|
|
Adheze bakterií k povrchům
Budil, Jakub ; Beranová, Jana (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Bakteriální adheze je děj, při kterém planktonní buňka přisedá k substrátu, a je nezbytným krokem předcházejícím tvorbě bakteriálního biofilmu. Většina bakteriálních druhů je schopna tvořit biofilmy. Bakterie v biofilmu mimo jiné získávají vyšší odolnost vůči antibakteriálním látkám a dalším vnějším vlivům, což značně ztěžuje jejich odstranění. Bakteriální adheze je velmi komplexní proces, který je ovlivněn řadou fyzikálně-chemických faktorů i přítomností adhezivních struktur na povrchu bakterie a substrátu. Správný popis těchto faktorů umožňuje navržení vhodných úprav substrátu a prostředí při přípravě antiadhezivních a antibakteriálních povrchů či zefektivnění biotechnologických procesů využívajících mikroorganismy. Snížení bakteriální adheze je žádoucí hlavně v medicíně, posílení adheze zase umožňuje zvýšení efektivity procesů využívajících bakterie, například při zpracování odpadních vod. Tato práce shrnuje teorie využívané k předpovědím bakteriální adheze, popisuje modelový průběh adheze a ovlivnění procesu adheze fyzikálními, chemickými a biologickými faktory. Součástí práce je také přehled antiadhezivních a antibakteriálních povrchů. Klíčová slova: Bakterie, adheze, pili, bičík, antiadhezivní a antibakteriální povrchy.
|
|
|
Stability of protein complexes in the cytoskeleton of the eukaryotic flagellum
Pružincová, Martina ; Varga, Vladimír (vedoucí práce) ; Čajánek, Lukáš (oponent)
Cília/bičík je komplexná organela vystupujúca z tela bunky, ktorá môže mať niekoľko funkcií, ako napríklad pohybovú, senzorickú alebo signálnu. Bičík je zostavený zo stoviek proteínov, ktorých väčšina tvorí kostru - mikrotubulárnu axonému. Pretože bičík neobsahuje ribozómy, proteíny, ktoré sa podieľajú na jeho stavbe a funkcii, musia byť dovážané z tela bunky a inkorporované na správne pozície. Navyše, tieto proteíny si musia zachovávať svoju funkciu počas dlhého obdobia, a to napriek tomu, že sú vystavené mechanickému a environmentálnemu stresu. Tieto skutočnosti vzbudzujú otázku, či a kde dochádza v bičíku k výmene proteínov. Predchádzajúce štúdie bičíkov na Chlamydomonas reinhardtii prezentovali, že bičík je dynamická štruktúra (Marshall & Rosenbaum, 2001). Naopak, štúdie na Trypanosoma brucei ukázali, že bičíky tohto organizmu sú pozoruhodne stabilné (Vincensini et al., 2018). Avšak to, akým spôsobom sa bičík vytvára a stabilizuje, bolo doteraz skúmané iba na veľmi malom počte proteínov a iba v krátkych časových intervaloch. Navyše, tieto experimenty využívali expresiu študovaných proteínov s neprirodzenými regulačnými mechanizmami. Na objasnenie detailov spôsobu fungovania proteínovej obmeny v bičíku bola v tejto práci použitá T. brucei. Jedným z dôvodov výberu tohto modelového organizmu bolo...
|
|
|
Jednohostitelská trypanosomatida bezobratlých
Havlová, Jolana ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Varga, Vladimír (oponent)
T ída Kinetoplastea zahrnuje voln žijící i parazitické zástupce. Jednou z nejznám jších skupin je ád Trypanosomatida, do kterého pat í obligátní parazité (Trypanosoma, Leishmania) širokého spektra hostitel . Mnohé druhy jsou velmi nebezpe nými patogeny lov ka, jiné p sobí velké ekonomické ztráty v zem d lství. Nicmén p evážná ást trypanosomatid pat í mezi jednohostitelské parazity hmyzu, kte í jsou pro své hostitele v tšinou nepatogenní. Jednohostitelská trypanosomatida parazitují p evážn v ádech polok ídlých a dvouk ídlých. P edložená diplomová práce se v nuje detekci nákaz jednohostitelskými trypanosomatidy u šváb odchycených na území eské republiky a šváb pocházejících z n kolika r zných chov . Švábi jsou vhodní mechani tí p enaše i r zných patogen (v etn parazit ), kte í ohrožují zdraví lov ka i zví at. První popis trypanosomatid ve švábech byl zdokumentován již na po átku 20. století, ale žádná studie se t mto nález m d kladn ji nev novala. Cílem této práce byla i podrobná morfologická a ultramikroskopická analýza a studium hostitelské specifity nedávno popsaného druhu švábí herpetomonády Herpetomonas tarakana. Tato diplomová práce byla áste n podkladem již publikovaného lánku "Diversity of trypanosomatids in cockroaches and the description of Herpetomonas tarakana sp. n.", na který navazuje a...
|
|
|
Izolace bakteriálního flagelinu jako imunogenu pro přípravu protilátek pro pacienty s cystickou fibrosou
Supová, Veronika ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Cystická fibróza (CF) je autozomálně recesivní onemocnění způsobeno mutacemi v CFTR genu. Důsledkem této mutace je špatná funkce chloridového kanálku tvořeného CFTR proteinem. Díky této abnormalitě se sníží či ztratí funkce transportu chloridových iontů a tím dojde k utvoření hlenu nazývaného mukus. Mukus se nejčastěji utváří v plicích a je ideálním prostředím pro patogenní bakterie, jako například Pseudomonas aeruginosa (PA). Pseudomonas aeruginosa je aerobní, gramnegativní, podmíněný patogen, vyskytující se u pacientů se sníženou imunitou či právě u pacientů s CF, kteří jsou často hospitalizováni v nemocnici. Obsahuje jeden polární bičík, jehož vlákno je mimo jiné složeno z proteinu flagelinu. Právě bičík je jedním z nejdůležitějších virulentních faktorů bakterie PA. Tato práce je zaměřena na izolaci flagelinu z bičíku bakterie PA, který poslouží jako antigen pro přípravu profylaktických protilátek pro pacienty s CF. Flagelin byl izolován pomocí čtyř metod založených na různých kombinacích centrifugačních a precipitačních kroků. Tyto publikované metody bylo třeba optimalizovat tak, aby se podařilo izolovat flagelin. Finální preparáty a meziprodukty byly analyzovány SDS-elektroforézou na polyakrylamidovém gelu a přítomnost flagelinu byla ověřována hmotnostní spektrometrií. Z výsledku vyplývá, že...
|
|
|
Centrioly spermie a jejich úloha v reprodukci
Vlčková, Monika ; Frolíková, Michaela (vedoucí práce) ; Liška, František (oponent)
Centrioly jsou evolučně konzervované proteinové struktury složené z mikrotubulů. V somatických buňkách centrioly slouží jako bazální tělísko řasinek a bičíků a umožňují sestavení pericentriolárního materiálu, a tím vznik centrosomu. Centrosom je organela, bez jejíž přítomnosti nejsou živočišné buňky schopné jaderného dělení. Centrioly nevznikají de novo a k jejich formaci je vždy nutná přítomnost již existující centrioly. Vzhledem k tomu, že ve vajíčku, na rozdíl od spermie, nejsou v době oplození přítomné žádné centrioly, je nositelem centriol spermie, a tudíž jsou všechny centrioly nově vznikajícího organismu paternálního původu. Ve spermiích nalezneme centrioly dvě - proximální válcovitého tvaru a distální, která je k proximální umístěna kolmo. Centrioly spermie jsou základem pro vznik spermatického bičíku a po oplození tvoří mitotické vřeténko zygoty, nezbytné pro rovnoměrnou distribuci DNA a rozdělení buněk. Z výše uvedeného vyplývá, že přítomnost centriol ve spermii je u savců esenciální a jejich defekty mohou vést k samčí sterilitě nebo poruchám vývoje embrya. Centrioly spermie se ale od centriol somatických buněk svou strukturou a chováním poněkud liší a porozumění těmto odlišnostem je jedním z důležitých úkolů reprodukční biologie.
|
|
|
Stability of protein complexes in the cytoskeleton of the eukaryotic flagellum
Pružincová, Martina ; Varga, Vladimír (vedoucí práce) ; Čajánek, Lukáš (oponent)
Cília/bičík je komplexná organela vystupujúca z tela bunky, ktorá môže mať niekoľko funkcií, ako napríklad pohybovú, senzorickú alebo signálnu. Bičík je zostavený zo stoviek proteínov, ktorých väčšina tvorí kostru - mikrotubulárnu axonému. Pretože bičík neobsahuje ribozómy, proteíny, ktoré sa podieľajú na jeho stavbe a funkcii, musia byť dovážané z tela bunky a inkorporované na správne pozície. Navyše, tieto proteíny si musia zachovávať svoju funkciu počas dlhého obdobia, a to napriek tomu, že sú vystavené mechanickému a environmentálnemu stresu. Tieto skutočnosti vzbudzujú otázku, či a kde dochádza v bičíku k výmene proteínov. Predchádzajúce štúdie bičíkov na Chlamydomonas reinhardtii prezentovali, že bičík je dynamická štruktúra (Marshall & Rosenbaum, 2001). Naopak, štúdie na Trypanosoma brucei ukázali, že bičíky tohto organizmu sú pozoruhodne stabilné (Vincensini et al., 2018). Avšak to, akým spôsobom sa bičík vytvára a stabilizuje, bolo doteraz skúmané iba na veľmi malom počte proteínov a iba v krátkych časových intervaloch. Navyše, tieto experimenty využívali expresiu študovaných proteínov s neprirodzenými regulačnými mechanizmami. Na objasnenie detailov spôsobu fungovania proteínovej obmeny v bičíku bola v tejto práci použitá T. brucei. Jedným z dôvodov výberu tohto modelového organizmu bolo...
|
|
|
Jednohostitelská trypanosomatida bezobratlých
Havlová, Jolana ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Varga, Vladimír (oponent)
T ída Kinetoplastea zahrnuje voln žijící i parazitické zástupce. Jednou z nejznám jších skupin je ád Trypanosomatida, do kterého pat í obligátní parazité (Trypanosoma, Leishmania) širokého spektra hostitel . Mnohé druhy jsou velmi nebezpe nými patogeny lov ka, jiné p sobí velké ekonomické ztráty v zem d lství. Nicmén p evážná ást trypanosomatid pat í mezi jednohostitelské parazity hmyzu, kte í jsou pro své hostitele v tšinou nepatogenní. Jednohostitelská trypanosomatida parazitují p evážn v ádech polok ídlých a dvouk ídlých. P edložená diplomová práce se v nuje detekci nákaz jednohostitelskými trypanosomatidy u šváb odchycených na území eské republiky a šváb pocházejících z n kolika r zných chov . Švábi jsou vhodní mechani tí p enaše i r zných patogen (v etn parazit ), kte í ohrožují zdraví lov ka i zví at. První popis trypanosomatid ve švábech byl zdokumentován již na po átku 20. století, ale žádná studie se t mto nález m d kladn ji nev novala. Cílem této práce byla i podrobná morfologická a ultramikroskopická analýza a studium hostitelské specifity nedávno popsaného druhu švábí herpetomonády Herpetomonas tarakana. Tato diplomová práce byla áste n podkladem již publikovaného lánku "Diversity of trypanosomatids in cockroaches and the description of Herpetomonas tarakana sp. n.", na který navazuje a...
|
|
|
Adheze bakterií k povrchům
Budil, Jakub ; Beranová, Jana (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Bakteriální adheze je děj, při kterém planktonní buňka přisedá k substrátu, a je nezbytným krokem předcházejícím tvorbě bakteriálního biofilmu. Většina bakteriálních druhů je schopna tvořit biofilmy. Bakterie v biofilmu mimo jiné získávají vyšší odolnost vůči antibakteriálním látkám a dalším vnějším vlivům, což značně ztěžuje jejich odstranění. Bakteriální adheze je velmi komplexní proces, který je ovlivněn řadou fyzikálně-chemických faktorů i přítomností adhezivních struktur na povrchu bakterie a substrátu. Správný popis těchto faktorů umožňuje navržení vhodných úprav substrátu a prostředí při přípravě antiadhezivních a antibakteriálních povrchů či zefektivnění biotechnologických procesů využívajících mikroorganismy. Snížení bakteriální adheze je žádoucí hlavně v medicíně, posílení adheze zase umožňuje zvýšení efektivity procesů využívajících bakterie, například při zpracování odpadních vod. Tato práce shrnuje teorie využívané k předpovědím bakteriální adheze, popisuje modelový průběh adheze a ovlivnění procesu adheze fyzikálními, chemickými a biologickými faktory. Součástí práce je také přehled antiadhezivních a antibakteriálních povrchů. Klíčová slova: Bakterie, adheze, pili, bičík, antiadhezivní a antibakteriální povrchy.
|
|
|
Demembranace spermií ryb jako nástroj studia fyziologie aktivace a pohybu spermií ryb
BLAŽKOVÁ, Jaroslava
Cílem této práce bylo shrnutí dostupných informací o metodě demembranace jako nástroje ke studiu fyziologie aktivace a pohybu spermií ryb a následná jednoduchá demonstrace užití metody. Demembranace spermií ryb je metoda, při které dochází k destrukci cytoplazmatické membrány (fosfolipidová dvouvrstva oddělující vnitřní prostředí buňky od vnějšího) za použití detergentu. V této práci byl použit jemný neiontový detergent TritonX-100. Pokusnými druhy byl kapr obecný (Cyprinus carpio) jako zástupce kostnatých ryb a jeseter malý (Acipenser ruthenus), který patří mezi ryby chrupavčité. Práce potvrdila možnost demembranace jak u chrupavčitých, tak i u kostnatých ryb, přičemž pro zdárné využití metody byla klíčovým faktorem kvalita použitého spermatu a předchozí ověření vhodných podmínek vzhledem ke studovanému druhu a místním lokálním podmínkám.
|
host ::
RSS.