|
|
Studium antioxidačních komponent u vybraných růžových vín
Valentová, Jana
Popularita a spotřeba růžových vín v České republice stále stoupá a ruku v ruce s tím roste i snaha poznat jeho složení. Velká pozornost je zaměřena na antixodanty pro jejich příznivé vlastnosti na lidský organismus. Dle naší platné legislativy jsou povolenými metodami výroby růžového vína lisování celých hroznů, krvácení a krátkodobá macerace. Právě délka macerace má stěžejní vliv na množství fenolických látek obsažených ve víně, neboť jejich množství stoupá od vín bílých, přes růžová až k červeným. V této práci bylo experimentálně zkoumáno 25 vzorků růžových vín, vyrobených v roce 2016 z odrůd Frankovka, Rulandské modré, Modrý portugal, Zweigeltrebe a Svatovavřinecké. Byla stanovena antioxidační aktivita metodou DPPH a dále celkový obsah polyfenolických sloučenin, antokyanů a flavanolů. Pomocí HPLC byl zjištěn obsah hydroxyskořicových kyselin (kumarové, ferulová a kaftarové), katechinu, epikatechinu, resveratrolu a malvidin 3 glykosidu. Vysokou antioxidační aktivitu a vysoký obsah fenolických látek, flavanolů i antokyanů obsahovala vína z odrůd Frankovka a Modrý portugal. Naopak nejnižší antioxidační aktivitu i obsah fenolických látek měla vína vyrobená z odrůdy Rulandské modré.
|
|
|
Vliv před-fermentační macerace na obsahové látky moštu révy vinné
Sapík, Miloslav
Tato diplomová práce se věnuje tématu vliv před-fermentační maceraci na obsahové látky v moštu révy vinné v daném časovém rozmezí. V teoretické části jsou popsány jednotlivé složky struktury hroznu a látek obsažených v moštu, a proces macerace. Praktická část se týká rozborů moštů ze tří odrůd révy vinné ročníku 2013, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Neuburské odebraných v časovém rozmezí macerace 0, 2, 4, 8, 12, 24 a 48 hodin. Ve vzorcích se následně analyzovaly titrovatelné kyseliny, pH, kyselina vinná, kyselina jablečná, antiradikálová aktivita, obsah flavanolů, polyfenolů, kyseliny kaftarové, antokyanů. Data dokazují, že pokud je podobný rok jako ročník 2013, co se týká zvýšeného obsahu titrovatelných kyselin, dá se zvážit delší macerace rmutu, což může sloužit i budoucí harmoničnosti vína. Vhodná postačující doba macerace na případné snížení titrovatelných kyselin odpovídá době macerace 4 -12 hodin. Co se týká kyseliny vinné a jablečné, jako vhodná doba macerace se jeví přibližně 8 hodin. Pokud bychom chtěli získat co největší podíl zdraví prospěšných látek z tohoto ročníku, musel by se mošt macerovat až 48 hodin.
|
host ::
RSS.