|
| |
|
|
Postavení ploštěnky Crenobia alpina v trofické síti prameniště
Reslová, Marie ; Simon, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá potravními nároky sladkovodní ploštěnky druhu Crenobia alpina a jeho postavením v trofické síti prameniště. Jejím cílem je zjistit schopnost druhu C. alpina ulovit různou potenciální kořist, posoudit její schopnost přežívání při poskytnutí různé potenciální potravy a popsat její výskyt a ekologické nároky v souvislosti s ostatními obyvateli prameniště. Dále tato práce přináší rešerši informací o systematice, anatomii a ekologii skupiny Tricladida i druhu C. alpina. Z provedených potravně-preferenčních experimentů vyplývá, že druh C. alpina je jednoznačně schopen ulovit živé žížalice (Lumbriculidae) a také larvy jepic (Ephemeroptera). Neprokázali jsme, že by C. alpina lovila živé blešivce (Gammarus sp.), ačkoliv mají velmi podobné ekologické nároky i výskyt v prameništích. Druh C. alpina významně preferuje poškozenou kořist bez ohledu na to, o jaké živočichy se jedná. Roční pokus sledující přežívání a vymírání ploštěnek C. alpina v laboratorních podmínkách přinesl zjištění, že tento druh je schopen přežívat a rozmnožovat se i pokud je mu poskytována pouze filtrovaná voda. Tento fakt spolu s pozorováním vysoké koncentrace ploštěnek ve vývěru prameniště, otevírá otázku, zda můžeme dále druh C. alpina považovat za jednoznačného predátora. Klíčová slova: Crenobia alpina, ploštěnky,...
|
|
|
Potravní strategie bezobratlých predátorů horských jezer
Hrdličková, Jana ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
V horských jezerech postižených v minulosti nebo současnosti acidifikací se staly vrcholovými predátory určité druhy bezobratlých, které ovlivňují strukturu celého společenstva. Tato práce se věnuje potravním strategiím třech z nich, Cyclops abyssorum a Heterocope saliens (Crustacea: Copepoda) a Glaenocorisa propinqua (Insecta: Heteroptera), a to na modelových lokalitách Černé jezero, Plešné jezero a Prášilské jezero. Hlavním cílem bylo zjistit složení živočišné potravy těchto predátorů a jejich potravní preference. Kvalitu a kvantitu zkonzumované potravy jsem zjišťovala mikroskopicky z obsahu trávicí trubice dosud nepublikovanou metodou. Pro zhotovení preparátu jsem použila hydroxid draselný nebo kyselinu mléčnou k rozpuštění měkké organické hmoty, takže chitinózní části byly dobře patrné. Živočišná potrava byla následně porovnána s potravní nabídkou pomocí Jacobsova indexu selektivity. K doplnění tohoto výzkumu byl proveden potravní pokus s G. propinqua. Potrava všech bezobratlých predátorů do značné míry závisela na potravní nabídce, eventuálně na roční době. G. propinqua nejvíce preferovala jako potravu zástupce čeledi Daphniidae a druh Polyphemus pediculus (Cladocera), pokud byli součástí potravní nabídky (Prášilské jezero). V Plešném jezeře, kde tato potrava není v dostatečné míře přítomná,...
|
|
|
Využití stabilních izotopů pro studium potravní ekologie hmyzu
Javůrková, Jaroslava ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Harant, Karel (oponent)
Potravní ekologie živočichů je důležitá součást studia ekosystémových vztahů. Tato bakalářská práce představuje rešerši v oblasti studia potravní ekologie, především hmyzu. Zaměřuje se zejména na metodu analýzy stabilních izotopů, která je jedním z aktuálních a v posledních desetiletích moderním přístupem pro studium této problematiky. Analýza stabilních izotopů je porovnána s ostatními často využívanými metodami pro studium potravní ekologie živočichů. Cílem této práce je představit metodu analýzy stabilních izotopů a její možné využití pro studium potravní ekologie hmyzu. První část podává nutný teoretický základ, praktické použití v laboratoři a dále se věnuje představení problémům typicky řešeným touto metodou v oblasti studia hmyzu. Klíčová slova: stabilní izotopy, analýza stabilních izotopů, potravní ekologie, potravní preference, hmyz
|
|
|
Využití nahých plžů ve výuce na ZŠ a SŠ
Šrámková, Jiřina ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Kocurková, Alena (oponent)
Předložená práce se zaměřuje na seznámení žáků s běžnými zástupci nahých plžů. V České republice se vyskytuje pět čeledí nahých plžů (Agriolimacidae, Arionidae, Boettgerillidae, Limacidae a Milacidae) a všichni jejich zástupci jsou charakterizováni druhotnou ztrátou schránky. Práce podrobně představuje deset z nich. Součástí práce je zjednodušený determinační dichotomický klíč a atlas. Základ práce však tvoří návrh devíti laboratorních úloh, pozorování a pokusů, které nahé plže představují z mnoha úhlů pohledu, od základního pozorování vnější morfologie přes potravní nároky a smyslové vnímání až po pitvu. Úlohy jsou koncipovány pro využití na střední škole; ve zjednodušené variantě však mohou sloužit i základoškolským prakticky zaměřeným hodinám přírodopisu. Některé z představených úloh (sledování potravních preferencí, smyslové vnímání a reakce na podněty) lze rozšířit na projektový den či déletrvající třídní biologicky zaměřený projekt. Všechny navržené úlohy byly vyzkoušeny. Nejdůležitějším modelovým druhem této diplomové práce je plzák španělský (Arion vulgaris (Moquin-Tandon, 1855)). Jedná se o v ČR nepůvodního, invazivního zástupce čeledi plzákovitých. Díky laboratorním cvičením v práci obsaženým je možné žákům tohoto plže detailně představit a přispět tak k pochopení jeho nebezpečnosti pro...
|
|
|
Potravní preference a foraging mode u ještěrů (Squamata: Sauria)
Křivánek, Jan ; Gregorovičová, Martina (vedoucí práce) ; Kubička, Lukáš (oponent)
Ještěři zaujímají z hlediska opatřování potravy většinou jednu z dvou možných strategií ("foraging mode"). První je "sit and wait" definovaná vyčkáváním na místě po dlouhou dobu s minimem pohybů a útokem na základě vizuálního vjemu u kořisti, která se dostane do určité blízkosti. Druhou je pak "active foraging", při kterém se predátor pohybuje terénem a pomocí chemických stop odhalených nasálně olfaktorickým systémem nebo vomeronasálním systémem vyhledává kořist. Někdy se jako třetí uvádí určitý přechodový článek - "saltatory foraging" nebo kontinuum mezi dvěma extrémními strategiemi. K určení "foraging mode" se užívají proměnné MPM, PTM, PAM a AD, které odráží aktivitu predátora. V rámci těchto predátorů se objevuje celá řada smyslových (zvětšené čichové laloky, velká abundance chuťových pohárků, dvě jamky fovea centralis ve žluté skvrně), morfologických (zkrácení čelisti, štíhlá tělní morfologie, rozeklaný jazyk) a potravních (preference žluté barvy, ontogenetický posun k herbivorii) adaptací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Postavení ploštěnky Crenobia alpina v trofické síti prameniště
Reslová, Marie ; Simon, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá potravními nároky sladkovodní ploštěnky druhu Crenobia alpina a jeho postavením v trofické síti prameniště. Jejím cílem je zjistit schopnost druhu C. alpina ulovit různou potenciální kořist, posoudit její schopnost přežívání při poskytnutí různé potenciální potravy a popsat její výskyt a ekologické nároky v souvislosti s ostatními obyvateli prameniště. Dále tato práce přináší rešerši informací o systematice, anatomii a ekologii skupiny Tricladida i druhu C. alpina. Z provedených potravně-preferenčních experimentů vyplývá, že druh C. alpina je jednoznačně schopen ulovit živé žížalice (Lumbriculidae) a také larvy jepic (Ephemeroptera). Neprokázali jsme, že by C. alpina lovila živé blešivce (Gammarus sp.), ačkoliv mají velmi podobné ekologické nároky i výskyt v prameništích. Druh C. alpina významně preferuje poškozenou kořist bez ohledu na to, o jaké živočichy se jedná. Roční pokus sledující přežívání a vymírání ploštěnek C. alpina v laboratorních podmínkách přinesl zjištění, že tento druh je schopen přežívat a rozmnožovat se i pokud je mu poskytována pouze filtrovaná voda. Tento fakt spolu s pozorováním vysoké koncentrace ploštěnek ve vývěru prameniště, otevírá otázku, zda můžeme dále druh C. alpina považovat za jednoznačného predátora. Klíčová slova: Crenobia alpina, ploštěnky,...
|
|
|
Potravní strategie bezobratlých predátorů horských jezer
Hrdličková, Jana ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
V horských jezerech postižených v minulosti nebo současnosti acidifikací se staly vrcholovými predátory určité druhy bezobratlých, které ovlivňují strukturu celého společenstva. Tato práce se věnuje potravním strategiím třech z nich, Cyclops abyssorum a Heterocope saliens (Crustacea: Copepoda) a Glaenocorisa propinqua (Insecta: Heteroptera), a to na modelových lokalitách Černé jezero, Plešné jezero a Prášilské jezero. Hlavním cílem bylo zjistit složení živočišné potravy těchto predátorů a jejich potravní preference. Kvalitu a kvantitu zkonzumované potravy jsem zjišťovala mikroskopicky z obsahu trávicí trubice dosud nepublikovanou metodou. Pro zhotovení preparátu jsem použila hydroxid draselný nebo kyselinu mléčnou k rozpuštění měkké organické hmoty, takže chitinózní části byly dobře patrné. Živočišná potrava byla následně porovnána s potravní nabídkou pomocí Jacobsova indexu selektivity. K doplnění tohoto výzkumu byl proveden potravní pokus s G. propinqua. Potrava všech bezobratlých predátorů do značné míry závisela na potravní nabídce, eventuálně na roční době. G. propinqua nejvíce preferovala jako potravu zástupce čeledi Daphniidae a druh Polyphemus pediculus (Cladocera), pokud byli součástí potravní nabídky (Prášilské jezero). V Plešném jezeře, kde tato potrava není v dostatečné míře přítomná,...
|
|
|
Potravní preference suchozemských plžů v říčních nivách postižených invazivními rostlinami
Ševčíková, Štěpánka ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Na dvou běžných druzích plžů z oblastí říčních niv byl studován potravní vztah k pěti nejrozšířenějším invazivním rostlinám z tohoto prostředí: Impatiens glandulifera, Helianthus tuberosus, Fallopia japonica, F. sachalinensis a F.x bohemica a k rostlině tvořící zde původní porosty - Urtica dioica. Pomocí tří odlišných metodických přístupů jsem se snažila dokázat, zda jsou tyto rostliny pro plže Succinea putris a Urticicola umbrosus zdrojem potravy či nikoliv. Zjistila jsem, že z histologických řezů živnou rostlinu nelze identifikovat. Pro analýzu trusu neposkytují některé druhy rostlin dostatečně charakteristické struktury, bezpečně lze v trusu identifikovat H. tuberosus a U. dioica na základě trichomů. Podle výsledků laboratorních testů je pro výběr potravy plžů zásadní, o jakou rostlinu se jedná a zda je v čerstvém stavu, či přemrzlá. U. umbrosus zkonzumovala oproti S. putris méně rostlin v čerstvém stavu. Po přemrznutí se míra konzumace u obou druhů značně zvýšila. Nejpreferovanějšími druhy jsou U. dioica a H. tuberosus. I. glandulifera je konzumována pouze po přemrznutí, křídlatky jsou odmítány čerstvé i přemrzlé.
|
|
|
Srovnání vybraných etologických aspektů vybraných druhů suchozemských želv
BLAŽEK, David
V práci byli zkoumáni zástupci 4 chovaných druhů suchozemských želv rodu Testudo (T. hermanni, T. graeca, T. horsfieldi a T. marginata) v chovu ZOO Hluboká nad Vltavou. V rámci studia jejich biologie byly sledovány jejich morfologické parametry, míry, indexy a hmotnosti, a jak tyto zobrazují uváděný pohlavní dimorfismus, zjištěný u volně žijících populací. Dále byly sledované jejich preference potravy, jsou li tyto závislé na pohlaví a způsobu chovu, a to předkládáním 4 druhů potravy (červené zelí, listy pampelišky, a jetele, kořen mrkve) želvám jednotlivě a ve skupině. Pohlavní dimorfismus v rozdílných proporcích těla nejvýraznější u druhu Testudo hermanni. U chovaných Testudo horsfieldi a T. graeca byl zjištěn v méně znacích. Zkoumané samice Testudo ze ZOO Hluboká nad Vltavou byly v průměrných i minimálních a maximálních naměřených hodnotách větší a těžší než samci téhož druhu, což odpovídá literárním údajům z volně žijících populací. Samci se dostanou a počnou konzumovat předloženou potravu dříve než samice. Samci preferovali více zelí a mrkev, samice jetel a pampelišku. Velikost rozdílů změn potravních preferencí mezi individuálními a skupinovými pokusy nebyly závislé na pohlaví, velikosti ani druhu jedince. Při krmení nebyla zjištěna žádná patrná uplatňování převahy silnějších či rychlejších jedinců.
|
host ::
RSS.