská unie pracuje na revizi své legislativy v oblasti klimatu, energetiky a dopravy s cílem sladit stávající právní předpisy s ambicemi stanovenými pro roky 2030 a 2050. Tyto ambice úzce souvisí s principy trvalé udržitelnosti. Stoupající počet obyvatel klade čím dál vyšší nároky na životní prostředí. Zlepšení životní úrovně bez poškození životního prostředí se tak stává globálním problémem. Stavebnictví je důležitým a segmentem světové ekonomiky a zároveň přispívá ke znečišťování životného prostředí. Mezi významné producenty emisí CO2 můžeme zařadit také betonářský průmysl. Budoucnost navrhování betonových konstrukcí bude spojená s novými, ale i pokračujícími přeměnami naší společnosti. Razantnost, rychlost a četnost prováděných změn vyvolá i novou naléhavou potřebu poznatků a metodických postupů v této oblasti, ať už půjde o výrobce betonu, projektanty tak i soudní znalce. Zaměření práce vyplývá z potřeby reagovat na nové požadavky v oblasti betonových konstrukcí. V červnu roku 2016 schválila rada fib aktivity v rámci zahájení prací na tvorbě aktualizovaného fib Model Code 2020 (MC2020). Tento Model Code 2020 bude tvořit zdroj nových verzí příslušných eurokódů a ISO norem, přičemž udržitelnost bude považována za základní požadavek. Při návrhu konstrukce tak bude nově nutno zohledňovat nejen hledisko životnosti, ale též výkonnosti a celkového dopadu na životní prostředí. Disertační práce se tak zaměřuje na analýzu nových trendů betonových konstrukcí s cílem kategorizovat oblasti změn, které mohou nastat. Práce prohlubuje poznání o oblastech změn i metodách hodnocení stavebních materiálů a betonových konstrukcí. Na základě zjištěných nedostatků metod k hodnocení trvalé udržitelnosti materiálů byl navržen indikátor trvalé udržitelnosti kSB. Změny, které přinese nový fib Model Code 2020, ať už jde o navrhování staveb na základě principu performance based design, využívání recyklovaných materiálů, či optimalizace konstrukcí, může vést ke vzniku vad a poruch stavebních konstrukcí a nových typů právních sporů, pro něž neexistují algoritmy řešení. V práci jsou popsány také moderní přístroje sloužící k defektoskopii poruch vad a poruch betonových konstrukcí.
|
|
|
Analýza chování řidiče při řešení situací spojených s přecházením chodců přes vozovku
Maxera, Pavel ; Kolíbal, Zdeněk (oponent) ; Rábek, Vlastimil (oponent) ; Kledus, Robert (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá analýzou chování řidiče při řešení situací, spojených s přecházením chodců přes vozovku, a to po různě stavebně řešených přechodech pro chodce za různých podmínek. Práce prohlubuje poznání o vlivu lidského faktoru na vznik dopravní nehody vozidla s chodcem a doplňuje tak poznatky pro potřeby analýzy dopravních nehod, zejména při řešení předstřetové fáze a při řešení možností zabránění střetu účastníky nehody. V práci je podrobně pojednáno o chování řidiče a různých modelech chování, pozornost je věnována také zrakovému vnímání, procesu zpracování informací, jednání řidiče a reakční době. V rámci řešení této dizertační práce byly navrženy a realizovány vhodné typy experimentů, kdy na základě provedených měření byla nalezena metoda zpracování a vyhodnocení dat o chování řidičů a současně byl získán významnější soubor dat pro podrobnou analýzu chování řidičů při různých jízdních situacích. Posuzované veličiny o chování řidičů byly analyzovány z hlediska nebezpečnosti jízdních situací. Pro tyto účely byly v práci vymezeny kategorie nebezpečnosti jízdních situací (situace zcela bezpečné, se zvýšeným nebezpečím, nebezpečné a kritické), do kterých byly následně zařazeny analyzované jízdní situace. Pro umožnění kvantifikace tohoto zařazení situací do kategorií nebezpečnosti byl vymezen tzv. koeficient nebezpečnosti K. Z provedené podrobné analýzy získaných dat byly stanoveny mezní hodnoty tohoto koeficientu a tyto následně verifikovány pomocí údajů z řešení reálných dopravních nehod. Současně byla analýzou ověřena vhodnost užití tohoto koeficientu nebezpečnosti při analýze dopravních nehod, zejména pro detailní posouzení možností zabránění střetu.
|
|
|
Zjištění doby potřebné pro řidiče k vyhodnocení situace za vozidlem při odbočování a předjíždění
Belák, Michal ; Rábek,, Vlastimil (oponent) ; Kolíbal, Zdeněk (oponent) ; Semela, Marek (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá zejména zjištěním doby, kterou potřebuje řidič k vyhodnocení situace za vozidlem při jízdních manévrech odbočování a předjíždění, a to na základě provedených měření v reálném silničním provozu. Jedná se o běžné a časté jízdní manévry, které řidič vykonává při řízení vozidla v silničním provozu a pro jejich bezpečné provedení potřebuje znát situaci kolem vozidla a zejména pak za ním, k čemuž slouží zařízení pro nepřímý výhled, nejčastěji zpětná zrcátka. Takto definovaná doba, vhodná např. pro potřeby soudně inženýrské aplikace pro analýzu silničních nehod, dosud nebyla podrobně zkoumána. Za účelem jejího stanovení, proto byla provedena rozsáhlá analýza současného stavu problematiky související s nepřímým výhledem z vozidla, byly formulovány vlivy na délku doby a s tím související charakteristiky člověka jako součástí soustavy řidič – vozidlo - okolí. V práci byly zkoumány vlastnosti lidského vnímání a pojednáno o problematice reakční doby. Byly analyzovány dosavadní výzkumy zabývající se dobou věnovanou pohledům do zrcátek a představeny možné metody jejího měření. Na základě toho pak byl navržen a realizován experiment, pomocí kterého byla tato doba autorem definována a získána potřebná data, jejichž analýzou bylo možné kvantifikovat dobu, kterou řidič potřebuje ke kontrole situace za vozidlem, při odbočování a předjíždění a dalších jízdních manévrech při kterých je potřeba změnit směr, resp. jízdní koridor vozidla. Závěry ukázaly, že doba potřebná pro vyhodnocení situace za vozidlem prostřednictvím zpětných zrcátek obvykle nepřesahuje dobu 1 sekundy.
|
|
|
Rozvoj a využití nedestruktivních zkušebních metod z hlediska soudního inženýrství
Bílek, Petr ; Vala, Jiří (oponent) ; Vodička, Jan (oponent) ; Hobst, Leonard (vedoucí práce)
Betony vyztužené rozptýlenou ocelovou výztuží (drátky) jsou známé pod názvem drátkobetony. Při vzniku poruch nebo havárií betonových konstrukcí vyztužených drátky je nezbytné pečlivě zkoumat skutečné provedení rozptýlené výztuže. Drátkobetony patří k moderním stavebním materiálům, jejichž možnosti využití nejsou dosud zcela vyčerpány. Používány jsou především na podlahové konstrukce zatěžovaných továrních hal a skladů. V posledních letech se díky dobrým fyzikálně mechanických vlastnostem drátkobetonu velmi často vyskytuje snaha projektantů a investorů, využít tohoto materiálu také pro nosné konstrukce. Příznivých vlastností drátkobetonu lze využít, pokud potřebujeme zvýšit odolnost betonu vůči napětí překračujícímu jeho pevnost, cyklickému namáhání, nebo rázovému namáhání. Praxe ukazuje, že aplikace drátkobetonu na takto namáhané konstrukce je cestou, která vede k pozitivním ekonomickým efektům. Podmínkou využití drátkobetonu v konstrukcích je však zajištění rovnoměrného rozptýlení, tedy homogenního rozložení drátků v celém objemu konstrukce. Nevhodným zpracováním a ukládáním směsi během výrobního procesu drátkobetonu jsou vlákna často nerovnoměrně rozložena. Samotné drátky jsou tvarově nepříznivá složka směsi a velmi zhoršují její zpracovatelnost. Může docházet k seskupení drátků, což snižuje celkovou homogenitu a tím i kvalitu drátkobetonových konstrukcí. Pokud homogenita drátkobetonu není dodržena, dochází k nepříznivému jevu, kdy v různých částech konstrukce má materiál jiné charakteristiky (např. tahovou pevnost), což může vést k poruchám konstrukce, tj. vzniku a vývoji trhlin. Případná nižší spolehlivost konstrukce, způsobená nerovnoměrným rozptýlením drátků v objemu betonu, může znamenat nejen škody na majetku, ale především ohrožení bezpečnosti a životů lidí. Je proto potřebné zajistit účinnou kontrolu homogenity drátkobetonu ve zhotovené nosné drátkobetonové konstrukci. Současná kontrola homogenity probíhá dosud na čerstvé směsi, ale pokud drátkobeton ztvrdne a je součástí konstrukce, nejsou v současnosti vyvinuty žádné známé spolehlivé metody, jak homogenitu drátkobetonu na konstrukci ověřit, aniž by došlo k jejímu znehodnocení. Vyvíjené metody na kontrolu koncentrace drátků v drátkobetonových konstrukcích jsou založeny většinou na magnetických nebo elektromagnetických vlastnostech drátků. Práce se zabývá rozvojem magnetické metody in situ za použití permanentních magnetů pro kontrolu rozložení vláken ve ztvrdlém drátkobetonu. Princip zkoušky je založena na měření změny intenzity magnetického pole permanentních magnetů, vyvolané změnou koncentrace drátků v drátkobetonové konstrukci. Metoda má charakter zkoušek tzv. lokálního porušení, jádrovým vývrtem malého průměru. Jedná se tedy o metodu semidestruktivní.
|
|
|
Analýza rychlosti cyklistů ve věkové kategorii 4 až 10 let
Skanderová, Valentýna ; Semela, Marek (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Diplomová práce Analýza rychlosti cyklistů ve věkové kategorii 4 až 10 let se věnuje historii vzniku jízdního kola, popisu konstrukce a typů kol pro děti v dané věkové kategorii. Součástí práce je statistika nehod za účasti cyklistů a legislativa upravující jízdu na jízdním kole na pozemních komunikacích. V praktické části práce je provedeno měření rychlosti cyklistů při průjezdu měřeným úsekem a analýza těchto dat. Také je zpracován rozbor dat vzhledem k vybavení jízdního kola převodovými systémy. Doplňující měření bylo provedeno i do mírného stoupání. V druhé části praktické práce je měřeno brzdění cyklistů v dané věkové kategorii a vyhodnocení jejich zpomalení. V závěru je srovnání s dosud provedeným měřením jiných autorů.
|
host ::
RSS.