|
|
Vývoj vybraných fluviálních jezer v nivě Lužnice
Hastíková, Petra ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Předmětem této práce je zhodnocení vývoje vybraných fluviálních jezer v povodí Lužnice, především v úseku mezi státní hranicí s Rakouskem a Suchdolem nad Lužnicí. Řeka Lužnice v tomto úseku představuje lidskou činností velmi málo ovlivněný fluviální systém. Nachází se zde velké množství fluviálních jezer a řeka zde výrazně meandruje. První část práce se zabývá charakteristikou přírodních poměrů povodí Lužnice a vymezené nivy a problematikou jezer a jejich vymezováním. Druhá stěžejní část práce se zaměřuje na zhodnocení vývoje toku a fluviálních jezer nivy Lužnice na základě dat z leteckého snímkování. Z hlediska postupného odškrcování meandrů a napřimování toku lze konstatovat, že se řeka postupným vývojem značně zkracovala. V rámci této práce bylo také podrobně studováno 34 vybraných fluviálních jezer, u kterých proběhlo morfometrické a batymetrické měření.
|
|
|
Water quality and the assessment of anthropogenic pollution in the sediments of the Elber River oxbow lakes
Beranová, Lucie ; Chalupová, Dagmar (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Tato práce je zaměřena na zhodnocení kvality vody a antropogenního znečištění sedimentů ve starých ramenech Kozelská tůň a Vrť středního toku Labe. Stará říční ramena jsou významnými ekosystémy, ve kterých se může ukládat velké množství znečištěného materiálu. Tato kontaminace může pocházet z průmyslových zdrojů znečištění především z 2. pol. 20.století. Fluviální jezera také dokladují změny trasy koryta řeky a přispívají ke zvýšení stability říčního ekosystému. Výzkum Kozelské tůně byl zvolen především kvůli poloze tohoto jezera, které se nachází v blízkosti areálu Spolana Neratovice, a.s., která v minulosti představovala největší zdroj labského znečištění. Tento výzkum zahrnoval batymetrické měření, pravidelné odečítání vodních stavů, měsíční analýzy chemických a fyzikálních parametrů vody v období od prosince 2016 do listopadu 2017. Okrajovou část práce představovala také mikroskopická analýza fytoplanktonu a zooplanktonu. Další část výzkumu zahrnovala zrnitostní analýza sedimentů a stanovení koncentrace kovů a arsenu v sedimentech ve frakci 20 µm. K výluhu sedimentů byl kromě rozkladu lučavkou královskou použit i celkový rozklad. Hodnocení kvality povrchové vody v jezerech prokázalo zvýšené koncentrace N-NO3. Obsah N-NH4 ve vodě byl v Kozelské tůni i v jezeře Vrť nejvyšší ze všech porovnávaných...
|
|
|
Vývoj vybraných fluviálních jezer v nivě Lužnice
Hastíková, Petra ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Předmětem této práce je zhodnocení vývoje vybraných fluviálních jezer v povodí Lužnice, především v úseku mezi státní hranicí s Rakouskem a Suchdolem nad Lužnicí. Řeka Lužnice v tomto úseku představuje lidskou činností velmi málo ovlivněný fluviální systém. Nachází se zde velké množství fluviálních jezer a řeka zde výrazně meandruje. První část práce se zabývá charakteristikou přírodních poměrů povodí Lužnice a vymezené nivy a problematikou jezer a jejich vymezováním. Druhá stěžejní část práce se zaměřuje na zhodnocení vývoje toku a fluviálních jezer nivy Lužnice na základě dat z leteckého snímkování. Z hlediska postupného odškrcování meandrů a napřimování toku lze konstatovat, že se řeka postupným vývojem značně zkracovala. V rámci této práce bylo také podrobně studováno 34 vybraných fluviálních jezer, u kterých proběhlo morfometrické a batymetrické měření.
|
|
|
Srovnávací studie fluviálních jezer středního Polabí horní Lužnice a horní Svratky
Havlíková, Petra ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Pithart, David (oponent) ; Pokorný, Jan (oponent)
SROVNÁVACÍ STUDIE FLUVIÁLNÍCH JEZER STŘEDNÍHO POLABÍ, HORNÍ LUŽNICE A HORNÍ SVRATKY Petra Havlíková ABSTRAKT Cílem práce bylo postihnout zásadní rozdíly v chemismu a oživení (zooplanktonním společenstvu) mezi fluviálními jezery tří regionů charakterizovaných různou mírou antropogenního ovlivnění - středního Polabí, Horní Lužnice a Svratky v Milovské kotlině. Pro sledování bylo vybráno deset slepých, mrtvých nebo odstavených ramen, která se liší velikostí, mírou napojení na tok, geologickým podložím, zastíněním, způsobem hospodaření v okolní nivě a dalšími charakteristikami. Výchozí hypotézy práce byly následující: 1) Chemismus fluviálních jezer se bude v jednotlivých oblastech (nivách) zásadně lišit. V Polabí budou nejvyšší hodnoty vodivosti a koncentrací organických látek a živin. Fluviální jezera v nivě Svratky u Milov budou mít tyto hodnoty nejnižší a jezera v nivě Lužnice se budou nacházet uprostřed mezi těmito dvěma oblastmi. 2) Chemismus fluviálních jezer komunikujících s řekou povrchovým spojením bude řekou zásadně ovlivněn, což se projeví odlišnými hodnotami koncentrací vybraných parametrů ve srovnání s fluviálními jezery bez přímého spojení. 3) Zooplankton jezer se bude lišit v důsledku různé nadmořské výšky lokalit, jejich chemismu a geografické vzdálenosti. V období od podzimu 2004 do zimy 2007...
|
host ::
RSS.