|
|
Projevy algoritmu TikToku a interakce uživatelů na politické preference
Rejchrtová, Karina ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
V dne ní digitální dob jsou sociální média st~ejním nástrojem politick{ch kampaní. S nar stajícím v{znamem sociálních médií v politice je nezbytné pochopit, jak algoritmy tchto platforem mohou ovlivnit voliské preference. Zvlá t platformy jako TikTok p itahují mlad í volie, co~ politické strany vyu~ívají k í ení sv{ch poselství. Téma zkoumání projev algoritm sociálních médií na politické kampan je nyní velmi d le~ité, zejména s ohledem na to, jak mohou algoritmy up ednost渃ఀovat urité typy obsahu a ovlivnit tak voliské chování. Dosavadní zpracování tohoto tématu ukázalo, ~e i kdy~ algoritmy sociálních médií byly navr~eny s cílem zv{ it interakci u~ivatel , mohou mít vedlej í 甃Āinky, jako je polarizace názor nebo nespravedlivé zastoupení. Eli Pariser v knize "The Filter Bubble" upozornil na potenciální nebezpeí takov{ch algoritm ve vytvá ení uzav en{ch informaních bublin. Tarleton Gillespie v knize "Custodians of the Internet" se pak vnuje roli platforem v moderování obsahu a rozhodování o tom, co se stane virálním. V kontextu nadcházejících evropsk{ch voleb 2023 se v práci zam ím práv na problematiku projevu algoritmu TikToku a interakce u~ivatel na politické preference. Práce bude zkoumat, jaký politick{ obsah je na TikToku up ednost渃ఀován, zejména v kontextu mo~ného...
|
|
|
Přijímání informací o politice a veřejném dění ve filtračních bublinách v prostředí Facebooku
Halaštová, Eliška ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Mitrenga, David (oponent)
Práce popisuje příjímání informací o politice a veřejném dění ve filtračních bublinách v prostředí Facebooku. Snaží se poukázat na nový fenomén filtračních bublin, který může mít dopad na kvalitu politické informovanosti občanů. Vzhledem k tomu, že dobrá politická informovanost je podle teorie zastupitelské demokracie podmínkou fungování demokracie, zamýšlí se, zda může informační izolace v podobě filtračních bublin nepřímo ovlivnit i kvalitu demokracie. Popisuje, jak facebookový algorimus napomáhá informační izolaci uživatelů a u dvou názorových skupin, příznivců a odpůrců současného premiéra Andreje Babiše, ukazuje rozdíly v přijímání informací v různých filtračních bublinách. Obsahová analýza příspěvků v obou facebookových skupinách a analýza rozhovorů s jejich členy ukazuje, že názorové skupiny se při přijímání informací o politice a veřejném dění liší například v pestrosti přijímaných informací, kvalitě zdrojů informací, důvěře ve veřejnoprávní a tradiční média nebo zájmu o diskuzi. Naopak společnými jevy v přijímání informací o politice a veřejném dění je například nárůst důležitosti Facebooku jako informačního zdroje, přechod z aktivního vyhledávání informací na pasivní konzumaci personalizovaného obsahu nebo silná negativní emoce, nejčastěji vztek, jako hlavní motivace pro započetí diskuze v...
|
host ::
RSS.